Legislativní úpravy související s podnikáním za poslední dekádu doznaly desítky změn. Podnikatelům to způsobuje značné obtíže, hlavně kvůli nárůstu papírování. Rekordmanem je v tomto ohledu zákon o správních poplatcích, od roku 2000 se změnil více než 180krát. Podle Hospodářské komory představují problém nejen časté změny zákonů, ale také jejich nejednoznačný výklad a využití v praxi.

Zákona o DPH i zákona o pojistném na sociálním zabezpečení se legislativní úpravy dotkly za posledních patnáct let podle údajů Hospodářské komory až 70krát. Oproti tomu zákon o daních z příjmů se měnil dvakrát tak rychlejším tempem – doznal okolo 140 změn. Z dalších regulací týkajících se podnikání se například 120krát novelizoval živnostenský zákon. V „jen“ 30 případech se zasahovalo do stavebního zákona, prováděcí předpisy se však měnily více než 100krát.

„Všechny změny se pochopitelně netýkaly podnikání, řada z nich upravovala civilní život občanů nebo postupy nevýdělečných institucí,“ řekl deníku Echo24.cz Miroslav Diro z tiskového odboru Hospodářské komory, podle které by se případné úpravy v oblasti legislativy měly koncentrovat maximálně do jedné novely ročně.

„Jen v loňském roce jsme analyzovali 286 národních materiálů k připomínkování. To je víc, než bylo pracovních dní, a to se bavíme jen o podnikatelské legislativě. Česko patří v Evropě a možná i ve světě mezi země s nejvyšším počtem zákonů na počet obyvatel,“ pokračoval Diro z Hospodářské komory, která připomínky k chystaným zákonů shromažďuje z členské základny čítající na 15 tisíc firem a živnostníků.

Podnikatelé změny nestíhají reflektovat

Zvětšit by se měl podle komory také časový odstup mezi vyhlášením dané úpravy a její účinností, aby podnikatelé měli dostatek času se na ně připravit. Hospodářská komora upozorňuje i „na nepředvídatelnost vývoje zákonů, jejich nepřehlednost a složitost“, dochází podle ní také ke zveřejňování závažných legislativních změn až na poslední chvíli.

„To vše znamená pro podnikatele značné potíže. Dokonce až takové, že začínají ztrácet schopnost včas zareagovat. Je to alarmující stav. Mohu potvrdit, že dochází ke zhoršování podmínek pro podnikání v Česku. Obáváme se, že tímto dusnem, které státní aparát vytváří, si začínáme podkopávat hospodářský růst,“ pokračoval Diro z Hospodářské komory.

Častá změna legislativy navyšuje také administrativní zátěž kladenou na podnikatele. Výrazně k tomu v posledních letech přispívá i zavádění legislativních novinek v oblasti daní z dílny ministra financí Andreje Babiše, jako je reverse charge nebo kontrolní hlášení. Od prosince pak podnikatelům a živnostníkům přibudou povinnosti v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (EET).

Podnikatelé v tuzemsku stráví nad papírováním podle studie OECD až 17 dní ročně, to je o třetinu více, než je světový průměr. „Administrativní zátěž je pro podnikatele skutečně větším problémem než daně a cokoli dalšího spojeného s podnikáním,“ komentovala deníku Echo24.cz místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Pavla Břečková.

Cílené snižování administrativní zátěže podnikatelů se snaží napříč resorty prosazovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle samotných podnikatelů však množství odstraněných opatření neodpovídá těm nově zavedeným.

„Nových regulací je řádově mnohem více než úlev, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. Reálná zátěž podnikatelů se zvyšuje, a bohužel na ty malé dopadá tíživěji než na střední a větší firmy, které to sice stojí více peněz, ale jsou schopné na to alokovat část personálních a dalších kapacit,“ doplnila Břečková z AMSP.