Důchodová reforma se blíží do finále ve značně pozměněné podobě. Pokud projde návrh schválený sněmovnou, růst důchodového věku se zastaví už na 67 letech, deficit penzijního systému se sníží méně než vláda předpokládala a do předčasné penze bez krácení bude moct odejít o stovku tisíc lidí méně.
O letošních Dušičkách jsem se na Olšanských hřbitovech, kam chodím pravidelně na procházku, nějak bedlivěji díval do tváří spoluobčanů, kteří tam přicházeli na návštěvu k hrobům svých předků a blízkých. Vypadali dost neradostně, často šlo o lidi starší, ba už i hrobu blízké. Stáří je strastné, řekl před dávnými lety Buddha. Přimělo mě to pozorněji se dívat do obličejů také u lidí všech věkových kategorií na tramvajových zastávkách hlavního města. Pravda, ani tam není průřez všemi vrstvami populace úplně rovnoměrný, ale je přece jenom mnohem širší.
Zrušili jste penzijní spoření, ale stále využíváte daňového odpočtu, nebo jste zapomněli doplatit zpětně daň? Takových lidí bylo jen v uplynulém roce podle Finanční správy asi 4700. Prvním stovkám lidí tak rozeslala v úterý a ve středu do datových schránek dopis, ve kterém je úředníci na možnou nesrovnalost upozorňují Projektem „Daňové echo“ chce správce daně klást důraz na dobrovolné plnění daňových povinností a efektivní výběr daní namísto represí.
Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus minus vrstevníkovi, pověstnému boxerovi. V dobách jeho sportovní slávy v očích lidí mého typu dokonale naplňoval stereotyp násilnického primitiva – bijec neschopný sebekontroly, který soupeřům ohryzává uši, sotva dá dohromady větu, je neuvěřitelně nafoukaný. Tysonovy osudy jako kdyby tohle vnímání podporovaly, mimo jiné seděl za znásilnění. Jeho životní příběh se ale, myslím, vyvíjí dost zajímavě, je inspirativní.i.
Důchodová reforma čelí i po překročení prahu sněmovny tvrdé kritice opozice i dalším požadavkům odborů. Od vládního návrhu prošla řadou kompromisů a to i v nejzásadnějších bodech, už za pár dní ji bude zřejmě v dřívějším termínu projednávat Senát. Přinášíme přehledně nejdůležitější změny, které má do nynějších parametrů penzijního systému přinést.
Někteří lidé se v minulém roce možná těšili, že brzy odejdou do předčasného důchodu. S tím však vláda učinila konec, když zkrátila limit z pěti na maximálně tři roky před řádným termínem. Už rok se čeká na odpověď, zda tím porušila jejich legitimní očekávání, tedy zda jim neprávem skokově zamezila vstoupit do penze. Ústavní soud dostal stížnost v listopadu minulého roku a k dispozici má už i protiargumenty vlády.
Reforma penzí se stále mění před očima a na poslední chvíli z ní tak poslanecký návrh vyškrtl nový nárok pro více než stovku tisíc lidí, kteří měli odcházet dříve do důchodu bez krácení. Nové kompromisní „řešení“, byť již schválené sněmovnou, je vlastně zatím jen nejasný příslib. Konkrétní návrh se má k reformě přidat až v příštím roce. Z dosavadních výroků se však dá usuzovat, kam bude změna směřovat: část lidí v předdůchodovém věku zřejmě o možnost odejít dřív přijde.
Hnutí ANO chce, aby se Senát zabýval důchodovou reformou dříve než 11. prosince, kdy se mají změny v penzích projednávat. Sbírá proto podpisy pro svolání mimořádné schůze. Uvedla to senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní nepotřebují senátoři na prostudování návrhu více než měsíc a je třeba, aby se horní komora sešla rychleji. Hnutí ANO avizuje, že pokud se dostane do vlády, většinu reformy zruší.
Poslaneckou sněmovnou prošla vládní reforma důchodů, která zavádí změny v penzijním systému. Reforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí. Ze 188 přítomných poslanců bylo 103 pro a proti 85. Nyní už opoziční Piráti na protest odešli ze sálu.
Snaha o důchodovou reformu dostává své pověsti a opět naráží na politickou neprůchodnost i odpor veřejného mínění. V cílové rovince ve sněmovně dokázala vrazit klín i mezi zbylé vládní koaliční strany a v posledním čtení působí daleko od sebejistě obhajovaného a hotového návrhu.
