Na jedné straně se vláda Andreje Babiše prezentuje vstřícností a velkorysostí k seniorům, na druhé však zpřísňuje podmínky pro různé dávky, které důchodci využívají. I přes neustálé zvyšování důchodů totiž senioři využívají ke svému životu příspěvek na bydlení. Plánuje se však, že podmínky pro jeho získání notně přitvrdí. Na novelu z pera ministerstva práce upozorňuje Platforma pro sociální bydlení, podle které je zamýšlená změna zákona zbytečná a kromě důchodců dopadne tvrdě i na matky s malými dětmi. Novela v současné době ještě není schválená vládou, s její účinností se však počítá už na příští rok.

Příspěvek na bydlení v současné době pobírá na 170 tisíc příjemců měsíčně a jedná se tak o třetí nejvýznamější nepojistnou sociální dávku po příspěvku na péči o postižené a po rodičovském příspěvku. Jeho pomocí si přilepšují zejména senioři a také domácnosti s nezaopatřeným dítětem, přičemž počet příjemců vytrvale za posledních 5 let klesá. Novela ministerstva práce Jany Maláčové (ČSSD) však zřejmě na tuto skupinu obyvatel tvrdě dopadne a počet příjemců dramaticky klesne.

Podle Platformy pro sociální bydlení je novela velmi škodlivá, protože poskytování příspěvků klesá a stát tím ušetří jen velmi málo peněz. „Objem vyplácených dávek v posledních letech vytrvale klesá, takový zákon není vůbec potřeba. Přinese minimální úspory a situaci lidí v nouzi jen zhorší. Obsahuje opatření, která jsou vysoce riskantní a mnohdy i nesmyslná,” řekl k novele ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Jako příklad uvádí způsob výpočtu nové dávky na bydlení, která má nově nahradit dnešní dvě stávající. Tedy jak příspěvek na bydlení, tak doplatek na bydlení. Nová dávka se pak bude určovat na základě průměru deseti procent nejnižších cen nájemného v dané obci či městě. Některé obce počítají s minimálními částkami, které se pak od měst velmi liší. „Třeba v Liberci jde o 84 korun za metr čtvereční, tržní nájem je přitom dvakrát vyšší. Takové opatření může ohrozit cca 60 procent současných příjemců příspěvku na bydlení. V době rekordně rostoucích nájmů si pohorší, strop dávek bude nižší než jejich nájemné,” upozorňuje Lesák.

Kromě nového výpočtu by se zavedly i přísnější podmínky v rámci kontrol. Úředníci z úřadů práce by pak mohli kontrolovat vysvědčení všech žadatelů s dětmi nebo prověřovat majetek či stav bydlení. To by se neobešlo od přímých a nenadálých kontrol.

Ministerstvo práce však s novelou velmi pospíchá, aby se přídavek změnil už od roku 2021. „Chtěla bych, aby dávkový systém byl jako trampolína. Dostanete se do problémů, ta trampolína vás vyhoupne zpět do normálního života a vy můžete zase začít fungovat, to znamená pracovat, pečovat o své blízké nebo chodit do školy,“ uvedla ministryně Maláčová k celkové revizi sociálních dávek, kam patří i změny u životního minima, pěstounských dávek nebo pomoci v nezaměstnanosti.

Tvrdší podmínky pro přídavky

Kromě revize dávek se podmínky pro přídavek na bydlení zpřísnily už s příchodem rodičovského příspěvku od 1. ledna. Poslankyně z hnutí ANO Jana Pastuchová totiž uspěla s přílepkem, který měl původně sloužit k zamezení podvodům při získávání příspěvku na bydlení. Poslankyně Pastuchová proto změnila podmínky, protože se opakuje častá situace, kdy kdy se lidé s dostatečným příjmem odhlašují z trvalého pobytu, aby na něj dosáhl jeho partner či partnerka. Novela pak počítá s fyzickými kontrolami pracovníků z úřadů práce, kteří chodí zejména na udání od sousedů.

Kontroverzní přílepek nakonec poslanci schválili, když ho vrátil Senát do dolní komory k úpravám. Sněmovna přitom mohla schválit mírnější verzi, kterou vypracovala poslankyně Pirátů Olga Richterová. K návrhu Pastuchové totiž podala pozměňovací návrh, která by zachovala jak podmínku trvalého pobytu, tak doplnila kontrolami. „V případě pochybností, že daná osoba v nahlášeném bytě nežije, lze provést místní šetření a z okruhu ji následně vyloučit. Je zde však nesprávně použit pojem „skutečný pobyt“, který nesouvisí s trvalým pobytem, ani s užíváním bytu. Dávky na bydlení nestojí jen na okruhu společně posuzovaných osob. Návrh tak nedostatečně dohlíží důsledky navrhovaných změn, je nekoncepční,“ znělo odůvodnění návrhu Olgy Richterová. Sněmovna však tuto variantu odmítla.