Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Výroky pirátského poslance Jakuba Michálka o tom, že vládu fakticky řídím já, jsou směšné. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hlavní slovo má podle něj premiér Petr Fiala. Koalice Spolu se zároveň podle něj v nejbližších dnech začne chystat na volby v příštím roce, čekala na výsledek sjezdu KDU-ČSL.
Hnutí ANO se stále drží v čele volebních průzkumů se ziskem více než 32 procent hlasů. Potvrzuje to i nejnovější říjnový průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě je pak ODS se 14 procenty, třetí místo pak s více než 10 % bere hnutí STAN. To získalo voliče od svých dřívějších koaličních partnerů Pirátů, kteří se propadli na 5,9 %. Do sněmovny by podle tohoto průzkumu prošlo i SPD a vrátit by se mohla KSČM s 5,3 procenty. Zbytek vládních stran se stále drží daleko pod pěti procenty.
Místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (Pirátská strana) napadl a vyhrožoval jí smrtí neznámý muž, který s ní ve středu ráno cestoval tramvají v Praze. O incidentu informovala Richterová na sociální síti X. Uvedla, že jí muž hrubě nadával a hrozil, že letošní Vánoce budou její poslední. Incident se odehrál ve středu v 8:40, poté co Richterová nastoupila do tramvaje číslo 13 na zastávce Ruská v pražských Vršovicích.
Na sociálních sítích se rozhořel souboj mezi Piráty a vládním kabinetem. Piráti se ostře pustili do vlády krátce poté, co ministr dopravy a dočasný koordinátor vývoje stavebního řízení Martin Kupka (ODS) oznámil, že nově vytvořený systém bude spuštěný nejpozději na začátku roku 2028. Vláda Petra Fialy (ODS) se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných od letošního 1. července.
Podle říjnového volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO s 32,9 procenty hlasů. Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostala i ODS a hnutí STAN s přibližně 12 procenty, následovaná SPD s 7,5 procenta a Piráty s 6,8 procenta. Výrazné změny jsou patrné zejména u hnutí STAN, které si oproti září polepšilo o 2,8 procentního bodu, zatímco podpora Pirátů nadále klesá. Do dolní komory by se podle posledního průzkumu nedostaly TOP 09 ani lidovci.
Pirátská strana, která se po nedávných volbách ocitla ve vážné krizi, čelí v současnosti zřejmě rozhodujícím okamžikům své existence. Po zářijovém volebním debaklu a následné rezignaci celého předsednictva včetně předsedy Ivana Bartoše se Piráti ocitli bez jasného vedení. V současné době probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti strany, kterou může ovlivnit kandidatura Zdeňka Hřiba, náměstka pražského primátora, který chce vyvolat "Novou pirátskou vlnu".
Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) nikdy neusiloval o post velvyslance, jde podle něj o drby. Svoji legitimitu odvíjí od podpory zbývajících stran vládní koalice po odchodu Pirátů, z nichž vystoupil. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Svoji případnou kandidaturu v parlamentních volbách v příštím roce podle svých slov zatím neřešil, považuje to za předčasné. Lipavský uvedl, že nechce komentovat situaci v České pirátské straně, ze které nedávno vystoupil v souvislosti s jejím odchodem z vlády.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib bude kandidovat na předsedu Pirátů. Informoval o tom v tiskové zprávě. Chce, aby Piráti byli liberální středovou stranou a prosazovali politiku zaměřenou na problémy běžných lidí. Chce prosadit také vnitřní reformu strany, jejíž součástí by bylo například uzavření pirátského diskusního fóra pro veřejnost nebo zpřísnění pravidel pro odvolávání. Už dříve oznámil kandidaturu na šéfa Pirátů končící senátor Lukáš Wagenknecht.
Kde se vzal, tu se vzal – vlivný lobbista, člen a donedávna místopředseda ODS, prezident HK nebo šéf sdružení poskytovatelů IT služeb, jíž se říká ICT Unie. Zdeněk Zajíček je podle Pirátů, kteří se po odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení poroučeli z vlády, spojkou ODS na kmotry v IT byznysu. Jiní o Zajíčkovi mluví jako o otci českého eGovernmentu, který nám přinesl CzechPOINT, datové schránky, základní registry, bankovní identitu, nově zákon o právu na digitální služby. Paradoxně to byl on, kdo s Bartošem stál u začátků této vlny digitalizace.
Po Pirátech zůstalo ve vládě několik nedotažených projektů. A nejde jen o nefunkční digitalizaci stavebního řízení, za kterou premiér Petr Fiala (ODS) nakonec vystavil ministrovi Ivanu Bartošovi (Piráti) červenou kartu. Dalšími z pirátských restů jsou také zákon o dostupném bydlení, reforma antimonopolního úřadu a pirátská vlajková loď legalizace konopí. Co teď se zákony bude? Digitalizace stavebního řízení a podpora dostupného bydlení jsou součástí programového prohlášení vlády.
