Rozhovory

Alexandr Vondra

Evropská unie chystá konec svobody

Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.

Martin Choura

Myslím, že jsem Boha už docela pobavil

Řečeno slovy klasika Tonyho Ducháčka, jsou různý party, jsou různý spolky… Platí to dosud, ale na konci 80. let, ze kdy ta písnička je, to platilo tuplem, nebo se to aspoň pamětníkům zdá. A mezi těmi partami měla zvláštní postavení skupina Ženy, která samozřejmě patřila do rockového poloundergroundu, ale zásadně se od něj lišila tím, že byla úplně jiná: trhlá, bláznivá, podivná, dadaistická, směšná. Vystupovala hlavně v pražském klubu Na Chmelnici, ale byla všude, kde se klubala na povrch tzv. nezávislá scéna. Její hvězdou byl „performer“ Martin Choura. O jeho osudech je náš rozhovor.

Norbert Bolz

Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes

Krátce před svým odchodem do důchodu v roce 2018 se musel Norbert Bolz, profesor mediálních studií na Technické univerzitě v Berlíně, zodpovídat rektorovi za své provokativní tweety. Dnes patří k nejhlasitějším kritikům vysokoškolského prostředí a současné politiky. Zatímco mnozí ho obviňují, že se v posledních pěti letech zradikalizoval, on tvrdí, že si pouze užívá absolutní svobody člověka, který se již nestará o svůj společenský status. S Norbertem Bolzem hovoříme u příležitosti vydání jeho nové knihy Starý bílý muž: obětní beránek jednoho národa.

Jiří Rusnok

Závěr Zemanovy kariéry je smutný

Stěžejním tématem české ekonomiky je inflace a stěžejním problémem České národní banky, naší hráze proti inflaci, je dosud chybějící bezpečnostní prověrka guvernéra Aleše Michla. Jeho předchůdcem ve funkci byl do loňského června Jiří Rusnok. Probíráme s ním obě témata.

Alois Fišárek

Jenom málokdo ví, co je to filmový střih

Legenda českého filmového střihu Alois Fišárek způsobně sedí za hospodským stolem a trpělivě na mě čeká, protože jsem se trochu opozdil. Uvítá mě ale milými slovy: „Moc rád čtu Echo, to je jeden z posledních objektivních časopisů u nás.“ Protože považuji za slušné poklony vracet, je-li čím – a ono je –, začneme společné povídání připomínkou jedné z mých nejoblíbenějších filmových scén.

Jiří Horáček

Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky

Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví.

Frank Dikötter

Čína žije v neustálém stavu paranoie

Americký generál Mike Minihan nedávno vyzval své podřízené, aby si dali do pořádku osobní záležitosti a začali cvičit. Do dvou let totiž očekává válku s Čínou. Přes svou důležitost na světové scéně fungování a tradice říše středu zůstávají na Západě značně nepochopené. V poválečné historii na ně nikdo neměl větší vliv než Mao Ce-tung, předseda Komunistické strany Číny v letech 1943 až 1976. Dovedl komunisty k vítězství v občanské válce, zahájil velký skok vpřed, jenž měl Čínu rapidně zmodernizovat, a místo toho způsobil největší hladomor v dějinách a nakonec rozpoutal chaos kulturní revoluce.

David Marek

Hrozba z Východu, my do eurozóny

Skončily prezidentské volby, v jejichž průběhu jako kdyby bylo kamsi na okraj vytlačeno povědomí o nedobrém stavu české ekonomiky. Od skončení voleb je vláda, především ministr financí Zbyněk Stanjura, ve fázi vysílání balonků. Vláda ví, že strukturální schodek přes 200 miliard korun není dlouhodobě udržitelný, začíná se spekulovat o vyšší dani z nemovitostí, o zvýšení některých sazeb DPH, o oddálení penze pro dnešní třicátníky. Do toho nedávno vstoupil vítěz prezidentských voleb Petr Pavel slovy, že vláda by neměla váhat s reformami daňového a důchodového systému.

