Tag: válka

Články k tagu

Být normální sklárna, už bojujeme o život

Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..

V bitvě o Donbas půjde o všechno. Manévry budou připomínat 2. světovou válku

Bitva o Donbas má definitivně rozhodnout o osudu Ukrajiny. Partyzánská válka končí, ke slovu se v příštích dnech dostanou těžké zbraně. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že rozhodující bitva na východě země bude připomínat 2. světovou válku, zapojí se do ní tisíce tanků, obrněných vozidel a letadel. Z oblasti na poslední chvíli utíkají poslední civilisté. Ruská vojska se už několik dní stahují z okolí Kyjeva a přeskupují své pozice.

Rusko „utrpělo značné ztráty. Je to tragedie“, přiznal Kreml

Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve středu během rozhovoru pro Sky News přiznal, že Rusko na Ukrajině „utrpělo značné ztráty“ a že je to „tragédie“. Moskva přitom zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. "Máme značné ztráty na jednotkách. A je to pro nás obrovská tragédie, "pronesl Peskov při rozhovoru. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podle Ukrajinců přišlo Rusko od začátku invaze o asi 18 900 vojáků.

Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek suspendovalo Rusko z Rady OSN pro lidská práva kvůli zprávám o „hrubém a systematickém porušování lidských práv“ při invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Návrh vedený USA podpořilo 93 zemí, 24 zemí hlasovalo proti a 58 zemí se zdrželo hlasování. Rezoluce přijatá návrhem Valného shromáždění vyjadřuje „vážné znepokojení nad pokračující lidskoprávní a humanitární krizí na Ukrajině“, zejména nad zprávami o porušování práv ze strany Ruska.

Tajný režim dodávek Ukrajině měl odvrátit další Vrbětice. Dneska už je to venku, říká Žáček

Jakou vojenskou techniku posílá Česko na Ukrajinu? A jsme kvůli tomu v ohrožení? Deník Echo24 v úterý jako první informoval, že ČR posílá ukrajinské armádě jako vůbec první země také desítky tanků a BVP pěchoty. Těžká technika začíná rychle střídat humanitární materiál. Jiné země se k pomoci takového formátu teprve odhodlávají. Předseda bezpečnostního výboru PS a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) v rozhovoru říká, že si nemůžeme dovolit Ukrajinu vojensky nepodporovat.

Na Donbasu musí Putin utrpět těžkou porážku, tam se rozhoduje o Ukrajině, říká analytik

Deník Echo24 jako první v úterý informoval o dodávce těžké vojenské techniky na Ukrajinu. Česko poslalo ukrajinské armádě na začátku týdne několik desítek tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty. České pomoci si všímá celý svět. Podle dostupných zdrojů jsme první zemí, která se rozhodla poslat na východ tanky. Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr říká, že ani ostatní země NATO nezůstanou stranou. O osudu Ukrajiny má rozhodnout klíčová bitva na východě země.

Zachránci Kyjeva vstupují do historie. Proslulý ruský konvoj znehybnilo 30 vojáků

1400 vozidel vezlo vojáky a vybavení do Kyjeva, do cíle však nedorazili. Celý, 64 kilometrů dlouhý konvoj zůstal uvízlý na úzké silnici. Důvod? Znehybnila je skupina pouhých 30 specializovaných ukrajinských vojáků s drony a čtyřkolkami. Týden po začátku ruské invaze se na Ukrajinské hlavní město řítila silná ofenziva. 64 km aut, techniky a vojáků se snažilo dostat do Kyjeva, leč marně. Na svědomí to má pár ukrajinských speciálně vycvičených vojáku, kteří disponují pouze drony, čtyřkolkami, termokamerou a nočním viděním.

„Střílejí pro zábavu, nehledí na věk ani pohlaví“ Ruský zajatec popsal, co viděl v Buče

Arťom Širobokov ze Samary se v roce 2017 stal prvním ruským občanem, který byl ve vlasti v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že se rozhodl bojovat v řadách ukrajinského dobrovolnického praporu Azov proti Rusku v Donbasu. Letos v únoru se znovu stal dobrovolníkem. Za Ukrajinu bojoval u Buče, kde padl do zajetí. Ještě před stažením ruských vojsk od Kyjeva hovořil v interview o válečných zločinech, které viděl, píše ruská redakce BBC na svém webu.

