Rozhodnutí švédské policie nepovolit spálení koránu před tureckým a iráckým velvyslanectvím ve Stockholmu bylo chybné. Podle švédské televize SVT to uvedl švédský soud. Švédská policie v polovině února na doporučení bezpečnostní služby SÄPO odmítla krátce po sobě povolit dvě protestní akce, při nichž měla být spálena svatá kniha islámu před velvyslanectvím Turecka a Iráku. Rozhodnutí policie vycházelo i z protišvédských nálad.
V centru švédského Göteborgu pobodal ve čtvrtek 35letý muž desetiletou holčičku a lehce zranil její babičku, která se jí snažila bránit. Podle svědků zaútočil nožem z ničeho nic. Několik svědků se na pachatele krátce po útoku vrhlo a spoutali ho. Po příjezdu policie byl zatčen a krátce na to poslán do vazby za pokus o vraždu. Podle některých svědků provolával „Alláhu Akbar“.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval poslance své strany Fidesz ke schválení vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO), napsala agentura Reuters s odvoláním na Orbánův rozhovor s maďarským veřejnoprávním rozhlasem. Někteří poslanci podle Orbána „nejsou příliš nadšení“ z rozšiřování NATO. Maďarsko je společně s Tureckem jedinou zemí třicetičlenné aliance, která vstup dvojice skandinávských zemí neschválila.
Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle AFP to dnes uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán.
Česko-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, jejíž sledování patří pro Nory k hlavním vánočním tradicím, vyšla v Norsku v restaurované verzi na DVD. Od Popelky, kterou Norové sledují o Vánocích v televizi, se liší dabingem. Rovněž se do filmu vrátila scéna se zastřelenou liškou, která byla při uvedení snímku v 70. letech v Norsku vystřižena, protože se zdála příliš brutální. Informovala o tom norská média.
Čečenský opoziční blogger Tumso Abdurachmanov, pokládaný za jednoho z hlavních kritiků vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova, byl zavražděn ve švédském exilu. S s odvoláním na jeho spolupracovníky to oznámilo Rádio Svoboda. Švédské úřady se k věci zatím nevyjádřily, Abdurachmanov byl podle rozhlasové stanice zastřelen v noci z 1. na 2. prosince. V médiích a na sociálních sítích se nejprve objevily informace, že je blogger pohřešován a že poslední příspěvek na internetu zveřejnil 30. listopadu.
Švédská policie v úterý ráno podle tiskových agentur zadržela dvě osoby podezřelé ze špionáže vůči této skandinávské zemi a jednomu dalšímu státu. Švédský list Aftonbladet uvedl, že jde o manželský pár ruských šedesátníků, kteří se do země přistěhovali na konci 90. let.
Nastupující švédská koaliční vláda vyzvala státní energetickou společnost Vattenfall, aby připravila výstavbu nových reaktorů a prověřila možnost opětovného spuštění jaderných bloků Ringhals 1 a 2. Koaliční dohoda nové vlády bude také usilovat o zjednodušení administrativy okolo jaderné energetiky. Informuje o tom server World Nuclear News a agentura Bloomberg.
Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V dnešním hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku. Kristerssona jako premiéra dnes v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Švédská pobřežní služba s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters. „Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.
Spisovatelka českého původu Kateřina Janouchová byla odsouzena ve Švédsku za pomluvu kvůli článku, ve kterém se věnovala výuce náboženství na jedné místní škole. Žalobu podala učitelka zmíněná v článku, které soud dal za pravdu. Janouchová musí zaplatit 75 000 švédských korun (cca 170 000 Kč). O kauze informoval server Novinky.cz a Janouchová ho popsala v příspěvku pro švédský sever FrihetsNytt. Spisovatelka, která je známá svými postoji proti masové migraci a proti velké vstřícnosti vůči islámu ve švédské společnosti, označila soud za frašku.
Švédská sociálnědemokratická premiérka Magdalena Anderssonová dnes uznala porážku v nedělních parlamentních volbách a oznámila, že podá demisi. Vítězný blok čtyř pravicových stran, včetně nacionalisticky populistických Švédských demokratů, dostane podle agentury Reuters jako první příležitost sestavit novou vládu. Ještě zbývá sečíst několik málo hlasů, ale Anderssonová, která se loni stala první ženou v čele švédské vlády, řekla, že výsledky ukazují vítězství pravicového bloku.
