Z hlediska prosazování hodnot svobodné a otevřené společnosti, hájení pravdy a principů demokracie nepřinesl způsob zvolení Václava Havla 29. prosince 1989 prezidentem republiky nic příliš pozitivního. Samozřejmě z hlediska praktické a reálné politiky to byl velký úspěch.
Stát hospodaří blbě, ale pro můj byznys je jedno, jestli vládne Babiš, nebo Fiala, říká Radim Jančura, majitel skupiny RegioJet, který byl hostem podcastu Echo Pavla Štrunce. Podnikatel je od toho, aby překonával překážky, tvrdí a dodává, že zásadní problém pro podnikání v přepravě byly drahé energie a úrokové sazby. Když si půjčujete za sedm procent, nedává smysl podnikat. Nelze se rozvíjet, dodává.
Od začátku války na Donbase se už deset let běžně opakuje přirovnání, že k ní ani k ruské anexi Krymu by nedošlo, kdyby předtím nedošlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti Kosova na Srbsku, za které prý může Západ. Zároveň se dění na Kosovu hodnotí běžně jako protislovanské. To vše jsou přitom sice zažité, ale veliké nesmysly, protože jde o naprosto odlišné příběhy. Spletité, ale odlišné. Alespoň to vzkazuje posluchačům devětadvacáté epizody sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Trestní stíhání Tomia Okamury odstartoval europoslanec Jiří Pospíšil, vypadá to tedy jako kriminalizace politických odpůrců ze strany vlády. Proč BIS přiznala, že si objednala zákon na stíhání některých osob? Co vyvádí Elon Musk na síti X a Mark Zuckerberg na Facebooku? Kde se bere ambice Víta Rakušana stát se příštím premiérem? A jak to bylo doopravdy s loňským státním rozpočtem.
Jak na tom česká rodina skutečně je a jak se proměňuje? Přispívají poměry v rodinách ke zhoršování duševního zdraví dětí a dospívajících? Co může přinést novela občanského zákoníku, která označuje veškeré tělesné tresty za nepřípustné? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s psycholožkou Alenou Paloušovou, Petrou Wünschovou, psychoterapeutkou a ředitelkou organizace Locika, která se snaží pomáhat rodinám žít bez násilí, a psychologem Petrem Hrochem.
Hostem podcastu Men’s Factor byl profesionální MMA bojovník Michal Martínek a v rozhovoru s Hynkem Čermákem a Josefem Tomanem popisuje cestu, která vedla k tomu, že je dnes jedním z nejúspěšnějších MMA bojovníků.
Když se badatelé z Pew Research Center ještě během pandemie ptali Američanů, co si myslí, že bude v roce 2025 naléhavým problémem, poukázali na digitální technologie.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. A mluvilo se o návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě u Vladimira Putina. „Fico jen potřeboval ukázat doma, že je velký politik, má fotky s Putinem, ale reálně nedokáže nic,“ říká Mikulecký a dodává, že jediné země, které by mohly v konfliktu na Ukrajině něco udělat, jsou Spojené státy a Čína.
„Byla to společnost srabů.“ Tak označil jeden můj kamarád pocit generace, která zažila ideály roku 1968 a pak vstoupila do společnosti, která rychle dala přednost poslušnému přežívání před vlastní integritou. V ideály socialismu již nikdo – snad kromě Jiřiny Švorcové – nemohl věřit, přesto se k nim poslušně každý den hlásil.
Můžeme vlastně začít stejně jako v minulém díle: nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce, i když teď ty pravoslavné. V čem se liší od našich? Je toho víc, než by se mohlo zdát: například se nedávají dárky, nebo jen maličké, a místo stromku je důležitější dubová větev. Co se vlastně v rodinách jí? A jak velká je úzká rodina a jak velká je široká rodina? Nejen o tom mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Andrejem Perdihem ze Slovinska, kde sice slaví západní Vánoce, ale dárky si dávají jindy, s Ivanou Kalinou Tabak, která sice dvacet let žije u nás, ale sváteční radost cítí až v lednu na datum pravoslavné, a s Irynou Kovalčukovou, která vzpomíná na Vánoce na Ukrajině a připomíná, že když společnost přejde z jednoho typu kalendáře na druhý a posune tak datum Vánoc, není pro duši jednoduché ujasnit si, kdy se má radovat. Tak spokojený a požehnaný nový rok vám všem, přátelé!
