Poslanci budou ve středu řešit první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard a podle Národní rozpočtové rady obsahuje celou řadu problematických oblastí. V prvním čtení budou poslanci schvalovat základní parametry, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.
Výroky pirátského poslance Jakuba Michálka o tom, že vládu fakticky řídím já, jsou směšné. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hlavní slovo má podle něj premiér Petr Fiala. Koalice Spolu se zároveň podle něj v nejbližších dnech začne chystat na volby v příštím roce, čekala na výsledek sjezdu KDU-ČSL.
Návrh státního rozpočtu jde zítra do sněmovny. Opoziční subjekty včetně Pirátů navrhnou, aby ho vláda přepracovala. Reagují tak na kritiku Národní rozpočtové rady, že návrh obsahuje nereálné údaje. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nejde proti návrhu k přepracování odborně nic namítnout. Bude to hořké a potupné, říká. Vládní koalice má i bez Pirátů dostatek hlasů ke schválení.
Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP.
Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z vládní novely, kterou obdržela Sněmovna. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď. Platy vrcholných politiků se mají meziročně zvýšit podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by růst představoval přibližně 13,7 procenta.
Série několika železničních neštěstí za poslední rok způsobila, že zástupci dopravních odborů volají po vládním zásahu. Upozornili vládu a státní zastupitelství na zhoršující se bezpečnostní situaci na českých kolejích. Svaz Odborářů Služeb a Dopravy (SOSaD) uvedl, že při čekání na lepší evropské zabezpečovací zařízení ETCS dochází na železnici k obecnému ohrožení. Chtějí po vládě, aby otázku železniční bezpečnosti začala urgentně řešit a nenutila strojvedoucí „bloudit“ mezi návěstidly.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Digitální stavební řízení kritizují do posledních dní prakticky všichni aktéři, kterých se dotýká. Ani to však nepřimělo vládu přijít s návrhem, který by situaci řešil. Alespoň podle profesních komor, jež dlouho premiéra Petra Fialu (ODS) přesvědčovaly o nutnosti radikální změny. Navzdory ráznému nástupu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) podle nich vláda zvolila řešení, které může stavební řízení nadále paralyzovat. Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení.
Česká politická scéna prošla od posledních sněmovních voleb postupnými změnami, které naznačují možné zásadní přeskupení sil. Zatímco hnutí ANO by podle průzkumů suverénně vyhrálo a mělo by několik možností, jak sestavit novou vládu, vládní strany, zejména ODS a její partneři z koalice SPOLU, by utrpěly výrazné ztráty v řádu desítek křesel. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, by podle zářijového průzkumu agentury Median získalo 33 procent hlasů
Delegáti sjezdu KDU-ČSL v sobotu v Olomouci podpořili další spolupráci v koalici Spolu pro sněmovní volby v příštím roce. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný bude moci podle schváleného usnesení sjezdu podepsat memorandum s ODS a TOP 09, které otevře cestu k jednání o možné předvolební spolupráci v rámci koalice Spolu. Memorandum by podle informací ČTK mělo být podepsáno v závěru října.
Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.
V předsednictvu KDU-ČSL nezůstal kámen na kameni. Poté, co delegáti už v pátek zvolili novým předsedou Marka Výborného a prvním místopředsedou Pavla Bělobrádka, se v sobotu řadovými místopředsedy KDU-ČSL stali starostka Kravař na Opavsku a bývalá Miss Monika Brzesková, ministerští náměstci Václav Pláteník a Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Všichni byli zvoleni v prvním kole volby a všichni jsou ve vedení strany nováčky. Žádnou funkci v předsednictvu nakonec nebude mít ministr Petr Hladík
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) si nemyslí, že současná vláda stihne podepsat smlouvu na dodání nového systému digitalizovaného stavebního řízení. Pokud pak příští vláda nepřijme řešení navrhované ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), dodání hotového a otestovaného systému by se podle něj mohlo ještě oddálit. Volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzejde nová vláda, se mají konat příští rok.
Staronovým předsedou lidovců se v pátek stal ministr zemědělství Marek Výborný. Svého předchůdce a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku porazil ve druhém kole volby na sjezdu v Olomouci se ziskem 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Podle expertů je otázka, zda změna KDU-ČSL pomůže, je to však signál směrem k pokračování koalice Spolu.
Vedení lidovců dnes znovu převzal Marek Výborný, do čela strany se vrací téměř po pěti letech. Ve druhém kole volby předsedy KDU-ČSL získal ministr zemědělství 159 hlasů, celkem delegáti odevzdali jemu a obhajujícímu Marianovi Jurečkovi 266 hlasů. Beze jména bylo 22 lístků. Výborný odstoupil v lednu 2020 z čela strany kvůli rodinným povinnostem, nahradil jej právě nynější vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Delegátům Výborný slíbil kontinuitu kombinovanou s novými tvářemi.
Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla. Fiala to dnes řekl v úvodu volebního sjezdu vládních lidovců v Olomouci. V proslovu hájil kompromisy v kabinetu i v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), které považuje za nutné. Ocenil všechny lidovecké ministry včetně kandidátů na předsedu Mariana Jurečky a Marka Výborného.