Hartmut Rosa

Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce

Ne každý sociolog má to štěstí, že na základě jeho díla vznikne film. Hartmut Rosa takové štěstí měl. Film Speed / Hledání ztraceného času od Floriana Opitze se zabývá základní tezí myslitelova díla: Zběsilá rychlost nás, moderní lidi, připravuje o radost ze života. Víme, jak zpomalit? „Příští rok budeme muset běžet zas o něco rychleji než letos,“ píšete ve své poslední publikaci. Vy sám jste připraven na vyšší tempo? " Rádi si nalháváme, že příští rok budeme méně pracovat, budeme mít více času (...)."

Ivo Vondrák

Babiš je unavený a z únavy dělá chyby

Andrej Babiš se buď už nevzpamatuje z porážky v prezidentské volbě, nebo se mu naopak uvolnily ruce pro příští sněmovní volby a tím možná otevřela cesta k druhému premiérskému mandátu. Napovědět o Babišově dalším postupu mělo zasedání předsednictva ANO 8. února. Když se na něj moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák chystal, byl už rozhodnut složit tam funkci místopředsedy hnutí. Vondrákův vnitrostranický odboj vypukl před prezidentskými volbami, kdy podobně jako jeho kolega v hnutí, primátor Ostravy Tomáš Macura, oznámil, že bude volit Petra Pavla. Rozdíly jsou ale hlubší.

Jan Jirák

Marketingový mýtus o souboji dobra se zlem

Tento rozhovor zřejmě nepotřebuje dlouhý úvod. Je pro každého, koho v posledních letech obecně a během právě skončených prezidentských voleb zvlášť napadlo, jestli už se nestává cílem nějakých mediálních masáží. Profesoru Janu Jirákovi za čtyřicet let pedagogické práce prošla rukami značná část dnešních českých novinářů.

Vojtěch Bahenský

Babiš využívá strach, který tu už je

Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Česko do ozbrojeného konfliktu. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen. To vedlo k osočování Babiše, že šíří dezinformace a nahrává Rusku. Nakolik šíření pochybných zpráv ovlivňuje politickou debatu, popsal Vojtěch Bahenský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, expert na tzv. hybridní hrozby.

Jan Bušta

Trailer není lež, je to chvástání

Do kin vstupuje snímek podivuhodný stejně jako jeho název á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN. Pojednává o jedné z největších sebevražd v lidských dějinách, při níž umřelo devět set lidí, přitom se vymyká všemu, co u nás lze vidět, protože funguje nejen lineárně, ale i horizontálně – je jako postavený dům. Jeho režisér Jan Bušta, který mě právě zamkl ve střižně na Žižkově, kde mě nechal samotného s vystavenými filmovými plakáty s originálními podpisy Quentina Tarantina, neboť rozesmátý odešel kamsi do noční Prahy koupit čokoládové tyčinky, aby se nám lépe povídalo, je přitom náš nejoceňovanější tvůrce trailerů.

Martin Buchtík

Nevidím, kde Babiš najde 400 tisíc nutných hlasů

Co vypovídají výsledky prvního kola o politických náladách ve společnosti? Existuje významný společenský předěl na Česko A a Česko B, jak se traduje? Ředitel agentury STEM Martin Buchtík si myslí, že neexistuje, ale dodává, že právě druhé kolo prezidentské volby je jedním ze vzácných momentů, kdy se společnost skutečně na chvíli rozestoupí do dvou bloků. Mluvíme také o tom, jak vypadá typický volič Petra Pavla a proč Andrej Babiš i Petr Pavel v druhém kolem potřebují přidat ještě 700 tisíc, podle okolností jeden milion hlasů, a který z nich teď stojí před těžším úkolem.

Jan Merta

Když se došlo k slovu „těhotná“, babička zakašlala

Za malířem Janem Mertou jsem přišel do smíchovského ateliéru, byl šedivý lednový den a jeho obrazy, které měl různě opřené podél stěn, se propadaly do šera a ticha. Byly tajemné, jemně přízračné a těžko definovatelné, což je právě ta věc, která z Jana Merty dělá, čím je: malířem ticha a tajemství, dnešního a přitom nadčasového. V prosinci mu bylo sedmdesát, což pro něj moc neznamená, ale stejně…

Zpět na hlavní stranu