Berlín i Brusel pracují na přestavbě topných systémů. Očekává se, že do roku 2030 se počet instalovaných tepelných čerpadel jen v Německu pětinásobně zvýší až na šest milionů. To také znamená, že se výrazně zvýší poptávka po elektřině. Právě v tom je zásadní problém, na který upozornila švédská ministryně energetiky a vicepremiérka Ebba Buschová, jak píše Bild. Domnívá se, že Německo a Evropa si nemohou dovolit odklon od jaderné energie.

Švédská politička vyjádřila obavy, že není dostatek energie na to přejít primárně k tepelným čerpadlům. „Potřebujeme více jaderné a obnovitelné energie,“ podpořila svoje stanovisko v rozhovoru pro Bild. I přesto však připouští, že jsou tepelná čerpadla jasnou cestou k čistému a zároveň efektivnímu topení. „Ve Švédsku naše domy nevytápíme plynem. Musíme se úplně zbavit fosilních paliv,“ navrhla dále.

Na otázku důležitosti jaderné energie odpovídá kladně: „Je to naprosto nezbytné. Pokud vám záleží na vnoučatech a planetě, musíte se radikálně odklonit od plynu a uhlí. Nemáme ani žádná data s výhledem do budoucna, která by nám slibovala, že to v Evropě zvládneme bez jaderné energie.“

Naopak Německo v roce 2022 pokračovalo v útlumu jaderné energetiky a dováželo více uhlí. Ebba Buschová se setkala s německým vicekancléřem Robertem Habeckem, který podle jejích slov sdílí podobné obavy spojené s klimatem. „Nevidím však žádnou šanci, aby Německo dosáhlo lepších výsledků bez jaderné energie,“ zdůraznila švédská vicepremiérka.

Co se týče výsledků programu snížení emisí CO2, má Buschová smíšené pocity. „Podíl emisí musí rozhodně nadále klesat. To je ale možné pouze tehdy, pokud zvýšíme výrobu elektřiny. Chceme masivně zkrátit schvalovací procesy pro větrné elektrárny. Byla jsem poněkud v šoku, když jsem slyšela názory ostatních ministrů energetiky z Evropy. Vedeme velmi jednostrannou debatu o obnovitelných zdrojích. Nemluvíme o tom, co se stane s elektrickou sítí, pokud budeme používat pouze zdroje energie závislé na počasí. Co se stane s elektrickou sítí, která se nedokáže vyrovnat s těmito výkyvy? Elektrická síť k tomu není stvořena. Ohrožuje to energetický systém,“ nezdržela se kritiky.

Švédská politička se domnívá, že Německo svým postojem riskuje: „Švédsko a Německo sdílí dlouhou obchodní historii. Nyní stojíme na prahu nového čistého průmyslového věku. Nechápu, jak může být Německo i nadále ekonomicky úspěšné bez masivních dovozů elektřiny z jiných zemí. Zvlášť když alternativou je fosilní palivo – konkrétně uhlí.“