Minulý týden byla v kurzu demise ministra vnitra Jana Hamáčka, přičemž ten požadavek závisí na sporné zprávě Seznam Zpráv o Hamáčkově plánu zaretušovat skandál s Rusy ve Vrběticích výměnou za milion sputniků. Seznam se při líčení schůzky opírá o anonymní zdroje. V pátek nám naopak tentýž server naservíroval příběh ozdrojovaný materiálně, neoficiálním záznamem, z něhož plyne, že jiný ministr - Petr Arenberger - je na demisi zralý mnohem víc než celý Hamáček.

Jde o poradu na ministerstvu zdravotnictví z půli dubna, na níž se s uplynutím nouzového stavu řeší, co dál. Zástupci různých ministerstev (školství, průmyslu, kultury) tlačí na rychlejší odvolávání zákazů, načež si nejvyšší zástupce bílého resortu, náměstek Arenbergera Martin Havrda, jde zavolat a po návratu rozvolnění odmítá: „To nepůjde, to nevykomunikujeme.“ Načež vláda na nouzový stav naváže dalším omezením škol, obchodů, služeb i kulturního provozu.

Jmenovaný Petr Smejkal si dlouhodobě přeje vznik české obdoby Ústavu Roberta Kocha, jaký mají v Německu pod tamním ministerstvem zdravotnictví (a možná i sebe v čele ústavu). Jeho představa je, že vládní odborníci v epidemii zveřejňují návrhy a ministerstvo, respektive vláda, se jimi buď řídí, nebo je neuposlechnou. Je to srozumitelná představa už proto, že některá rozhodnutí, byť je vědec/lékař vidí svým striktně zdraví upřednostňujícím pohledem, zůstávají z povahy věci politická, dotýkají se společnosti, její vzdělanosti, budoucí prosperity.

Arenbergerovo ministerstvo zdravotnictví se však tváří, že určuje směr vahou celého aparátu (jeho součástí jsou mimochodem i další odborné skupiny vedle MeSES). Vzniklý hybrid nejenže nechává bokem ministerský aparát, ale není dokonce ani schopen dostát pandemickému zákonu, podle něhož ministerstvo už měsíc funguje. Místo aby zákazy mohli zdůvodňovat, byli úředníci ministerstva při sepisování návrhů zredukováni na roboty, kteří při absenci argumentů a podkladů od MeSES do návrhů zákazů pro vládu mechanicky vpisovali obecná denní hlášení o nákaze. Přitom z pandemického zákona ministerstvo musí své návrhy zdůvodňovat.

Arenberger se ocitl na právnickém scestí. Ignoruje rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle něhož pandemický zákon u obchodů, služeb nebo škol neumožňuje provozy zakázat, pouze částečně omezit. NSS nemá možnost, jak člena vlády za ignorování svých rozsudků potrestat, takové chování ministra „jen“ úplně vybočuje z evropského úzu.

Mít opozici, která si je jistá svým vztahem k lockdownům a nemá v něm sama hokej, musela by nejpozději po článku na Seznamu žádat Arenbergerovu hlavu. Ale jistá si není, tudíž svou razanci ukazuje na vztahu k Hamáčkovi a bezpečně vzdálenému Rusku.