Prezident Petr Pavel možná nechtěně znovu otevřel debatu o tom, zda by se na úrovni Evropské unie nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou, tedy bez možnosti práva veta jednotlivých členských států. Experti, které oslovil deník Echo24, uvedli, že jde paradoxně více o agendu české domácí politiky a také, že jde o dvojsečnou zbraň.
Ztráta práva veta v Evropské unii by v současné situaci znamenala pro Česko ztrátu vlivu, protože by bylo snadno přehlasováno velkými státy, ale také problém na domácí politické scéně. Taková slova zaznívají od představitelů koalice Spolu v reakci na projev prezidenta Petra Pavla, který naznačil, že by se o možnosti hlasování kvalifikovanou většinou mělo diskutovat. Proti se staví také opozice v čele s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Naopak hnutí STAN či Piráti jsou smířlivější.
Sám bych na příští rok navrhl klidně rozpočet s deficitem pod 200 miliard, nebyla na tom ale politická shoda. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že na žádné z 55 úspor v rámci konsolidačního balíčku nebyla většinová shoda. Oslovení předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice pro Echo24 řekli, že výsledek jednání je vyjádřením politické reality. Zaznívá nicméně, že strany měly jiné představy.
Vláda minulý týden představila “odpovědný rozpočet“, který podle ní počítá se snížením objemu výdajů. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) však soudí, že se o skutečný pokles státních výdajů v roce 2024 nejedná. „Je to jen prvoplánový marketing,“ uvedl Kalousek na platformě X. Rozpočtem na rok 2024 se bude v druhé polovině října zabývat Poslanecká sněmovna.
Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí. Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.
Státní rozpočet hospodaří po třech čtvrtletích s deficitem ve výši 180,7 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Podle ekonomů se tak nenaplnily nejčernější scénáře, sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně varuje před výdajově náročným koncem roku. Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není překvapující.
Deficit státního rozpočtu je po třech čtvrtletích na úrovni 180,7 miliard korun. Poprvé jsou v něm také zahrnuty příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí chystá ještě letos škrty v celkové výši asi 20 miliard korun, ušetřit už se podařilo šest až sedm miliard. Celkový deficit je plánován na 295 miliard. Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.
Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Hospodaření vládních institucí ve sledovaném období skončilo v přebytku 26,9 miliardy Kč,.
Když vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, vyšlo najevo, že si kvůli opatřením na příjmové straně a vyšším daním vezme více z kapes všech občanům. A také že opatření ke snížení vysokého schodku nejsou vůbec efektivní, a na výdajové straně se škrtá mnohem méně, než se původně slibovalo. Teď si kabinet schválil rozpočet na příští rok s pátým nejvyšší deficitem v historii. Co všechno je na něm špatně?
Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.
Nákup společnosti Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, je signálem toho, že stát chce do budoucna spoléhat v energetice na plyn. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK. Akvizice podle nich zvýší energetickou stabilitu v zemi, zároveň však varují před ekonomickou situací firmy, kvůli níž se kupní cena zřejmě státu nevrátí. Státní společnost ČEPS v pátek koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Maximální výkupní cena byla stanovena na 5 miliard korun.
Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za značně zadluženou společnost zaplatí přitom možná až pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány. Celkový dluh společnosti přitom dosahuje asi 33 miliard korun.
Vládní důchodová novela, která začne platit od 1. října, omezuje předčasné penze a mění úpravu valorizací, kdy se zruší sledování dvou statistických indexů inflace. Změny mají podle předkladatelů omezit možnosti využívání předčasného důchodu tím, že se sníží motivace do něj odcházet. Podívejte se, jaké jsou hlavní body novely.
Vládní konsolidační balíček přitvrzuje vůči živnostníkům i zaměstnancům a to jak u některých forem nižších přivýdělků, tak i u příjmů ze zcela opačné strany spektra. Ve sněmovně se tak mimo jiné vede boj i o to, zda na širší okruh lidí s nadprůměrnými příjmy dopadne zvýšená sazba daně z příjmu. Vláda tak chce přitvrdit progresi z dob kabinetu Andreje Babiše (ANO), zdůvodňuje to jako solidární krok. Předloha má vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů.
Česká vláda se včera vyslovila pro nákup supermoderních amerických stíhaček F-35. Dostává nás to do jiné dimenze: technicky, rozpočtově, také z hlediska vojenské strategie. Dosud jsme se v rámci NATO zavazovali „jen“ k ochraně vlastního vzdušného prostoru, případně vzdušného prostoru některých spojeneckých zemí, což dobře obstaraly švédské gripeny.
Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Podle návrhu, o němž vláda jednala, měl stát nadále hradit čtvrtinu poplatku OZE.
Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci, v prvním čtení by ho měli projednávat koncem října.
Pokud premiér Petr Fiala (ODS) bude nadále držet ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ve vládě, poslanci opozičního hnutí ANO do konce příštího týdne sesbírají podpisy a vyvolají hlasování o nedůvěře kabinetu. Na úterní tiskové konferenci to oznámila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.
