V parných letních dnech se lidé rádi sdružují na předzahrádkách restaurací, psi ocení misky s vodou a mnozí podnikatelé větrají své obchody, jak jen to jde. Jenže za otevřené dveře obchodu může paradoxně hrozit pokuta, jak se přesvědčili podnikatelé z pražských Vinohrad a Holešovic. Informoval o tom server Podnikatel.cz.
O výjimce ze zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) pro nejmenší živnostníky bude ve středu jednat vláda. Liberecký kraj v čele s hejtmanem Martinem Půtou (STAN) navrhuje, aby se povinnost týkala pouze plátců DPH. Bojí se likvidace malých živnostníků i zhoršení dostupnosti služeb hlavně na venkově. Obdobný návrh opozičních poslanců z TOP 09 přitom už před časem vládní kabinet odmítl. Změny navrhuje i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opozice je vůči novým návrhům spíše skeptická.
Ústavní soud čeká letos zásadní rozhodnutí, jestli se rozmáhající se touha vicepremiéra, šéfa hnutí ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše sledovat a šmírovat podnikatele na každém kroku dostala za hranu, kdy ohrožuje svobodu podnikání a právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů.
Před pár lety se mezi nejbohatšími lidmi v Česku začala šířit mediální horečka. Zatímco Zdeněk Bakala si v roce 2008 pořídil vydavatelství Economia spíše jako snobskou výlohu a jeho krok nevyvolal u kolegů takřka žádnou odezvu, mocenský nástup Andreje Babiše spustil lavinu „nákazy“, která stále pokračuje. Lidé z první podnikatelské ligy se už ani netají, že si prostřednictvím médií kupují vliv.
Týdeník Echo nepatří mezi média, která sestavují podnikatelské žebříčky podle bohatství a „odhalují“ životní záliby českých miliardářů. Nesledujeme nákupy nových apartmánů ve Špindlerově Mlýně, jachet v Chorvatsku, resortů v Karibiku ani nerozebíráme nejnovější vrtochy horních deseti tisíc. Tentokrát ale uděláme tak trochu výjimku. Objevili jsme totiž projekt určený těm nejmajetnějším, který výrazně překračuje meze obvyklé výstřednosti.
Bylo to v říjnu 1981, krátce po jeho devětadvacátých narozeninách. Jiří Gruntorád měl za sebou přijímací proceduru ve věznici v Minkovicích u Liberce. Dostal čtyři roky za podvracení republiky: za opisování a šíření zakázané literatury. Za mřížemi se neocitl poprvé, už jednou ho odsoudili za nedovolené ozbrojování a odseděl si také deset měsíců ve vazbě.
U Radka Zachariáše, který se z opraváře obuvi vypracoval na ševce exkluzivních zakázkových bot pro movitější klientelu, si je objednal jeden známý pražský lobbista.
V úterý 15. září vyšel v Olomouckém deníku a sedmi jeho dalších regionálních mutacích článek s názvem „Josef Tesařík: Proč v Olomouci vzniká BEA kampus“. Od autora, zakladatele a většinového majitele společnosti Tesco SW, to byla v zásadě chvála vlastního dobrého díla.
Michal Čupr má za sebou dva úspěšné rozjezdy firem, které dokázaly vyplnit mezeru mezi prodejcem a zákazníkem internetovou obsluhou.
Majitel loterijní skupiny Synot a od loňska senátor Ivo Valenta na první pohled připomíná jakéhosi menšího Babiše.
Jaroslav Tvrdík býval labilním a nijak úspěšným ministrem obrany. Pak se nějakou dobu v roli prezidenta firmy podílel na devastaci Českých aerolinií, z nichž za jeho šéfování odešlo 330 milionů korun na různé poradenské, konzultační a marketingové služby, přestože v té době už byly v hlubokých ztrátách.
Slovo start-up ještě neproniklo do spisovné češtiny. Kdy jazykovědci podlehnou dalšímu „anglicismu“, je ale nejspíš jen otázkou času. Rohlik.cz, Socialbakers, Liftago nebo Skypicker – to jsou některé tuzemské firmy, pro které se tak trochu módní označení pro rychle rostoucí a inovativní společnost už pevně zažilo. O fenoménu start-upů v Salonu Týdeníku Echo hovořili lidé, kteří začínajícím firmám pomáhají penězi i radami: partnerka právní kanceláře CEAG Margareta Křížová, šéf společnosti Credo Ventures Ondřej Bartoš a zakladatel soutěže Nápad roku Martin Kešner.
Zakladatel a šéf investiční skupiny Arca Capital Pavol Krúpa vyrazil do útoku proti těžařské firmě NWR a jejímu spolumajiteli Zdeňku Bakalovi, ve své kampani ale vůbec nešetří ani premiéra Sobotku.
