Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Od tohoto týdne česká vláda uvolňuje svůj covidový režim, avšak uvolňování má zvláštní povahu. Doprovází ho zavádění povinnosti prokazovat se negativním testem nebo důkazem očkování proti koronaviru. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolóra) u Nejvyššího správního soudu úspěšně napadl končící plošné zákazy provozu obchodů, restaurací nebo hotelů, teď svou pozornost přesouvá i proti novému režimu.
Náš souboj s čínským virem vedl před rokem Roman Prymula, dnes na ústup viru dohlíží Petr Arenberger. Prvně jmenovaný nebyl před rokem formálně ministr zdravotnictví, pouze náměstek, ale fakticky určil politiku státu. On to byl, kdo udal tón boje s nákazou (plošné bombardování). Ministr Arenberger dnes podobně tvoří hlavní překážku snahám z mnoha segmentů společnosti, dokonce i jednotlivých ministerstev, o rychlý návrat k normálu.
Jako by v zemi, kde se pořád ještě omezuje výuka, stojí část ekonomiky a každým dnem naskakují další a další hospodářské škody, nebyly naléhavější věci než zavádět i do ní kulturní války. Péčí pirátského poslance Ondřeje Profanta byl předevčírem ve sněmovně načten návrh zrušit v občanských průkazech údaj o pohlaví a pro zájemkyně zavést možnost psát se v občance bez zakončení -ová. Druhý návrh učinil souběžně s poslankyní ANO, bývalou ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou.
Rotační výuku ve školách zrušil jeden člověk, Andrej Babiš. Na základních školách se ruší od příštího pondělka, na středních o týden později. Vysokoškoláci zatím dál skandálně zůstávají na suchu. Pozoruhodné je, že si vlastně nikdo nemůže za tuto částečnou liberalizaci přičíst zásluhy. Babiš v tom sice měl podporu většiny vlády, ale nikoli poradní vědecké skupiny MeSES (viz rozhovor s Petrem Smejkalem na str. 20). A hlavně k tomu nebyl dotlačen ani médii, ani opozicí. Rozhodl se sám.
V krásném počasí, jež charakterizovalo začátek týdne, bylo těžké představit si ráz režimu, který bude na základě pondělní schůze vlády od příštího pondělí 17. května platit pro zahrádky restaurací, sportoviště (od fitek po tělocvičny a stadiony), větší kulturní představení.
Petr Smejkal vede od března poradní sbor na ministerstvu zdravotnictví zvaný Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Minulý týden premiér Andrej Babiš ohlásil výuku pro všechny a bez rotačního systému od 17. května. Smejkal dál trvá na tom, že vláda se při uvolňování nemá řídit podle „kalendářních dat“, ale podle „číselných dat“ – především o incidenci viru a podílu pozitivních testů.
Minulý týden byla v kurzu demise ministra vnitra Jana Hamáčka, přičemž ten požadavek závisí na sporné zprávě Seznam Zpráv o Hamáčkově plánu zaretušovat skandál s Rusy ve Vrběticích výměnou za milion sputniků. Seznam se při líčení schůzky opírá o anonymní zdroje. V pátek nám naopak tentýž server naservíroval příběh ozdrojovaný materiálně, neoficiálním záznamem, z něhož plyne, že jiný ministr - Petr Arenberger - je na demisi zralý mnohem víc než celý Hamáček.
Minulý týden zdolal v českém parlamentu první překážku zákon známý jako „manželství pro všechny“. V prvním čtení návrh na jeho zamítnutí podpořilo jen 41 z 93 přítomných poslanců. Kdyby aspoň šest ze sedmnácti poslanců, kteří se zdrželi, našlo sílu hlasovat pro zamítnutí, manželství pro stejnopohlavní páry by neprošlo do druhého čtení. Kromě toho neprošel ani protinávrh lidoveckého poslance Marka Výborného zpřesnit a vepsat do ústavy definici manželství jako svazek muže a ženy.
