Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.
Vstup do třetího důchodového pilíře by měl být povinný pro všechny občany od osmnácti let. Změna ve spoření by však počítala i s tím, že by každý mohl kdykoliv vystoupit. Tak vypadá jedna z variant zvažovaných změn v současném systému penzijního pojištění, kterou bude v červnu probírat důchodová komise. Ta má za úkol pouze dílčí úpravy penzí, i když se vláda zavázala k tomu, že důchodovou reformu připraví komise tvořená odborníky.
Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15 000 Kč. V televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) to nemusí stačit.
Vláda hnutí ANO a ČSSD se rozhodla zákonem danou valorizaci důchodů, která se bude pro rok 2020 pohybovat kolem 700 korun měsíčně, doplatit do slibovaných průměrně 900 korun měsíčně zvláštním příspěvkem. Základ, ze kterého se penze vypočítávají, kabinet navyšovat nebude, zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni, řekla po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů stále váhá nad zvýšením důchodů na příští rok, v pondělí na jednání ho ještě neschválila. Nejasná je i podoba zvýšení rodičovského příspěvku. O té bude koalice znovu jednat, rozhodne o ní prý do konce května. Oznámení o zvýšení rodičovské jen rodičům novorozenců vyvolalo velkou bouři mezi rodiči malých dětí a tisíce odmítavých reakcí na sociálních sítích, v pondělí dokonce před úřadem vlády protestovalo několik lidí.
Výrokem ze známé pohádky lze interpretovat poslední vládní verdikt v otázce zvýšení důchodů a příspěvků pro rodiče. Stejně jako král z Pyšné princezny měli ministři dobrý důvod.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Jestli skutečně něco vážně ohrožuje politickou kariéru Andreje Babiše, je to útlum ekonomiky. Jeho voliči jsou výrazně více než u opozičních stran závislí na přísunu veřejných peněz. Když se objeví signály, že Andrej Babiš není schopen pokračování tohoto přísunu zajistit, začnou ho velmi rychle opouštět a přesouvat se jinam. Na začátku roku začal Babiš spolu se sliby, komu všemu přidá a zvýší důchody nebo dávky, šířit i potřebu šetřit.
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.
Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.
Přidal jsem důchodcům více, než poslední pravicová vláda. Tak předseda vlády Andrej Babiš s oblibou prezentuje navýšení důchodů seniorům, kteří letos od státu dostali o 900 korun více. Na příští rok počítá Babiš s dalším navyšováním, i když přiznává, že by na to v současném rozpočtu nebyly prostředky. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně skoro 44 procent průměrné mzdy. Letos za vlády Andreje Babiše však průměrný důchod dosahuje jen 38 procent.
Více než dva tisíce osob stále dostává z Německa důchod určený lidem, kteří za druhé světové války spolupracovali s německou okupační mocí, nebo osobám, které byly násilím přinuceny vstoupit do německé armády. S odvoláním na data německého ministerstva práce o tom informovala agentura AFP. Podle ní žijí tři čtvrtiny lidí, kteří rentu dostávají, v Evropě. Devadesát čtyři osob pobírá tento důchod také v Česku.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odstartovala existenci nové důchodové komise složenou z politiků a odborníků. Sociálnědemokratická politička zopakovala, že komise bude primárně řešit nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese. Opozice a odborníci však varují, že speciální skupina by se spíše měla zaměřit na příjmovou stránku a hledat zdroje financování. Stát totiž na důchody loni vydal spolu s dávkami celkem 457,5 miliardy korun.
Slevy ve veřejné dopravě pro studenty a důchodce ministerstvo dopravy zatím měnit nechce. Novinářům to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Zredukování nákladů na slevy je podle koaličních sociálních demokratů jedna z možností, jak navýšit peníze na důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) chce pro příští rok navrhnout zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 Kč, což by znamenalo náklady kolem 7,5 miliardy korun ročně navíc.
Nikdo nikdy nepřidal důchodcům jako Andrej Babiš, zní mantra, které věří sami důchodci. Také z toho důvodu mu slibuje až polovina penzistů v průzkumech podporu. Ve skutečnosti nikdy neklesl podíl důchodu na hrubé mzdě tak prudce jako během Babišova vládního angažmá. Není divu, že autenticky levicová ministryně Jana Maláčová žádá, aby se penzistům přidalo víc.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla při představení komise dvě základní priority. Prvním krokem má být řešení nízkých důchodů u žen. Druhou prioritou je jednání o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí. Komise až v dalších tématech přiznává hledání dalších finančních zdrojů pro celý penzijní systém. Odborníci poukazují, že by to měl být primární důvod pro důchodovou reformu. Celá poradní skupina bude mít 47 členů a sejde se poprvé na konci února.
Systém penzí by se mohl beze změn po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí do důchodu propadnout do výrazného deficitu. Při zastavení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Vyplývá to z pojistně-matematické zprávy o důchodovém pojištění, kterou vydalo ministerstvo práce.
