Lukáš S. chtěl odkoupit krachující firmu a žádal stát, aby se mohl stát dobrovolným plátcem daně z přidané hodnoty (DPH). Povolení nedostal a z obchodu sešlo.

Jde o další z řady případů, které ukazují, jak se zhoršila byrokracie pro podnikatele za doby vládnutí ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ve snaze snaze lapit podvodníky, berní úřady dusí čestné podnikatele. Ti doplácejí na horlivost úředníků zamezit únikům vyhnout se platbě DPH, ke kterému dochází zpravidla při fiktivním přeshraničním prodeji zboží v rámci Evropské unie mezi spřátelenými firmami. Obvykle ta poslední v řetězci zkrachuje.

Finanční správa po Lukášovi S., který nechtěl poskytnou celé své jméno, při registraci k plátcovství žádala dokumenty, které nemohl doložit.

Úředníci po něm chtěli doložit obchodní smlouvy s odběrateli a dodavateli, které dokládaly realizování ekonomické činnosti, nebo informaci o majetku, který firma vlastní. „Nic z toho jsem logicky neměl. Nikdo by se mnou neuzavřel smlouvu, když nejsem plátcem DPH,“ uvedl pro ECHO24.cz Lukáš S.

Situaci se snažil berním úředníkům vysvětlit. Navíc upozorňoval, že ve stejném oboru už dlouhé roky bez problémů podniká, což považoval za dostatečné potvrzení své ekonomické činnosti.

Vše marné. Po více než půl roce přišlo vyrozumění o zamítnutí žádosti stát se plátcem DPH. O možnost zrealizovat převzetí firmy v úpadku mezitím přišel.

„Plánoval jsem koupit krachující firmu včetně zaměstnanců a převzít všechny dluhy, i ty vůči finančnímu úřadu. Založil jsem proto novou společnost, na kterou jsem dle předkupní smlouvy chtěl převést aktiva a pasiva a požádal o dobrovolnou registraci k DPH. Všechny stroje měla firma na leasing, a proto bylo nutné být plátcem, jinak jsou stroje o 21 procent dražší a nákup materiálu také. Bez toho je to absolutní nekonkurenceschopnost,“ řekl Lukáš S.

Podle právníka Unie daňových poplatníků Davida Hubala je podobné jednání ze strany správce daně nepřijatelné.

„Už jen to, že mám licenci k podnikání, znamená, že jsem člověkem, který tu ekonomickou činnost hodlá fakticky vykonávat. Vyšetřování, které v takovém případě probíhá, považuji za obstrukční jednání ze strany Finanční správy,“ uvedl Hubal.

Všichni kradou

Podle Finanční správy je ale takové jednání nezbytné, protože systém DPH je dlouhodobě zneužíván osobami, jejichž cílem není reálná ekonomická činnost. „Posouzení výkonu reálné ekonomické činnosti může patřit mezi základní prověřování při registraci k DPH ve vybraných případech,“ uvedla tisková mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.

Zabráněním registrace rizikových osob by podle ní mělo dojít ke snížení daňových podvodů. „Správce daně by měl samozřejmě zohlednit počáteční fázi podnikání žadatele o registraci, na druhou stranu v případech, kdy již daňový subjekt podniká, neměl by být problém výkon reálné ekonomické činnosti správci daně doložit, a to způsobem podle konkrétních podmínek daného případu,“ dodala Petlachová.

S tím ale nesouhlasí právník Hubal: „Je to jen hysterie pod korouhví boje proti daňovým únikům. Je to neproporcionální, protože podvodníků je málo.“ Podle Hubala opatření zasahuje 99,9 procenta poctivých, aby se zabránilo jednomu promile nepoctivých. „Zneužít můžete například nůž nebo auto, ale taky je kvůli tomu nezakážete,“ dodal.

Správce daně podle Petlachové může ve vybraných případech požadovat doložení smluv s odběrateli, podnikatelské plány nebo výpisy z účtů. V dopisech ale lidi správa vyzývá k tomu, aby například doložili komunikaci, která dokládá výkon podnikatelské činnosti, nebo seznam odběratelů a dodavatelů.

Libovůle úřadů

Podle Hubala je takový postup libovůlí úřadů. „Když správní orgán přijme přihlášku a neshledá právní důvod, který je uveden v zákoně, aby to mohl odmítnout, tak nemůže říci, že někoho nebude registrovat,“ uvedl Hubal. V zákoně přitom není stanoveno, že by musel žadatel o dobrovolné plátcovství cokoli prokazovat. Po Lukáši S. ale tyto údaje úředníci požadovali a jelikož je nedoložil, registraci mu neschválili.

Celý proces navíc v případě Lukáše S. trval nepřiměřeně dlouho. Žádost o registraci podával v polovině prosince 2015. Výzva, aby dodal další dokumenty dokládající jeho ekonomickou činnost, mu přišla až v dubnu letošního roku, rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti až v červnu. „Na rozhodnutí úřadu jsem čekal 7 měsíců, mezitím už byl podnik prodán jinému zájemci,“ uvedl. Podobné problémy podle něj potkaly i některé jeho známé.

Že je takové jednání standardem, potvrzuje i Hubal. „Tvrzení Finanční správy, že hloubková šetření provádějí jen v některých případech, jsou lživá. Ten přístup je plošný,“ uvedl Hubal. Unie ale nevede žádnou statistiku těchto případů.

Stát žene lidi k podvodům

Situace se podle Hubala změnila v posledních dvou letech. „Ještě třeba dva roky zpátky probíhala dobrovolná registrace tak, že jste vyplnili formulář a dostali jste ji. Od nepaměti to bylo takto jednoduché,“ uvedl Hubal. Dnes je ale situace jiná. Podle Finanční správy totiž neuspěje osm procent všech žádostí o dobrovolnou registraci k DPH.

Jednání Finanční správy navíc vede řadu lidí k tomu, že se uchýlí k ne zcela korektnímu jednání. Podle Petlachové je totiž dnes běžný postup, kdy po zamítnutí dobrovolné registrace usilují vzápětí vybrané daňové subjekty nejrůznějšími způsoby o získání registrace zákonné, například z titulu překročení zákonem požadovaného obratu.

„Po přezkoumání podmínek zákonné registrace dochází správce daně k závěru, že podmínky pro zákonnou registraci nebyly naplněny. Například že obrat uvedený v přihlášce k registraci byl smyšlený či uměle vykonstruovaný,“ uvedla Petlachová.

Přesně této praxe se obává Lukáš S. „Tenhle přístup úřadů akorát vede lidi k tomu, že přemýšlejí, jak to obejít. Přitom jenom chtějí dobrovolně platit DPH. A oni to zakážou,“ dodal.