Bývá označován za dravce nebo nájezdníka. Slovenský finančník Pavol Krúpa má stejnou podnikatelskou krevní skupinu jako majitelé finančních skupin Penta nebo J&T. Přestože se jim nevyrovná v objemu spravovaného majetku, projevuje o to větší smělost při investičních výbojích do vyhlédnutých firem, a jak se ukázalo při legendárním zbohatnutí bývalého premiéra Stanislava Grosse, nebojí se ani kontroverzních obchodů.
Michael Lewis v současné době patří mezi nejčtenější ekonomické autory. Sám začínal jako makléř na americké burze, ale později se stal novinářem. Pokud jsem se něco zásadního dozvěděl o tom, jak fungují velké americké banky a finanční instituce, tak to bylo z knihy The Big Short, která pod stejným názvem vyšla i v českém překladu.
V pondělí 10. března 2014 se policisté z brněnské expozitury protikorupčního útvaru sešli s devětadvacetiletým mužem. Podle protokolu z výslechu se dostavil dobrovolně, aby popsal rozsáhlé podvody na daních při obchodech s pohonnými hmotami.
„Pro zákazníky chceme to nejlepší,“ hlásají obchodní řetězce i jejich dodavatelé potravin. V idylickém světě rodinných nákupů přesto začal nesmiřitelný konflikt, protože obchodníci ani producenti ve skutečnosti nejsou filantropy a chtějí utrhnout větší část peněz, které Češi v obchodech nechají.
Statistický úřad Eurostat přinesl nové vydání žebříčku nejbohatších a nejchudších regionů Evropské unie. Pro nás z něj vycházejí dvě zajímavé zprávy, které do značné míry zpochybňují naše intuitivní pozorování a předsudky o bohatství, chudobě a rovnostářství. Zaprvé: náš nejvíce prosperující region se dostal do první desítky.
V pražské restauraci U Labutě, celkem vkusně upravené historické budově vedle Thomayerovy nemocnice, se schází trojice seniorů. Číšnice je zdraví jako prominentní štamgasty. Jsou to bývalí členové spotřebního družstva Včela, kteří už 18 let marně bojují proti Radovanu Vítkovi. V současnosti třetí nejbohatší Čech je z Včely vytěsnil.
Když Elon Musk před několika týdny představil světu bateriové systémy pro domácnosti a firmy, vyvolalo to diskuse o energetické revoluci a také další vlnu přirovnávání majitele společnosti Tesla Motors k ikonám amerického byznysu, jako byl zakladatel Applu Steve Jobs, ropný magnát John D. Rockefeller nebo letecký konstruktér Howard Hughes.
Andrej Babiš se konečně mohl pochlubit, že se setkal s Michaelem Bloombergem. „Trojnásobný starosta New Yorku a mediální magnát nebyl nikdy v Čechách. Doufám, že jsem ho přesvědčil, aby přijel,“ připojil český vicepremiér k fotografii, již zveřejnil na svém Twitteru.
Jeho politická hvězda dosud jen stoupala a politické komentáře se dosud týkají jen otázky, jak jeho moc ještě poroste. Na konci března se však ukázalo, že také Andrej Babiš má své meze a že jeho sláva jednou skončí.
Svoboda podnikání, jeden z pilířů polistopadové svobody, je ohrožena zákonem o evidenci tržeb, podle kterého bude „Velký bratr“ z ministerstva financí on-line sledovat tržby všech podnikatelů. To říkají zvláště malí a střední podnikatelé, proti kterým je zákon v první řadě namířen.
Nikde v Evropě nebylo podnikání tak potlačeno jako v české části komunistického Československa. A nikde jako v českých zemích nezažili podnikatelé v posledním čtvrtstoletí takový rozkvět. Styl „ode zdi ke zdi“ pokračuje i nadále, když vláda hodlá dosud nevídaným způsobem omezit podnikatelskou svobodu.
Crowdfunding. Alternativní, ale ve světě prudce rostoucí způsob, jakým mohou začínající projekty získávat finance od široké veřejnosti. A bez nadsázky jeden z fenoménů současného finančního světa. V České republice zatím bylo možné v rámci crowdfundingu za finanční podporu získat nějakou službu či benefit.
Do atlasu české ekonomické elity jsme zařadili ty miliardáře, u nichž se potkává majetek se společenským a politickým vlivem. Neměli jsme ambici opakovat důvěrně známé příběhy, jak přišli, často velmi kontroverzně, k penězům, ani chronologii, jak dávali své holdingy dohromady. Snažili jsme se popsat, jak dnes česká ekonomická elita ovlivňuje společnost a jaké má vztahy mezi sebou.
Před čtyřmi lety se na neformální debatě v Brně sešla elita české justice s Danielem Křetínským. Ústavní soudci, soudci Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a žalobci z Nejvyššího státního zastupitelství poslouchali, jak jim mladý právník, který před patnácti lety nastoupil jako tajemník do česko-slovenské investiční skupiny J&T a tady se vyšvihl mezi miliardáře, vykládá, kdo má v Česku skutečnou moc a rozhoduje.
