Kdo všechno by se měl či neměl hned očkovat proti covidu-19? Kontraindikace by měli v nejlepším případě vydávat praktičtí lékaři, kteří zdravotní stav pacienta znají nejlépe, Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) ale vydala stanovisko s několika body, podle kterých se mohou lidé obecně řídit. Očkovat by se (po určitou dobu) neměly třeba osoby, které prodělaly nemoc koronavirem, případně lidé, kteří prodělávají akutní infekční onemocnění. Ti by měli počkat nejméně dva týdny po odeznění příznaků, uvádí stanovisko. U seniorů nad 75 let se očkování naopak jednoznačně doporučuje.

Sdružení zdravotnických pracovníků a expertů, které spadá pod Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně, očkování jako takové obecně podporuje a považuje jej jako jeden ze způsobů, jak se vypořádat se současnou koronavirovou krizí. Zároveň upozorňuje, že by veřejnost měla respektovat obecné kontraindikace očkování včetně těch, které se týkají covidu-19. „Pokud se očkování bude individualizovat, nebudeme čelit případným nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají odmítačům očkování,“ píše ČSAKI v úvodu vyjádření.

V prvním bodě se prozatím nedoporučuje očkovat osoby, které prokazatelně (tzn. s pozitivním PCR testem) prodělaly covid-19 a pokud u nich byly stanoveny a detekovány „specifické IgG/IgA protilátky v období více než tři měsíce po onemocnění“. Druhý bod je podobný, podle něj by se neměli očkovat lidé, kteří prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), a to nejméně dva týdny po odeznění příznaků onemocnění.

Situace je složitější u lidí, kteří jsou zdraví, ale zároveň jsou ve velkém riziku infekce covidem. Těm se doporučuje před případným očkováním provést aspoň orientační test na protilátky z kapky krve nebo ELISA test na protilátky ze séra.

„Pokud vyjde pozitivní, není třeba zatím očkovat. Pokud vyjde negativní, doporučujeme provést antigenní test z výtěru z nosohltanu: pokud vyjde pozitivní, tak ověřit PCR, pokud i tak vyjde pozitivní, zatím neočkovat (viz bod 1). Tento postup doporučujeme i jinak zdravým osobám, které váhají, zda se mají nechat očkovat proti coronaviru. Je třeba vzít v úvahu senzitivitu a specifitu testů i možnost laboratorních chyb,“ uvádí dokument ČSAKI, pod kterým je podepsaná místopředsedkyně sdružení, imunoložka a přednostka Ústavu imunologie v motolské nemocnici Jiřina Bartůňková.

U lidí, kteří v minulosti měli výraznější alergické reakce nejen na vakcíny, se doporučuje před očkováním zvážit antialergickou premedikaci.

Vakcinace seniorů nad 75 jednoznačně ano, u dětí zatím povolena není

Stanovisko ČSAKI se krátce věnuje také osobám na imunosupresivní léčbě a imunodeficitním pacientům, u těch je se doporučuje řešit konkrétní případy s ošetřujícím lékařem. „Obecně lze říci, že kontraindikace očkování zde prakticky nejsou, maximálně se může stát, že očkování nebude u těchto osob účinné. U všech schválených vakcín nejde o živé očkovací látky, které by mohly imunosuprimovaným pacientům uškodit,“ uvádí experti.

Imunosuprese je stav, kdy imunitní systém není schopen plně reagovat na cizorodé antigeny, a léčebně se vyvolává léky při alogenní transplantaci orgánů, aby se zabránilo např. reakci imunitního systému proti transplantátu. Pacienti po transplantacích by se měli řídit stanoviskem Transplantační společnosti.

Na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků vakcín by měli vyčkat pacienti s neurologickými chorobami typu demyelinizačních onemocnění. „Jsou již k dispozici data, že pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě, neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny, a proto je třeba zvážit v individuálních případech rizika a přínosy očkování proti rizikům přirozené infekce,“ píše ČSAKI ve vyjádření.

U koho se očkování naopak jednoznačně preferuje, jsou senioři nad 75 let, a to bez dalšího zkoumání zdravotního stavu. Zde nicméně platí první dva body, tedy pokud neprodělali koronavirovou infekci a pokud zrovna neprodělávají jakékoliv infekce. Co se týče dětí a mladistvých, u nich se aktuálně neočkuje – vakcína je schválená od 16 let. Posun očkování do nižších věkových skupin bude předmětem dalších klinických studií výrobců vakcín.

A po které vakcíně sáhnout? Na vyhodnocení je aktuálně příliš brzo a není jasné, ve které indikaci je jaká očkovací látka účinnější či bezpečnější. „Nejsou k dispozici head-to-head studie porovnávající vakcíny jednotlivých výrobců,“ dodávají experti. Dokument, který je dostupný na webu České lékařské společnosti, má být průběžně aktualizován o nové poznatky a zkušenosti, jak bude epidemie a očkování pokračovat.