Internetové sdružení CZ.NIC zablokovalo krátce po ruském útoku na Ukrajinu osm údajně dezinformačních webů, které měly cíleně šířit ruskou propagandu. Šlo o bezprecedentní a zároveň kontroverzní krok, který vyvolal obavy o svobodu slova. Výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip s odstupem dvou měsíců říká, že kritice rozumí. Rozšíření seznamu podle něj není ve hře.
Vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU se v noci na dnešek dohodli na nových "pravidlech regulace" obsahu na internetu. Velké technologické firmy, jako je Meta či Google, tak budou muset účinněji kontrolovat obsah na svých platformách a pokud bude v rozporu se zákonem, tak jej bezodkladně odstraňovat. Pokud to nebudou činit dostatečně razantně, budou jim hrozit pokuty v řádu až miliard dolarů. Hlavně tzv. nenávistné projevy by tak měly být odstraňovány rychleji.
Sdružení CZ.NIC, které je správcem české národní domény, se dnes rozhodlo, že osm údajně dezinformačních webů zůstane zablokovaných i po další měsíc, deníku Echo24 to řekl ředitel Ondřej Filip. O den dříve poprvé zveřejnilo seznam všech aktuálně blokovaných webů, většina z nich je poslána do tzv. karantény z důvodu formálních nedostatků při registraci. „Doménová jména zůstávají zablokovaná, protože důvody pro jejich znefunkčnění přetrvávají,“ dodal Filip.
Internetové sdružení CZ.NIC poprvé zveřejnilo seznam zablokovaných domén s českou koncovkou. Je na něm 760 zablokovaných domén, z nichž byla drtivá většina vypnuta od konce ledna 2022. Asi 50 webů bylo zablokováno už v předchozích letech z rozhodnutí soudu nebo policie. Seznam bude bude aktualizován každou hodinu. Mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek dnes pro deník Echo24 řekl, že počet webů vypnutých z důvodu šíření ruské propagandy a dezinformací, se od 25. února nezvýšil
Státy EU se kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními. Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty jako je Google, Meta či Amazon.
Když inženýr Ray Tomlinson roku 1971 odeslal první e-mail, stěží mohl očekávat, jaké monstrum přivádí na svět. Digitální textové zprávy všeho druhu nám vlezly do života způsobem, kterému už v 90. letech mohl zastaralý telegram jenom závidět. Lidé po nich domlouvají obchody a podvody, posílají si pozdravy i nadávky, informují se vzájemně o narozeních, svatbách i úmrtích, rozcházejí se nebo plánují zálety, a to všechno mnohokrát denně.
Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.
Jistě má smysl na síti vyjadřovat podporu věcem, jež za to stojí. I kdyby ale člověk mlátil do klávesnice, až by se mu z prstů kouřilo, nemusí to znamenat, že z kategorie svědka či komentátora přešel mezi lidi aktivně činné. A pokud ti aktivní věnují příliš velkou pozornost ohlasu svých činů mezi virtuálními svědky, nemusí to s nimi dopadnout dobře. Jeden z mých twitterových oblíbenců, v Polsku žijící Angličan Ben Sixsmith, v té souvislosti upozornil na pozoruhodný článek Tannera Greera o aktivismu v internetové době. Autor v něm upozorňuje na způsob, jímž internet neblaze ovlivnil protesty hongkongských studentů v roce 2019.
Válka na Ukrajině je už dnes v jednom důležitém ohledu horší než války v Jugoslávii: útok se neudál při dělení jednoho státu, v rámci jakéhosi „majetkového vypořádání“ mezi státy nástupnickými. Je to útok jaderné mocnosti na slabšího souseda. Ve chvíli, kdy si agresor ze země se 40 miliony civilistů udělá střelnici, není příliš taktní někde v dalekém bezpečí diskutovat o chybách, které se třeba dopustila vláda napadené země a její zahraniční spojenci.
Ruská delegace dnes přijela do Běloruska, kde by měla jednat se zástupci ukrajinské strany, oznámila dnes ruská agentura TASS s odvoláním na mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale vzápětí uvedl, že nehodlá se zástupci Moskvy vyjednávat v Bělorusku, které má podíl na ruské agresi proti jeho zemi, napsala agentura Reuters. Zelenskyj dodal, že zůstává otevřený možnosti rozhovorů na jiném místě, které se nezapojilo do agrese proti Ukrajině.
Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm tzv. dezinformačních webů. Stránky v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost, tvrdí. Sdružení provozující registr domén s českou národní koncovkou .cz to oznámilo v tiskové zprávě. Představitelé vlády odmítli záležitost komentovat, nicméně na vládní tiskové konferenci se o podobním kroku v obecné rovině hovořilo.