Krajský soud v Brně potvrdil správnost rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jímž bylo v listopadu loňského roku pro netransparentnost zrušeno zadávací řízení ministerstva pro místní rozvoj na digitalizaci stavebního řízení. Ostře se na adresu Pirátů vyjádřili představitelé vládní ODS. Piráty po rozhodnutí soudu kritizovali především představitelé vládní ODS.
Piráti už začali operovat v rámci takzvané „lepší opozici“, jak si sami říkají. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek interpeloval premiéra Petra Fialu (ODS) ohledně postupu v boji proti klientelismu, který je podle něj bohužel v České republice přítomný. Konkrétně řešil mimo jiné potvrzení Zdeňka Kabátka ve vedení VZP, kolem kterého se podle Pirátů vznáší několik podezřelých transakcí.
Pokud bude mít SPD po sněmovních volbách příští rok možnost být součástí vlády, utvořilo by koalici s hnutím ANO, řekl předseda SPD Tomio Okamura v televizním pořadu Partie na CNN Prima News. Česká europoslankyně za ANO Klára Dostálová v reakci uvedla, že strana by měla po volbách jednat se všemi demokraticky zvolenými stranami, které překročí pětiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny. V předvolebních průzkumech ANO dlouhodobě figuruje na prvním místě,
Vedení Starostů a nezávislých (STAN) navrhlo do čela ministerstva pro místní rozvoj (MMR) končícího karlovarského hejtmana Petra Kulhánka. Rozhodlo o tom na dnešním jednání ve Sněmovně, informovala média mluvčí STAN Sára Beránková. Funkce ministra pro místní rozvoj se uprázdnila po odvolání Ivana Bartoše (Piráti), který skončil 30. září kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení na návrh premiéra Petra Fialy (ODS).
Nemají dostatek informací. To je už dlouho klišé, jímž se zdůvodňuje, že někteří lidé mají jiné názory, než bychom si přáli. Je to omyl, různí lidé mohou kupodivu na základě jedněch a týchž informací dospět k různým názorům. Lidé, kteří to odmítají pochopit, se hodí pro veřejný život o to méně, o co víc se bohužel do něj často cpou. Nicméně jsou situace, kdy se různost názorů začíná překlápět v něco jiného – neochotu vidět to, co máme přímo před nosem. Po šesti letech by mělo být jasné, že Marek Hilšer nepředstavuje odpověď na žádný veřejný problém nebo užitečnou otázku.
Pirátská strana o víkendu hlasovala pro odchod z vlády. Byla to reakce na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše pro nedostatky při digitalizaci stavebního řízení. Následovala výměna názorů a invektiv do té doby v pětikoalici nevídaná. Do toho přišly výsledky druhého kola senátních voleb a opět neúspěch většiny stran dosavadní pětikoalice včetně ODS. S veteránem nejsilnější vládní strany a harcovníkem české politiky Markem Bendou hovoříme o dopadech krajských i senátních voleb a o tom, jestli v posledním roce mandátu Fialovy vlády může ODS změnit směr a vracet se ke kořenům.
Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.
Potyčky a vzájemné obviňování mezi Piráty a zbytkem jejich bývalých vládních partnerů nabírají na obrátkách. Naposledy pirátští poslanci obvinili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) z toho, že si přisvojuje zásluhy za zvýšení rodičovského příspěvku. Jurečka se hájí tím, že návrh na zvýšení přinesl na vládu on, jde navíc podle něj o programovou prioritu lidovců.
Konec Pirátů ve vládě neznamená jen odchod dvou ministrů. Skončit musí i desítka politických náměstků nominovaných Pirátskou stranou. Někteří už termín svého odchodu znají, jako třeba pirátský náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Jiří Valenta, jiní ještě bojují o to, aby mohli dokončit rozdělanou práci. Zatím není jasné, zda náměstkovská místa po Pirátech zbytek koalice zruší, nebo je obsadí svými lidmi. Rozhodnutí bude na jednotlivých ministrech.
Sotva co Piráti začali vyklízet vládní kanceláře, tak už stihli představit opoziční kampaň. Heslo Lepší opozice, které je patrně narážkou na Lepší vládu opozičního hnutí ANO, představili Piráti den po oznámení, že opouštějí vládní koalici se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Kromě pirátských ministrů Ivana Bartoše a Michala Šalomouna skončí i náměstci, které Piráti dosadili do svých resortů. Ministr zahraničí Jan Lipavský ve vládě zůstává jako nestraník, jelikož vystoupil z Pirátské strany.
