Tag: legislativa

Články k tagu

Panda versus Babiš

Od dvanáctého dubna, kdy v České republice konečně po půl roce skončil nouzový stav, má vláda výrazně zúžený manévrovací prostor pro zavírání společnosti a ekonomiky. Jede se podle speciálního jednorázového pandemického zákona. Ten dává vládě mantinely, v nichž například nemůže omezit shromažďování lidí. Zavírat školy, obchody, restaurace nebo sport může dál. Musí ale velmi pečlivě a precizně zdůvodňovat, proč to dělá. Daty, argumenty, vědeckými studiemi. To je něco, s čím se zatím vůbec neobtěžovala.

Průlom v exekucích: dlouholeté se zastaví, omezí se zabavování movitých věcí

Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to v pátek schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Poslanci schválili nová pravidla voleb. Koalicím stačí méně hlasů pro vstup do sněmovny

Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.

Putin podepsal zákon: Může být prezidentem až do roku 2036

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu mimo jiné dává právo znovu kandidovat na post hlavy státu. Dokument byl v pondělí zveřejněn v oficiálním internetovém portálu právních informací, uvedla agentura TASS. Putin by tak mohl být prezidentem až do svých 84 let. Podle jednoho z paragrafů ústavního zákona se omezení počtu volebních období prezidenta Ruské federace vztahuje na současnou hlavu státu, aniž se však zohledňuje jeho předchozí prezidentský mandát.

Piráti a STAN lžou, když srovnávají můj návrh s devadesátkami, říká Benda

Často se nestává, aby se do sebe ostře pustily opoziční strany kvůli zákonům či návrhům ve výboru. Jeden spor se ale rozhořel o klíčový volební zákon, u kterého předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) uspěl s návrhem, aby se adepti na volná místa poslanců v druhém skrutiniu obsazovali podle určených regionů. S tím ostře nesouhlasí Piráti a hnutí STAN, podle kterých jde o protiústavní krok, který je návratem do devadesátých let.

Sněmovnou prošel vrácený pandemický zákon. Zeman ho podepíše ještě dnes

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice dostanou pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce proti šíření covidu-19. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu. Sněmovna v pátek návrh takzvaného pandemického zákona schválila v senátní verzi. Restrikce budou podle úprav platit jen při pandemické pohotovosti, kterou bude moci dolní komora ukončit nebo obnovit.

Babišův kabinet prodloužením nouzového stavu míří k chaosu. Má vyhlásit nový nebo žádný

Další snaha vlády prodloužit nouzový stav ve sněmovně může vyvolat velkou nepřehlednost a zmatek. Důvodem je, že Babišův kabinet chce nouzový stav prodloužit, který je však v současné době ústavně pochybný. Řešením by mělo být vyhlášení nového nouzového stavu nebo pokračování podle pandemického zákona. Podle pirátského experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála ale mohou jakékoliv restrikce a zákazy být zpochybňovány - omezující opatření míří na služby či maloobchod a oproti tomu na velký průmysl ne.

Schillerová: S vyhlášením nových opatření čekáme na sněmovnu, zda schválí nouzový stav

Vláda nová zpřísňující opatření v boji proti pandemii dnes večer neschválí. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Kabinet opatření projedná a připraví je. Schválit je ale může až po případném prodloužení nouzového stavu, o kterém budou poslanci rozhodovat v pátek.

Vláda neomylně vždy vybere nejhorší právní řešení, říká ústavní právník Kysela

Žádost o prodloužení nouzového stavu je z právního hlediska sporná až nesmyslná. Podle ústavního právníka Jana Kysely si vláda vždycky zásadně a neomylně vybere z právního hlediska to nejhorší možné z nabízených řešení. Kysela to uvedl ve vysílání Českého rozhlasu. Vláda by podle něj spíš měla zažádat o úplně nový, jinak formulovaný nouzový stav, který by byl spíše jakýmsi doplňkem k už potenciálně platnému pandemickému zákonu.

Opozice jednala s Babišem o podpoře nového nouzového stavu

Vláda na středečním jednání s opozicí slíbila do čtvrtka předložit opozičním stranám seznam opatření, která potřebuje k boji s epidemií covidu-19 s patřičným odůvodněním. Piráti podle předsedy strany Ivana Bartoše nedali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) žádný slib ohledně nouzového stavu. Kabinet podle Babiše večer požádá o jeho prodloužení, protože jinak nebude mít dostatečné nástroje pro boj s epidemií.

Děti v ofsajdu

Před čtrnácti dny se zdálo, že do neúspěšného Babišova boje s covidem přichází pohyb. Jedenáctého února sněmovna vládě poprvé od podzimu neprodloužila nouzový stav. Měla k tomu dobrý důvod: kabinet stejně neslyší na žádné návrhy změn, co hůř, žádné si ani nevyslechne. Mezi požadavky opozice předtím zformulované se dostalo otevírání škol a maloobchodu.

Právní ostuda vlády. Všechna opatření z nouzového stavu jsou napadnutelná

Vláda se svým nouzovým stavem uvrhla stát do právní nejistoty a urvala si ostudu. Verdikt Městského soudu v Praze de facto ukázal, že jsou veškerá krizová opatření žalovatelná, protože je podle něj současný nouzový stav protiústavní. Závaznost a trestatelnost restrikcí je tímto zpochybněna, přestože v praxi nebyla zrušena a nadále platí, shodují se oslovení právníci. Nyní vše stojí na tom, zda vejde v platnost pandemický zákon, který by po konci „protiústavního nouzového stavu“ zahrnul pod sebe současná omezení.

