Tag: platy

Články k tagu

Chudneme nejrychleji v historii, životní standard klesá. Vyhlídky se nezlepšují

Češi chudnou. Už dlouho trvající velmi vysoká inflace znehodnocuje rychlým tempem úspory a způsobuje prudký pokles reálné mzdy. Ta u nás minulý rok zažila nejstrmější propad ze všech ekonomicky vyspělých zemí OECD a kupní síla průměrné mzdy nás vrátila minimálně do roku 2018. Vyhlídky nezlepšuje ani fakt, že ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým odvodům na pojistném velkou část ze svých příjmů státu.

Univerzity chtějí deset miliard ročně navíc, platy učitelů bude řešit vláda

Vláda by podle České konference rektorů (ČKR) měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. V Česku je totiž poměr výdajů na univerzity k HDP výrazně nižší i ve srovnání se státy sdruženými v OECD. Nároky na vysoké školy se přitom v posledních letech zvyšují, nejen ve smyslu tlaku na vědecký výkon, ale také kvůli rostoucí demografické křivce. Dílčí problém nízkých platů učitelů by se měl v řádu týdnů objevit na jednání vlády, uvedlo MŠMT pro Echo24.

Učitelé budou mít v příštím roce 130 % průměrné mzdy. Počítá s tím návrh koalice

Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Terčem kritiky byla možnost vysokoškoláků učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Prémie za věrnost. Agrofert vyplácí před druhým kolem voleb mimořádné odměny

Koncern Agrofert, který je ve svěřenském fondu poslance Andreje Babiše, u příležitosti výročí třiceti let svojí existence vyplácí svým pracovníkům zvláštní odměny. Mimořádné prémie se odvíjejí od počtu let, po které zaměstnanec v koncernu pracuje. Existují obavy, že Babiš, který kandiduje na prezidenta, by si tímto způsobem mohl nakupovat hlasy voličů. Babiš v předvolebních debatách opakovaně uvedl, že Agrofert zaměstnává „40 tisíc rodin“.

Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin

„Zaručená mzda je automat na inflaci. Svérázný vynález by zasloužil zrušit“

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila ve středu vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

Minimální mzda vzroste o 1100 Kč na 17 300 Kč, rozhodla vláda

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17.300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17.300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32.400 na 34.600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Učitelské platy okolo 60 tisíc musí vláda pokrýt. Jinak je to populismus, míní odborník

Průměrný plat učitele má být zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Průměrný učitelský plat by se pohyboval kolem 60 tisíc korun. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila.

Průměrné platy učitelů se vyšplhají k 60 tisícům. „Populismus na účet poplatníků“

Učitelé dostali od politiků předvánoční dárek v podobě zvýšeného průměrného platu, který bude stanoven od roku 2024 na nejméně 1,4 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou Sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. „Učitelé budou brát průměrně přes 60 tisíc korun měsíčně. Pokud ale neřeknou, kde na to vezmou, tak jde o populismus na účet daňového poplatníka,“ řekl k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky.“ Mzdy se propadly o téměř 10 procent

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39.858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. "Mzdy v Česku rekordně padají, životní úroveň klesá nejvíce od vzniku republiky (...)." píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Češi zchudli o 170 miliard. Jejich reálné mzdy klesají nejvíce mezi zeměmi OECD

Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

Otevírá se cesta k vyššímu zdanění příjmů. Vláda vnáší do ekonomiky další nejistotu

Bez vyšších příjmů rozpočtu se nebezpečně vysokého strukturálního schodku nikdy nezbavíme, doléhá na vládu ze všech stran. Znamená to pro ni zvýšit daně, ačkoli se to míjí s předvolebními sliby. Zatím došlo jen k uvalení vysokého mimořádného zdanění na několik odvětví. Premiér už ale potvrdil, že dojde ke změně programového prohlášení, čímž si kabinet rozváže ruce a bude moci vyslyšet některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), mezi nimiž je i vyšší zdanění příjmů. T

Krize dál drtí české firmy, až pětina se chystá propouštět. Windfall tax může uškodit

Energetická krize dál tvrdě dopadá na české firmy. Podle posledních průzkumů se chystá kvůli nutným úsporám propouštět až pětina z nich. Abnormálně vysoké ceny plynu a elektřiny způsobují potíže zejména podnikům v energeticky náročných odvětvích, jako jsou pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštění by se mělo týkat hlavně administrativních pozic ve službách, dělnických nebo technických profesích.

