Prezident České lékařské komory Milan Kubek pobouřil lékárníky svým výrokem o lékárnách jako obchodech při zmínce o uvažovaném očkování proti covidu-19 v těchto zařízeních. Podle něj jde o nesmyslný návrh a lékárny jsou jen obchody, které k něčemu takovému nejsou uzpůsobeny. Lékárníci však upozorňují, že lékárny jsou nejen z hlediska legislativy zdravotnická zařízení, tato praxe navíc funguje v zahraničí.
Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že Česko zůstane ještě nějakou dobu v nejvyšším pátém stupni opatření podle protiepidemického systému PES. Novinářům v pondělí řekl, že rozvolňování bude podle něj na řadě až v době, kdy se uvolní lůžka v nemocnicích a bude přibývat 1000 až 2000 potvrzených případů covidu-19 denně. Podobně hovoří také epidemiolog a poradce premiéra Roman Prymula.
V neděli přibylo v Česku 2618 potvrzených případů koronaviru, nejméně v tomto roce. Proti minulé neděli je to pokles zhruba o 1700 případů. Počet lidí, kteří leží s covidem-19 v nemocnicích, klesl o téměř 150 na 6330. Méně hospitalizovaných bylo naposledy na začátku ledna. Do statistik od neděle přibylo dalších 111 úmrtí, s covidem dosud v Česku zemřelo 14 449 lidí. Index PES zůstává na 70 bodech. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Když Andrej Babiš v rámci ekonomických koronavirových opatření ohlásil, že senioři dostanou 5000 korun, nejeden ekonom a expert kroutil hlavou.
Způsob, jak se vyhnout frontám, dojíždění či nedostatečným kapacitám testování „v pohodlí domova“, je stále nedostupný. Antigenní testy lze sice pořídit například v e-shopech, legálně je však smí stále používat jen zdravotníci a ministerstvo zdravotnictví před jejich nákupem pro domácí použití varuje. Povolený je podle něj prodej pouze několika testů zjišťujících zpětně přítomnost protilátek. Například v sousedním Rakousku se budou moci ve školách sami testovat žáci i učitelé.
V pátek v Česku přibylo nových případů koronaviru téměř o třetinu méně než před týdnem, bylo jich 9230. Podíl případů nákazy na počtu provedených testů se ale zvýšil ke 30 procentům. Počet hospitalizovaných klesl po čtyřech dnech pod 7000. Nakažených je aktuálně téměř 150.000. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V pátek tak pokračoval trend zpomalování šíření nemoci covid-19 v Česku.
Kapacita zadaných termínů pro očkování proti covidu-19 se podle webu systému po více než hodině vyčerpala. Je ale možné se dál k očkování registrovat bez výběru termínu. Za první hodinu se registrovalo k očkování proti covidu-19 podle informací na twitteru Chytré karantény přes 44 000 lidí. Termín očkování si zarezervovalo 2000 z nich. Web doporučuje zájemcům o vakcinu kapacitu ověřit i za několik dní. V systému bylo v pátek ráno pouze 47 center, ačkoliv Andrej Babiš přitom uváděl, že se očkuje na 164 místech.
Registrace na očkování proti covidu-19 začne v pátek 15. ledna v 08:00. Na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví do dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hlásit se mohou lidé starší 80 let přes web crs.uzis.cz nebo telefonní linku 1221. S přihlašováním jim mohou pomoci další osoby, například příbuzní, ale také jejich praktičtí lékaři. Potřeba je k potvrzení registrace mobilní telefon. Jedná se i o možnosti registrace v lékárně.
Ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský k dnešnímu dni rezignoval na svou funkci kvůli informacím, že se v ústavu očkovali vedle zaměstnanců i jejich příbuzní. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podobné excesy se nemohou opakovat a chování úřadu označil za absolutně nepřijatelné.
Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, ve středu klesl z úterních 84 bodů na 81 bodů ze sta. Je tak nejnižší od začátku roku, ačkoli se stále drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti PES. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Klesly všechny ukazatele pro výpočet indexu.
Asi nejznámějším (a nejzábavnějším a také nejpodceňovanějším) symptomem onemocnění covid-19 je přechodné utlumení čichu. Poté, co mi byla diagnostikována pozitivita, jsem téměř netrpělivě čekal, kdy se tato věc dostaví. Dostavila se předpisově po čtyřech dnech. Ke svému nosu mohu nyní přiložit cokoli, třeba uzenou makrelu nebo parfém Chanel N°69, je to vždy stejné, jako bych čichal třeba k umakartové desce.