Zdánlivě nevinná událost, kdy se v rámci oslav Halloweenu na jednom z bratislavských gymnázií konal karneval, který zahrnoval i soutěž masek, vyvolala rozruch. Vítězi se stali studenti, kteří se převlékli za důchodce. To však rozhořčilo členy Jednoty důchodců na Slovensku, jejichž předseda v otevřeném dopise pro ředitele školy označil dětskou masku za zesměšňující a dehumanizující.
Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování sporné reformy penzí, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Páteční debata trvala skoro pět hodin. Závěr jednání provázel procedurální spor, jenž završila asi deset minut před běžným koncem jednacího žádost klubu ODS o přestávku. Další dějství posledního kola projednávání penzijní novely se odehraje příští týden ve středu.
Šlo o vlajkovou loď lidovců a také jeden z největších nových výdajů do rozpočtu. Takzvané výchovné, tedy zvýšení důchodu za každé vychované dítě, však nevydrželo ve své původní podobě ani celé volební období a nyní se řeší, jak ho omezit či nahradit. Zůstat má pouze pro matky tří a více dětí. Právě projednávaná reforma tak obsahuje mechanismus, který by měl výpadek nahradit, ovšem zatím ne v plné výši. To se však nyní na poslední chvíli snaží lidovci opět zvrátit. Rodičům, kteří pečovali o jedno či dvě děti, se má vždy dávat vyšší ze dvou variant důchodu.
Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a na stole je stále téma, které rozštěpilo i samotnou vládní koalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí. Lidé z náročných pracovních pozic mají odcházet do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoliv krácení penze. To však musí pochopitelně někdo zaplatit, podle nynějšího návrhu reformy to budou právě zaměstnavatelé.
Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.
Koalice zatím stále nemá shodu na podobě dřívějších penzí za práci v rizikovém prostředí. Vládní TOP 09 trvá na možnosti jít dřív do důchodu jen pro fyzicky nejnáročnější profese z takzvané čtvrté kategorie, uvedla předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda sněmovního sociálního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) řekl, že on naopak pro takové zúžení počtu lidí ruku nezvedne
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a mezi vládou a opozicí panují naprosté rozpory v zásadních otázkách. Existují však i zásadní opatření, která vyvolávají rozkol v samotné vládní čtyřkoalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí.
Lékaři čtyř odborností dohodli jednotné postupy pro léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími demencemi. S diagnózou by měl vždy začínat praktický lékař, který podle nových doporučení rozhodne, zda pacientovi nejvíc prospěje péče neurologa, psychiatra nebo geriatra, tedy specialisty na komplexní léčbu starších osob, informovali dnes novináře zástupci odborných společností. Nemocných v Česku je podle odhadů asi 170 000, v roce 2050 to může být téměř 300 000.
Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Dvacáté století se neslo na vlně medicínských objevů a technologického pokroku. Přes hrůzné události tak docházelo ve vyspělých zemích k prudkému růstu naděje na dožití. I v Česku došlo k prodloužení očekávané délky života při narození o téměř třicet let. Jenže představám, že pokrok a technologie potáhnou tento růst i ve 21. století a lidé se budou těšit na žití do 120 let, je konec. Tvrdí to alespoň nová studie, která zkoumala růst střední délky života v devítce zemích s obzvláště dlouho žijícími populacemi.
Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.
Sporná vládní reforma penzí je ve Sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v dnešním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl dnes poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“.
Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o změně důchodů a poplatcích za Českou televizi a Český rozhlas jednat ve středu 2. října. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zveřejnila pozvánku na sněmovním webu. Poslanci se předlohám budou věnovat ve druhém čtení po projednání ve výborech.
Růst důchodového věku nepatří k populárním opatřením, nynější kompromisní návrh však přinese jeho výrazné zpomalení. V porovnání s tím, jaký růst důchodového věku Češi akceptují v porevoluční době, jde prakticky o „šnečí“ tempo. Pro představu, v případě největšího extrému, tedy žen s pěti a více dětmi, se během třiceti let současným tempem navyšuje důchodový věk o více než dvanáct let. V případě nového navrhovaného výpočtu se za tu stejnou dobu všem odsune jen o 2,5 roku.
Spolu s očekávaným novým výpočtem důchodového věku přijde ještě jedna velká změna. A to nehledě na penzijní reformu. Už od ročníku narození 1962 přijdou první ženy, které vychovávaly děti, o výhodu dřívějšího odchodu do důchodu. První na řadě budou ženy, které vychovaly jen jedno dítě. Vzhledem k výrazně rapidnějšímu tempu růstu oproti mužům je však brzy „doženou“ i ostatní ženy. Do důchodu tak budou ve stejném věku moci odejít jak muži, tak třeba ženy, které vychovávaly pět či více dětí.
Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.
