Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj. Zavření kohoutků přichází den poté, co ohlásily nové zbrojní dodávky na Ukrajinu dvě klíčové země, kterým se do toho v případě té první zatím moc nechtělo. A v případě té druhé se to dělalo, ale nemluvilo se o tom.
Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Zastavení dodávek potvrdil už i polský PGNiG. EU je na zastavení ruského plynu připravena a zareaguje společně, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Situace na trhu s energiemi je nadále kritická, především ceny plynu se stále pohybují velmi vysoko. Dodavatelé navyšují ceníky a lidé, kteří neměli ceny fixované, tak musí přistoupit na často velmi vysoké zálohy. Pražská domácnost v běžném bytě, která plynem topí, tak ročně platí dvakrát více než loni. Faktura může vystoupit nad 40 tisíc. Výrazně ceny navyšuje především společnost Pražská plynárenská. Ta se navíc ocitla v problémech kvůli chybějícím zásobám plynu a od města musela žádat finanční pomoc.
Vývoz ruské státní plynárenské společnosti Gazprom do Evropy by v letošním roce podle analytiků mohl klesnout zhruba o třetinu, a to kvůli válce na Ukrajině, plánovanému přechodu na platby v rublech a konkurenci ze strany zkapalněného zemního plynu (LNG). Informovala o tom agentura Reuters. „Trh sází spíše na to, že Kreml ustoupí a dále bude přijímat platby, jak bylo běžné před válkou,“ míní ekonom. Rusko se na pokrytí poptávky po plynu v Evropě podílí zhruba 40 procenty.
Pražská plynárenská od června zdraží části zákazníků plyn, v průměru o 39 procent. Zvýšení ceny se dotkne domácností, které využívají ceník Standard, popřípadě produkty navázané na tento ceník. Zákazníků využívajících různé fixované cenové produkty a cenové produkty nenavázané na základní ceník se zvýšení ceny nijak nedotkne, uvedl mluvčí Miroslav Vránek. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje 425 000 odběrných míst.
Ruská policie prošetřuje smrt bývalého viceprezidenta ruské Gazprombank Vladislava Avajeva. Multimilionáře, který v minulosti spolupracoval se Státní dumou i prezidentskou kanceláří, našla v pondělí mrtvého se zbraní v ruce jeho nejstarší dcera Anastasia. Avajev byl nalezen spolu se svou ženou Jelenou a třináctiletou dcerou Mariou. Informace jako první přinesla nezávislá běloruská televize Nexta.
Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.
Hlad po plynu proměnil Evropu v eldorádo pro každého, kdo má zásoby na prodej. A ani Čína, která sama dováží obrovské množství LNG, si nenechala ujít příležitost a dokázala teď přeexportovat na starý kontinent několik tankerů amerického plynu s astromickými zisky s dodáním v následujících měsících. Unipec, dceřinná společnost čínského státního Sinopecu, prodala podle zdrojů od obchodníků nejméně tři náklady tankerů na LNG k dodání do června do přístavů v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.
Slavnému americkému profesorovi medicíny Johnu Hickamovi se připisuje výrok, že „pacienti mohou mít tolik nemocí, kolik se jim, ksakru, jenom zachce“. Varoval tak svoje kolegy poněkud expresivně před tím, aby se neupnuli jen na tu první diagnózu a nepřehlédli přitom něco jiného, srovnatelně důležitého. Člověk má totiž přirozenou tendenci soustředit se jen na jednu věc, jenže pak jej zase může „ze zálohy“ dostat nějaká jiná.
Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..
Uzavírání továren, podniků i navazujících řetězců, růst nezaměstnanosti i drastické dopady do ekonomiky. Takový by v případě vypnutí ruských plynovodů hrozil Česku scénář podle analytika Jiřího Gavora. Na případný krizový stav podle ministerstva průmyslu myslí „jasně nadefinovaná“ legislativa. Ta počítá s deseti stupni regulace odběratelů plynu, v tom prvním se míří na zákazníky, kteří mohou přejít na jiná paliva.
