Tag: ČNB

Články k tagu

ČNB nevylučuje počátkem letošního roku inflaci nad 10 procent

Meziroční inflace v lednu stoupne podle pracovního odhadu České národní banky zhruba na devět procent. Zároveň ale nelze úplně vyloučit, že počátkem letošního roku bude inflace po několik měsíců dosahovat i dvouciferných hodnot, tedy více než deset procent. V rámci komentáře k prosincové inflaci to dnes uvedl ředitel ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. K zvýšení inflace podle něj přispěje zejména skutečnost, že regulované ceny začnou počínaje lednem silně meziročně růst.

Guvernérem ČNB by se mohl stát Vladimír Dlouhý. Nabídku jsem nedostal, reaguje

Kandidátem na pozici guvernéra České národní banky by mohl být současný předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Tvrdí to Česká televize údajně na základě dvou na sobě nezávislých zdrojů. Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl spekulace potvrdit a uvedl, že jde o diskusi, kterou je potřeba vést na úrovni předsedů koaličních stran. Šéfa odborů Josefa Středulu zpráva zaskočila a připomněl Dlouhého angažmá v KSČ.

Rusnok: Úrokové sazby asi čeká zvýšení, ale nad 5 procent by jít nemělo

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to v pondělí Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.

Ostrý zásah ČNB proti inflaci. Zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.

Politické zadání: S inflací nebojovat

Koncem roku obvykle v ekonomice a na finančních trzích panuje klid. Letošek je ovšem tak nějak jiný. Je koronově jiný – ale na to jsme si už víceméně zvykli. Fascinuje mě pohled z auta na školáčky mířící ráno liduprázdnou ulicí do školy s respirátorem na nose. Zatímco mně ten pohled připadá pitoreskní – jak by se dítě mohlo od někoho nakazit, když v dohledu není živá duše?

Inflace překonává odhady analytiků. Zklidnění přijde nejdřív za rok a půl

Zvyšující se ceny spotřebitelské ceny překvapují analytiky a ekonomy, kteří odhadují růst inflace v následujících měsících. Prudký růst cen dokonce překonává i odhady v prognózách České národní banky a ministerstva financí. Obě instituce totiž předpokládají, že inflace v lednu dosáhne na sedm procent. Tato hranice by však byla již překonána v listopadu, pokud by nedošlo k dočasnému odpuštění DPH u energií. Na začátek příštího roku se tak může počítat i s inflací na hodnotě deseti procent.

Úrokové sazby, rostoucí inflace a ekonomická nerovnováha

Mnoho věcí není v naší relativně malé ekonomické komunitě dostatečně diskutováno a ještě méně jich je vydiskutováno do té míry, že by o nich existoval alespoň elementární konsenzus. Dříve než vyslovíme silné výroky ohledně možného efektu nedávného zásahu naší centrální banky do úrokových sazeb, měli bychom hledat odpověď na otázku, co je příčinou naší dnešní inflace. To ale není možné bez toho, že by se každý diskutující přihlásil k jedné ze známých hypotéz příčin vzniku inflace a k jedné z konkurenčních makroekonomických teorií. To se bohužel neděje.

Banky letos poskytly hypotéky za 301 miliard, meziročně více o 76 procent

Banky a stavební spořitelny poskytly letos do konce října hypotéky za 301,2 miliardy korun, což je více než za celý loňský rok, kdy to bylo téměř 217 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o 76 procent. Vyplývá to ze statistik ČBA. Nové hypotéky v říjnu dosáhly 30,3 miliardy korun. Je to jen nepatrně více než v září, kdy objem činil 29,5 miliardy korun. Zatímco banky poskytly hypotéky za 24,9 miliardy korun, stavební spořitelny za 5,43 miliardy.

„Zdražování by zastavila jen velká hospodářská krize.“ Ostrý boj proti inflaci možná zpomalí

Jestřábí politika prováděná centrální bankou možná zařadí zpátečku. Guvernér Jiří Rusnok přišel s překvapivým vyjádřením, že hlavní úrokovou sazbu bankéři na předvánočním zasedání vůbec nemusí navýšit. ČNB přitom dosud podnikala tvrdé kroky proti rostoucí inflaci a citelnému zdražování, které dopadá na velkou část českých domácností. Jeden ze členů bankovní rady, Vojtěch Benda,v Salonu Týdeníku Echo uvedl, že úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace.

„Na byt v Praze minimálně dva miliony ze svého“. Přísnější hypotéky odstřihnou další lidi od bydlení

Z hypoték se už brzy může stát mnohem exkluzivnější zboží, a lidé bez větších úspor tak nebudou mít šanci vlastního bydlení dosáhnout. Centrální banka totiž v boji za ochlazování nemovitostního trhu zpřísnila podmínky, žadatelé tak mimo jiné budou muset dát minimálně dvacet procent částky ze svého. Ekonomové upozorňují na to, že při cenách například pražských bytů bude nutné složit minimálně dva miliony. To ale pro mnohé rodiny představuje nesplnitelnou podmínku.

