Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dostala pod palbu kritiky ekonomů za její slova o čtvrtečním navýšení základních úrokových sazeb Českou národní bankou. Šéfka státní kasy se totiž nechala slyšet, že řešení vysoké inflace nevidí v navyšování sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že to je naprosto nekompetentní výrok, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR Mojmír Hampl byl ještě tvrdší – Schillerová se podle něj zapíše jako nejhorší ministr financí po roce 1989.

Podle Rusnoka není měnová politika jedinou složkou hospodářské politiky, sama Schillerová za ni navíc podle něj zodpovídá alespoň z poloviny. „Ta slova jsou naprosto nekompetentní, protože zaprvé nevím, jak se to definuje, zadruhé se používají pojmy, které nesedí. Takže sorry,“ ozval se Rusnok.

Bankéři Rusnok a Hampl řekli pravdu o @alenaschillerov ještě velmi gentlemansky. Jenže to není problém jenom ministryně. Odborný aparát @MinFinCZ, kdysi vlajková loď kompetence st.správy, se za osm let změnil ve stádo Burešových slouhů bez názoru. Jen výměna ministra to nevyřeší.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) October 3, 2021

Pod tlakem politiků se ale necítí, třebaže krok ČNB zkritizoval i premiér Andrej Babiš a Schillerová nedávno navštívila zasedání bankovní rady. „Vláda o měnové politice uvažuje z jen pozice největšího dlužníka, možná podobně uvažují i některé velké korporace, které mají k vládě blízko,” opřel se naopak guvernér banky nepřímo do premiéra a holdingu Agrofert.

Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl se do Schillerové pustil ještě tvrději. „Snad si nepamatuju, kdy by paní doktorka Schillerová řekla kompetentní výrok k rozpočtové politice a hospodářské politice, aby mě to netrklo do očí,“ prohlásil. „Až se jednou budou psát dějiny hospodářské politiky pandemické a popandemické a možná od roku 1989, ona možná bude mít místo nejhoršího ministra financí za tu dobu,“ řekl o vicepremiérce.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997. „Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce,“ tvrdila v reakci na to ministryně financí. Řešení nevidí v navyšování sazeb, doplnila. „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček," dodala Schillerová.