Na území Rumunska se našly trosky ruského dronu, který nad územím Rumunska havaroval. Původním cílem měly být pravděpodobně ukrajinské přístavy na Dunaji. Zprávu, že ruský dron havaroval v Rumunsku, potvrdil rumunský ministr obrany Angel Tîlvăr rumunské CNN. Rumunské úřady dopady ruské techniky v souvislosti s ostřelováním ukrajinských přístavů v minulých dnech popíraly.
Nejméně 16 lidí přišlo o život po ruském útoku na tržiště ve městě Kosťantynivka ve východoukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo Radio Svoboda. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruští teroristé zaútočili na obyčejné tržiště, obchody a lékárnu a zabili nevinné lidi. Počet obětí může dále narůstat. Každý ve světě, kdo stále jakkoli jedná s čímkoli ruským, tuto skutečnost jednoduše ignoruje. Odporné zlo. Bezostyšná zloba. Naprostá nelidskost,“ uvedl Zelenskyj.
Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.
Předseda albánské vlády Edi Rama sdílel na konferenci Bled Strategic Forum silný vtípek z Ruska o Vladimiru Putinovi a Jevgeniji Prigožinovi.. Naznačoval v něm, že Putin stál za smrtí prominentního oligarchy a žoldáckého šéfa wagnerovců. Prigožin zemřel 23. srpna při katastrofě letadla, kterým cestoval. Stroj se zřítil přesně dva měsíce poté, co Prigožin vedl neúspěšnou vzpouru proti ruskému armádnímu velení. Pád stroje nepřežil nikdo z deseti lidí na palubě.
Saúdská Arábie a Rusko, což jsou největší exportéři ropy na světě, prodlouží dobrovolné škrty v těžbě suroviny o tři měsíce, to znamená až do konce letošního roku. V případě Saúdské Arábie jde o milion barelů denně, v případě Ruska o 300.000 barelů denně. Informují o tom dnes tiskové agentury. Ceny ropy na oznámení zareagovaly silným růstem, severomořský Brent překročil hranici 90 dolarů za barel. Rijád svůj krok už dříve vysvětlil tím, že chce poskytnout trhu podporu.
Ozbrojené síly Ukrajiny čelí v aktuální protiofenzivě neudržitelným ztrátám vojenské techniky. Tvrdí to analýza britského think tanku Royal United Services Institute, která to připisuje kvalitní ruské obraně, ale také rychlému tempu protiofenzivy. Mimo jiné tvrdí, že západní výcvik ukrajinských vojáků je pro mnohé současné situace na frontě nevhodný. Píše o tom server Newsweek.
Obrana proti ruské invazi se pro ukrajinské ozbrojené síly dlouhodobě nese ve znamení permanentního nedostatku dělostřeleckých granátů i houfnic samotných. Jsou to Rusové, kdo mají od počátku horké fáze konfliktu loni v únoru palebnou převahu téměř na všech místech fronty, kterou se jim v mnoha případech podařilo přetavit v pomalý postup. Během probíhající protiofenzivy na jihu země se však Ukrajincům podařilo, alespoň místy, převrátit výhodu v tomto klíčovém aspektu války na svoji stranu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl napadlo. Jednání obou prezidentů skončilo po třech hodinách, z čehož polovina připadla na jednání za přítomnosti delegací, uvedla agentura TASS.
Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušný útok na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, který je důležitý pro vývoz obilí z bránící se země. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé. Zpráva o útoku na přístav přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Letní sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Soči se stane místem, kde se v pondělí setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Hlavním tématem jednání má být převážně napětí v okolí Černého moře, řešit by společně měli i obilnou dohodu a další témata týkající se ruské „speciální vojenské operace“ na Ukrajině.
Ukrajinské námořní letectvo zničilo nepřátelský člun KS-701 v severozápadní části Černého moře. V důsledku toho bylo zlikvidováno šest ruských útočníků a dva byli zraněni, informuje server Ukrinform s odkazem na Námořní síly Ozbrojených sil Ukrajiny. „Uzavření plážové sezóny v Chersonské oblasti se pro Rusy ukázalo jako velkolepé. Hlídkový člun KS-701 byl zničen, šest cestujících bylo zabito a další dva byli zraněni,“ uvedlo na sociální síti X (dříve twitter) ukrajinské ministerstvo obrany.
