Složení penzí by se mělo od ledna změnit, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně. O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let. Vládní verzi důchodové novely s těmito úpravami schválila Sněmovna.
Sněmovna ve středu rozhodne, zda čeští důchodci dostanou rekordní částku ke své penzi. Téměř dva a půl milionu důchodců si tak podle novely mohou přijít až na 900 korun více. Rozhodnutí zvýšit částku kritizuje například Hospodářská komora, která vládní krok označuje za nezodpovědný. Kritici vyšší částky také poukazují na to, že příští generace nemusí mít důchod jistý.
Poslancům v tom už zřejmě nikdo nezabrání. V březnu jim vláda Andreje Babiše poslala návrh zákona, který umožní rekordní zvýšení důchodů. Velké diskuse se nevedly, jenom Senát návrh v jedné nevýznamné položce rozšířil. Už ve středu se proto ve sněmovně očekává definitivní verdikt, který zvýší základní výměru důchodů z devíti na deset procent průměrné mzdy. Jinými slovy: všechny důchody se tak z roku na rok zvýší o 300 korun měsíčně.
Důchody v Česku by měly od ledna růst zhruba o 4,8 procenta. Podle navrhované důchodové novely, o níž budou za týden rozhodovat poslanci, by průměrné přidání mohlo činit nejspíše 608 korun a k tomu by měli všichni důchodci ještě dostat 300 Kč měsíčně. Podle nynějšího zákona by se penze zřejmě zvedly v průměru o 594 korun. Vyplývá to z propočtů ČTK, které vycházejí z platného důchodového zákona a z projednávané novely.
Smíšené pocity musí vzbudit člověk, který si před vstupem do řeky přivazuje na krk balvan a chlubí se tím, jak je odvážný. Nemusí to být nutně někdo blízký nebo sympatický, přesto nemůže být nikomu příjemná představa, že tento dobrodruh nebo podivín bude co nevidět bojovat ve vlnách o život. Takový pocit vzbuzují aktivity současné vlády a sněmovny, které během srpna a září rozhodnou o historickém zvýšení penzí.
Zvýší se důchod o tisíc korun seniorům, kterým je 85 let a víc, nebo všem, kteří pobírají penzi 25 let a více? Sněmovna rozhodne, zda dá přednost vládní novele, nebo návrhu, který vrátil Senát a podporuje opozice. Zda projde vládní novela, závisí na komunistech, kteří kabinet ANO a ČSSD podporují. Jak se KSČM k důchodové novele postaví, bude jasné po jednání klubu jejích poslanců. Poslanci se sejdou 22. srpna, rozhodl ve středu sněmovní organizační výbor.
Více než 12 000 lidí se podle nezávislých odhadů sešlo v Moskvě na povolené demonstraci proti záměru vlády zvýšit důchodový věk. Při akci, jejímž organizátorem byla komunistická strana, se objevily i velmi kritické výzvy, například k odvolání premiéra Dmitrije Medveděva či k rozpuštění Státní dumy, dolní komory parlamentu. Informovala o tom ruská média.
Do Poslanecké sněmovny se vrátí téma zvyšování důchodů. Senát totiž vrátil vládní důchodovou novelu s tím, že chce tisíc korun k měsíčnímu důchodu přidat i těm důchodcům, kteří čerpají důchod 25 let a více. Vládní novela navrhovala přidat tisíc korun pouze těm důchodcům, kteří jsou starší 85 let. Předloha také zvyšuje pevnou část důchodů o procentní bod na deset procent průměrné mzdy. Kritici ale varují, že Sněmovna nemusí novelu projednat včas.
Senát chce, aby tisícikorunový příplatek k měsíčnímu důchodu dostávali senioři, kteří čerpají důchod 25 a více let. Navrhli takto nahradit část vládní důchodové novely, která předpokládá, že o 1000 korun měsíčně navíc by dostávali penzisté starší 85 let.
Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.
Pevná část důchodů se zřejmě zvýší o procentní bod na deset procent průměrné mzdy a lidem starším 85 let vzroste měsíční penze o tisíc korun. Předpokládá to vládní důchodová novela, kterou schválila Sněmovna hlasy 130 ze 132 přítomných poslanců. Změna ve výpočtu penzí mírně oslabí zásluhovost. Dolní komora zamítla drtivou většinu poslaneckých úprav, které mířily například na zvýšení penzí žen s dětmi a na vdovské a vdovecké důchody. Předlohu ještě musí posoudit Senát a prezident.
Skoro třicet let od převratu, který měl ukončit neblahý experiment řízené socialistické ekonomiky, je česká společnost totálně závislá na dotacích a dávkách. Nepříjemný fakt potvrzuje podrobné šetření SILC o životních podmínkách českých domácností.
Andrej Babiš ví z průzkumů moc dobře, kdo jsou jeho voliči. Drtivá většina jsou lidé v důchodovém věku a ti, kdo ho mají bezprostředně na dohled. Má po komunistech jeden z nejstarších elektorátů ze všech parlamentních stran.
Důchodci v několika desítkách měst celého Španělska ve čtvrtek demonstrovali proti nízké valorizaci starobních penzí. V Madridu se u sídla parlamentu sešlo asi 4000 lidí, jimž se podařilo prorazit policejní zátarasy a dostat se až ke vchodu do Kongresu poslanců. Informoval o tom deník El País.