Masový hrob v Buče zachytil i satelit. Rusko přitom mluví o ukrajinské provokaci

Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit. Ukrajinské úřady i svědci uvedli, že ruští vojáci v tomto městě zabili stovky civilistů.

ČT omezuje válečné dokumenty. Místo toho odvysílá pořady s ukrajinskou tematikou

Válka na Ukrajině se v našich končinách odráží i na programu televizního vysílání. Kromě nepřetržitého informování o průběhu konfliktu například Česká televize sáhla po programových změnách a z vysílání na čas zmizely klasické válečné dokumenty z druhé světové války. Místo toho chce divákům nabídnout dokument o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském, osmidílné ukrajinské drama a další tematicky podobné pořady.

„To není armáda, to je ostuda.“ Rusové rabují v domech Ukrajinců, odvážejí si i auta

Ruští vojáci pokračují v organizování částečného stažení z předměstí Kyjeva směrem k běloruské hranici. Během cesty ovšem ukradli a vyplenili vše, co jim stálo v cestě, uvedl v pátek na své facebookové stránce ukrajinský generální štáb. Podle jednoho ze zahraničních dobrovolníků chodí někdy ruští vojáci rabovat v převlečení do civilu. Ukrajinci jich včera zadrželi 159.

Automobily, textil, ocelárny i investice. Válka tvrdě dopadá i na české firmy v Rusku

Ruská agrese na Ukrajině má negativní důsledky i pro firmy podnikající na ruském území. Některé firmy se tak stahují z východního trhu a jiné omezují svou výrobu. Další pak s napětím očekávají, jestli například vůbec dostanou suroviny ke zpracování. Ruská invaze tak ohrožuje i společnosti působící v České republice. Dokládá to analýza Hospodářské komory, kterou poskytla deníku Echo24. Z ní také vyplývá, že ohrožené jsou zejména ocelárny, chemický průmysl, ale také i textilní průmysl. Vážné následky má i pro český letecký průmysl.

Jak přežít jaderný výbuch. Hlavně si vyhrnout límec

Dobré bylo taky to, jaké se používaly učební pomůcky, především pláštěnky a plynové masky, při jejichž nasazování se též užilo dosti zábavy. Takže je dobré být připraven a provětrat si starou látku. Ta se probírala v hodinách branné výchovy, což byl předmět, který byl považován za docela oblíbený. To i proto, že ho často učili tělocvikáři, kteří patřili k snesitelnějším členům pedagogického kolektivu, na svém předmětu moc nebazírovali – a že by z něj někoho nechali rupnout, to si lze též těžko představit.

„Tady žije zrádce.“ Samolepky označily domy účastníků protiválečných protestů

V Kaliningradu, nejzápadnější výspě Ruska na březích Baltu, se na domech, kde žijí dříve zadržení účastníci protiválečných protestů, objevily nálepky s nápisem „Tady žije zrádce“. Sedmnáctiletý Matvej, syn Oxany Akmajevové, si při návratu z večerní procházky se psem všiml, jak dva chlapci v tmavém oblečení a maskách cosi lepí na dveře. Jeden se otočil a Matvej si všiml, že má na hlavě čepici s ruskou trikolórou. Chlapci utekli a Matvej přinesl domů nálepku s nápisem Tady žije zrádce, jíž strhl z vchodových dveří.

„Je čas denacifikovat Polsko,“ píše ruská Pravda a varuje před následky mise NATO

Mírová mise NATO na Ukrajinu, kterou prosazuje polský premiér Mateusz Morawiecki, může vyústit v přímý vojenský konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, varuje Pravda, jeden z nejčtenějších deníků v Rusku. O Polsku se list zmiňuje jako o "hyeně Evropy".Vyslání mise na Ukrajinu konzultovali premiéři Polska, Česka a Slovinska během schůzky s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Morawiecki chce návrh oficiálně předložit na čtvrtečním summitu aliance.

