Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze situaci zdůvodňovat pouze vnějšími vlivy jako je válka na Ukrajině, ale i takzvanou maržově-inflační spirálou.

V posledních 12 měsících zažilo podle firmy LMC 12 procent zaměstnanců vážné potíže, jako jsou exekuce či kontakt s vymahačem dluhů. Potíže se podle Jobsindexu odráží i na pracovním výkonu a na zdraví.Zvýšení mzdy v letošním roce očekává podle společnosti 58 procent zaměstnanců, ale jen necelá desetina lidí čeká zvýšení mzdy nad deset procent, které by z jejich pohledu bylo adekvátní.

Vyšší mzda je podle LMC zdaleka nejčastějším důvodem ke změně práce. Mezi stávajícími zaměstnanci osm procent říká, že budou nuceni v dohledné době změnit práci, aby svou finanční situaci zvládli. Největší podíl zaměstnanců by ke změně práce přesvědčil 20 až 30procentní nárůst mzdy. „Takové nabídky budou vzhledem k nedostatku kandidátů stále častější. Firmám, které nebudou mzdy adekvátně zvyšovat, hrozí masivní odliv lidí,“ uvedla společnost LMC.

Podobná situace je v Evropě. Podle průzkumu LMC prostřednictvím portálu Platy.cz v Evropě jen jeden ze čtyř zaměstnanců vyjádřil spokojenost nebo úplnou spokojenost se svým finančním ohodnocením. Naopak 32 procent respondentů uvedlo, že jsou se svými výdělky nespokojeni.

Více než polovina evropských respondentů cítí v práci podhodnocená, zatímco pouze jedno procento se vnímalo jako nadhodnocené. Zároveň 26 procent respondentů uvedlo, že své současné mzdy považují za přiměřené.

Lidé si musí říct o přidání, míní ekonom

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24 uvedl, že neblahou situaci nelze zdůvodňovat čistě jen vlivy jako je válka na Ukrajině. „Takové Polsko je válce geograficky i fakticky blíže než Česko, přesto je tam pokles reálných mezd v porovnání s ČR prakticky neznatelný, stejně jako třeba v Maďarsku,“ uvedl Kovanda.

„V Česku se však nebývale roztočila takzvaná maržově-inflační spirála, na niž řadoví zaměstnanci doplácejí. Zejména velké firmy a podniky – nejen energetické – hlásí dramatický nárůst svých zisků, přitom ale Česko už několik čtvrtletí po sobě prochází spotřebitelskou recesí; spotřeba je reálně stále pod úrovní roku 2019,“ poukázal s tím, že poprvé od roku 2012 dokonce klesají už i nabídkové ceny realit, tedy nejen ty realizační, což ukazují nové údaje ČSÚ.

Nárůst ziskovosti velkých firem podle Kovandy platí dramatickým poklesem životní úrovně právě zaměstnanci. „Lidé tolerují firmám a podnikům citelně vyšší marže. Takové, které nejen pokrývají objektivně navýšené náklady firem, ale dávají jim ještě vydělat navíc v porovnání s lety před pandemií a válkou. Řadový občan si kupuje méně zboží a služeb než roku 2019, ale za to ‚málo‘, co pořídí, je ochoten platit dramaticky více, takže firmám pokrývá navýšené náklady a navýšenou marži,“ míní Kovanda s tím, že tato roztočená maržově-inflační spirála je tedy nyní hlavním zdrojem růstu cenové hladiny v ČR.

Lidé by se podle něj neměli bát říci o výrazné přidání v zaměstnání. „Pokud na ně zaměstnavatel nepřistoupí, měli by odejít jinam. Nejde o volání po růstu platů ve státní sféře. Tam by se naopak zvyšovat neměly, neboť nejsou kryty rostoucími zisky firem, ale rostoucím veřejným dluhem – tedy financovány z kapes budoucích generací,“ doplnil Kovanda. „Kdo není spokojený s platem ve státní sféře, může začít podnikat nebo se nechat zaměstnat ve sféře soukromé – ta stále nabízí stovky tisíc volných pracovních míst. Uleví se tím i státu, neboť se zpomalí tempo jeho zadlužování,“ dodal Kovanda s ohledem na dlouhotrvající strukturálními problémy státních rozpočtů.