Jak vidno, má vakcína proti covidu potenciál vážně ohrožovat politické kariéry (Igor Matovič na Slovensku, u nás aktuálně Jan Hamáček). Kromě toho si různé vlády naobjednaly vakcín tolik, že aby je na podzim nemusely vyhazovat, začíná být veřejnost připravována na očkování teenagerů a dětí nad 11 let, tedy ročníků před covidem dokonale chráněných svou imunitou. Ani to doufejme nebude politicky bez nákladů. Do toho jde z USA zpráva, že výrobce Pfizeru doporučuje třetí injekci někdy před Vánocemi, zatím jen lidem starším a rizikovým.
Poněkud nesrozumitelný spor o to, jestli se pokusit poté, co Andreji Babišovi vypověděli podporu komunisté, odvolat vládu vyslovením nedůvěry, nebo rozpuštěním sněmovny, voličům připomněl, jak křehká je houština vztahů uvnitř tzv. demokratické opozice. Platí to i pro silnější z obou opozičních bloků, tedy dohodu Pirátů a STAN? Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik byl původně bankéř, dnes má v politických kruzích pověst jednoho z hlavních stratégů K2. Tento rozhovor je pokusem Echa objevit jeho myšlenkový svět.
Už řadu let se příležitostně mluví o nebezpečí soudcokracie. U nás ji vláda aktuálně spatřuje ve verdiktu Nejvyššího správního soudu, který před deseti dny vládě fakticky zrušil zákaz provozu obchodů, služeb, dokonce výuky na vysokých školách.
Už téměř dva týdny se zabýváme dohady o tom, jak to bylo s výbuchy ve Vrběticích před víc než šesti lety. Panuje představa, že to je velká kauza světového významu, politik KDU-ČSL tím dokonce odůvodňoval nechuť ve své straně jít do pokusu vyvolat v Poslanecké sněmovně hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše.
To, že opozice nemluví jedním hlasem, není s ohledem na to, že ji tvoří mnoho stran, zrovna překvapení. Ale dlouho se předpokládalo, že všechny opoziční strany mají aspoň jeden společný jmenovatel: principiální odpor vůči vládě oligarchy. Poté, co komunisté Andreji Babišovi nedávno vypověděli podporu, se objevila teoretická možnost vládu shodit. Blok K2 (Piráti, STAN) i blok K3 (alias Spolu, tedy: ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o Babišově vládě mluví podobně superkriticky.
Když jsme se v redakci zamýšleli, kdo by „po Vrběticích“ mohl zasvěceně pohovořit jak o tajných službách České republiky, tak o prezidentu Zemanovi, byl pro nás Vladimír Špidla první volba. Zemanův nástupce v úřadě premiéra (2002–2004) a posléze evropský komisař oslavil před několika dny sedmdesátku, přesto je pořád jednou nohou v politice. Radí ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové, současně je činný v think-tanku ČSSD, Masarykově demokratické akademii.
Žalobcem je známý právník Zdeněk Koudelka (dříve ČSSD, pak Trikolóra), který napadl mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví o omezení obchodu a služeb z 10. dubna jako celek a v něm především omezování svobody shromažďování nad dvě osoby.
Jedním z posledních aktů ve funkci ministra zahraničí bude dnes pro Jana Hamáčka přijetí ruského velvyslance v Praze, kterého si pozval na kobereček. Měl by mu oznámit vypovězení dalších ruských diplomatů z Prahy. Kolik jich případně bude, z toho můžeme vyvodit, jestli Praha konflikt s Moskvou chce vyhrotit, nebo ne.
Vedle osvědčené stálice evropské filozofie Giorgia Agambena je Matthias Burchardt z Německa jedním z mála filozofů dnešní Evropy, kteří v souvislosti s pandemií koronaviru vystoupili s nějakou zajímavou tezí. Burchardt naskicoval lidské stvoření, jež prý se v průběhu loňského roku začalo objevovat a jemuž on říká homo hygienicus. Co by vítězství této nové formy lidské existence znamenalo pro naši budoucnost a má jeho předchůdce homo humanus ještě šanci nástup nového vývojového stupně odvrátit?
O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.
Hamáček samozřejmě honí politiku, stejně jako předtím Andrej Babiš při svých vakcínových výpadech do Izraele nebo do Maďarska.