Svět na pokraji zkázy

Rok 1983 byl z hlediska válečného napětí ve světě špatný rok. Brežněv, strůjce invaze do Československa, už byl mrtev, ale jeho nástupce Andropov, bývalý dlouholetý šéf tajné policie KGB, nebyl žádný liberál. Bylo mu sice jasné, že zkostnatělá sovětská ekonomika potřebuje od základů reformovat a že míra korupce a neschopnosti v nejvyšších patrech státu už přerostla únosné meze, ale uvolňování vztahů východního bloku se Západem nebylo na pořadu dne. Atomové velmoci se navzájem střežily podezřívavým okem a zbrojení pokračovalo.

Ukrajina plánuje evakuaci lidí deseti humanitárními koridory

Ukrajina v pondělí plánuje evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Záchrana obyvatelstva se týká i měst kolem Kyjeva, kde v pondělí podle tamní správy evakuace úspěšně pokračuje již pátý den, napsala agentura Reuters. Ukrajinská prokuratura v pondělí uvedla, že od zahájení ruské invaze zahynulo na Ukrajině 90 dětí, přes 100 jich bylo zraněno. Bilanci nelze nezávisle ověřit.

Rusové zastřelili amerického novináře v bojích u Irpini, tvrdí ukrajinská policie

Život amerického reportéra a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva, píše Reuters. Podle ukrajinských médií je obětí útoku padesátiletý novinář Brent Renaud, který jako filmař pokrýval také válku v Iráku nebo Afghánistánu. Policie nejprve uvedla, že Renaud byl novinářem listu The New York Times. Ten to ale později popřel. Nedorozumění zřejmě vzniklo proto, že Renaud u sebe podle fotografií zveřejněných ukrajinskými médii měl novinářskou průkazku s nápisem deníku NYT.

Moskva prý už nedává ultimáta. Ruský a ukrajinský zástupce mluví o pokroku v jednáních

Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku". Výsledky se podle Ukrajinců prý dostaví v řádu dnů.

Máma hledá Putina. Hledá Putin mámu?

Jistě má smysl na síti vyjadřovat podporu věcem, jež za to stojí. I kdyby ale člověk mlátil do klávesnice, až by se mu z prstů kouřilo, nemusí to znamenat, že z kategorie svědka či komentátora přešel mezi lidi aktivně činné. A pokud ti aktivní věnují příliš velkou pozornost ohlasu svých činů mezi virtuálními svědky, nemusí to s nimi dopadnout dobře. Jeden z mých twitterových oblíbenců, v Polsku žijící Angličan Ben Sixsmith, v té souvislosti upozornil na pozoruhodný článek Tannera Greera o aktivismu v internetové době. Autor v něm upozorňuje na způsob, jímž internet neblaze ovlivnil protesty hongkongských studentů v roce 2019.

Zelenskyj odmítl nařčení z výroby chemických zbraní. Naopak se obává, že je použijí Rusové

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se ostře vyhradil proti ruskému tvrzení, že Ukrajina vyrábí chemické a biologické zbraně. Naopak vyjádřil znepokojení z toho, že by chemické zbraně mohli použít Rusové. Rusko obvinilo Ukrajinu z toho, že na svém území společně s USA vyvíjí nebezpečné nákazy, které pak měly být pomocí ptáků zavlečeny do Ruska. Z použití chemických zbraní z ruských rukou má obavy také Británie a Bílý dům. Zelenskyj se vymezil proti ruskému obvinění z toho, že Ukrajina připravuje chemický útok.

Mariupol v troskách. Mrtvoly na ulicích, ostřelování koridorů a přes tisíc mrtvých civilistů

Ukrajina se ve středu pokoušela evakuovat civilisty šesti humanitárními koridory. Jeden z nich se také týká už několik dní obléhaného přístavu Mariupol, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ruské ozbrojené síly podle ní souhlasily s dočasným klidem zbraní v evakuačních oblastech od 08:00 do 20:00 SEČ. Z některých míst přišly zprávy, že evakuační konvoje už vyrazily na cestu. V Mariupolu nebo Charkově pokračuje ostřelování a v úterý se nepodařilo evakuovat civilisty z obléhaného přístavu.