V nedělních parlamentních volbách ve Švédsku má po sečtení více než 94 procent hlasů těsnou většinu opoziční pravicový blok. Pokud se mu podaří udržet náskok, vystřídá sociální demokraty po osmi letech nová vláda, píše agentura Reuters. Součástí pravicové aliance je i protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat.
Mnohé z vůbec nejlepších českých staveb šedesátých a sedmdesátých let najdeme v zahraničí. Ambasády dávaly totiž architektům neobvyklou míru tvůrčí svobody i šanci spolupracovat s kvalitními západními firmami. Díky tomu mohl vzniknout nefalšovaný gesamtkunstwerk v brutalistickém kabátě. „Při zahajovací recepci ve Stockholmu projevil nejvýznamnější švédský host zájem o rozhovor s architektem.
Dvě letadla Air Tractor ze Švédska, která při hašení rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku nahradí italské letouny Canadair, jsou už na cestě. Jejich přílet se očekává kolem 12:30. Každé z letadel pojme 3000 litrů vody. Na twitteru o tom informovali hasiči. Letouny z Itálie, které mají nádrže na 6000 litrů, se dnes musely vrátit, aby se zapojily do hašení požárů na Apeninském poloostrově. Švédska letadla budou využívat pro nabírání vody jezero Milada u Ústí nad Labem.
Švédi neskrývají své rozčarování nad výsledkem zakázky na nové stíhací letouny pro českou armádu. Ministryně obrany Jana Černochová totiž oznámila záměr nahradit gripeny nejvyspělejšími americkými stíhačkami typu F-35. Švédsko přitom nevyjde úplně na prázdno, jeho průmysl se bude podílet na obnově české mechanizované brigády skrze zakázku na bojová vozidla pěchoty (BVP).
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý vyslal nad území Barentsova moře nadzvukové jaderné bombardéry Tu-160 zvané též bílé labutě. Území, které se nachází severně od od Norska, Švédska a Finska, si Putin zřejmě vybral, aby demonstroval svou jadernou sílu před Finskem a Švédskem. Země totiž požádaly o vstup do Severoatlantické aliance (NATO), čímž se výrazně rozšíří hranice mezi NATO a Ruskem. Informoval o tom například web The Daily Mail.
Ukrajina podle několika neoficiálních zdrojů údajně dostala od Švédska nejmodernější samohybné houfnice Archer (Lučištník). Ty patří mezi chloubu jejich dělostřelectva. Archery umí střílet satelitně naváděné dělostřelecké granáty až na vzdálenost 60 kilometrů a spolu s americkými raketomety HIMARS teď budou zřejmě v rukou ukrajinských vojáků patřit mezi největší devizu ukrajinské jižní protiofensivy. O dodání houfnic Archer se hovořilo už delší dobu, švédské ani ukrajinské oficiální zdroje ale zatím dodávku nepotvrdily.
Konec zdánlivě nekonečného tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou armádu je na dohled. Ministerstvu obrany se totiž podařilo přimět novými podmínkami dva ze tří finalistů soutěže, aby stáhli své nabídky. Nic tak nabude bránit zrušení tendru a nákupu obrněnců napřímo, formou mezivládní dohody. Půjde o historicky největší nákup české armády – za přibližně 52 miliard korun. Na jeho konci by měla mechanizovaná brigáda obdržet od Švédska 210 kusů moderních vozidel CV90.
Česká republika oficiálně nedostala ze Švédska žádnou nabídku, která by se týkala bezplatného převodu stíhacích letounů Gripen, které nyní používá česká armáda a které jí Švédsko pronajímá. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že měla bilaterální schůzku se švédským ministrem a podobná nabídka na ní nezazněla. Domnívá se, že švédský velvyslanec svými vyjádřeními v médiích překročil svou pravomoc.
Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.
Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko.
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.
Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.
Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.
Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.
Švédsko a Finsko učinily ve středu klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
