Palestinské teroristické hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, považuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít kontrolu nad touto oblastí za směšný, absurdní a nebezpečný. Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí dnes podle agentury Reuters varoval, že by to mohlo vést ke vzplanutí regionu.
Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Netanjahu byl prvním zahraničním lídrem, kterého Trump přijal poté, co 20. ledna zahájil své druhé prezidentství.
Zástupci arabských států a Palestinské samosprávy dnes ve společném prohlášení odmítli nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k přemístění Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Uvedly to agentury Reuters a AP. Státy vyzvaly k vytvoření samostatného palestinského státu. Trump v uplynulých dnech několikrát hovořil o tom, že Palestinci by měli odejít z boji zničeného Pásma Gazy a usídlit se na jiném místě, kdy by mohli žít v míru.
Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, které uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael by výměnou za ně měl dnes propustit 183 palestinských vězňů. Další rukojmí držení v Pásmu Gazy by se dnes již na svobodu dostat neměli. Hamás předal Bibase a Kalderona Červenému kříži ve městě Chán Júnis.
Palestinci nesmí být odsunuti z Pásma Gazy, uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters tak Berlín reagoval na výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že by Egypt a Jordánsko měly Palestince z Gazy "dočasně či dlouhodobě" přijmout. S Trumpovým návrhem nesouhlasí ani Káhira a Ammán. Na úzkém pobřežním pásu žilo před válkou na území menším než Praha zhruba 2,3 milionu lidí.
Izraelská armáda dnes začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích. Na základě dohody měl Izrael začít vysídlené Palestince pouštět zpět do jejich domovů v sobotu. Izrael však obvinil Hamás, že dohodu o příměří porušil, když nepředal Izraeli soupis zbývajících rukojmích, které má ještě propustit v první fázi příměří.
Příměří v Pásmu Gazy začalo v 10:15 SEČ. Izrael totiž obdržel jména tří ženských rukojmích, která mají být v rámci dohody o příměří propuštěna dnes v 15:00 SEČ. Oznámila to kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, píše Reuters. Příměří mělo dle dohody začít již v 7:30 SEČ, nicméně bylo odloženo, protože Izrael neobdržel včas jmenný seznam.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 SEČ). Dnes to na síti X oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila v noci na dnešek po několikahodinové debatě izraelská vláda. Dohoda má zastavit boje mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zajistit stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy a umožnit návrat rukojmích, které palestinské ozbrojené skupiny unesly z Izraele v říjnu 2023.
Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informovaly agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne bude o dohodě hlasovat celá izraelská vláda. Podle izraelských médií začne dohoda o příměří platit v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ), jak se původně plánovalo, a izraelská strana očekává, že ještě ten den začne teroristické hnutí Hamás propouštět rukojmí.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila podpis dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským hnutím Hamás. V prohlášení, o kterém informovala brzy ráno izraelská média, uvedla, že text dnes projedná bezpečností kabinet a pak vláda, která dohodu musí schválit, aby začala platit. Dnes brzy ráno kancelář premiéra potvrdila informaci tisku, že dohodu podepsali v Kataru, kde se konala jednání, vyjednavači za Izrael i hnutí Hamás.
Vyjednavači Izraele a palestinského hnutí Hamás dojednali dohodu o příměří v Pásmu Gazy. S odkazem na své neoficiální zdroje to píší agentury Reuters, AFP a AP i izraelská média s tím, že by příměří mohlo začít platit o víkendu. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmích držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba 1000 palestinských vězňů. Teroristické hnutí Hamás ani Izrael oficiálně uzavření dohody neoznámily.
Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl agentuře Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Server The Times of Israel s odvoláním na palestinský zdroj citovaný izraelskou televizí Kan píše o průlomu a očekávaném podpisu příslušné dohody do čtvrtka. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale zdůraznila, že Hamás ještě na návrh dohody o příměří nedal konečnou odpověď. Izrael a teroristické hnutí Hamás spolu válčí od října 2023.