K té nejdůležitější internetové kauze uplynulých dní jenom stručně. Ovšemže mám na mysli zjištění, že někdejší ministryně financí Alena Schillerová platila ze státního nějaké ty miliony za svoje fotky, které pak zveřejňovala na sociálních sítích (jde o ty pověstné portréty typu dáma s pávem, dáma v sadu, vždy zasněná a přetékající radostí). Našli se lidé, kterým těch peněz na tento účel přišlo trochu moc. Divím se jim.
Při psaní téhle rubriky občas (aspoň doufám, že jenom občas) přijímám stylizaci povzneseného a mírně znuděného pozorovatele, který všude byl, všechno ví, a proto mu taky všechno přijde na jedno brdo. Teď ale tuhle personu odkládám, narazil jsem totiž na úkaz, jehož podstata mi uniká, nedaří se mi tu věc rozlousknout. Jde o tu v českém virtuálním světě velmi známou kauzu. Minulý týden mnozí uživatelé postovali snímky různých „hvězd“ antivaxerské scény,
Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.
Generální ředitel americké společnosti Twitter Jack Dorsey (45) odstoupil. Jeho nástupcem se s okamžitou platností stává Parag Agrawal, dosavadní technický ředitel firmy. Oznámila to dnes společnost. Twitter provozuje stejnojmennou sociální síť. Akcie firmy po informacích, že Dorsey se chystá odstoupit, stouply o více než deset procent, později část zisků smazaly. Agrawal se narodil v Indii. Do Twitteru nastoupil v roce 2011. Od října 2017 působí jako technický ředitel. Studoval na Indickém technologickém institutu v Bombaji a Stanfordově univerzitě.
Internetovými vodami především v Británii se šíří nový popkulturní fenomén zvaný Temná akademie (Dark academia). Trend se promítl jak do stylu oblékání a četby knih, tak do filozofie mnohých mladých lidí. Saka, dlouhé kabáty, vysokoškolské prostředí, nostalgie a znovuobjevený zájem o literaturu, humanitní obory a mystiku jsou hlavními prvky ojedinělé estetiky. Fenomén romantizování minulosti nebo nostalgického vzhlížení ke gotice a řeckému umění vznikl kvůli pandemii,
První dvě dekády 21. století přinesly světu nové problémy a otázky, kterým čelí především euroamerický svět a křesťansko-židovská civilizace. Tento týden k nám z tiskárny dorazil unikátní knižní soubor Týdeníku Echo, na kterém jsme pracovali celé léto. Ze 700 rozsáhlých rozhovorů, jež jsme za sedm let existence připravili, jsme vybrali 50. Kniha je zároveň reprezentativní publikací ukazující rozsah práce, kterou čtenářům nabízíme. Nese název Proměny světa a má 600 stran.
Čínský režim se rozhodl přísně regulovat chování mladých lidí na internetu a také obsah, který tam konzumují. Drasticky – na tři hodiny týdně – omezil dobu, po niž mohou čínští uživatelé hrát on-line hry, nakázal čínským poskytovatelům připojení, aby zamezili šíření obrazů „zženštilých mužů“, snaží se omezovat projevy kultu celebrit, dva jeho předměty ze sítě dokonce vymazal.
Jedním z hlavních politických témat se před posledními sněmovními volbami stala digitalizace. Nejen Andrej Babiš (ANO), ale i jeho pozdější ministr Karel Havlíček (za ANO) opakovaně slibovali, že zařídí levná mobilní data i příchod čtvrtého, konkurenčního operátora, který srazí ceny směrem dolů. K ničemu z toho ale nedošlo. Ceny na českém trhu stále určuje „velká trojka“ operátorů a Češi platí za mobilní připojení jedny z nejvyšších částek v celé Evropské unii.
Česko se skrze podpis ministryně financí Aleny Schillerové připojilo k výzvě k osmi zemí Evropské unie, které k vyzývají k návratu k vyrovnaným rozpočtům po pandemii. Signatáři především ze severní a východní Evropy, tak reagují na uvolnění finančních pravidel během pandemie. Česko přitom čelí masivnímu zadlužení. Informuje například Politico. „Omezení výrazné míry zadlužení k poměru k HDP musí zůstat společným cílem,“ uvádí signatáři v jednostránkovém dokumentu.
Nový zákon zakazující v Texasu potraty se setkal s ostrým odporem části levicově cítící veřejnosti a nyní do boje za potraty vstoupily i některé velké firmy. Největší americký registrátor internetových domén GoDaddy ukončil provoz stránky organizace Texas Right to Life, na které mohli lidé nahlašovat porušení tohoto zákona, známého pod značkou SB8. Svůj odpor vyjádřily i dopravní společnosti Uber a Lyft nebo technologická společnost Match Group, která vlastní internetové seznamky Tinder nebo OKCupid.