Inflace v Česku řádí, skoro dvěma třetinám zaměstnanců se však mzdy nezvedly

Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.

Středula po spekulacích zveřejnil výši své mzdy. O den dřív to odmítl

Josef Středula po šíření zvěstí o své mzdě prozradil, že jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dostává měsíčně 110 000 korun. Reagoval tak na spekulaci, která kolovala po sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů tvrdila, že šéf odborů za svou práci bere 420 000 korun měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula v úterý deníku Echo24, předtím než zveřejnil výši své mzdy.

„Tolik neberu ani za čtvrtletí.“ Středula vyvrací zvěsti o výši svého platu

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.

Inflace a drahé energie drtí firmy. Každá třetí bude propouštět

Energetická krize, inflace nebo nedostupné a zdražující suroviny sužují české firmy. Podle výrazné většiny z nich v zásadě znemožňují podnikání a ženou společnosti k propouštění zaměstnanců. Podle průzkumu agentury IPSOS 25 procent zaměstnavatelů už propouštět musela a každý třetí se k tomu ještě chystá. Firmy žádají snížení DPH, přímou podporu i snížení dopadu Green Dealu, zaměstnanci si situaci chtějí vylepšit alespoň žádostí o vyšší mzdu.

Zvýší se minimum či příspěvky na dítě i bydlení. Rozpočtová rada ale vládu varuje

Vláda Petra Fialy (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tento týden oznámili řadu zásadních změn pro českou sociální politiku. Jednak se zvýší takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet příspěvku na bydlení, od října kvůli zdražování energií o 2000 až 4500 korun. Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Od ledna se také zvýší životní a existenční minimum.

Reálná mzda v Česku poklesla téměř o 10 %. Klesá už tři čtvrtletí

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.

Síkela bude zpracovatelskému průmyslu kompenzovat energie. Vláda přidala na platech

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce zavést program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. První návrh pomoci chce vládě předložit v září. Řekl to ve středu na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Vláda také přidala o 10 procent na platech všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno.

Vláda ustoupila odborům, nůžky mezi veřejným a soukromým sektorem se budou dále rozevírat

Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.

Zvýšení platů ve státní službě popožene inflaci, ČNB s tím nepočítala

Vláda se v úterý dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se nenašla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vytvoří tento krok nečekaně silný inflační tlak.

Vláda od září přidá 10 procent platu i lidem ve státní službě

Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zavýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla. Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím.

Zaměstnanci ČNB dostanou o 20 % víc, zbytek Čechů rekordně zchudne

Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.

České ekonomice se daří lépe, než bankéři čekali. Nevidí ale důvod k optimismu

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Recese může pokračovat i začátkem příštího roku.

Průměrná mzda v Česku stoupla o 7 procent na 49 166 Kč

Průměrná mzda v ČR včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49.166 Kč, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v ČR. Vycházejí z odpovědí od více než 45.000 respondentů.

Hasiči dostanou od ledna přidáno, slíbil Rakušan přímo u požáru v Hřensku

Platy hasičů a policistů na tarifech od ledna příštího roku vzrostou o deset procent. V Hřensku, kde hasiči už třetím dnem bojují s rozsáhlým požárem v národním parku, to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde podle něj o koaliční dohodu. Na místě to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda o růstu platů ve veřejné sféře jedná s odbory, které žádají kvůli inflaci navýšení ještě v tomto roce. Před týdnem se zástupci vlády a odboráři dohodli na další schůzce v polovině srpna.

Odboráře jednání zklamalo. S lídry koalice se na růstu platů nedohodli

Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.

Chcete konec zdražování? Zchudněte, vzkazuje viceguvernérka ČNB

Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.

Jurečka slíbil zvýšení některých platů o 10 %. Definitivní shodu s odboráři ale nenašel

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Znovu se sejdou 19. července. Tehdy by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023, doplnil Jurečka.