Je na vládní koalici, jak chce dál postupovat, řekla dnes pirátská poslankyně Olga Richterová na dotaz, zda skončí po odchodu Pirátů do opozice ve vedení Sněmovny. Novinářům ve Sněmovně řekla, že místopředsedkyní komory je na základě nominace Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) a svou práci bude odvádět v jakékoliv pozici. Richterová minulý týden používala ostrá slova na adresu koaličních partnerů po oznámení premiéra Petra Fialy (ODS), že navrhuje odvolání šéfa Pirátů Ivana Bartoše z vlády.
Jan Lipavský požádal o ukončení členství v pirátské straně. Potvrdil zároveň, že dnes jako ministr zahraničí předá svoji demisi premiérovi Petru Fialovi (ODS). Oznámil to dosavadním spolustraníkům na jejich internetovém fóru. Lipavský byl členem Pirátů od podzimu 2015. Lipavský uvedl, že respektuje výsledky hlasování členské základny o konci Pirátů ve vládě. S odchodem Pirátů do opozice se ale neztotožňuje a v některých ohledech se se stranou názorově rozchází, poznamenal.
Bývalý prezident České republiky Václav Klaus ocenil odchod Pirátů z vlády. „Myslím, že si jenom oddechneme, když nebudeme mít Piráty ve vládě. Jaká krize? Radost. Já myslím, že bychom měli tleskat,“ řekl Václav Klaus v pořadu 360° na televizní stanici CNN Prima News. Exprezident dále uvedl, že vládní kabinet Petra Fialy (ODS) se nenachází v žádné krizi, má drtivou většinu v parlamentu a pirátské ministry označil za irelevantní a bezcenné.
Počínaje volbami do Evropského parlamentu Andrej Babiš vyhlašoval, že všechny následující budou referendem o Fialově vládě. Jak to dopadlo? V evropských volbách získaly strany vládní koalice devět mandátů a opozice v čele s ANO dvanáct. V krajských volbách bude mít hnutí Andreje Babiše pravděpodobně osm hejtmanů a všechny zbylé strany pět. ANO však bude mít zastoupení v deseti z třinácti krajů. Senátní souboj koalice versus opozice sice skončil v poměru 16 : 10 pro vládní partaje, ale v rámci jednotlivých stran získalo ANO nejvíc křesel (osm senátorů).
Piráti byli ve vládní koalici Petra Fialy od samotného počátku zbytnou politickou silou. Svoji naivitu, ale také bezelstnost už ukázali, když se před posledními parlamentními volbami spojili s mazanými, pragmatickými a bezskrupulózními Starosty, se kterými kandidovali v koalici. Starostové na ně měli připravenou kroužkovací fintu, takže Piráti dostali jen čtyři poslance, zatímco Starostové třicet tři. Evidentně disproporční výsledek ve srovnání s podporou veřejnosti, kterou ukazovaly průzkumy veřejného mínění. Piráti navzdory této lekci do široké koaliční vlády vstoupili. Své nadbytečnosti si museli být vědomi
Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny. Souběžně s oznámením výsledků hlasování řekl premiér Petr Fiala novinářům po večerním jednání s Petrem Pavlem na Pražském hradě, že prezident přijal návrh na odvolání Ivana Bartoše z pozice vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj k dnešnímu dni.
Vládní koalice se podle předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéty Pekarové Adamové shodla, že nebude obsazovat post ministra pro legislativu, agendu má přebrat ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Pekarová Adamová to řekla novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Uvedla, že odvolání předsedy Pirátů Ivana Bartoše z vlády a následný odchod jeho strany z kabinetu není vládní krizí, protože koalice v dolní komoře bude se 104 hlasy nadále disponovat pohodlnou většinou.
Vládní krize vyvrcholí setkáním lídrů koaličních stran s prezidentem Petrem Pavlem. Během pondělí také probíhá uzavřené hlasování uvnitř Pirátské strany, které nově není veřejné prostřednictvím internetového Pirátského fóra. Piráti hlasují o budoucím směřování jejich strany, setrvání ve vládě a mluví také o novém předsedovi strany, který nahradí odcházejícího Ivana Bartoše (Piráti). Vše se rozhodne poté, co si prezident vyslechne všechny lídry vládní koalice.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) podá ve vládě demisi, pokud si Piráti odhlasují, že v kabinetu Petra Fialy (ODS) skončí. V České televizi to řekl šéf Pirátů Ivan Bartoš, který s Lipavským hovořil. Lipavský by podle Bartoše zároveň zřejmě nepokračoval jako člen strany. Zájem o angažování Lipavského mají třeba lidovci nebo TOP 09. Pokračovat ve vládě by mohl také jako nestraník.
