Markéta Hlinovská je vycházející hvězda zdejší výtvarné scény. Je to bravurní umělkyně, která svede namalovat třeba opici nebo plameňáka, že by z toho byli nadšeni i oni. Ale zároveň je to přemýšlivá osoba, která jejich portrétům dodává rozměr tajemnosti a uhrančivosti.
V roce 1968 bylo Jiřímu Kolářovi 54 let. Postavy byl shrbené, obličej podlouhlý, nevýrazný, bezvousý, vlasy tmavé, prošedivělé a prořídlé. Nos ostrý. Ústa nemodelovaná, trpká. Brada polcená, hruď úzká. Nohy s uzly strhaných žil… Smích prudký, povaha výbušná.
Marek Škubal je na české výtvarné scéně výjimečná postava. Jeho nesmírně precizní, fantaskní, magická a přiznejme i morbidní tvorba ale možná naznačuje, kam se bude ubírat umění. Možná jde směrem k hledání nečekané krásy ve věcech strašlivých, ba odporných.
Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek na úterní dražbě v pražské Hauch Gallery udal celkem tři obrazy v celkové hodnotě přesahující 1,4 milionu. Cenu abstraktních výtvorů deníku Echo24 potvrdil majitel galerie Jan Třeštík. Výtěžek Faltýnek věnuje prostějovské škole Jistota, která učí handicapované děti. Jedním z kupců je i spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva.
Obraz české malířky Toyen nazvaný A teď, když přijde čas byl v neděli na aukci v Praze vydražen za 19,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Za 9,7 milionu korun změnil majitele také obraz Koupání v Oravě od Josefa Čapka. Celkem se na nedělní aukci prodala díla za téměř 200 milionů, sdělila mluvčí pořádají Galerie Kodl Terezie Kaslová. Část výtěžku dražby jde na dobročinné účely.
V roce 1959 mu v Praze zahajoval výstavu Milan Kundera, který o něm řekl, že „prožil naši dobu, na kterou se jen nedíval, ale poznal ji jako velké dobrodružství plné kouzla a strádání“. To měl Pravoslav Sovák ještě mnohé před sebou: „zlatá šedesátá“ v Praze, „přesun“ po sovětské okupaci, léta v Německu, úspěchy v Americe, výstavy v nejdůležitějších západních galeriích. Nyní žije ve Švýcarsku a do Čech se vrátil zkontrolovat svou velkou retrospektivu, která v těchto dnech končí na Kampě.
Byla to jistota školních tříd – a autistických dětí. Obraz opuštěných lodí, které se jako skořápky houpou ve smutně modrozelené barvě v jakémsi přístavu, kde vymřeli všichni na mořskou nemoc. Nebo posmutnělých žen klopících oči v nějaké snové, světelným prachem posypané cukrárně, kde se právě oběsila paní cukrářka. Nebo – a to už bylo na druhém stupni – podivná červená nahá žena, která si zkrouceně lehla mezi pyramidy a teď na vás civí jak nějaká učitelka pohřební výchovy.
Kolik českých umělců dosáhlo ve dvacátém století skutečně světové proslulosti? Ve výtvarném umění to byli snad jen tři muži: Alfons Mucha, František Kupka a Jiří Kolář.
Výstava obrazů českého malíře Alfonse Muchy Slovanská epopej v japonské metropoli Tokiu byla v loňském roce třetí nejnavštěvovanější výstavou výtvarného umění na světě. Uvedl to časopis The Art Newspaper, který sestavil žebříček nejpopulárnějších expozic podle průměrného denního počtu návštěvníků.
Ono to je docela hezké, mít svůj obraz v nějakém cizím prostředí, do kterého obraz vysílá vaše vlny, říká Ivana Lomová a je fakt, že její obrazy jsou takovým tichým a jemným vysílačem vln.
Kdo postupuje ve světových galeriích chronologicky, sál po sále, to zná. Po 17. století, století barokních gigantů typu Caravaggia, Velázqueze, Rembrandta nebo Rubensových billboardech, se najednou ocitne v sálech malých, až titěrných obrázků. Nejdříve vstoupí k těm nespočetným holandským malým mistrům výjevů ze života hokynářů, vesničanů, kupců či žebráků.
Česky nejen bez chyb píše, dokonce i bez přízvuku mluví. Je moudrý i vtipný, zůstává v něm stále hodně anglického, současně je však už zcela náš.
Za 450,3 milionu dolarů (9,8 miliardy korun) se ve středu na aukci v New Yorku vydražil obraz italského renesančního malíře Leonarda Da Vinciho. Dílo zobrazující Ježíše Krista pojmenované Salvator Mundi (Spasitel světa) se tak podle aukční síně Christie's stalo nejdražším obrazem, který se kdy na světě prodal v dražbě. Předaukční odhady udávaly hodnotu díla 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).
Ve věku 75 let ve středu odpoledne zemřel po dlouhé nemoci karikaturista a ilustrátor Vladimír Renčín. Sdělila to jeho dcera Zuzana Renčínová. Rozloučení se podle ní uskuteční v kruhu rodiny a přátel. Ve svých kresbách často karikoval politickou scénu. To si dovolil i za předlistopadového režimu. Vysloužil si za to zákaz publikování.
Malíř Roman Trabura má ateliér na pražském Žižkově, ale rodem i povahou je Valach.
