Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.
Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německá ekonomika zaznamenala pokles i loni. Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta.
Škoda Group dodá do Bulharska až 25 elektrických vlaků za 13 miliard korun. Základní kontrakt je na 20 čtyřvozových bezbariérových jednotek, opce na dalších pět. Součástí smlouvy je také zajištění plného servisu na 15 let. Nové vlaky s více než 300 místy k sezení, které vycházejí z typu RegioPanter, nahradí zastaralé soupravy, budou klimatizované s minimálním hlukem, řekl mluvčí plzeňské strojírenské skupiny Jan Švehla.
Británie omezí 30 vydaných licencí na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Izraele, oznámil to podle britský ministr zahraničí David Lammy, píší agentury. Podle ministra existuje jasné riziko, že některé vojenské materiály mohou být Izraelem použity pro porušování mezinárodního práva. Omezení však podle Lammyho neznamená, že Británie na Izrael uvalila zbrojní embargo. Opatření se týká například komponentů pro vrtulníky, bezpilotní prostředky či bojové letouny.
Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Znovu se tak potvrdil velmi špatný vývoj tamní ekonomiky, který je podle ekonomů daný mimo jiné tím, že se vyčerpal model exportní ekonomiky, ale také stagnující spotřebou domácností či poklesem investic. Problémy v Německu znamenají vážné problémy i pro Česko.
Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta, pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020 ovlivněného omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. Loni klesla i stavební výroba, významný pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Data v úterý zveřejnil Český statistický úřadu (ČSÚ).
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Čínský prodej automobilů do zahraničí se v loňském roce rekordně zvýšil, v důsledku čehož se největší země světa stala i největším světovým exportérem osobních vozů. Tamní průmysl tak překonal i tradiční vývozce jakými jsou Německo, Jižní Korea či Japonsko. Čínský export nabobtnal zejména díky růstu poptávky z Ruska a již několik let velmi silnému elektromobilovému sektoru. O čínském automobilovém prvenství píše agentura Reuters nebo deník The Wall Street Journal.
V Polsku jsou připraveny tranzitní koridory, díky nimž může ukrajinské obilí projet Polskem a může se dopravit tam, kam je potřeba. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda v televizi TVP1 s tím, že Polsko ukrajinské obilí nepotřebuje. Vláda ve Varšavě nedávno prodloužila embargo na dovoz ukrajinského obilí. Opatření má zabránit tomu, aby ukrajinské obilí končilo na polském trhu. Jak budou koridory fungovat, Duda nezmínil.
Ceny ropy na konci týdne rostou, ruský zákaz vývozu většiny pohonných hmot budí obavy o dodávky. Podle agentury Bloomberg je dlouhodobý výpadek těchto paliv z Ruska pro globální trh nemyslitelný. Načasování kroku před zimou budí obavy, že se Rusko chystá použít naftu a benzín jako zbraň proti Západu, dřív obdobně postupovalo s dodávkami plynu. Dopad kroku Moskvy převážil nad obavami ze zpomalující se ekonomiky a z možnosti, že vysoké úrokové sazby sníží poptávku.
Ceny ropy rostou. Reagují tak na rozhodnutí Ruska dočasně zakázat většinu vývozu pohonných hmot, které vrátilo pozornost investorů k obavám o dostatečné dodávky na trh. Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 0,2 procenta na 93,67 dolaru za barel. Její cena ale roste už delší dobu, za měsíc se vyšplhala o 14 procent, což se projevilo také na českých čerpacích stanicích. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,4 procenta a prodávala se za 90 dolarů za barel.
Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.
ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .
A je to potvrzeno. Druhou největší ekonomiku světa skutečně dusí deflace. Čínští statistici ohlásili, že spotřebitelské ceny v červenci meziročně klesly o 0,3 %. Navíc zlepšení je v nedohlednu. Ceny na začátku výrobního řetězce v Číně totiž klesají už desátý měsíc v řadě. Index cen výrobců (PPI) dosáhl hodnoty minus 4,4 %. Tohle si čínští soudruzi za rámeček nedají. Sázeli totiž na to, že po opuštění 3 roky trvajících koronavirových restrikcí čínská ekonomika dupne na plyn. Jenže to částečně platilo jen v úvodu tohoto roku, a to ještě díky pomoci nízké srovnávací základny
Čína oznámila, že od srpna zavede exportní licence u vývozu gallia a germania. Reaguje tak na poslední zpřísnění exportu nejmodernějších amerických čipů do Číny. Eskaluje tak obchodní a technologická válka, kterou USA se spojenci proti Číně vedou nejpozději od vlády Donalda Trumpa. Gallium a germanium se nachází například v čipech, nabíječkách či LED. Čína navíc světový trh s těmito kovy dlouhodobě ovládá.
Přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu Škoda Group získala zakázku na dodávku osmi souprav metra do Sofie za více než 1,6 miliardy korun. Pro místního dopravce Metropoliten EAD je bude vyrábět v Ostravě a v Plzni. Vozy koncepčně navazují na soupravu dodávanou do Varšavy, na rozdíl od ní ale budou vybaveny klimatizací, řekl mluvčí Jan Švehla. Podle Zdeňka Sváty, prezidenta Škody Group pro střední Evropu, je Sofie po Varšavě další metropolí, kam škodovácké metro zamíří.