Komentátoři Týdeníku Echo se na první Echo Poradě roku 2025 ještě vrátili k teroristickému útoku v Magdeburku i nadcházejícím německým volbám. Volební klání v Česku však předznamenaly novoroční projevy tuzemských politiků. Petr Pavel mluvil o dětech a opět tlačil euro, Petr Fiala si troufal a nemá na čem stavět. Babišovi projev napsala sama vláda.
„Diskuse o překladatelství a problémech v oblasti literárních překladů. Hovoří se o kvalitě překladů, problémech s honoráři, podmínkách pro překladatele a také o roli nakladatelství v procesu překladu a problémech s kvalitou překladů. Diskuse se také dotkla tématu umělé inteligence a strojového překladu, přičemž jeden z účastníků uvedl, že se nebojí nahrazení překladatelské práce umělou inteligencí. Na závěr se účastníci shodli na tom, že je důležité, aby se čtenáři zajímali o kvalitu překladů a podporovali dobré překladatele. Pozvání do diskuse přijali Viktor Janiš, Ladislav Nagy, Alice Flemrová, Radka Smejkalová a Ondřej Bojar.
Normalizace představuje ani ne tak temné, ale spíše beznadějně šedivé období našich dějin. Dvacet let nehybnosti a poslušnosti, na které rozhodně nemůžeme být hrdi. A není také divu, že si o období normalizace vyprávíme značně rozdílné příběhy.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý prezident Václav Klaus. „Ekonomický a politický systém znovu zdegeneroval, nestačí malé dílčí parametrické změny, je potřeba něco zásadního,“ říká a mluví o tom, že je čas na novou revoluci. Politický systém podle Klause nemůže existovat bez jasně definovaných politických stran a současnou ODS označuje za konglomerát ničeho. „Politické strany musí být jasně ideově a zájmově definované. Nesmí to být slepence, které si dají podivný název STAN nebo TOP 09, o Pirátech ani nemluvě.“
Děťátko osiřelo; jindy jej rodiče opustí uprostřed temného lesa; tatínek si vytesá ze dřeva loutku, jíž se pak směje za její natvrdlost. Máme ve zvyku se na pohádky dívat jako na produkci pro děti, která má svět ukazovat ve vlídném světle. Když však odložíme tento „disneyovský“ předpoklad, možná nám nezbude než seznat, že přinejmenším klasické pohádky ztvárňují ty nejhrůznější obavy. Tematizují bolest ze ztráty nejbližšího, chudobu, strach a hrůzu ze samoty. Ostatně když vznikaly jako literární útvar v šestnáctém a sedmnáctém století, nebyly určeny ani dětem. V učených salónech si je předčítali dospělí.
Okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 posílila oblíbený příběh o tom, jak jsme se stali obětí silnějších a bezohlednějších mocností, ačkoli pravda byla na naší straně. Nejpatetičtěji tento příběh Pražského jara odvyprávěl Milana Kundery ve svém eseji Český úděl, uveřejněném o Vánocích 1968, čili čtyři měsíce po okupaci: „To byl pokus, jímž Češi a Slováci poprvé od konce středověku stanuli opět ve středu světových dějin a adresovali světu svou výzvu.“ Příběh o zadušení pokusu o socialismus s lidskou tváří vojsky států Varšavské smlouvy plynule navazuje na příběh o Mnichovské zradě.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Petr Pudil, zakladatel Family office BPD Partners a říká: „Americkou a čínskou ekonomiku táhnou investice do AI, digitalizace a robotizace, masivně investují do budoucnosti a Evropa brutálně zaostává. Podcenili jsme nástup digitalizace a super technologií, současně nejsme ochotni riskovat.“ Evropský průmysl čelí „dokonalé bouři“ způsobené geopolitickými změnami, technologickým zaostáváním a drahými energiemi.
Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny?
Byznys, který má svůj vrchol jednou za rok, to je výroba vánočních ozdob, jak se plánuje? „Vrchol je jen jeden, výroba začíná s ročním předstihem, kdy plánujeme nové kolekce a vybíráme i barvu následujícího roku. Rok 2025 bude ve znamení mocha mousse,“ říká Kateřina Šrámková, majitelka sklářské manufaktury Koulier - výrobce ručně malovaných a foukaných vánočních ozdob, a také majitelka zámku Loučeň.
Co čeká Česko v roce 2025? Budou se řešit ceny energií i sněmovní volby, ve kterých podle průzkumu můžou uspět Motoristé i Stačilo! Kateřiny Konečné. Jaký osud čeká Přísahu Roberta Šlachty? A kdo půjde do vlády s Babišem?
Pár dní před Velikonocemi v roce 2019 zachvátil katedrálu Notre Dame požár. Tehdy měl možná nejeden z nás pocit, že sleduje symbolický zánik západní křesťanské civilizace. Teď v adventu se po pěti letech s velkou slávou katedrála znovu otevřela. Naše doba nemá moc důvodů k nějakým radostným kolektivním prožitkům, ale na tento bychom snad tak pohlížet mohli.
Hynek Čermák a Josef Toman si do svého podcastu Men's factor pozvali Janu Havrdovou. Havrdová je mistryní světa ve fitness step, členkou Hospodářské komory České republiky a prezidentkou České komory Fitness. Mluvilo se tak především o zdraví, sportu a prevenci, podle Havrdové by měl každý člověk hledat svůj potenciál a řešit, jak může být prospěšný pro společnost.
Než vstoupíte do retrospektivní výstavy Mariny Abramović, kterou lze aktuálně navštívit v Curychu, strávíte nějaký čas v takzvané dekompresní místnosti. Zde sedíte v šeru, mobil i jiná zařízení odevzdáte a tiše koukáte před sebe.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, jedné z největších stavebních skupin v Česku. Nejnovější stavbou Vinci Construction CS je dálnice D4 z Příbrami do Písku, která patří k prvním českým dálničním PPP projektem. Dálnice se slavnostně otevře v úterý 17. prosince.
Cenzura byla v roce 1968 původně zrušena proto, aby novináři mohli psát o stalinistické minulosti prezidenta Novotného, jehož potřebovalo nové vedení KSČ zdiskreditovat. Jenže pak se to celé trochu zvrhlo…
14. prosinec je dnem pro Evropu významného výročí, jež si ale připomínáme jen zřídka, neboť do obecného povědomí prostě nepatří. V tento den přitom byla v roce 1995 v Paříži definitivně podepsána Daytonská mírová dohoda, poslední podmínka pro ukončení války v Bosně a Hercegovině, jednoho z vůbec nejhorších evropských konfliktů od konce 2. světové války. Jak významná Daytonská dohoda byla? Šlo o v tu chvíli nejlepší možné řešení?
Co se děje v Sýrii, co se bude dít a co z toho plyne pro Evropu? Asadovy děti budou asi v pohodě, co ovšem znamená krize otců pro ostatní potomky? Alena Schillerová je v kostýmu hranolků autentická a Petr Fiala není. A co bude s Motoristy, kteří mají za sebou první kongres? Dojde i na windfall tax a Lex Babiš.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Není krize středního věku jen výmluva, proč se někdo začne chovat bezohledně? Nebo je dokonce mýtem? Některým sociologům se nicméně podařilo ukázat, že v polovině života, tedy kolem čtyřicátého roku se s člověkem něco děje. Dokonce existují studie o tom, kterak je toto období ze všech nejtíživějších.