Až 100 tisíc naočkovaných denně, z toho polovinu mají zvládnout praktičtí lékaři ve svých ordinacích. Takhle si ministr Jan Blatný (za ANO) představuje ideální stav v České republice, pokud bude k dispozici dostatek vakcín. Ten ale s největší pravděpodobností nenastane dříve než za pár měsíců, možná vůbec, a samotné číslo je spíše hypotetické. Vše závisí na dodávkách vakcín. Stejně tak je dle některých ohlasů problematické se spoléhat z poloviny jen na praktické lékaře, kteří jsou již nyní zahlcení. Navíc, jak informoval iRozhlas.cz, některé nemocnice upozorňují na nedostatek jehel a stříkaček.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se snaží vyvléknout z odpovědnosti za problém, kdy studenti, kteří museli povinně pracovat během nouzového stavu, museli platit daň z příjmu. Podle ní za to mohou jednotlivé kraje a proto byla nucena vyhlásit generální pardon. Finanční správa přitom na jaře minulého roku tvrdila, že se daň z příjmu platit musí. Opačně než ministryně mluví šéf resortu dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO), podle kterého to uniklo vládě.
Vstoupili jsme do třetího kola zavírání země před nemocí covid-19 a do třetího čekání na armagedon. Zlatý olympionik a lékař Lukáš Pollert už před deseti měsíci reakci společnosti na covid označil v Deníku N za „šílenou paniku“. Tehdy v odborné obci nebyl s kritikou opatření a celkové atmosféry vůbec osamocený, mezitím řady kritiků prořídly. Změnil Pollert za těch deset měsíců v něčem názor, je naopak něco, v čem se utvrdil? Jak se dívá na vakcínu?
Na sklonku loňského roku zaujal iRozhlas.cz anketou, v níž pětice známých kritiků z řad lékařské a vědecké obce dostala otázku, zda litují něčeho, co o covidu řekli, a zda by se za některé své výroky chtěli „omluvit“. Tendenčnost našich velkých médií v kostce.
Po nejhorším stupni protiepidemického systému (PES) mohou přijít i tvrdší restrikce. Připustil to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v případě, že se situace nezačne zlepšovat. Ačkoliv už vládě dochází sektory, které by mohla uzavírat, omezena stále není například průmyslová výroba. Jak by mohla vypadat tvrdší omezení pohybu či kontaktů pak lze vidět v zahraničí. Podle ministra zdravotnictví záleží na tom, zda se v příštích dnech projeví opatření platná od konce prosince a dojde ke zploštění křivky nakažených či později hospitalizovaných
Německá víra v evropskou integraci se zdála neochvějná. Jistě v tom hraje jistou roli snaha „očistit se od genocidy a požádat o opětovné přijetí k lidské rase“, jak to vysvětloval státní tajemník sir Humphrey Appleby v britském seriálu Jistě, pane ministře. Nelze však zapomínat, že členství v Evropské unii je pro Němce rovněž velmi výhodné. Euro je slabší, než by byla marka, což Německu umožňuje levně vyvážet.
V některých krajích začínají docházet nemocniční kapacity či personál. Kromě plnících se lůžek na nich leží i testování či očkování proti covid-19. Dochází také k dalšímu rozšiřování oddělení pro péči o pacienty s koronavirem na úkor omezování neakutní péče. K reorganizování nemocnice přistupuje například i největší fakultní nemocnice Motol, někteří zaměstnanci si pak musí brát úvazky navíc.
Úterní nárůst počtu případů covidu-19 v Česku byl nejvyšší od březnového začátku epidemie v zemi. Přibylo 17 278 nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podíl nově zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů stoupl z pondělních 37 procent na zhruba 41,5 procenta. V předchozím týdnu ale dosahoval i výrazně vyšších hodnot, v pátek přesahoval 52 procent.
Testy v Česku v pondělí potvrdily 12.860 nových případů nemoci covid-19, téměř o 2000 více než před týdnem. Novým typem koronaviru se v Česku od začátku epidemie prokazatelně nakazilo skoro 760.000 lidí. Přibližně čtyři pětiny z nich se z nemoci uzdravily. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Aktualizované údaje o počtu úmrtí a počtu hospitalizovaných pacientů s covidem resort zatím nezveřejnil.