Novým vůdcem teroristického hnutí Hamás se stal mladší bratr někdejšího velitele Muhammad Sinvár. Podle dosavadních informací je stejně krutý, nelítostný a přísný jako jeho zabitý bratr Jahjá Sinvár. Po smrti muže s "vizáží ďábla" navrhli lídři Hamásu, sídlící v Kataru, vytvoření „kolektivní rady“, která by vedla teroristickou organizaci. Tento návrh však nebyl přijat militantními členy Hamásu přímo v Pásmu Gazy, kteří se rozhodli jednat samostatně.
Přestože Izrael leží v nebezpečném koutě světa obklopen nepřáteli a Izraelci mají pověst rozděleného a hašteřivého národa, v žebříčcích štěstí a spokojenosti obyvatel se pravidelně umísťuje v čele, má nízký počet sebevražd i „smrtí ze zoufalství“, jak se říká úmrtím způsobeným alkoholem nebo drogami, a jako jediný vyspělý stát na světě má nadprůměrnou porodnost. A i přes neustálé stěžování jsou Izraelci optimističtí ohledně budoucnosti. V rozhovoru Saul Singer vysvětluje, kde se tento optimismus bere.
Pokud Hamás nepropustí do prezidentské inaugurace 20. ledna zbytek rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, propukne v regionu peklo. Palestinskému teroristickému hnutí na konferenci ve svém floridském sídle podle agentur pohrozil zvolený americký prezident Donald Trump. Ani po novinářských otázkách však nespecifikoval, co přesně má oním "peklem" na mysli.
Izraelská armáda oznámila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení, a zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes 70 lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. O víkendu nicméně pokračovala také jednání o příměří, která mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zprostředkovávají už přes rok USA, Egypt a Katar.
Vánoční oslavy v Betlémě, kde katolíci a další křesťané věří, že se narodil Ježíš, i letos poznamenala válka v Pásmu Gazy. Ve srovnání s předválečnými roky byly oslavy výrazně střídmější a do města, které se nachází na Západním břehu Jordánu, přicestovalo jen minimum lidí ze zahraničí, napsaly agentury AFP a AP. Při tradičním pochodu na Štědrý den skautové vyzývali ke konci bojů. Vedení města druhým rokem po sobě nenechalo postavit na náměstí Jesliček vánoční strom
Pět britských poslanců, kteří byli v posledních parlamentních volbách zvoleni jako nezávislí, chystá registraci nové politické strany. Těžko se vyhnout myšlence, že pětice působí jak z nějakého skeče od Monty Python – tvoří ji čtyři muslimové a Jeremy Corbyn. Svedla je dohromady Gaza, a dalo by se tedy soudit, že jde o pokračování „antiimperialistické“ politiky.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump pohrozil peklem na Blízkém východě, pokud do jeho nástupu do funkce Hamás nepropustí rukojmí, které zadržuje od útoku na Izrael ze 7. října 2023. Uvedl to na sociální síti Truth Social, krátce poté, co bylo zveřejněno video Američana vězněného Hamásem Edana Alexandra, který žádá, aby Trump vyjednal výměnu rukojmích.
Majetek rektorky washingtonské univerzity Any Mari Cauceové se ve čtvrtek večer stal terčem útoku propalestinských násilníků. Maskovaní vandalové, i z řad studentů univerzity, zaútočili na její dům a automobil, který poškodili a posprejovali hesly a symboly, které jsou přímo spojované s teroristickým hnutím Hamás. Na zdi se objevila hesla jako "Krev je i na vašich rukou" nebo "Svobodná Palestina". Na místě také zůstaly letáky, které varují vedení Univerzity ve Washingtonu, že pokud neukončí spolupráci s Boeingem, tak nebude mít klid.
Přednášku ministra zahraničí Jana Lipavského na University College London v hlavním městě Velké Británie přerušili propalestinští aktivisté z řad studentů. Podle místních ohlasů několik minut na šéfa české diplomacie křičeli, že je válečný zločinec. Lipavský pak řekl, že na základě doporučení bezpečnostních složek odešel nouzovým východem, i když původně byl připraven přednášku dokončit.