Ukrajina pracuje od roku 2020 ve dvou strategických odvětvích – vlastním raketovém programu a také ve využívání bezpilotních letounů. Podle tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksije Danilova v současnosti nemá problém zasáhnout vlastními raketami území Ruské federace ve vzdálenosti až 1500 kilometrů. Útočit ale Ukrajinci podle Danilova chtějí jen na vojenské cíle.
Na konci minulého roku země G7 oznámily cenový strop na ruskou ropu v hodnotě 60$ dolarů za barel. V minulých týdnech tuto hodnotu po několika měsících výrazně překročila. Jak ukazují statistiky finského think-thanku Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, Rusko svůj export výrazně přesměrovalo do zemí, jako je Indie, Čína či Turecko, kde ruskou ropu zpracují a pošlou jí zpátky do EU. Z takovéhoto praní ruské ropy, pak tyto země výrazně profitují.
Reakce na dosud probíhající ukrajinskou protiofenzivu jsou dost rozporuplné. Podle některých analytiků se jedná o naprosté selhání. Jiní ji považují za velmi úspěšnou operaci, která se stále teprve rozbíhá. Ukrajinci se zaměřují na ničení ruských skladů, dělostřelectva a velitelských stanovišť. Prolomili první linii obrany u Robotyne. Další to považují za maximum možného, vzhledem k silám a technice, jakou má Kyjev k dispozici.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si na dnešní poradě vyslechl hlášení ministerstva strategického průmyslu o úspěšném uplatnění ukrajinských zbraní dalekého dosahu. Ukrajinci podle něj zasáhli cíl vzdálený 700 kilometrů. Zpravodajský server Meduza ale poznamenal, že Zelenskyj neuvedl žádné podrobnosti, není tedy zcela jasné, jaký cíl měl na mysli.
Ruská protivzdušná obrana dnes ráno sestřelila u hlavního města dron, oznámil moskevský starosta Sergej Sobjanin na sociální síti Telegram. Pád bezpilotního letadla si podle předběžných údajů nevyžádal oběti, raněné či jiné škody, dodal. Sestřelení dronu jihovýchodně od Moskvy později potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Provoz na moskevských letištích byl jako při předchozích náletech na metropoli načas přerušen, desítky letů musely být odloženy, uvedla média s odvoláním na úřady.
Vojenská základna s elitními vojáky, která sídlí u letiště poblíž města Pskov na západě Ruska, se stala terčem útoku ukrajinských bezpilotních letadel, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na úřady. Přitom byla podle TASS poškozena čtyři vojenská transportní letadla Il-76.
Papež František, obvykle miláček mainstreamových médií, tentokráte dost ustřelil. Na internet unikla nahrávka z jeho projevu, přenášeného na dálku, k ruské katolické mládeži. „Nikdy se nevzdávejte tohoto odkazu, jste dědici velké matičky Rusi, pokračujte v něm,“ řekl shromážděným. „Jste dědici velkého Ruska: velkého Ruska svatých, králů, velkého Ruska Petra Velikého, Kateřiny II., té velké, osvícené ruské říše, velké kultury a velké lidskosti,“ dodal. Tyto poznámky, jež nebyly součástí předem napsaného proslovu, pak byly vypuštěny z oficiálního vatikánského přepisu.
Vůdce ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin byl pohřben na předměstí Petrohradu, poslední rozloučení bylo soukromé. Na telegramu to oznámila Prigožinova tisková služba. Další informace neposkytla, nicméně z jejího prohlášení vyplývá, že hrob se nachází na Porochovském hřbitově. Prigožin podle ruských úřadů zemřel minulý týden při pádu letadla v Tverské oblasti.
Wagnerovci nebyli pouze žoldáky bojujícími na Ukrajině. „Putinův kuchař“, jak se vůdci Wagnerovy soukromé armády Prigožinovi přezdívalo, vybudoval za poslední roky v Africe rozsáhlou mocenskou síť, která vydělávala na těžbě zlata a dalších nerostných surovin, starala se o bezpečnost a upevnění moci tamních diktátorů a pomáhala vládám bojovat proti islamistům.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila jeden dron u Moskvy a další dva v Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informují o tom agentura TASS a ruskojazyčná verze BBC s odvoláním na ruské úřady. "Dnes síly protivzdušné obrany v oblasti města Ljubercy zničily bezpilotní letoun letící směrem na Moskvu. Předběžně nejsou žádné oběti ani škody. Na místě incidentu pracují záchranné složky," napsal na telegramu moskevský starosta Sergej Sobjanin.
