Odstraňte nespravedlnost a přidejte o tisíc korun víc všem důchodcům, kteří jsou v penzi už 25 let. S takovým návrhem přišel senátor Miloš Vystrčil (ODS), ke kterému se přidali i senátoři ze sociální demokracie. Horní komora tak chce napravit nedávnou křivdu, kterou podle nich udělala vláda Andreje Babiše. Ta totiž prosadila navýšení penzí pouze důchodcům starších 85 let. Podle Vystrčila se ale touto podmínkou vynechala značná část penzistů.

Diskuze v horní komoře ohledně navýšení důchodů v příštím roce se točila především na dvou pozměňovacích návrzích. S oběma nesouhlasí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), pro kterou jsou důchody jednou z nejdůležitějších priorit. „Pozměňovací návrh není nastaven hospodárně. Nezvyšuje důchody nad rámec zákonné valorizace zejména u těch seniorů, kteří pobírají nedůstojné nebo nespravedlivé důchody, ale zvyšuje důchody u všech seniorů, kteří ještě nedosáhli 85 let, ale v důchodu jsou již 25 let. Přitom víme, že samotná délka pobírání důchodu není dobrým vodítkem pro změny výše důchodu,“ řekla k návrhu Vyskočila ministryně Maláčová.

Podle senátora za Občanskou demokratickou stranu však přidání důchodcům, kteří jsou v penzi více jak 25 let a více, by státní kasu přišlo pouze na 2 miliardy korun. „Můj návrh pouze odstraňuje nespravedlnost, kterou způsobila stávající vláda. Ženy – matky, které strávily většinu pracovního života v komunistické totalitě, odcházely do důchodu dříve než muži. Tedy asi 140 000 matek dnes nesplňuje podmínku věku 85 let pro navýšení důchodu, přestože jsou v penzi delší dobu než například osmdesátipětiletí muži a pobírají tak nižší důchody. Podařilo se nám napravit velkou nespravedlnost. Věřím, že poslanci se zachovají stejně rozumně jako senátoři a návrh také podpoří,“ řekl předseda senátorů za ODS Miloš Vystrčil.

K podpoře tohoto pozměňovacího návrhu se přidali všichni senátoři přítomní na jednání. Dokonce i z vládní strany ČSSD a hnutí ANO. Sněmovna se tak znovu bude muset vypořádat v září s tímto pozměněným návrhem, který obsahuje jak zákonnou valorizaci 750 korun, tak doplatek 160 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta.

Souběžně s přidávání seniorům se schází i důchodová komise, kterou vytvořila právě ministryně Jana Maláčová. Ta má za úkol řešit dílčí úpravy penzijního systému a nikoli celkovou reformu, kterou žádají experti i opoziční strany. Maláčová je ze setkání expertů a politiků v rámci důchodové komise spokojená.

„Komise pro spravedlivé důchody ukázala, že drží pohromadě. A z toho mám radost. Taky mě potěšilo, že se politici v roli členů komise před odborníky chovají věcně,“ uvedla dříve Maláčová. S tím však nesouhlasí jeden ze členů komise senátor Tomáš Goláň. „Komise nebere vážně volené zástupce a nemá ambice provádět důslednou reformu, pouze upravovat stávající špatný systém. Je správné, že chce napravovat alespoň něco, ale myslel jsem, že komise bude mít větší ambice,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Další setkání důchodové komise je odsunuto na září. Na podzim chce Jana Maláčová představit i reformu důchodového systému. „Co se týče takzvané důchodové reformy, připomínám, že ji máme připravenou. Čekám na doběhnutí komise pro spravedlivé důchody v září tak, abychom všechny oblasti skutečně vydiskutovali, a návrh představím na podzim. Bude to soubor pěti až deseti parametrických změn,“ řekla Maláčová při jednání sněmovny

Systém je neudržitelný

Podle expertů je současný důchodový systém bez potřebných reforem neudržitelný. Problémy by mohly nastat zhruba za patnáct let. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhl důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. V poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.