„Čeká nás to nejhorší.“ Ekonomové reagují na tvrdý boj ČNB s inflací

Češi zažívají největší obavu z inflace v historii. Mnoho domácností uvrhly do problémů rostoucí zdražování a vysoké účty za plyn a elektřinu. Není to přitom konec, ceny ještě vystřelí vzhůru, na začátku příštího roku se očekává až sedmiprocentní inflace. Na tahu je nyní opět centrální banka, která chce přehřátou ekonomiku zchladit prudkým navýšením úrokových sazeb a tlačí na ukončení příliš rozvolněné měnové politiky.

Příliš mnoho peněz nahání příliš málo zboží

Zdražuje se nejrychleji za posledních deset let. A to je teprve začátek. Nahoru jdou ceny energií, ale následně i dalšího zboží a služeb. Do toho se Česká národní banka chystá inflaci zbrzdit prudkým zvýšením úroků. Kdo, kdy a jak zastaví tuto vlnu zdražování? Na veřejném Salonu Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se sešli centrální bankéř Vojtěch Benda, budoucí ministr průmyslu Věslav Michalik ze STAN a hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář.

Výrobci zdražili nejvíc za 30 let. Centrální banka má další důvod ke zvyšování sazeb

Růst spotřebitelských cen, ale také překvapivá nejnovější čísla průmyslových výrobců budou pro radu České národní banky silným argumentem pro další růst základní úrokové sazby. V posledních měsících se pravidelně zvyšovala a k nejradikálnějšímu nárůstu se centrální bankéři odhodlali na začátku listopadu. Do příštího roku může sazba přesáhnout tři procenta a lidem se tak ještě více prodraží hypotéky či firmám úvěry.

Životní úroveň se sníží. Inflace poletí nahoru jako v 90. letech či při hospodářské krizi

Nebývalý růst spotřebitelských cen je jedním z největších strašáků, které čekají na novou vládu. Po celosvětovém rozvolňování po pandemické krizi dochází k obrovskému růstu poptávky a cen zboží, které se promítá ve výsledných cenách produktů. Lidé si tak musejí připlácet za služby ale i například za základní potraviny. Současný stav se ale bude ještě více zhoršovat. Česká národní banka ve své prognóze uvedla, že inflace dosáhne na začátku roku až sedmi procent.

„Jste překvapeni?“ ptala se ČNB na instagramu po zvýšení úrokových sazeb

Razantní a nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB) znamená pro podniky dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase dražší půjčky na bydlení. ČNB však o tomto kroku na Instagramu prvotně informovala formou tzv. stories, které obsahovaly samolepky. S jejich pomocí mohli lidé hlasovat, jak se podle nich výše sazeb bude měnit a následně ukázat míru svého překvapení z tohoto kroku.

Dražší hypotéky, méně investic. Základní sazba je nejvýše od pádu banky Lehman Brothers

Centrální banka vyrukovala v boji proti inflaci s šokovým navýšením úrokových sazeb. Bankovní rada navíc bude v letošním roce základní úrokové sazby dále navyšovat, i když se reálný efekt promítne nejdříve za rok. Důvodem k tomuto kroku je vysoký růst spotřebitelských cen, které v září meziročně atakovaly hranici 5 procent. Krok centrálních bankéřů se ale negativně promítne u firem při zhoršení podmínek pro získání úvěrů a nebo u lidí při snaze získat výhodnou hypotéku.

Totální úrokový šok

Čtvrtek minimálně v České republice a na její ekonomické scéně intenzívně očekávaný. Zasedala totiž bankovní rada České národní banky (ČNB) a rozhodovala opět o nastavení signálních úrokových sazeb. Hodně razantní zvýšení úrokových sazeb by bylo za jinak normálních okolností relativně silnou zbraní proti inflaci, ale taky by – jako každá jiná příliš razantní léčba – mělo dost značné negativní efekty.

Nečekaný krok prodraží úvěry a hypotéky. ČNB prudce zvýšila úrokovou sazbu na 2,75 %

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu.

Inflační probuzení

Nemám moc dobrou zprávu: Inflace nabírá na obrátkách. Ne že by to prozíraví nečekali už několik let na základě znalosti toho, jak vehementně centrální banky tlačí peníze do ekonomiky. Nicméně tváří v tvář realitě je dnes přesto leckdo zaskočen. Přeci jen něco jiného je, když před inflací a obecně před tím, že monetární politika se dobrých 13 let provádí úplně špatně, varují ekonomové. Vždyť přeci ekonomové se strefují na úrovni cvičených šimpanzů, praví okřídlené úsloví. A něco jiného je být s nárazem reality konfrontován osobně.