Před osmdesáti lety byla pronesena asi nejcitovanější, a tím zřejmě i jaksi nejslavnější kritika moderního umění. Jejím terčem se stali umělci, kteří malují obrazy, kde „louka je modrá, nebe je zelené, mraky sírově žluté, a každý je za blbce“. Takoví umělci „produkují cosi jako odpad“, nikdo jim nerozumí a oni sami „nejsou schopni doložit právo na existenci bez nabubřelého návodu k použití“.
Primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) chce z centra Prahy vymýtit nekvalitní umění. Tyto umělecké kousky chce přesunout mimo turistické části metropole, třeba do Letňan, a vytvořit z nich park, který přiláká návštěvníky. Podle zastupitelky Elišky Kaplický Fuchsové (ANO) je ale mnohem důležitější zničené sochy opravit a odstranit jen ty, které jsou v Praze nelegálně nebo do prostoru nezapadají. Takovým příkladem podle ní může být Okřídlený lev na Klárově nebo socha Anny Chromy před Stavovským divadlem.
Doma nebyl tolik oblíben jako v cizině. Za oceánem udělal výtvarník Alfons Mucha, jedna ze superhvězd secese, pro vznik republiky a její jméno hodně. Věděl, jak zaujmout. Nejen štětcem. „Je americký způsob, jak obchodovat, farmařit, existuje americká móda v oblékání a také musí být americké umění,“ řekl v rozhovoru s listem New York Times o Vánocích 1905 Mucha.
Je léto – a to odjížděl Jan Werich z Kampy do Velhartic na Šumavě, kde měli Werichovi chatu či menší vilu, ale hlavně tam teče potok Ostružná, kam chodil na pstruhy. Potok, či tedy strouha Vltavy, Čertovka, teče i za vilou, v níž bydlel po zbytek roku – pokud nebyl na cestách v zahraničí, kde se, když to šlo, scházel s Voskovcem.
Taky vás baví hra, jestli se třeba mohl hypoteticky setkat Komenský s Caravaggiem? – Mohl. Nebo třeba Victor Hugo s Mozartem? – Nemohl.
Olbram Zoubek, který včera ve věku 91 let v Praze zemřel, vytvořil stovky, možná tisíce soch – a člověk hned pozná, že jsou od něj.
Obraz Oskara Kokoschky s názvem Praha se na čtvrteční aukci vydražil za více než 52 milionů korun včetně dražební přirážky. Je to nejvyšší cena, za jakou bylo Kokoschkovo dílo v Česku vydraženo. Řekla to Jana Bryndová z galerie Arthouse Hejtmánek, která dražbu pořádala.
Obraz české malířky Toyen Šero v pralese se vydražil za 30 milionů korun včetně aukční přirážky, což je autorčin tuzemský rekord a současně čtvrtý nejdráže prodaný obraz na aukcích v ČR.
Před rokem (22. května) v 86 letech zemřel Adolf Born. První posmrtná výstava, která byla na konci dubna otevřena v pražském Museu Kampa, představuje tohoto umělce a ozdobu české společnosti, jak ho máme nejraději – a jak je to snad jedině možné.
Vypadá to, že nejen překoná rekord aukční síně Arthouse Hejtmánek, ale zároveň bude i nejdražším dílem od Oskara Kokoschky, které se prodalo na českém trhu. To si od obrazu Praha, který se bude vyvolávat za 35 milionů korun, slibuje galerista Tomáš Hejtmánek. Podle něj v něm expresionista zachytil výhled ze svého okna v době, kdy ve své milované Praze žil, a zároveň i blížící se hrozbu druhé světové války. V rozhovoru pro deník Echo24 Hejtmánek mluvil také o riziku, když se dílo předraží, a současných trendech v obchodování s uměním. Aukce, kterou pořádá ve své galerii, se uskuteční 1. června.
Jiří Fajt bude za měsíc třetím rokem ve funkci ředitele Národní galerie a až na pár škarohlídů se veřejnost shoduje, že si vede dobře.
O Antonínovi Novém jsem věděl, že byl součástí Muchova kruhu, toho už trochu mytického společenství kolem Jiřího Muchy a jeho domu na Hradčanech.
Obraz Pabla Picassa Sedící žena, modré šaty se v pondělí v newyorské aukční síni Christie´s vydražil za 40 milionů dolarů (přes 960 milionů korun). Dílo španělského kubistického malíře bylo hlavním magnetem aukce impresionismu a moderního umění zahrnující například obrazy Marca Chagalla či Vasilije Kandinského.
O abstraktní malbu Františka Kupky nazvanou Prisme, která se v neděli v Praze dražila s vyvolávací cenou 49 milionů korun, neprojevil nikdo zájem. Nepřekonala tak Kupkův tuzemský aukční rekord, jenž nadále patří jeho malbě s názvem Série C I. (Protihodnoty), která se loni na podzim vydražila za 62 milionů korun. Obraz Prisme prodávala v pražském Mánesu společnost Adolf Loos Apartment and Gallery.
Předaukční výstava 230 uměleckých děl v celkové vyvolávací ceně přes 140 milionů korun probíhá až do 27. května v Galerii KODL na Národní třídě. Samotná již 78. aukce se pak koná v neděli 28. května od 12 hodin ve Velkém sále na Žofíně. Kompletní výtěžek z prvních deseti položek bude předán na účet Centra Paraple.