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Odpovědnost za škody způsobené digitalizací stavebního řízení bude možné vyvodit po vypracování forenzního auditu. Bude zadán v nejbližších dnech a bude mapovat celé období od vzniku systémů až po současnost. Novinářům to dnes řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Zatím podle něj žádná škoda není známá. Vláda ve středu rozhodla v dalším vývoji současných systémů nepokračovat. Důvodem bylo také to, že zadání zakázky a některé funkce systému byly v rozporu se zákonem.
Spojené království uvažuje o uvalení sankcí na dva izraelské "krajně pravicové" ministry, oznámil premiér Keir Starmer v Dolní sněmovně. Vláda „zvažuje“ uvalení sankcí proti izraelskému ministru národní bezpečnosti Itamaru Ben-Gvirovi a ministru financí Bezalelu Smotrichovi. Starmer tak reagoval na lídra liberálních demokratů Eda Daveyho, který upozornil na kontroverzní výroky izraelských ministrů, píše zpravodajský server CNN.
Silný kapitálový trh plnící svou primární funkci. To je něco, co nemá ani Evropská unie, což opět vyzdvihuje Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy, a už vůbec to nemá Česká republika. Dlouhodobě u nás funguje tradice neefektivního bankovního financování. Tedy že firmy si jdou raději půjčit peníze do banky a následně jí dluh s úroky splácí, než aby přišly za investory na trh.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
Na sociálních sítích se rozhořel souboj mezi Piráty a vládním kabinetem. Piráti se ostře pustili do vlády krátce poté, co ministr dopravy a dočasný koordinátor vývoje stavebního řízení Martin Kupka (ODS) oznámil, že nově vytvořený systém bude spuštěný nejpozději na začátku roku 2028. Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných od letošního 1. července.
Dotažení projektu digitalizace stavebního řízení se po středečním rozhodnutí kabinetu odsunuje na příští vládu. Není žádná garance, v jaké podobě a za jakou cenu, uvedl na síti X bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bartoš v září na návrh premiéra Petra Fialy (ODS) kvůli problémům s digitalizací skončil v kabinetu, Piráti na to reagovali odchodem z koalice. Kabinet rozhodl, že nebude pokračovat ve vývoji nynějšího systému, nově vytvořený by měl fungovat nejpozději od roku 2028.
Máme nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Znamená to pro nás něco? Ne, vůbec nic. Spolu s Vlčkem máme také jeho novou vládní hospodářskou strategii, která si dává za cíl zařadit Česko do roku 2040 mezi 10 nejbohatších zemí Evropské unie. Také má prý samozřejmě nastartovat hospodářský růst a zvýšit naši konkurenceschopnost. Znamená pro nás něco nová strategie? Také ne. Asi bychom nespočítali, kolik takových strategií už bylo slavně představeno, ale ve finále se buď žádné plány nedotáhly, nebo se pro jistotu nezačalo dělat vůbec nic a plynule se na ně zapomnělo.
Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se zvýší o 6,9 procenta. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici. Ve středu o tom rozhodla vláda, řekl novinářům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti. Neobává se, že by soudci rozhodnutí vlády znovu napadli u Ústavního soudu.
Vláda se na středečním jednání rozhodla, že nebude dopracovávat současný digitální systém stavebního řízení exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Místo toho zahájí vývoj od začátku, řekl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nové digitalizované systémy stavebního řízení, které se nebudou dále vyvíjet, bude možné podle něj dočasně používat souběžně se starými systémy. Digitální stavební řízení provází problémy, které vedly i ke koaliční roztržce a odchodu Pirátů z vlády.
Vláda premiéra Petra Fialy se v těchto dnech ocitá pod silnou palbou kritiky kvůli návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů, který má příští rok dosáhnout 6,9 procenta. Navzdory snaze ministrů obhájit tento krok jako součást nutných ekonomických úprav, opozice i veřejnost vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím, které se dotýká platů politiků, soudců a dalších ústavních funkcionářů. Středeční jednání vlády tak probíhá uprostřed rostoucích tlaků na navýšení mezd i v jiných profesích
Na předsedu lidové strany kandiduje od včerejška i Jiří Čunek. Tento veterán lidovecké politiky svou stranu pořád ještě umisťuje napravo od středu a kandidaturou jí chce prý připomenout, že má nějaký konzervativní základ, který opouští na vlastní nebezpečí. Byl to, tvrdí Čunek, právě odklon od starých pozic, který KDU-ČSL přivedl ze šesti na dvě procenta preferencí (dvě procenta udává včerejší průzkum Medianu, některé jiné průzkumy z poslední doby začínají na číslici 1). Předsedu bude strana volit o víkendu. Čunek se jako jediný z tří uchazečů neupíná na koalici Spolu
Hnutí ANO vylučuje, že by dávalo dohromady po volbách příští rok vládu s komunisty a také s koalicí Spolu, respektive ODS. Předseda Andrej Babiš uvedl, že by nejraději skládal jednobarevnou vládu. Pokud to nepůjde, chce hnutí takový výsledek, aby bez něj vláda složit nešla a potenciální partneři musí se podle představitelů ANO přizpůsobit jejich programu. V posledních dnech se začíná do popředí dostávat otázka, jak bude vypadat vláda po sněmovních volbách, které se konají prakticky přesně za rok.