Změna ve složení důchodů, kterou chystá Babišova vláda v demisi, zpomalí růst penzí zhruba polovině seniorů a seniorek. Rychleji se ale naopak začnou důchody zvedat těm, kteří mají nižší penze. ČTK to v úterý řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Starobní důchod na konci loňského září pobíralo kolem 2,4 milionu seniorů a seniorek. Podle statistické ročenky polovina starobních důchodců a důchodkyň dostávala v roce 2016 méně než 11.344 korun a polovina měla víc.
Růst důchodů, nemocenské i minimální mzdy jsou důsledkem loňského předvolebního nadělování, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Státní rozpočet, respektive veřejné finance kvůli tomu z roku na rok nezbankrotují. Prohlubujeme tím ale jejich strukturální potíže,“ uvedl Skopeček.
Andrej Babiš slibuje, že se svým menšinovým kabinetem, pro nějž zatím nepředstavil dojednanou důvěru, se pustí do reformy penzí. V první vládě, v níž seděl se sociálními demokraty a lidovci, přitom společně zdestruovali i to málo, co se na cestě k dlouhodobě udržitelným penzím podařilo předchozím vládám.
Máme jedny z vůbec nejhorších důchodů v celé Evropě a vyspělém světě.
Pokud máte 125 000 eur, můžete se zúčastnit dražby o německou vesnici Alwine. Obec, která se nachází ve spolkové zemi Braniborsko a leží přibližně 120 kilometrů na jih od Berlína, jde tento víkend do dražby. Zprávu přinesl server Local.de.
Zamýšlené zvýšení penze, které by chtělo co nejdříve prosadit hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš, by bylo zřejmě nevýhodné pro zhruba tři pětiny seniorů a seniorek v Česku. Vyplatilo by se teď nejspíš jen lidem, kteří mají důchod nižší než 11 200 korun. Vyplývá to z propočtů ČTK, které vycházejí ze statistických údajů důchodové ročenky a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Český důchodový systém je v nejlepší kondici za posledních devět let. Jeho schodek letos dál klesal. Na konci září činil 4,11 miliardy korun. Na konci loňska přesahoval ještě 16 miliard a letos v pololetí 7,5 miliardy.
Důchody by v příštím roce měly vzrůst průměrně o 475 korun měsíčně, oznámila v pondělí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jde o největší růst penzí od roku 2008, uvedla ministryně po zasedání vlády. Na konci letošního června průměrný starobní důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 11 807 korun, na konci roku 2013 před nástupem Sobotkovy vlády 10 970 korun.
Muži nestárnou – jen pomalu dozrávají jako víno. Taky si to myslíte? Vyvedu vás z iluzí, protože skutečný muž by měl žít v realitě a s nohama pevně na zemi. Dnešní čeští muži mají na stárnutí mnohem víc času než dřív. Ještě kolem roku 1900 se v Česku u obou pohlaví průměrná délka života pohybovala jen mezi 40 až 50 lety. Autor tohoto textu (49) by tedy už byl mrtev, nebo by byl uctívaný moudrý kmet.
Živnostníci mají při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci, a to kvůli nižší odvedené částce pojistného. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce řeší stížnosti živnostníků na malé důchody.
Sídliště Vltava patří v Českých Budějovicích k dobrým adresám, i když paneláky dosahují až dvanácti pater. Na východě je sídliště odděleno od světa silničním tahem do Rakouska, na severu a jihu zabraly půdu rozlehlá parkoviště a obchodní zóny. Další čtyřproudá komunikace dělí sídliště uprostřed a překonat se dá jen po mostě.
Penzistům a penzistkám se budou od příštího roku pravidelně zvyšovat důchody více než dosud. Od příštího roku by měly vzrůst zhruba o 500 korun měsíčně, podle nynějších pravidel by to bylo přibližně o stokorunu méně.
Penzistům se pravděpodobně budou valorizovat důchody více než dosud. Od příštího roku by se měly zvýšit zhruba o 500 korun, podle dosavadních pravidel by to bylo přibližně o 400 korun. Do starobního důchodu by se mělo odcházet v 65 letech věku, vláda ale bude moci tuto hranici podle okolností posouvat. Nyní v zákoně omezení není.
Nový ministr financí Ivan Pilný (ANO) v rozhovoru pro Blesk upřesnil svůj výrok, že důchodci budou muset v budoucnu pracovat a penzijní systém jednou skončí. „Penzijní systém samozřejmě dojede, dřív nebo později. Je třeba hledat cesty, jak z toho. Zatím se to nikomu nepodařilo. Moje děti nebudou dostávat důchod, z čeho by to proboha bylo? Musejí se o sebe postarat a šetřit si na stáří,“ řekl Pilný krátce po uvedení do funkce ministra financí.
Sliby Andreje Babiše o snížení sociálního pojištění a navýšení platů a důchodů budou znamenat větší schodek státního rozpočtu. Podle některých ekonomů jsou Babišovy cíle splnitelné, ale jejich dosažení by mělo negativní vliv na hospodaření státu. Navíc upozorňují, že loňský přebytek státního rozpočtu byl zřejmě jen přechodný a že by Babišovy nejnovější návrhy mohly státní deficit opět prohloubit.
Vládní koalice se na pondělním jednání neshodla na využití šedesátimiliardového přebytku loňského rozpočtu. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce s rozhodnutím počkat na vývoj letošního rozpočtu. Čas má vláda do konce dubna, kdy musí Sněmovně předložit návrh na využití peněz.