VIDEO: Rusové vybombardovali dětskou nemocnici. Zelenskyj mluví o „zvěrstvu“

Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se dnes stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Pod troskami se nacházejí i děti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Počet zraněných či mrtvých neupřesnil. Podle gubernátora Doněcké oblasti si útok vyžádal 17 zraněných a podle něj mezi nimi není žádné dítě. Prezident zásah označil za zvěrstvo a vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou.

Lidská tragédie na ukrajinské hranici. Zima, strach a nejistota...

Desítky tisíc lidí utíkají každý den před válkou na Ukrajině. Velká část z nich míří do Přemyšle na jihovýchodě Polska, odkud pak pokračují dál na západ. Šance dostat se ze země autem ji mizivá, na hranicích se tvoří dlouhé kolony. Takřka jedinou cestou, jak se dostat do bezpečí, je proto překročit hranici pěšky nebo vlakem. Většina lidí tu cestuje nalehko, na zabalení mají často jen minuty. Někteří s sebou berou také o generace starší příbuzné nebo domácí mazlíčky.

Od ukrajinského vítězství až ke světové válce

Obránci Ukrajiny se i ve druhém týdnu války hrdinně drželi před ruským agresorem. Politické řešení situace je podřízeno situaci na frontě. Jakékoli předpovědi jsou tedy notně ošemetné. Přesto pár scénářů načrtneme. První, nejoptimističtější, je, že Ukrajina vyhraje. Stále se to jeví jako málo pravděpodobné, ale ne nereálné. Rusové pomalu postupují, ale množí se důkazy o katastrofálním stavu jejich armády. O víkendu se objevila videa z Ruska, vlaků mířících na frontu. Naložené byly civilními autobusy, dodávkami a náklaďáky. To není krok vítězící velmoci, ale zoufalý pokus vyřešit děsivou logistickou situaci.

Největší uprchlická krize od druhé světové války. Česko nápor migrantů teprve čeká

Největší uprchlická vlna od druhé světové války. I tak se hovoří o migraci spojené s válkou na Ukrajině. Ze země uteklo podle OSN už přes 1,7 milionu lidí, nejvíc do sousedního Polska, Maďarska a Slovenska. Náporu uprchlíků čelí ale i nedaleké Česko, přičemž hlavní vlna má teprve přijít. Podle ministerstva vnitra k nám v souvislosti s ruskou invazí prchlo už asi 100 tisíc lidí.

„Pokud se Putin nebojí, ať přijde.“ Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů

Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Dlouho jsme chtěli přímý rozhovor mezi prezidentem Ukrajiny a Vladimirem Putinem, protože všichni jsme si vědomi toho, že je to on, kdo činí konečná rozhodnutí, zvláště nyní," řekl šéf ukrajinské diplomacie v přímém televizním přenosu.

Ruské celebrity proti válce. Pugačeva, Urgant a další mizí z obrazovek i ze země

Ne všichni Rusové podporují invazi na Ukrajinu, a nejhlasitější odpor zaznívá od známých osobností veřejného života. Proti válce se tak vyslovil například populární moderátor Ivan Urgant nebo ředitelka státního kulturního Mejercholdova centra Jelena Kovalskaja. Jedna z nejslavnějších ruských hvězd, zpěvačka Alla Pugačova, dokonce údajně uprchla kvůli válce ze země. Twitter a Facebook zaplavily příspěvky s hashtagem #NoToWarWithUkraine (ne válce s Ukrajinou). Slova „ne válce“ znějí také na demonstracích.

Humanitární koridory mají fungovat od úterý. Ani třetí kolo nepřineslo průlom v jednání

Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Očekávání nenaplnilo zhruba tříhodinové jednání ani z pohledu Moskvy, podle jejíhož hlavního vyjednavače Vladimira Medinského by však mohly humanitární koridory začít fungovat už v úterý.