Zavřené obchody, omezený pohyb a další překážky v době lockdownů donutily řadu lidí nakupovat přes internet. V minulém roce proto prodeje online očekávaně vzrostly. V letošním roce ale nedochází k tak razantnímu snížení a potvrzuje se tím, že se nakupování přes internet stává běžnou a vyhledávanou záležitostí. Potvrzují to i čerstvá čísla Českého statistického úřadu, podle kterého zaznamenaly e-shopy meziroční nárůst tržeb o 14,5 procenta.
Americká softwarová společnost NortonLifeLock, dříve známá jako Symantec, jedná o převzetí české antivirové firmy Avast. Ve svém portfoliu by tak posílila spotřebitelský software. S odvoláním na informované zdroje to napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), který hodnotu transakce odhaduje na více než osm miliard dolarů (zhruba 173 miliard Kč). Pokud některá ze stran jednání neukončí, dohoda by mohla být uzavřena ještě do konce tohoto měsíce, uvedly zdroje WSJ.
Komunikační aplikace WhatsApp začne od soboty uplatňovat nové kontroverzní podmínky použití. Souhlas s nimi může znamenat, že řada soukromých dat uživatele, včetně telefonního čísla, budou sdíleny se společností Facebook, která WhatsApp vlastní. WhatsApp tvrdí, že podmínky nijak nesníží ochranu soukromí uživatelů a že k nim přistupuje zejména proto, aby mohl rozšířit nabídku, hlavně komunikaci s podniky. Experti na ochranu soukromí ale nabádají k opatrnosti.
Technologická společnost Apple přistoupila k odvážnému kroku – přenechala uživatelům výrazně větší kontrolu nad osobními daty. Ti se nově mohou sami rozhodnout, kterým aplikacím udělí souhlas ke sledování jejich aktivit v digitálním prostoru. Pro řadu mediálních a reklamních podniků jde ale o velkou ránu do jejich analytických činností – bez dat o uživatelských interakcí se jim bude hůře cílit inzertní obsah.
Evropská unie ve středu schválila kontroverzní nařízení, které si dává za cíl omezovat šíření teroristického obsahu na sociálních sítích. Platformy budou muset odstraňovat takové příspěvky do hodiny, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Před novým nařízením přitom varuje řada organizací, mimo jiné i členové české Pirátské strany. Bojí se cenzury ze strany států a omezování svobody slova.
Selhání během spuštění Sčítání 2021 jde na vrub dodavateli, výkonnostní testy zjevně nebyly provedeny dostatečně. Pokuta dává smysl pouze u úmyslného nesečtení se, než u uvedení nepravdivé informace, říká v rozhovoru pro server Echo24.cz pirátský poslanec a IT expert Ondřej Profant. Stát je na poli digitalizace nesmyslně byrokratický, je velkou ostudou, že některá data státní správa ztrácí a pak se musí na informace ptát znovu, dodává.
Jak je to s anonymizací dat a ověřování údajů v rámci online sčítání lidu 2021? Odstranění identifikačních informací probíhá až po úvodní kontrole, do té doby se pracuje s neanonymizovanými daty o lidech. Jde o nezbytný krok k propojení údajů na registry, identifikaci a odstranění duplicit, uvedla pro Echo24.cz mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jolana Voldánová. Poté co nejdříve dojde k anonymizaci, vše zároveň probíhá v přísně zabezpečeném prostředí.
Pokud sledujete americkou scénu, tak jste v posledních měsících museli narazit na fenomén Substack. Jestliže máte ve zvyku vyhledávat zajímavé autory, pak jste zaznamenali, že tak jako kdysi používali Blogspot a pak třeba Wordpress, dnes čím dál víc používají platformu Substack. A pokud se bavíte mapováním panických záchvatů, jež zmítají americkými progresivními mediálně-aktivistickými kruhy, pak jste si všimli, že se tam Substack vynořil jako nové nebezpečí.
Pandemické uzavírky lidi naučily ledačemu – třeba využívání streamovacích služeb, především Netflixu. V době vynucené nečinnosti doma lidem nabídly zabíjet čas mnoha a mnoha hodinami audiovizuální zábavy. Jejich zrychlený nástup, kombinovaný s uzavřením kin, může působit jako revoluční událost, která důkladně změní svět filmu a televize, způsob, jakým se audiovizuální díla k lidem dostávají, i obchod s nimi. Bude ta změna skutečně tak zásadní?