Italská populistická vláda schválila své dva hlavní volební sliby – nepodmíněný základní příjmem pro chudé Italy, kteří si hledají práci, a snížení důchodového věku. Informoval o tom server Euronews. Kritici mají za to, že soubor reforem je vzhledem ke stavu italské ekonomiky neudržitelný. Opatření musí do dvou měsíců schválit parlament.
Předseda vlády Andrej Babiš hodlá příští rok zvýšit penze o dalších 900 korun. Přitom v minulém roce jeho vláda odsouhlasila skokové přidání o stejnou částku. Do dvou let pak Babiš plánuje, aby byla průměrná penze patnáct tisíc korun. Otázkou zůstává, kde Babiš vezme na přidání důchodů peníze. Na letošní rok přiteklo na penze rekordních 472,5 milirady korun. „Hlavním zdrojem jsou odvody sociálního pojištění a díky nim i letos je důchodový účet přebytkový,“ řekl Babiš v rozhovoru pro sobotní deník Právo.
Ministryně práce a sociálních věcí uvažuje nad tím, že by dosud dobrovolný třetí pilíř mohl být povinný. Počítá s tím jeden z návrhů, které probere důchodová komise. Ta bude tvořena jak politiky ze všech sněmovních stran, tak odboráři, zaměstnavateli a členy seniorských organizací. Maláčová chce také zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných zaměstnání. Experti však varují, že tyto dvě změny nepředstavují žádnou reformu. Podle propočtů není současná penzijní soustava bez reformních kroků udržitelná.
Ministryně práce Jana Maláčová přišla s plánem, jak udělat české důchody ještě horší, než jsou dnes. Navrhuje, aby se zvýšily povinné odvody, které na ně lidé platí. Z dobrovolného důchodového připojištění, které stát dnes podporuje příspěvky a odpočty z daní, chce udělat povinné. Fakticky to znamená, že by se lidem zvýšily daně. Chce tento nápad předložit do koaliční rady a do komise, která si eufemisticky říká důchodová. Myšlenka Maláčové je ve stadiu zrodu. Je ale tak nebezpečná, že je jí potřeba věnovat pozornost, přestože šance, že by se ji podařilo prosadit, je velmi malá. Andrej Babiš si netroufne zvyšovat daně. Proti jsou i vládu u moci držící komunisté a kompletní opozice.
Za posledních osm let se v České republice zrodil unikátní fenomén. Jsme jedinou zemí v celé Evropě, která si vypěstovala seniorskou stranu. Ta strana je zároveň nejsilnějším politickým uskupením. Hnutí ANO Andreje Babiše dominuje české politice právě a jen díky tomu, že ho volí víc než polovina českých seniorů. V žádné jiné generaci Babiš tak silnou podporu nemá. Zažíváme tvrdý generační střet. Fenoménu Babišových penzistů si jako první všiml Pavel Ranocha z agentury Kantar, která zpracovává průzkumy volebních preferencí pro Českou televizi.
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle očekávání podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a způsobil propad Putinovy popularity, schválila koncem září dolní a nyní i horní komora ruského parlamentu. Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.
Průměrný starobní důchod se od ledna zvýší asi o 900 korun měsíčně. Pevná část penze, která je pro všechny stejná a nyní činí 2700 korun, se zvedne celkem o 570 korun. Zásluhová procentní výměra, v níž se odrážejí odpracované roky a výdělek, poroste o 3,4 procenta. Nařízení ve středu schválila vláda spolu s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který s výdaji na penze počítá. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). O 3,4 procenta mají od ledna růst i příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich.
Důchody se od ledna zvednou v průměru o 597 korun, tedy o 4,7 procenta. Všichni lidé, kteří pobírají starobní, invalidní a pozůstalostní penzi, k tomu dostanou ale ještě 300 korun měsíčně. Průměrný důchod se tak zvedne téměř o 900 korun. Vyplývá to z podkladů k vládnímu nařízení o zvyšování penzí, které na svém webu zveřejnila vláda. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela v červnu 2,4 milionu starobních, 421 900 invalidních a 68.100 pozůstalostních penzí. Nějaký důchod tak pobírá 2,9 milionu lidí.
Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.
Tisíce lidí po celém Rusku se v neděli připojily k protestům proti vládnímu plánu zvýšit věk odchodu do důchodu, přestože prezident Vladimir Putin tento týden naznačil možnost zmírnění neoblíbené důchodové reformy. Demonstrace organizované komunistickou stranou byly ohlášeny z Moskvy, ale také z Vladivostoku, Simferopolu, Omsku či Novosibirsku, napsaly agentury AP a Reuters.
Složení penzí by se mělo od ledna změnit, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně. O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let. Vládní verzi důchodové novely s těmito úpravami schválila Sněmovna.