Dne 14. června dorazila oficiální zpráva, podle níž Nizozemsko koupí pro Ukrajinu čtyři pasivní sledovací systémy Věra-NG od české firmy ERA za 150 milionů eur, tedy víc než 3,5 miliardy korun. Jde o další z řady impozantních zakázek, které český průmysl získal díky probíhající válce, jež pro něj představuje naprosto bezprecedentní impulz. Ačkoli řada médií stále tvrdí, že z Česka na Ukrajinu směřují zejména „dary“, skutečnost je úplně odlišná, neboť z čistě finančního hlediska jde o gigantický profit. Řeč je samozřejmě především o obranném průmyslu, protože Česká republika se řadí do první desítky největších dodavatelů vojenské podpory pro bránící se zemi
Po zastavení dovozu levného ukrajinského obilí polskou vládou a některými dalšími státy EU vzniká v Polsku další problém a to ukrajinské jahody. Svaz ovocnářů Polské republiky požádal nyní ministra zemědělství a rozvoje venkova Roberta Teluse, aby zasáhl a urychleně podnikl kroky k zastavení potenciální praxe dovozu jahod z Ukrajiny. V konečném důsledku požaduje svaz zastavení importu ukrajinských jahod. Vyplývá to z dopisu polských ovocnářů ministru zemědělství.
Čína předstihla Japonsko na pozici největšího světového vývozce aut. V prvním čtvrtletí Čína vyvezla podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954.185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, píše zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska. V loňském roce Čína předstihla Německo a stala se druhým největším vývozcem automobilů na světě.
Zahraniční obchod Česka skončil v březnu v přebytku, vývoz byl vyšší než dovoz o 15,9 miliardy korun. Meziročně je výsledek lepší o 28,1 miliardy korun. Pomohl nárůst vývozu aut a pokles hodnoty dovozu ropy a zemního plynu. Předběžnou bilanci v běžných cenách v úterý na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V jednání s Ukrajinou se podařilo dosáhnout dohody umožňující obnovení tranzitu ukrajinského obilí a dalších zemědělských výrobků přes Polsko, které v sobotu jejich dovoz - a také tranzit - zakázalo. V úterý to oznámil polský ministr zemědělství Robert Telus. Kamiony s ukrajinským obilím mají být zapečetěny a monitorovány. Tranzit má být obnoven v pátek. "Úspěšně jsme ukončili jednání s ukrajinskou stranou o tranzitu zboží z Ukrajiny přes Polsko," řekl Telus na tiskové konferenci podle serveru Onet.
Česko se nechystá na rozdíl od Polska, Maďarska a nově i Slovenska k uvalení zákazu na dovoz levného ukrajinského obilí. Oznámil to v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr však podle prohlášení o záležitosti intenzivně jedná s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským a hodlá problém řešit na celounijní úrovni. Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí, které zavedlo Polsko, Maďarsko a nejnověji Slovensko, mají být v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU a WTO.
Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů schodek 198,1 miliardy korun, který byl meziročně o 189,2 miliardy korun větší. V prosinci loňského roku skončila bilance schodkem 1,2 miliardy korun, byl meziročně o 15 miliard korun menší. Bilance je horší kvůli drahé ropě a plynu, vyplývá ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Česko má suverénně nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách.
Vývoz ruského plynu je kvůli omezení toků do EU na historickém minimu pro 21. století. Těžba plynu klesla na 412,6 miliardy metrů krychlových, uvedl generální ředitel Gazpromu Alexej Miller s tím, že se vývoz společnosti v roce 2022 snížil téměř o polovinu. Ruský plynárenský gigant Gazprom dosáhl nejnižší postsovětské úrovně kvůli sankcím Západu poté, co Rusko agresivně napadlo Ukrajinu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Rusko reaguje na snížený export ropy do Evropy prostřednictvím ropovodů. Nyní podle Financial Times začíná masivněji využívat námořní dopravu. V roce 2022 Rusko pravděpodobně nakoupilo přes 100 tankerů a začíná svou produkci více posílat do Číny či Indie. Reaguje tak i na zastropování cen ze strany G7 a EU. Se zprávou o masivním rozšíření ruské flotily tankerů přišla firma Braemar, která se specializuje na zprostředkovávání lodních kapacit.
Rusko navždy přišlo o Evropu jako svého největšího energetického klienta. Uvedl to na energetické konferenci šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, že IEA očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude ruská produkce ropy nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba Ruska činila více než deset milionů barelů denně. Birol také pochválil Norsko za to, že zvýšilo vývoz plynu do Evropy, když to kontinent nejvíce potřeboval a zmizely ruské dodávky.
Kazachstán pozastavil na rok veškerý vývoz zbraní, uvedla v sobotu tamní vláda. V ruském tisku se objevily spekulace, podle nichž Kazachstán vyvážel zbraně a munici na Ukrajinu před jordánského prostředníka na popud Velké Británie. Odklon Kazachstánu od Ruska je evidentní už několik měsíců. Bývalá sovětská republika – která má s Kyjevem také aktivní hospodářské vztahy – se vyhýbá tomu, aby se postavila na kteroukoli stranu ukrajinské krize, a zároveň vyzývá k nalezení mírového řešení, píše server Euractiv.
Kyjev očekává, že dohoda o vývozu obilí z černomořských přístavů začne fungovat v nejbližších dnech. Podle serveru RBK Ukrajina to v pondělí řekl ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Ukrajinští představitelé doufají, že se první zásilku obilí na základě této úmluvy, která má zmírnit celosvětový nedostatek potravin, podaří vypravit tento týden z přístavu Čornomorsk. Podle Kremlu i ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nepředstavují raketové údery na přístav v Oděse překážku pro vývoz obilí.
Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Francie, Belgie a Nizozemsko od února dovozy fosilních paliv z Ruska ještě zvýšily. Ve své zprávě to v pondělí uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.