Od začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února se zeměmi Evropské unie šířily obavy, kdy Kreml pod vlivem sankcí v odvetě vypne dodávky plynu a ropy. Je to past vzájemné závislosti, ze které se oběma závislým těžko odchází. Rusové si nemohou dovolit přijít o poslední přísun eur a dolarů. Zastavit proudění do Evropy navíc není jednoduché. Těžební zařízení se nedají libovolně vypínat a zapínat a Rusko neumí technicky dodat plyn, který by neposlalo do Evropy, jiným zákazníkům. Chybějí plynovody, terminály, zásobníky. Stavba je na roky.
Martin Brudermuller, generální ředitel německého koncernu BASF, největší chemické společnosti na světě, varoval politiky, aby si nezahrávali, protože omezení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy by mělo „katastrofální“ dopad na ekonomiku jaký kontinent nepostihl od konce druhé světové války. Brudermuller, který mediálně vystupuje spíše zřídka, v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine tento týden vysvětlil, že zastavení dovozu energií z Ruska by mohlo položit množství malých a středně velkých firem celých energeticky náročných průmyslových odvětví.
V českých plynových zásobnících máme plyn zhruba na měsíc, může to být o pár dní více nebo o pár dní méně podle počasí. Řekl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle někdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) měla vláda nakoupit po začátku války dalších 200 milionů kubíků plynu, ale rozhodla se spekulovat o příjmech a výnosech rozpočtu a nakonec nic nekoupila. Kupka reagoval s tím, že by vláda nedokázala vysvětlit, proč zbytečně utrácela.
Ruská agrese na Ukrajině znovu zavířila s otázkou, jak se odstřihnout od závislosti na ruském plynu. I přes zavedené tvrdé sankce totiž stále dochází k odebírání ruského plynu, za který evropské státy platí a financují tím válku. Možnou alternativou by mohla být těžba břidlicového plynu na evropských nalezištích. Proti se však rovnou staví hned řada států v čele s Velkou Británií a Francií kvůli neekologické těžbě. K té však běžně dochází ve Spojených státech, které zkapalněný plyn paradoxně vyváží do evropských států.
Evropa si oddechla po oznámení Ruska, že dodávky plynu zatím nezastaví. Kreml totiž za svůj plyn žádá rubly, což ale západní země odmítají. Unijní státy jsou na ruském plynu silně závislé a nemohou si odstřižení od něj dovolit. Není proto jasné, zda by nebyly nakonec donuceny na platbu v rublech přistoupit. Nákup ruské měny by znamenal její masivní posílení. Už nyní se rubl dostal na hodnoty před invazí.
Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Tisková konference byla bez dotazů novinářů. Firmy z Evropské unie budou podle ministra pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Ekonomická izolace Ruska jako odveta za napadení Ukrajiny se dostala do zlomového bodu. Začíná se hrát o to, jestli bude mít silnější nervy Evropa, nebo Vladimir Putin. Ruský prezident ve čtvrtek podepsal dekret, že za plyn a ropu bude od zemí, které označuje za „nikoliv přátelské“, žádat výhradně platby v rublech. Do této skupiny patří komplet celá Evropská unie, která uvalila už několik balíků sankcí a tlačí Rusko do ekonomické izolace. Moskva už s nuceným převedením plateb vyhrožovala několik dní.
Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to čtvrteční tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
Německo bude potřebovat tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky zemního plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku. S odvoláním na televizní vystoupení Leonharda Birnbauma, šéfa největší německé energetické společnosti E.ON, o tom informoval Reuters. „Odhadujeme, že by to vyžadovalo období tří let,“ odpověděl Birnbaum ve zpravodajském pořadu Tagesthemen televize ARD na otázku, jak rychle by se Německo mohlo zbavit ruského plynu.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.
Lídři zemí EU se v pátek po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po druhém dni summitu to uvedla předsedkyně EK komise Ursula von der Leyenová. Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů summit neschválil, komise však do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy též usilovaly.
Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámili to v pátek ve společném prohlášení americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