Teroristická organizace Palestinský islámský džihád, která bojuje spolu s hnutím Hamás proti Izraeli, zveřejnila další video s jedním z rukojmích unesených loni v říjnu do Pásma Gazy. Informují o tom dnes izraelská média. Podle nich není jasné, kdy bylo video natočeno. Deník Haarec napsal, že unesený na něm zmiňuje izraelskou pozemní operaci do Libanonu. Ta začala minulý měsíc v noci na 1. října. Rukojmím na nově zveřejněném videu je Izraelec ruského původu Alexander Trufanov,
Policejní těžkooděnci v neděli v Amsterodamu zakročili proti shromáždění na podporu Palestiny, která se konala navzdory zákazu vydanému radnicí v návaznosti na útoky na fanoušky izraelského fotbalového klubu Maccabi Tel Aviv. Podle agentury AFP policie účastníky zatýkala, přesný počet zadržených nebyl ihned jasný.
Izraelská armáda (IDF) zveřejnila záběry brutálního mučení palestinských civilistů příslušníky teroristického hnutí Hamás. Na videu jsou vidět připoutaní vězni s pytli na hlavách, zatímco je členové Hamásu bijí holemi a škrtí. Hamás je nejen izraelským nepřítelem, ale i nepřítelem Gazy, uvedla IDF s tím, že záběry procházela a ověřovala několik měsíců.
Policie v úterý večer zasahovala v kampusu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) v pražských Jinonicích kvůli konfliktu mezi posluchači přednášky profesora Adama Fagana o izraelsko-palestinském soužití. Potvrdil to ve středu mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
Propalestinští demonstranti ze skupiny Palestine Action provedli řadu protiizraelských vandalských útoků na budovy po celém Spojeném království u příležitosti 107. výročí Balfourovy deklarace. Britská policie vyšetřuje mimo jiné oznámení o vloupání na univerzitě, při kterém byly odcizeny dvě busty prvního izraelského prezidenta, informovala stanice BBC.
Velké pozdvižení vyvolal v uplynulých dnech na sociálních sítích výrok na adresu Palestinců a hnutí Hamás, který nakonec skončil až u soudu. Muž z Brna v něm na síti X vyjadřoval podporu tvrdým zásahům Izraele proti Palestincům v reakci na aktivity hnutí Hamás, které je obecně považováno za teroristickou organizaci. Městský soud v Brně ale jeho výroky posoudil jako podněcující k nenávisti a uložil mu pokutu.
Při nočním izraelském vzdušném úderu v palestinském Pásmu Gazy zahynulo 47 lidí, značnou část tvoří ženy a děti. Dnes o tom informovala palestinská agentura WAFA, podle které se útoky soustředily na města Dajr Balah a Zavajda a uprchlický tábor Nusajrát ve střední části Pásma Gazy. Záchranáři podle WAFA v troskách pátrají po přeživších. Informace o úderu přichází krátce po úterním izraelském útoku na pětipodlažní obytnou budovu ve městě Bajt Lahíja na severu Gazy.
Izraelský úder, který v úterý zasáhl obytnou budovu v Pásmu Gazy a zabil desítky lidí, mířil na pozorovatele s dalekohledem, jenž ze střechy sledoval izraelské vojáky. Ve středu to řekl představitel izraelské armády, informovala agentura AP. Izraelská armáda v úterý provedla úder na pětipodlažní obytnou budovu ve městě Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy.
Vyspělé demokracie se poznají podle toho, že před každými volbami se najde aspoň někdo, kdo je prohlásí za nejdůležitější volby v dějinách země, za nejdůležitější volby v poválečné historii, anebo aspoň za nejdůležitější volby, jaké jsme zažili (V USA se „nejdůležitější volby, jaké kdo zažil“ konaly poprvé ve státě Pensylvánie již v roce 1805 a formulace „nejdůležitější volby našich životů“ se objevuje v doslovném znění pravidelně od roku 1936).