Vláda Petra Fialy (ODS) chce ve středu schválit návrh rozpočtu na příští rok, který musí poslat do konce září do sněmovny. Navržený schodek ve výši 252 miliard je podle řady expertů navzdory konsolidačnímu balíčku příliš vysoký. Škrtat přitom chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě letos, v tuto chvíli mu podle informací deníku Echo24 chybí ještě asi 13 miliard.
Opozice v čele s hnutím ANO žádá rezignaci šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana kvůli tomu, že měl v době kauzy Dozimetr k dispozici šifrovaný telefon. Rakušan na výzvy reagoval s tím, že telefon s šifrovací aplikací z člověka mafiána nedělá. „Mafiána dělají mafiánské praktiky a kontakty,“ řekl Rakušan. Prý se bál špehování ze strany „bezpečnostní divize Agrofertu“. O tom, že Rakušan používal šifrovaný telefon, napsal jako první server iDnes.cz.
Vláda Petra Fialy v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) se dopouští řady porušení pravidel pro tvorbu rozpočtu, ať už se jedná o nedodržení lhůty či rozpočtování nejistých příjmů a naopak nerozpočtování pravděpodobných výdajů. Na dotaz deníku Echo24 to řekli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle šéfa NRR Mojmíra Hampla by v řadě případů stačilo používat selský rozum. MF pro Echo24 vzkázalo, že postupuje vždy podle zákona.
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Madridu proti možné amnestii pro katalánské separatisty v čele s Carlesem Puigdemontem. Protest zorganizovala konzervativní Lidová strana (PP), jejíž předseda Alberto Feijóo usiluje o to stát se novým španělským premiérem. Amnestie je jednou z podmínek, kterou si klade katalánská separatistická strana Junts pro to, aby ve snaze zůstat v čele španělské vlády podpořila šéfa socialistů a nynějšího premiéra Pedra Sáncheze.
Vládní koalice zatím nenašla shodu na tom, koho nominuje na post eurokomisaře po nadcházejících evropských volbách. Původní nepsaná dohoda z doby sestavování vlády přitom zněla, že lukrativní post obsadí Starostové. O místo ale usilují i koaliční Piráti. Podle europoslanců by nový zástupce Česka v Evropské komisi měl dostat na starost jednu z důležitých agend, jako je energetika nebo ekonomika. „Zatím pokaždé jsme skončili jako sedláci u Chlumce,“ říká europoslanec Alexandr Vondra z ODS.
Vláda chystá zásadní změny v důchodovém spoření a s nimi i zcela nové alternativy. Mezi nejvýraznější z nich patří dlouhodobý investiční produkt, který má dosud nepříliš vábivé střádání na důchod výrazně zatraktivnit. Tato novinka se však od klasických penzijních spoření, na která jsou Češi zvyklí, nápadně liší. Státní podpora penzijního spoření se má od příštího roku změnit.
Více než polovina obyvatel Česka vyjádřila nespokojenost se směřováním Česka. Vychází to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN v Partii Terezie Tománkové v neděli uvedl, že se průzkum nedá interpretovat jako nedůvěra nebo nespokojenost s vládou. Podle něj je celá politická scéna na bodu mrazu. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO tvrdí, že to nemá na svědomí opozice.
Privatizace nepotřebných nemovitostí má získat miliardy do státního rozpočtu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) už analyzuje seznamy nemovitostí, které mu měla do konce srpna předložit ministerstva a další státní instituce. Nemovitosti označené za nepotřebné pak mohou být převedeny pod jiného vlastníka, nebo nabídnuty k veřejnému prodeji formou elektronické aukce. Jde o historicky první inventuru státního majetku.
Konsolidace, kterou letos zahájila vláda Petra Fialy (ODS), je krok nutný, ale nepostačující proto, abychom se vrátili k udržitelným financím. Novinářům to řekli představitelé Národní rozpočtové rady. Dluhovou brzdu konsolidace zatím oddálí o tři až čtyři roky. Představitelé vlády i MF pro Echo24 uvedli, že diskuse o konsolidaci nekončí, škrtat bude třeba i nadále. Konkrétní „balíček II“ se zatím nechystá.
V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.
Vláda zdaňovala loni a letos občany inflací, jejíž je příčinou, a likviduje všechny cenami elektřiny, prohlásil dnes ve Sněmovně bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Uvedl to ve zhruba dvouhodinovém projevu před schvalováním vládního konsolidačního balíčku, který je podle něj balíčkem daňovým. Neodpustil si osobní útok na premiéra Petra Fialu, označil ho za fialového mimoně, přinesl si k tomu plyšovou hračku. Obvinil kabinet, že devastuje zemi a je nejprolhanější v historii.
Sněmovna v pátek podle očekávání nedokončila třetí čtení sporného vládního konsolidačního balíčku, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu. Na základě dohody poslaneckých klubů přerušila Sněmovna tuto schůzi do příští středy 27. září do 09:00. Přerušení navrhl předseda klubu ODS Marek Benda, když se předtím neúspěšně pokusil prosadit jednání i po pátční 14:00. To ale jménem opozičních klubů ANO a SPD vetovala předsedkyně prvního z nich Alena Schillerová.