Prudká inflace tu bude víc než rok. Nic s ní nezmůže Babiš ani Fiala

Prudce rostoucí inflace už není překvapením. Naopak je něčím, s čím se budeme potýkat i více než rok a půl. Právě za tu dobu začnou reálně dopadat inflační opatření namířené z České národní banky. Ekonomové varují, že inflační spirála se již roztočila a zasáhnout tak nemůže ani končící premiér Andrej Babiš ani případná nová vláda v čele s Petrem Fialou.

Úvěrový mejdan u konce. Banky výrazně zdražují hypotéky, zároveň odrazují od spoření

Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou.

Éra permanentního zdražování

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je bývalý politik. Ministr průmyslu, financí. Premiér prezidentské vlády Miloše Zemana, která nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Dodnes blízký přítel, kterého si jako jednoho z mála prezident skutečně váží. Rusnok dosluhuje už svůj druhý guvernérský mandát. Příští rok mu končí. Vedl banku za časů klidu a prosperity. To se tradičně pozná podle toho, že rozhodování centrálních bankéřů širší veřejnost, a dokonce ani politiky vůbec nezajímá.

„Nejhorší ministryně financí“. „Takže sorry.“ Ekonomové sepsuli Schillerovou za nekompetentní výroky

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dostala pod palbu kritiky ekonomů za její slova o čtvrtečním navýšení základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Šéfka státní kasy se totiž nechala slyšet, že řešení vysoké inflace nevidí v navyšování sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že to je naprosto nekompetentní výrok, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl byl ještě tvrdší – Schillerová se podle něj zapíše jako nejhorší ministr financí po roce 1989.

ČNB ještě letos dál zvýší základní úrokovou sazbu, řekl Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok potvrdil, že se do konce roku ještě bude zvyšovat základní úroková sazba. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si představuje navýšení nad 2 procenta. V tom s ním souhlasí i ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl. Bankovní rada naposledy rozhodla o zvednutí úrokových sazeb ve čtvrtek, a to poměrně výrazně.

Bankéři ČNB nejsou jednotní. Ostré navýšení sazeb mohlo reagovat i na tlak Schillerové

Ostré navýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu je rázným navýšením, které je možné vidět spíše u států na úrovni Turecka. Myslí si to ekonomové, podle kterých se také ukazuje, jak členové rady centrální banky nejsou jednotní. Dva ze sedmi bankéřů totiž hlasovalo pro to, aby se sazby vůbec nezvedaly. To přitom chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), kteří tlačili na centrální banku.

Babiš se rozzlobil na ČNB: Zvýšení sazeb poškodí ekonomiku

Dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky výrazně zvýšit úrokové sazby hodnotí premiér Andrej Babiš (ANO) negativně. Předseda vlády ČTK sdělil, že krok podle něj poškodí ekonomiku, dotkne se situace domácností, které čerpají úvěry, a zhorší i finanční situaci všech firem. Cenový vzestup, který se do Česka přenáší z pohybu cen na světových trzích, naopak rozhodnutí ČNB nezmírní, doplnil Babiš.

ČNB zaútočila na inflaci. Úrokové sazby zvýšila nejvíce od roku 1997

Bankovní rada České národní banky dnes výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.

Bezelstnost Aleny Schillerové mi až vyrazila dech

Do předvolební kampaně vtrhla témata, s nimiž stranické štáby většinou nepočítaly: vedle rychlého růstu státního dluhu se ohlašují inflace, klimatická politika a s ní spjaté hrozby přídělového hospodářství a energetické chudoby. Především inflace může podle odhadů centrální banky na konci roku vystoupit až k pěti procentům. Co z toho jsou přímé následky Babišova vládnutí, co se děje nezávisle na českém premiérovi? Zažíváme v ekonomice změnu paradigmatu?

Hrozivé náklady na státní dluh: suma by příští rok vystačila na dvě nemocnice

Schodkové rozpočty tvořené v minulosti ministryní financí Alenou Schillerovou se nyní negativně promítají. Deficity totiž zvyšovaly obsluhu státního dluhu, což jsou úroky, které stát platí svým věřitelům. Tato položka roste v rozpočtu i kvůli vysokým schodkům kvůli koronavirové krizi. Na letošní rok se počítá se zhruba 40 miliardami korun. V příštím roce by se částka měla vyšplhat až k 50 miliardám. V porovnání by tak příští rok za tuto částku mohly vzniknout dvě krajské nemocnice. V roce 2023 pak dokonce čtyři.