Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal (WSJ) v dnešní analýze situace na bojišti. Situaci charakterizují statické obranné linie na přibližně 1100 kilometrů dlouhé frontě, zatímco válka rozpoutaná Ruskem v únoru 2022 vstupuje do třetího léta.
Z Ruského zajetí se v uplynulém týdnu na Ukrajinu vrátilo 90 vojáků. Mezi propuštěnými zajatci je 32 příslušníků Národní gardy, včetně těch, kteří bránili černobylskou jadernou elektrárnu, 18 pohraničníků, 17 příslušníků námořnictva, 15 vojáků ozbrojených sil a také osm příslušníků teritoriální obrany, informoval podle Kyiv Independent Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. Výměnu zajatců podle úřadu zprostředkovaly Spojené arabské emiráty.
Ruský útok na ukrajinské město Vilňansk nedaleko Záporoží si vyžádal sedm mrtvých včetně dvou dětí, uvedl šéf oblasti Ivan Fedorov. Zásah podle něj utrpěl infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok vyzval k urychlení dodávek zbraní. "Nepřítel zabil sedm lidí ve Vilňansku v Záporožské oblasti. Dva z mrtvých jsou děti. Počet zraněných se zvýšil na deset osob," uvedl Fedorov.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina připravuje „jasný a podrobný plán“ na ukončení války s Ruskem. Ten má být hotový již letos, prohlásil dnes Zelenskyj v Kyjevě po setkání se slovinskou prezidentkou Natašou Pircovou Musarovou. „Je pro nás nanejvýš důležité předložit plán na ukončení války, který podpoří většina světa. To je diplomatická cesta, na které pracujeme,“ cituje Zelenského server Ukrajinska pravda.
Ukrajinská i ruská média si v všímají výroků hlavních kandidátů na příštího amerického prezidenta, které zazněly s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině během první předvolební debaty mezi někdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Trump označil podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro jednání o míru na Ukrajině za nepřijatelné, píší ruské agentury TASS či Interfax i ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, weby Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina.
Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.
O Michaele Pixové, české kritické sociální geografce (Přírodovědecká fakulta a Fakulta sociálních věd UK, VŠUP, zahraniční univerzity), zde hodláme psát jen s respektem. Toho se jejím postům na síti X, dříve Twitter, věnovaným boji proti klimatické změně, pohříchu nedostává. Příčinou je extrémní ideologičnost provázená nerovným bojem s nástrahami digitálních technologií. Případ, kdy ve snaze sdílet se čtenáři link na jakýsi dokument na internetu sdílela – při opakovaných pokusech – pouze link na tento dokument na pevném disku svého počítače, se stal legendárním.
Ruský vojenský soud v Moskvě odsoudil patnáctiletého Arsenije Turbina k pěti letům vězení za účast v teroristické organizaci. Podle vyšetřovatelů z ruské tajné služby FSB si žák deváté třídy z Orelské oblasti dopisoval s legií Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských sil proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom dnes ruský zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial, ruskými úřady zakázaná, uznala Turbina za politického vězně, dodal server.
Americká politika fascinuje celý svět. Zatímco sledování a komentování té vnitřní je jako dívat se na fotbal (je to zábavné, ale naše životy to přímo neovlivní), ohledně zahraniční politiky je to jiné. Spojené státy jsou stále nejmocnější země na světě a kroky amerických vlád rezonují po celé planetě. Platí to obzvlášť o Donaldu Trumpovi, který je považován za izolacionistu a sympatizanta Vladimira Putina. Kromě Trumpových průpovídek na volebních shromážděních ale nějaký konkrétní plán ohledně jeho zahraniční politiky dlouho chyběl.
Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?
Předevčírem tomu byl rok, co žoldnéřská Wagnerova skupina pod vedením Jevgenije Prigožina zahájila pochod na Moskvu. Několik hodin se zdálo reálné, že wagnerovci se zmocní hlavního města a Rusko upadne do anarchie. V půli cesty se ale wagnerovci zastavili a vrátili se do kasáren. Jaké byly podmínky dohody mezi Vladimirem Putinem a Prigožinem, se už asi nikdy nedovíme. Prigožin za ně zaplatil svým životem. Dva měsíce poté se za podezřelých okolností s ním zřítilo letadlo. Epizodu připomínáme, jelikož je nejlepším důkazem ruské nestability.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v úterý po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března a iniciativa vzešla z Austinovy strany.. V úterý rovněž ruské ministerstvo oznámilo, že z ukrajinského zajetí se do Ruska vrátilo 90 ruských vojáků a také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců.
Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, se nachází také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obviněním z válečných zločinů jako jsou útoky na civilisty během ruské války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes uvedl tribunál. Ten už dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě, tvrdí poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli. Putin v polovině června řekl, že ukrajinské jednotky musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje.
V ruské Kazani v neděli skončily historicky první oficiální sportovní hry zemí BRICS. Napříč 27 sporty dominovali Rusové získali celkem 262 zlatých medailí z 383 možných. Považovat právě skončené sportovní klání za ruský triumf však lze pouze stěží. V některých disciplínách chyběli soutěžící, hry provázel nezájem diváků. "Velkolepou sportovní událost", jak hry nazvala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, Putinův režim koncipoval jako alternativu k nadcházejícím olympijským hrám, které začnou koncem července v Paříži.
Osm lidí přišlo o život při požáru, který v pondělí vypukl v ruském institutu pro výzkum a výrobu elektroniky nedaleko Moskvy, oznámil gubernátor Moskevské oblasti Andrje Vorobjov na sociální síti Telegram. Hasiči pokračují v boji s plameny, na místě je také tucet sanitek, dodal. Nejméně jeden z lidí v budově se pokusil o záchranu skokem z okna, uvedl kanál na Telegramu.
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.
Bilance obětí nedělního útoku na kostely, synagogy a policii v ruském Dagestánu se zvýšila na 19, mezi mrtvými je 15 policistů a čtyři civilisté. Po smrti je také pět útočníků. V prohlášení na sociálních sítích to v pondělí uvedl ruský vyšetřovací výbor. Úřady v pondělí ráno podle agentury TASS rovněž informovaly, že po Derbentu byla protiteroristická operace ukončena také v Machačkale. "Podle předběžných údajů bylo zabito 15 strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze," uvedl na telegramu ruský vyšetřovací výbor.
V ruském Dagestánu, regionu na březích Kaspického moře, pokračuje pátrání po možných komplicích pachatelů nedělních útoků, které si vyžádaly životy nejméně 15 policistů a několika civilistů. Podle státní agentury TASS to uvedl ruský Národní protiteroristický výbor (NAK). Příslušníci bezpečnostních složek zabili celkem pět ozbrojených útočníků, z toho dva v Derbentu a tři v místní metropoli Machačkale. Cíli útoků byly dva kostely, dvě synagogy a policejní stanoviště.
Ukrajina v noci na neděli na ruské území vyslala desítky bezpilotních letounů, žádné škody však hlášeny nebyly. S odkazem na ruské představitele o tom informuje agentura Reuters. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami, z nichž dvě byly zničeny nad Kyjevskou oblastí. Dva lidé byli při tomto útoku zraněni a mnoho domů poničeno, uvedly místní úřady. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblastí, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz.
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
V Evropě se mění postoje vůči sankcím proti ruskému plynu. Členské státy Evropské unie otáčí ve své deklarované snaze rychle a brutálně omezit dodávky zemního plynu z Ruské federace. EU chce nyní jednat o prodloužení pronájmu plynovodů i dodávek zemního plynu do Evropy. Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na několik zdrojů obeznámených se situací, se země EU snaží zajistit, aby dodávky zemního plynu z Ruska pokračovaly i příští rok.
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. Podle ruské verze serveru BBC o tom informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Agentura Reuters dnes napsala, že ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Německo a další země na pobřeží Baltského moře se obávají "Putinovy války proti životnímu prostředí". Obavy vyvolávají vyvolávají ruské ropné tankery, považované některými za plovoucí šrot. Lodě spadají do „stínové flotily“, za jejíž pomoci Rusko obchází sankce EU spojené s válkou na Ukrajině. Ministři baltských zemí tuto flotilu označili za hrozbu. Dánský ministr zahraničí žádá rozšíření sankcí. Dle informací německého deníku Bild „plovoucí vraky“, které dodávají ruskou ropu například Indii a Číně, již způsobily desítky nehod
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.
Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.
