Je to snad poslední koaliční návrh, který Piráti podali skrze svého tehdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Řeč je o novele české ústavy, jež má za cíl modernizovat a zefektivnit některé aspekty politického systému. Mezi hlavní změny patří zavedení klouzavých mandátů pro poslance, zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné tiskové zprávě.
Ministerstvo obrany (MO) nenapravilo některé nedostatky zjištěné při dřívějších kontrolách. Z 11 vybraných opatření čtyři nesplnilo a dvě jen částečně, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Obnova prioritně vybraných vojenských areálů se podle kontrolorů nedrží plánů a hrozí to, že resort nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku, hlavně garáže pro děla. NKÚ ministerstvu také vytýká, že nezavedlo systém objednávání a distribuce výstroje pro armádu.
Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad.
Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukázaly, že Česko má v hospodaření s veřejnými financemi strukturální problémy, které nevyřešil ani tzv. konsolidační balíček z minulého roku. Představitelé vlády koalice pro Echo24 popsali, kde vidí nedostatky a prostor pro další škrty či investice. Své plány nastínilo také hnutí ANO.
Odklánění části finančních prostředků do mimorozpočtového Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zvyšuje státní dluh a snižuje transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. Takto hodnotí praktiku vlády Petra Fialy (ODS) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na pochybnost této praktiky poukazovala nejen opozice, ale také prezident Petr Pavel. Podle ministerstva financí jde však o zcela transparentní přístup.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad v kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle stran nynější vládní pětikoalice však představovala EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát.
Systém rozdělování dotací na kulturní aktivity v Česku byl složitý a neefektivní a zatěžoval ministerstvo i žadatele, přínosy podpory jsou nejasné, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Elektronizace skončila bez výsledku a dříve odhalené problémy zůstaly, upozornil. Kontroloval rozdělení 3,2 miliardy korun pro víc než 9300 projektů v letech 2019 až 2022, uvedl dnes mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Z celkem 2,46 miliardy korun vydaných v letech 2015 až 2022 na provoz a transformaci systému základních registrů stát desítky milionů vynaložil neúčelně a nehospodárně, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Systém podle něj provozními parametry stále odpovídá době svého vzniku před 12 lety a mívá odstávky, nicméně i tak plní roli základního datového zdroje veřejné správy. Ministerstvo vnitra se závěry NKÚ nesouhlasí, peníze na základní registry byly podle něj vydány účelně a systém funguje v bezodstávkovém provozu.
Národní sportovní agentura (NSA) nesledovala a nekontrolovala, jak příjemci využili dotace a zda dodrželi stanovené podmínky, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V některých případech ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a NSA, které v letech 2019 až 2022 vydaly ze státního rozpočtu na podporu sportu celkem 26,5 miliard korun, nepostupovaly při poskytování dotací transparentně a v souladu s právními předpisy.
Česko není připraveno na krize. Ani bezpečnostního rázu, ani toho ekonomického. Od roku 2020 Češi kvůli inflaci obrovsky zchudli, k čemuž přispěly jak vláda Andreje Babiše, tak vláda Petra Fialy, tak centrální banka nezvyšováním úrokových sazeb. Pokračování rychlého tempa zadlužování státu se nepodařilo zastavit a výdaje na obsluhu dluhu jsou velmi nebezpečnou zátěží.
Netrvalo dlouho a nelichotivá výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok si vyžádal dotčené reakce ze strany jednotlivých ministerstev. Úřad totiž konstatoval, že Česká republika není dostatečně připravená na krize a mimořádné události. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. To se ale nelíbí například resortu obrany nebo vnitra, které si na výtky NKÚ stěžují.
Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání dotací z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech 2016 - 2023 (NPPCRR) obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. V pondělí o tom v tiskové zprávě informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Stát od roku 2016 do července 2023 vydal více než 431 milionů korun na 375 projektů. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty, uvedl NKÚ.
Projekty financované z programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 neměly stanovené konkrétní a měřitelné cíle, kritizuje v pondělí vydané zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jak podpora přispěla k rozvoji venkova, proto nelze vyhodnotit. Příjemci dotací podle kontrolorů navíc často uváděli nepravdivé údaje. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci uvedlo, že kontrola nenašla žádné pochybení při administraci, kontrolách či zadávání zakázek z programu. Celkový dopad podpory bude podle resortu vyhodnocen v roce 2026.
Ministerstvo obrany (MO) v letech 2018 až 2022 nezajistilo potřebnou obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek AČR.
Policie zahájila stíhání tří lidí, podezírá je z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Na webu o tom dnes informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Bližší informace k obviněným mluvčí neuvedl. Podle serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu se případ týká pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, která si přes prostředníka chtěla objednat zabití manžela.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v historii ČR, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.
Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.
Ministerstvo pro místní rozvoj společně s ministerstvem vnitra špatně nastavilo čerpání a kontrolu z dotací EU a státního rozpočtu v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun, které byly určeny na zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof. Zjistil to NKÚ. Program byl určen pro zdokonalování složek IZS. Kvůli špatnému nastavení cílů se z programu podařilo vyčerpat pouze 1,750 miliardy korun. Z toho policii se nepodařilo získat ani korunu, i když podala do programu deset žádostí. NKÚ to uvádí ve zprávě.
Sněmovna chce, aby Nejvyšší kontrolní úřad prověřil činnost České pošty. Schválila proto podnět k tomu, aby takovou kontrolu uskutečnil bez zbytečného odkladu. Současně vyjádřila podporu vládě, ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) i vedení pošty při transformaci tohoto státního podniku s cílem ho optimalizovat a finančně stabilizovat. Sněmovna se tak usnesla na závěr zhruba čtyřhodinové mimořádné schůze, kterou k situaci v České poště vyvolalo opoziční hnutí ANO. Opozice se svými návrhy usnesení neuspěla.
Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit.
Oznámí-li nějaká státní instituce, že vydala svou výroční zprávu, zpravidla asi nenásleduje přetížení jejího serveru z toho, jak si ji stahují davy informacíchtivých občanů. Výroční zprávy státních institucí nepatří mezi oblíbenou četbu širokých vrstev. Občas se lidé o existenci té zprávy dovědí, když z ní novináři vytáhnou něco chytlavého. Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavu Kalovi se povedla zajímavá věc: svým úvodním slovem k výroční zprávě svého úřadu za rok 2022 dodal ke kvantu informací v ní obsažených závěr, který jí dává novou kvalitu.
Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v podpoře zpracování zemědělských produktů dotovaly především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. Uvedl to NKÚ. Ministerstvo podle něj nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací a při poskytování evropských dotací neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020.
Národní galerie v Praze (NG) obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala zadávací řízení při výběru dodavatelů na některé služby, uvádí ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kromě veřejných zakázek vykazovalo závažné nedostatky i hospodaření galerie. Menší nedostatky kontroloři odhalili i u Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Do dubna 2019 byl generálním ředitelem NG historik umění Jiří Fajt.
Ministerstvo financí (MF) platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Tímto způsobem zbytečně zaplatilo 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní. Vyplývá to ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Uvedla to mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ také ministerstvo nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky NKÚ zjistil i při pronájmu pozemků.
Prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje kandidátku Poslanecké sněmovny Simeonu Zikmundovou na post viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu. Důvodem je to, že na úřadu už působila v době, kdy jej vedl František Dohnal, kterého soud odsoudil za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Podle Zemana to není dobrá vizitka, oznámil to v dopise šéfce sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Poslanci Zemanovo rozhodnutí kritizují.