Opozice zavařila Babišovi. Pandemický zákon nebude jistý do poslední chvíle

Hladký přechod z nouzového stavu na dohodnutý pandemický zákon se začíná vládě Andreje Babiše komplikovat. Předloha, na které se vzácně shodl vládní kabinet spolu s opozicí, měla projít Senátem, kde však zástupci horní komory budou napravovat legislativní chyby. Nouzový stav ale končí v sobotu a pokud se zákon nepodaří schválit znovu Poslaneckou sněmovnou spolu s podpisem prezidenta Miloše Zemana do pátku, bude muset vláda vyhlásit opatření podle jiného zákona. Není tak navíc jasné, zda by se zavedly restrikce ve stejné míře jako doposud.

„Nedopadlo to, jak opozice slibovala.“ Babiš horečnatě vyjednává o pandemickém zákoně

Ani po dalším jednání mezi vládou a opozicí není jasné, kdy bude schválen takzvaný pandemický zákon, který má zabezpečit právní rámec pro nařízení některých protiepidemických opatření. Podle opozice se v zákoně vyskytují legislativní chyby, které má na svědomí vláda. Podle Petra Fialy (ODS) Senát opraví v pandemickém zákoně jen drobnosti. Jan Farský (STAN) upozornil, že senátní kluby budou o navrhovaných změnách teprve jednat. Existují podle něj ale i návrhy na zásadnější přepracování zákona.

Volebních krajů 14, ale i jen jeden. Vláda schválila dvě varianty zákona

Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.

Místo nouzového stavu pandemický zákon, vláda našla shodu s opozicí

Vláda s opozicí našly shodu na znění pandemického zákona. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání to řekl předseda ODS Petr Fiala. Kabinet do předlohy podle něj zahrnul i řešení odškodňování živnostníků a firem zasažených protikoronavirovými opatřeními. Koalice Spolu, do které kromě občanských demokratů patří též lidovci a TOP 09, zároveň navrhne na jednání Sněmovny, aby nouzový stav skončil se začátkem účinnosti pandemického zákona.

Návrat čtvrt milionu lidí do práce se jen tak nekoná. Kurzarbeit brzdí spor mezi ANO a ČSSD

Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.

„Žádné informace nemám, jen z médií.“ Vláda nedala o uzavření okresů vědět předem

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.

Proč by se voliči z Karlovarska neměli počítat?

Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.

Když se vypustí kraken

Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.

Dada potravinové diktatury

Víc než sedmiletá éra vlády Andreje Babiše velmi významně ukrajuje a omezuje svobodu. Začíná mít čím dál víc diktátorských, mocenských rysů. Prosazují se samozřejmě zcela demokratickou cestou. Řádně přes parlament. A rozhodně v tom nejede Andreje Babiš sám. Má v tom okrajování svobody celou armádu ochotných pomahačů z řady stran od partnerské sociální demokracie a komunistů přes SPD Tomia Okamury, Trikolóru Václava Klause mladšího, a dokonce některé křesťanské demokraty, kteří se počítají do středopravicové předvolební koalice spolu s ODS a TOP 09. Řadu z nich motivují vlastní ekonomické nebo politické zájmy.

Ve školách budou zřejmě moci působit i učitelé bez pedagogického vzdělání

Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela učitelského zákona, kterou schválila Sněmovna. Novelu, kterou nyní dostane k projednání Senát, přijala dolní komora navzdory nesouhlasu pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů. Proti byli také vládní sociální demokraté a komunisté. Odborníci z řad neučitelů by podle novely mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace.

Další oběť tajného večírku. Ve funkci skončí i krajský policejní ředitel Husák

Policejní prezident Jan Švejdar odvolá libereckého krajského policejního ředitele Vladislava Husáka a do ukončení kázeňského řízení ho ponechá na řadové policejní pozici. Husák byl na sobotní narozeninové oslavě v teplickém hotelu. V prohlášení Husák uvedl, že v hotelu měl jednání a o oslavě prý předem nevěděl. Už dříve oznámil svůj konec v pozici poslance i předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO).

Polsko rychle reaguje a zabrání zákonem Twitteru nebo Facebooku provádět cenzuru

"Polsko zvedne prapor svobody." Polská vláda v pátek oznámila, že připravuje nový zákon, který má omezit moc sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, v jejich cenzurních zásazích i v mazání účtů. Podle tohoto projektu by mohly sociální sítě podniknout takové kroky, pouze pokud příspěvky porušují polské zákony. Uvedl to deník Le Figaro s odkazem na agenturu AFP.

Rána pro podnikatele. Hamáčkův návrh výrazně ztíží možnost žádat stát o odškodné

Ministr vnitra Jan Hamáček připravil před návratem do Ústředního krizového štábu zcela zásadní změny. Ústavní novelou chce jednak zavést stav nebezpečí, který by vyhlašovala vláda a občanům by osekala ústavní práva. Druhá změna se týká krizového zákona, podle kterého by podnikatelé měli mnohem těžší podmínky při možných žádostích o náhradu škody.

EU si došlápla na cookies. Vyžadovat souhlas a zakazovat přístup je nezákonné

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.

Platí selský rozum, nebo zákon? Ohledně roušek v lese nemají jasno ani ministři

Zda nosit, či nenosit roušky na některých veřejných místech zůstává i přes výroky některých politiků o „zapojení selského rozumu” nejasné. Týká se to především pobytu nebo sportování v přírodě. Podle slov vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je běh či jízda na kole v lese možná bez zakrytého obličeje. Z posledního opatření ministerstva zdravotnictví ovšem vyplývá, že takové výjimky neplatí. V případě nedodržování restriktivních opatření může být přitom nově udělena až desetitisícová pokuta.