Předaukční výstava 230 uměleckých děl v celkové vyvolávací ceně přes 140 milionů korun probíhá až do 27. května v Galerii KODL na Národní třídě. Samotná již 78. aukce se pak koná v neděli 28. května od 12 hodin ve Velkém sále na Žofíně. Kompletní výtěžek z prvních deseti položek bude předán na účet Centra Paraple.
Absolvoval jsem před časem jednu debatu, kde mi učená kunsthistorička vysvětlila, v čem je největší problém současného umění. Totiž v tom, že lidé přicházejí na výstavy a očekávají, že tam najdou něco krásného. A to je v zásadním rozporu se současným uměním, které se za sto let moderny a postmoderny osvobodilo od diktátu „být krásné“.
Prahu v uplynulém týdnu navštívila světoznámá sochařka Anna Chromy, která se narodila v Českém Krumlově. Hudební akademii múzických umění (HAMU) totiž ku příležitosti oslav 70 let od zahájení výuky darovala bronzovou sochu Franze Schuberta v životní velikosti, kterou v zahradě Lichtenštejnského paláce sama odhalila. Šestasedmdesátiletá Anna Chromy poskytla deníku Echo24 rozhovor.
Po letech klidu se Muchova Slovanská epopej dostala opět do zpráv. Jednak jako správné estrádní umění odjíždí zanedlouho na turné do Japonska, což je důvod jí zamávat. A zadruhé se opět o ni soudně přihlásil John Mucha.
Obraz Jana Zrzavého Pole na Ile de Sein II. se v dnešní aukci Dorothea v Praze prodal za téměř 13 milionů korun. Jde tak o druhé nejdražší autorovo dílo na trhu s uměním. Výrazně nad vyvolávací cenu se prodaly i lepty Bohuslava Reynka ČTK to sdělila ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum Mária Gálová.
Nový výzkum o životě expresionistického umělce Vincenta van Gogha vyvrací dosavadní teorie, proč si uřízl ucho. Ten odhaluje, že ve skutečnosti malíře rozrušila zpráva, že se jeho bratr Theo chystá oženit. Van Gogh se měl bát, že manželství naruší jejich blízký vztah a tím ohrozí i štědrou peněžní podporu, kterou od něj umělec dostával. O výzkumu Martina Baileyho, který zveřejní ve své nové knize, informoval britský list The Guardian.
Těžká technika poničila při rekonstrukci budovy v centru Zlína pískovcový reliéf, jehož autorem je Josef Kaplický, otec architekta Jana Kaplického. Stavební práce na budově na třídě Tomáše Bati začaly 28. října, na odstraňovaní reliéfu upozornili město občané. Práce na budově jsou nyní zastaveny a společně s investorem se hledá způsob, jak reliéf z objektu sejmout bez dalšího poškození, řekl mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák. Investorem je Moravský peněžní ústav (MPÚ).
Výtvarník a spisovatel Petr Nikl nedávno dokončil dvě práce, jejichž tématem je proměna. Jednak doprovod k bibliofilskému vydání povídky Franze Kafky, jednak CD "Pro mě na".
Lenka Lindaurová je fatální žena českého vizuálního umění. Kdyby žila v New Yorku šedesátých let, patřila by jistě do suity kolem Andyho Warhola.
O prvním zářijovém víkendu skončí výstava věnovaná českému fantastickému realismu, a tak má-li ještě někdo čas ji navštívit, směle do toho; byla by škoda ji promarnit. Je to totiž prezentace v tuzemsku málo známého malířského směru fantaskně a groteskně založené tvorby druhé poloviny minulého století, která se odkazuje k různým historickým fázím dějin umění i k aktuální popkultuře.
Pavel Brázda se v neděli dožil devadesátky a jak si bylo druhý den možné přečíst ve velkém rozhovoru v Respektu, síly a tvůrčí elán ho neopouštějí. Je to pořád ten ostrý muž, se strohým výrazem ve tváři, sarkastický a ironický, jenž říká, že se neotáčí zpět, že na to nemá čas, neboť pořád má před sebou dílo.
Její obrazy připomínají magické krajiny Maxe Ernsta a Toyen. Kresby a akvarely jsou snové miniatury pro lekce psychoanalýzy. Básníci o ní píší verše, teoretici umění eseje plné odstavců o imaginaci a tajemství snů. Veronika Holcová je solitérem na české výtvarné scéně.
Ruský umělec Pjotr Pavlenskij v pondělí předal v Praze cenu Václava Havla pro kreativní disent, kterou obdržel v květnu, podnikateli Jevgeniji Čičvarkinovi, jenž slíbil finančně podpořit ruskou skupinu s vazbami na zločinecké struktury. Informovala o tom agentura Reuters.
Když se v roce 2010 připomínalo dvousté výročí narození Karla Hynka Máchy, obešla se výstava v pražské Hvězdě bez jediného originálu máchovských kreseb, těch pověstných „hradů spatřených“. Bylo to z důvodů bezpečnostních a adjustačních (kresby potřebují zvláštní světlo a klima), ale i tak tam tyto „posvátné předměty“ českého romantismu citelně chyběly. Teď mají máchovci příležitost – ve Zlíně.
Viděno s pohodlným odstupem začátku dalšího měsíce se můžeme shodnout, že červnové kulturní a společenské rubriky se letos proměnily v knihy mrtvých. Účetní bilance „slavných úmrtí“ v uplynulých týdnech byla totiž neobvykle rozšafná – jako by česko-slovenský smrťák neskrýval, že letos si chtěl vzít dovolenou včas.
