Současná energetická krize je obrovskou příležitostí, jak protlačit na úrovni Evropské unie jádro jako čistý zdroj. Může tak dojít k tomu, že se napraví selhání premiéra Andreje Babiše (ANO), který si dával za úkol prosadit jadernou energetiku jako bezemisní. Tvrdí to europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, který pro Echo24 také uvedl, že je velkým vítězstvím spojování členských států za podporu jádra.
Maďarská vláda je proti zdanění, které chce Brusel uvalit na majitele domů a automobilů kvůli tzv. boji proti změně klimatu. Řekl to vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás s tím, že ceny energií v celé Evropě prudce rostou, což má podle něj za následek krizi veřejných služeb, uvedl vládní web About Hungary. "Na vině je špatně promyšlená energetická politika Evropské unie," dodal Gulyás.
V kuloárech Evropského parlamentu už začaly drby o scénáři k odstranění Ursuly von der Leyenové z pozice šéfky Evropské komise. Polské televizi TVP1 již dřívější spekulace potvrdil polský europoslanec Adam Bielan. Podle jeho názoru je ale tento scénář stále dost nepravděpodobný. Informoval o tom polský server Dorzeczy.pl. Leyenová samozřejmě chce s takovou hrozbou bojovat a "my (Poláci) jsme tak trochu obětí této hry na summitech Evropské komise," řekl Bielan.
Vysoké ceny energií, které dusí nejen Evropu, byly jedním z hlavních témat summitu lídrů zemí EU. Evropská komise (EK) však nadále odmítá, že by se na neudržitelném zdražování elektřiny velkou měrou podepisovaly vyšponované ceny emisních povolenek. Za krizi dle Bruselu může nedostatek plynu a pocovidové obnovení ekonomik, povolenky naopak z trhu stahuje a ještě více tím utahuje šrouby. Premiér Andrej Babiš (ANO) nyní sám sebe označuje za bojovníka proti povolenkovému systému.
Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se dnes v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha svých kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.
Když Ivan Krastev ve své knize Po Evropě, žalozpěvu na zklamané naděje východní Evropy z demokracie, popisoval nové globalizované východoevropské elity, vypíchl, jak jsou odpoutané od zkušeností svých krajanů. Nezáleží jim na stavu místního školství ani zdravotnictví – využívají soukromé. „Ztratily schopnost sdílet vášně svých spoluobčanů… Meritokratické elity jsou velmi propojené, ale jejich sítě jsou horizontální. Přední ekonom v bulharské Sofii se důvěrně zná se svými kolegy ve Švédsku, ale nemá znalosti o starostech těch svých spoluobčanů, kteří v technokratických zkouškách neuspěli.
Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil v pátek o svém „velkém úspěchu“ po summitu Evropské rady, když prosadil, aby Evropská komise (EK) prověřila, zda některé obchodní chování na trhu s emisními povolenkami nevyžaduje další regulatorní kroky. Babiš dokonce podotkl, že i podle něj „protibabišovský“ server Politico mluví o jeho vítězství. Předseda ODS Petr Fiala mu ale oponuje, že Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energií a o úspěchu, o kterém Babiš hovořil, podle něj nemůže být řeč.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno hovořil o velkém úspěchu poté, co Evropská rada v souvislosti s růstem cen energií vyzvala Evropskou komisi k prověření fungování energetického trhu včetně obchodování s emisními povolenkami. EK podle Babiše na cenový růst nereaguje adekvátně a měla by rychle upravit pravidla tak, aby povolenky nakupovali jen ti, kdo tak musí činit. Prověřování možných problémů na energetickém trhu nicméně komise sama navrhla už minulý týden.
Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva EK, aby prověřila fungování ETS.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes odpoledne v Bruselu summit, na němž je čeká zejména debata o rychle rostoucích cenách energií a o právním státu v Polsku. Političtí vůdci se na úvod summitu pokoušejí shodnout, jak společně zmírnit dopad zdražování elektřiny či plynu na obyvatele a jak do budoucna zajistit cenově dostupné energie. Krátce před začátkem jednání však vznášeli rozdílné požadavky, což může předznamenat dlouhou diskusi. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu, který bude zřejmě posledním pro německou kancléřku Angelu Merkelovou a možná i pro českého premiéra Andreje Babiše, se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice. Podle diplomatů však může tyto plánované body zastínit potenciálně vyhrocená výměna názorů o právním státu v Polsku.
Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné.
Někteří europoslanci ve středu vyzývali Evropskou komisi (EK), aby důrazněji zasáhla proti polské vládě vzhledem k loňskému rozhodnutí tamního ústavního soudu, které v zemi fakticky zakázalo veškeré potraty. Řada členů z pravicově zaměřených frakcí Evropského parlamentu (EP) se nicméně proti jejich vystoupením ohrazovala s tím, že otázka umělého přerušení těhotenství spadá do kompetencí jednotlivých členských států.
Evropský parlament (EP) ve středu udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Na plénu to oznámila místopředsedkyně EP Heidi Hautalová. Parlament hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry.
Obchodník s energiemi pro drobné klienty, jehož služby u nás využívalo téměř milion zákazníků, minulý týden ohlásil konec. Ne přímo bankrot nebo insolvenci. Prostě jen ohlásil konec podnikání. Tvrdí, že to dělá právě proto, aby se do insolvence nedostal a dostál všem svým závazkům. Končí proto, že pod vlivem nové zelené energetické regulace zcela zkrachoval jeho model podnikání. V současných podmínkách politikou vyvolané nejistoty v energetice je neudržitelný. Podnikání Bohemia Energy stejně jako mnoha řady dalších obchodníků s energiemi u nás i po celé Evropě stálo na tom, že se lidem garantovaly ceny energií na několik let dopředu. Na jedné straně měly firmy smluvně zajištěné zákazníky, kterým se snažily od různých dodavatelů sehnat energie.
Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že členské státy Evropské unie musí nalézat kompromisy a je třeba hovořit i s polskou vládou o možnostech překonání rozdílných názorů. Ve sporu s Polskem a Maďarskem je však třeba podle Merkelové vyčkat rozhodnutí Soudního dvora EU. V unii jsou podle ní velké problémy ohledně právního státu, ale ty by měly být řešeny vzájemnou komunikací.
Zatímco Česká republika prožívala volební víkend, mezi Varšavou a Bruselem vypukla nejnovější horká krize. Mluví se o legalistickém „polexitu“, lítají varování o skutečném odchodu Polska z EU, ve velkých polských městech proti tomu proběhly desetitisícové demonstrace. Evropská komise vyhrožuje tvrdými postihy. Jádro sporu leží v otázce, kdo má přednost. Polská ústava, nebo evropské právo? Kontroverze začala kvůli změnám v polské justici.
Polsko, Litva a deset dalších zemí východního křídla Evropské unie včetně Česka požadují, aby evropský blok usnadnil stavbu hraničních bariér bránících ve vstupu migrantům. Dopis Evropské komisi adresovaly před dnešním jednáním unijních ministrů vnitra v reakci na nápor běženců, které k polským a litevským hranicím nechal převážet běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko. EU by podle výzvy podepsané ministry vnitra měla financovat stavbu bariér ze společného rozpočtu.
ÚHEL POHLEDU: Budu vám citovat z emailu od klienta: „…čemu nerozumím je, s jakou progresí aktuálně nárůst energií probíhá. Cena silové elektřiny se v posledních dnech zbláznila natolik, že náš dodavatel energie v pondělí stornoval, co nacenil v pátek, a co nacenil v pondělí ráno, to stornoval v pondělí v poledne. Pokud cenová nabídka nevydrží ani nakolik hodin, protože cena silové elektřiny na burze vystřelí o 5 nebo 10 €, tak to není normální. Všichni (míněno průmyslníci) teď blbneme v davové psychóze, abychom měli z čeho vyrábět, je to docela adrenalin…“
Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské národně-konzervativní vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
„Naše dekarbonizační plány jsou vražedné. Nejsou ani vzájemně provázané. Zastavme je, dokud je čas.“ Český europoslanec Alexandr Vondra vystoupil v Evropském parlamentu proti zeleným plánům Evropské unie. Podle něj by měly vzniknout nejprve dopadové studie, jinak růsty cen energií můžou zdiskreditovat „zelenou agendu“ i EU. Dekarbonizační plány můžou rozvrátit i celou EU, tvrdí. Energetickou chudobou je v EU podle závěrů samotné unie ohroženo mezi 50 a 150 miliony občanů, což je až třetina všech občanů.
Omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině v obytných zástavbách a nulovou toleranci k řízení pod vlivem alkoholu si přeje Evropský parlament (EP) a také někteří čeští europoslanci. Pro zavedení omezené rychlosti v obydlených zástavbách hlasovali čeští europoslanci ANO, ČSSD a KSČM, proti byli naopak Piráti, ODS, SPD či část TOP 09. Lidovci se zdrželi. Občanští demokraté nyní kritizují europoslance ANO, že pro omezení rychlosti hlasovali.
Za chybnou změnou konfigurace, která v pondělí způsobila několikahodinový výpadek služeb společnosti Facebook, nebyl žádný zlý úmysl nebo záměr. Informoval o tom americký internetový gigant, který dříve neuvedl jasně, zda byla změna konfigurace plánovaná, anebo zda někdo schválně zasáhl do jeho serverů. Technický problém mimo provoz postavil sociální síť Facebook, síť pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikaci WhatsApp,
Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.
Bývalý prezident Václav Klaus naznačil, komu v nadcházejících sněmovních volbách dá svůj hlas. Klaus se na CNN Prima News netajil tím, že svou volbu zakládá zejména na postoji k Evropské unii (EU), kterou dlouhodobě kritizuje. V úvahu podle něj přichází jen dvě možnosti – Svoboda přímé demokracii (SPD) či koalice Trikolóra Svobodní Soukromníci (TSS). Klaus, který teprve před třemi dny opustil nemocnici, se také rozmluvil o svém zdraví.
Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného dolu Turów. V polské televizi to dnes řekl náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu.
Cena emisních povolenek stále letí vzhůru a jejich zdražování jen tak nepřestane. Před volbami proto premiér Andrej Babiš slibuje, že téma vytáhne na Evropské radě a bude je řešit s ostatními státy. Podle europoslanců ale zaspal dobu, protože jejich cenu měl řešit již před dvěma lety, kdy odsouhlasil spolu s ostatními Green Deal. Rostoucí cena emisních povolenek totiž tlačí ceny elektřiny, která se zdraží jak podnikům, tak hlavně všem občanům.
Evropské firmy by se rády vrátily k uhlí. Současná situace na trhu s energiemi, kdy je po celém světě v reakci na probouzení ekonomik po covidu nedostatek plynu a elektřiny, je vede k obrácení se k palivu, které už Evropa zavrhla. Ale právě konkurence na celosvětovém trhu s energiemi celou situaci komplikuje. Podle agentury Bloomberg, jíž informace potvrdilo několik analytiků v oblasti pod podmínkou anonymity, se na třetího největšího exportéra uhlí obrací evropské firmy, ale odchází s nepořízenou.
