Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.
Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.
Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent.
Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.
Centrální banka vyrukovala v boji proti inflaci s šokovým navýšením úrokových sazeb. Bankovní rada navíc bude v letošním roce základní úrokové sazby dále navyšovat, i když se reálný efekt promítne nejdříve za rok. Důvodem k tomuto kroku je vysoký růst spotřebitelských cen, které v září meziročně atakovaly hranici 5 procent. Krok centrálních bankéřů se ale negativně promítne u firem při zhoršení podmínek pro získání úvěrů a nebo u lidí při snaze získat výhodnou hypotéku.
Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu.
Nemám moc dobrou zprávu: Inflace nabírá na obrátkách. Ne že by to prozíraví nečekali už několik let na základě znalosti toho, jak vehementně centrální banky tlačí peníze do ekonomiky. Nicméně tváří v tvář realitě je dnes přesto leckdo zaskočen. Přeci jen něco jiného je, když před inflací a obecně před tím, že monetární politika se dobrých 13 let provádí úplně špatně, varují ekonomové. Vždyť přeci ekonomové se strefují na úrovni cvičených šimpanzů, praví okřídlené úsloví. A něco jiného je být s nárazem reality konfrontován osobně.
Prudce rostoucí inflace už není překvapením. Naopak je něčím, s čím se budeme potýkat i více než rok a půl. Právě za tu dobu začnou reálně dopadat inflační opatření namířené z České národní banky. Ekonomové varují, že inflační spirála se již roztočila a zasáhnout tak nemůže ani končící premiér Andrej Babiš ani případná nová vláda v čele s Petrem Fialou.
Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je bývalý politik. Ministr průmyslu, financí. Premiér prezidentské vlády Miloše Zemana, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Dodnes blízký přítel, kterého si jako jednoho z mála prezident skutečně váží. Rusnok dosluhuje už svůj druhý guvernérský mandát. Příští rok mu končí. Vedl banku za časů klidu a prosperity. To se tradičně pozná podle toho, že rozhodování centrálních bankéřů širší veřejnost, a dokonce ani politiky vůbec nezajímá.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dostala pod palbu kritiky ekonomů za její slova o čtvrtečním navýšení základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Šéfka státní kasy se totiž nechala slyšet, že řešení vysoké inflace nevidí v navyšování sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že to je naprosto nekompetentní výrok, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl byl ještě tvrdší – Schillerová se podle něj zapíše jako nejhorší ministr financí po roce 1989.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok potvrdil, že se do konce roku ještě bude zvyšovat základní úroková sazba. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si představuje navýšení nad 2 procenta. V tom s ním souhlasí i ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl. Bankovní rada naposledy rozhodla o zvednutí úrokových sazeb ve čtvrtek, a to poměrně výrazně.
Ostré navýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu je rázným navýšením, které je možné vidět spíše u států na úrovni Turecka. Myslí si to ekonomové, podle kterých se také ukazuje, jak členové rady centrální banky nejsou jednotní. Dva ze sedmi bankéřů totiž hlasovalo pro to, aby se sazby vůbec nezvedaly. To přitom chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), kteří tlačili na centrální banku.
Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky výrazně zvýšit úrokové sazby hodnotí premiér Andrej Babiš (ANO) negativně. Předseda vlády ČTK sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, doplnil Babiš.
Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Do předvolební kampaně vtrhla témata, s nimiž stranické štáby většinou nepočítaly: vedle rychlého růstu státního dluhu se ohlašují inflace, klimatická politika a s ní spjaté hrozby přídělového hospodářství a energetické chudoby. Především inflace může podle odhadů centrální banky na konci roku vystoupit až k pěti procentům. Co z toho jsou přímé následky Babišova vládnutí, co se děje nezávisle na českém premiérovi? Zažíváme v ekonomice změnu paradigmatu?
Schodkové rozpočty tvořené v minulosti ministryní financí Alenou Schillerovou se nyní negativně promítají. Deficity totiž zvyšovaly obsluhu státního dluhu, což jsou úroky, které stát platí svým věřitelům. Tato položka roste v rozpočtu i kvůli vysokým schodkům kvůli koronavirové krizi. Na letošní rok se počítá se zhruba 40 miliardami korun. V příštím roce by se částka měla vyšplhat až k 50 miliardám. V porovnání by tak příští rok za tuto částku mohly vzniknout dvě krajské nemocnice. V roce 2023 pak dokonce čtyři.
Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.
Kdo si dosud nevzal hypotéku, propásl tu nejlepší dobu. Inflace je na alarmujících čtyřech procentech a dále poroste, centrální banka se chystá do konce roku ještě několikrát zvednout úrokovou sazbu a další zdražování hypoték je tak nevyhnutelné. Do problémů by se tak mohli dostat hlavně lidé, kteří již hypoteční úvěr mají, a měsíční splátky by se jim kvůli rostoucím úrokům zvedly na nezvladatelnou úroveň. Zájem o hypotéky je stále obrovský i přesto, že během léta trochu ochladl.
Premiér Andrej Babiš je v poslední době pod vlnou kritiky, že jeho vláda přispívá vysoké inflaci. Na jednu stranu to rezolutně popírá, na straně druhé však odmítá kroky, které by zvyšování spotřebitelských cen snížily. Spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou totiž chtějí, aby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby. Někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl pro Echo24 uvedl, že kroky obou politiků dávají jasné sdělení, že jim inflace nevadí a chtějí její pokračování či snad zrychlení.
Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, dokonce i někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Lidově řečeno, vláda prý až moc rozhazovala, a to v době, kdy byla výroba kvůli pandemii omezena. Takže na málo zboží a služeb je teď až moc peněz, což právě tlačí ceny vzhůru.
Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby plánované ze strany České národní banky. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního rozpočtu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Obnažilo by se tak, jak moc vše zdražuje. Členy bankovní rady před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se už ale nechal slyšet, že odmítá politický tlak. Češi si podle něj nemohou zvykat na trvalou inflaci.
Alarmující růst inflace předčil očekávání všech včetně České národní banky (ČNB), která se tím může dostat do velkých potíží. Ekonomové varují před tím, že proti dnešní inflaci a znatelnému zdražování bude těžké bojovat, problém je totiž tentokrát na straně nabídky. Firmy kvůli přerušeným dodávkám a vysokým nákladům vyrábějí draze a nestačí pokrývat poptávku. Hrozí navíc, že inflaci může ještě více popohnat obava ze zdražování běžného života kvůli zeleným plánům Evropské komise.
Velkoobchodní ceny elektřiny dál rostou. Elektřina s dodávkou na následující rok se na pražské energetické burze obchoduje poprvé za cenu vyšší než 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Vyplývá to z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Energetická společnost ČEZ už v úterý s odkazem na data PXE uvedla, že cena činí 94 eur (asi 2400 korun) za MWh a překonala tak dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.
Dostupnost bydlení v Česku se každým rokem stává kritičtější, ceny nových bytů za posledních pár let vyrostly o desítky procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v budoucnu tento trend zvrátit. Na to reagují některé banky, které tvrdí, že nechtějí nechat mladé lidi s průměrným příjmem „na ulici“. Chtěly by proto umožnit delší dobu splácení hypoték z nynějších třiceti až na čtyřicet let, tak aby byly splátky nižší, a žadatelé by je lépe zvládali financovat.
Zdražování služeb a zboží postupuje rychleji, než mnozí analytici předpokládali. Zároveň se ale shodují nad tím, že vysoká inflace jen tak neskončí a do konce roku se s ní budou lidé potýkat. Důvodem je složitá situace po koronavirové krizi, která utlumila ekonomiky a zavřela většinu společností. S vysokou inflací se ale stát vypořádával i před příchodem koronaviru. To je příklad přehřátého trhu práce.
Bankovní rada České národní banky dnes podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude ČNB podle ekonomů pokračovat.
Lidé každým měsícem musí platit za některé zboží více peněz, než tomu bylo dříve. Tempo růstu spotřebitelských cen totiž nadále roste i přes mírný pokles v červnu. Nejvíce zdražily pohonné hmoty a oleje, takže zejména řidiči pociťují znatelné dopady. Roste však i cena u neřestí v podobě alkoholu a tabáku. Výhled do budoucna však napovídá, že vysoký růst cen se udrží nejméně do konce roku. To je špatná zpráva zejména pro ty, kteří si spoří své peníze v bankách.
Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. K dalšímu růstu sazeb by mohla ČNB podle analytiků přistoupit letos ještě dvakrát.