Přestože očkování starších lidí a chroniků proti koronaviru postupuje vpřed, návrat k fungujícím obchodům a restauracím zatím pořád nevidět. Za tohoto stavu Hospodářská komora spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou vyvíjí jakýsi covid pas pro vnitrostátní potřebu. Jeho nositelem by se stal člověk, který buď dostal vakcínu, nebo prodělal nákazu koronavirem, nebo má platný negativní test.
Dokud Kúdela trvá na tom, že Kamarovi nic rasistického neřekl, je to tvrzení proti tvrzení. Zrodilo se ve chvíli, kdy Rangers už neodvolatelně prohrávali. Tento klub má s obviňováním vítězícího protivníka z rasismu (a dokonce homofobie) docela trapnou historii.
Rotační výuka, uvedena tento týden do života českých škol, nestojí na nějakých špatných zkušenostech z podzimu, na jakémkoli důkazu, že snad tehdy potkávání dětí z různých tříd na chodbách nebo v družině nějak přikrmilo šíření viru společností. Rotační výuka stojí na matematickém modelu. Kupodivu se tento další masový experiment zavádí bez jakékoli odborné oponentury.
Je pondělí a ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi začíná první pracovní týden ve funkci. Zastavme se na chvíli u jeho myšlenkových pochodů. Vzápětí po uvedení do funkce minulý týden nejprve potvrdil miniuvolňování platná ode dneška, aby přes víkend vzal částečnou zpátečku u sdružování vevnitř i venku. Máme tedy dalšího ministra zdravotnictví v řadě, který v příkrém rozporu s principem veřejného zdraví podvazuje sport a chození ven, což je neuvěřitelné samo o sobě. Dále pan ministr bere poměrně laxně i právní stránku věci.
Blatný odchází, Plaga přežil – to je výsledek včerejší obměny české vlády, nikoliv konečný ortel pro ministra školství. Robert Plaga měl oproti Janu Blatnému v minulých dnech jednu podstatnou výhodu: postavily se za něj některé profesní skupiny.
Příští týden by mělo nastat dlouho očekávané otvírání škol. Ten začátek mohl dopadnout i hůř, poněvadž vláda se chystá otevřít rovnou celý první stupeň (ovšem jen poslední ročník školek). Naneštěstí i tento polovičatý krok vládní epidemiologové ještě vážně znehodnotili. Znehodnotili ho trváním na rouškách během výuky přesto, že se žáci mají dvakrát týdně testovat. (Na zřejmou otázku, jestli tedy testy nejsou zbytečné, když je třeba jistit se rouškami, lidé z Mezioborové skupiny pro epidemické situace MeSES mrky mrk naznačují, že ano, testy jsou hlavně pro parádu.)
Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat.
„Skandální prohra.“ Tak nazval neúspěch českého premiéra kolem přerozdělení dodatečného balíčku vakcín Pfizer napříč Evropskou unií předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Vicepremiér a ministr hospodářství Karel Havlíček je v dnešní politické konstelaci hlavním advokátem aspoň nějakého otevírání služeb. Za to mu patří uznání, funguje jako jistá, byť nepříliš těžká protiváha vůči ministrům vnitra a zdravotnictví.
Ve chvíli, kdy sněmovna abdikovala, zřejmě do konce pandemie, na své možnosti a nouzový stav bude prodlužovat tak dlouho, dokud bude žádána, soustřeďuje se pozornost na jediného hráče, který dnes určuje dění, tedy na vládu. Odvolá Andrej Babiš ministra zdravotnictví Jana Blatného, nebo ne? To dnes neví skoro nikdo kromě Babiše, maximálně tak ještě Blatného. I v poslaneckém klubu ANO tápou a jsou odkázaní na spekulace médií.
Projde dnes vládě ve sněmovně prodloužení nouzového stavu? Vicepremiér Jan Hamáček opět mluví o třech týdnech, které vláda ještě potřebuje. Vždycky potřebují ještě tři týdny, s předvánoční pauzou potřebují už jen tři týdny od října. Poté, co včera odpoledne vešlo ve známost, že výkonný výbor komunistické strany se vysloví pro vládní žádost, se osud vládní žádosti zdá být příznivě rozhodnut.