Ruské tajné služby musely v poslední době zásadním způsobem změnit styl práce. Kvůli vyhošťování ruských diplomatů se teď musí zahraniční rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU spoléhat na takzvané „spící agenty“ nebo verbování spolupracujících uprchlíků z Ukrajiny. „Mohu potvrdit, že i ve spolupráci se zahraničními partnery, včetně Polska, tématu působení ruských zpravodajských služeb v souvislosti s válkou na Ukrajině věnujeme maximální pozornost,“ uvedl k tomu pro Echo24 mluvčí české kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha.
Ruští vyšetřovatelé dnes oficiálně potvrdili, že při středečním pádu letadla zemřel vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Na základě genetické analýzy uvedli, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů, v němž figurovalo i Prigožinovo jméno. Informují o tom tiskové agentury. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí. Tomu, že Prigožin zahynul při pádu letadla, nasvědčovala mimo jiné čtvrteční kondolence ruského prezidenta Vladimira Putina jeho blízkým.
Kuriózní válečnou past se podařilo nastražit ukrajinské cizinecké legii, která se tajně proplížila a obsadila zákopy v ruském týlu, kam jim sami Rusové během ústupu naskákali. Hned několik předsunutých zákopů v Doněcké oblasti obsadili příslušníci ukrajinské armády cizinecké legie, kterým už pouze stačilo počkat si, než se ruští okupanti budou vrácet zpět na základnu. Videozáběry zmatených ruských agresorů, kteří sami „padli do náruče“ nepřátelům, kolují na internetu a boří sociální sítě.
Zatímco Západ vyjadřuje pochybnosti o tom, že se Ukrajině podaří dosáhnout stanovených cílů, Ukrajincům „stačí“ postoupit o pouhých 10 až 15 km, píše ve své analýze expert na obranu a bezpečnost Jan Kallberg. Ukrajinská armáda totiž podle něj nemusí dosáhnout břehů Azovského moře, ale postačí, když do dostřelové vzdálenosti systémů HIMARS dostane ruskou pozemní komunikační linii. Šéf sboru náčelníků americké armády Mark Milley ovšem postup Ukrajinců označil za velmi pomalý.
Vyšetřovatelé středečního zřícení letadla vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina dnes podle tiskových agentur uvedli, že se na místě našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, tzv. černé skříňky se záznamy dat o průběhu letu. Těla obětí katastrofy se kvůli identifikaci podrobují testům DNA. „Během prvních vyšetřovacích úkonů se na místě pádu letadla našla těla deseti lidí. Pro zjištění jejich totožnosti se provádějí molekulární a genetické testy,“ uvedli vyšetřovatelé.
Šéfka české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes v Rakousku varovala před únavou z války na Ukrajině, která podle ní na Západě hrozí s tím, jak se protahuje konflikt s Ruskem. Společně se svým slovenským kolegou Borisem Kollárem na setkání předsedů zákonodárných sborů takzvaného Slavkovského formátu také zmínila, že dlouhá válka může občany vést ke zpochybňování další podpory Kyjevu a k posilování populistických a proruských politických sil. Informovala o tom agentura APA.
Dřevěné kříže na hromadě a místa hrobů srovnaná se zemí těžkou stavební technikou. O zničení hřbitova wagnerovců v obci Nikolajevka poblíž ruské Samary informoval bez bližších podrobností web Samara Online. Zpráva přišla dva dny po smrti zakladatele soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Na hřbitově v Nikolajevce stály hroby wagnerovců ve dvaceti řadách. Před půl rokem pietní místo ruské soukromé armády otevíral její majitel Jevgenij Progožin.
Estonská premiérka Kaja Kallasová čelí kritice kvůli podnikání svého manžela v Rusku. Prezident i koaliční partneři žádají vysvětlení, přední estonské deníky Postimees a Eesti Päevaleht dnes šéfku vlády vyzvaly k rezignaci, uvedly agentury DPA a Reuters. Podle estonských médií má manžel Kallasové Arvo Hallik 25procentní vlastnický podíl ve firmě Stark Logistics, která pokračovala v aktivitách v Rusku i po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru.
Dobrovolníci plnící vojenské úkoly budou muset složit přísahu před ruskou státní vlajkou, stejně jako to dělají ruští vojáci. Stanovuje to nový dekret prezidenta Vladimira Putina, o kterém dnes informovala agentura TASS. Ruská státní média o dekretu informovala dva dny poté, co při pádu letadla v Tverské oblasti nejspíš zahynul šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin.