Do nového roku vstoupila republika s fialovým psem, v pátém, nejtěžším stupni rizika v Protiepidemickém systému. PES byl do světa vypuštěn v polovině listopadu, brzy po nástupu nového ministra zdravotnictví Jana Blatného, ve chvíli, kdy právě doznívala podzimní „druhá“ vlna nákazy čínským koronavirem. Až nový nárůst infekce před Vánocemi dal novému výstražnému systému příležitost ukázat, co umí.
Dlouho vyhlížená aktualizace očkovací strategie vlády se dočkala „exkluzivního“ představení, nikoliv ovšem na plánované tiskové konferenci 5. ledna, ale v nedělním videoreportu premiéra Andreje Babiše. V něm přiblížil, jak bude v prvních fázích fungovat rezervační systém pro zájemce o očkování a za jakých podmínek lidé dostanou přednost před ostatními. Centrální rezervační systém má ale dle dosud zveřejněného dokumentu fungovat mimo strukturu praktických lékařů – ti si do května mají vytvořit vlastní systém.
Rezervační systém pro očkování se spustí 15. ledna a to pro lidi starší 80 let. V Prima TV to řekl premiér Andrej Babiš. Od 1. února bude rezervační systém přístupný pro všechny občany. Systém podle kritérií jako jsou profese, nemoce a věk konkrétního člověka určí pořadí, kdy bude zájemce očkován. "Systém to naprogramuje a samozřejmě každý, kdo se tam rezervuje, musí vyplnit údaje," řekl Babiš.
Lidé jako Prymula nebo Blatný se zřejmě dávno rozhodli ve svém epidemiologickém uvažování vůbec nepočítat s množinou lidí, kteří už se s virem setkali a jsou vůči němu imunní.
Až 40 procent zdravotníků v přední linii v nejlidnatějším americkém okrese Los Angeles se odmítá nechat dát očkovat proti novému typu koronaviru. Podobná situace panuje i v mnoha menších kalifornských okresech. Řada zdravotníků argumentuje tím, že pokud doposud covidem-19 neonemocněla, vydrží bez očkování i nadále. Jiní mají obavy z vedlejších účinků vakcíny nebo jejich vlivu na těhotné ženy, píše list Los Angeles Times.
Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.
Náraz podzimní vlny koronaviru ukázal, že určitý úspěch na jaře neznamenal automaticky nalezení správného receptu na boj s pandemií. Zatímco řadu na jaře úspěšnějších států silně zasáhla, udržet si pozici „premiantů“ v boji s covidem zvládl například Nový Zéland, Norsko s Finskem či některé asijské státy, které masivně testují a mají účinný systém prevence. Například Peking oznámil, že kvůli dvěma novým případům nechá otestovat 800 tisíc lidí.
I rok 2021 bude jednoznačně ve znamení boje se šířením covidu-19. Na rozdíl od toho uplynulého jsou již ale k dispozici vakcíny. Začal tak závod, kdo co nejrychleji a nejefektivněji proočkuje společnost natolik, aby se svět mohl znovu vrátit do normálu. Prognózy ale šetří s nadšením – přinejmenším na území Evropské unie se zatím očkuje s jedinou vakcínou, osud jiných očkovacích látek je prozatím nejistý. V některých zemích už vznikají koncepty, jak bude vypadat svět „po koroně“, nejčastěji se mluví o omezení cestování. Česko je navíc pozadu jak s efektivní očkovací strategií, ale také osvětovou kampaní.
Od nového roku se ceny PCR testů na covid-19 sníží asi o třetinu. Zdravotní pojišťovny budou nově na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví za PCR test platit zdravotnickým zařízením 1109 korun místo dosavadních 1674 korun. Za odběr platily dosud 117 korun, nově to bude 167 korun. Uvedl to mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Milan Řepka a vyplývá to i z vydané vyhlášky. Dohromady tak pojišťovna za otestování svého pojištěnce zaplatí 1276 korun. Pro samoplátce bude podle cenového předpisu ministerstva cena maximálně 1309 korun.
Kdo všechno by se měl či neměl hned očkovat proti covidu-19? Kontraindikace by měli v nejlepším případě vydávat praktičtí lékaři, kteří zdravotní stav pacienta znají nejlépe, Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) ale vydala stanovisko s několika body, podle kterých se mohou lidé obecně řídit. Očkovat by se (po určitou dobu) neměly třeba osoby, které prodělaly nemoc koronavirem, případně lidé, kteří prodělávají akutní infekční onemocnění. Ti by měli počkat nejméně dva týdny po odeznění příznaků, uvádí stanovisko.
