Koronavirová pandemie ještě více rozevřela nůžky mezi výdělky veřejného a soukromého sektoru, a to v mnoha zemích. Zatímco v těch západních mzdy u soukromých zaměstnavatelů spíše přerostly platy státu, v těch méně vyspělých je to přesně naopak. Česká republika se pohybuje mezi těmito dvěma extrémy, ale přeci jen spíše spadá do kategorie velkorysých státních odměn.

ČR

V tuzemsku podle dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) činil v roce 2022 průměrný plat 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta. Průměrná mzda v soukromém sektoru pak byla 43 003 koruny.

Druhá položka, medián, tedy prostřední hodnota, dosahoval u platů 42 245 korun, u mezd pak 36 104 koruny. Podle těchto čísel tak státní zaměstnanci brali v průměru o asi 2250 korun více. Z hlediska mediánu to pak bylo přibližně 6 tisíc. Ještě větší byly rozdíly v nejtvrdších covidových letech, vloni se pak situace částečně stabilizovala.

„Obecně si nemyslím, že by veřejný sektor, který je financovaný daněmi všech a generačním dluhem všech, měl systematicky nabízet na obdobných pozicích vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Na druhou stranu, pokud rozdíl ve mzdách odpovídá rozdílu vzdělanosti, místě výkonu práce apod., pak s tím nemám problém,“ sdělil deníku Echo24 halvní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Podle něj je třeba podívat se i na strukturu. „Při porovnávání platů ve veřejné a soukromé sféře je třeba myslet na to, že složení pracovních pozic, úroveň vzdělání, místo vykonávání práce a typ, velikost, množství pracovních benefitů se v obou sektorech výrazně liší,“ míní. Například ve státním sektoru je obecně více lidí s vyšším vzděláním a naopak lidé v soukromé sféře budou zaměstnáni spíš mimo centra za nižší mzdu. Do rozdílu pak také promlouvají všelijaké benefity a bonusy, které stát nabízí, uvádí Peterka.

Velká Británie

Pandemie měla na ostrovy opačný efekt než na český systém, mzdy tam v poslední době předhánějí platy. Podle britského statistického úřadu (ONS) vzrostly mzdy v soukromém sektoru v období od srpna do října 2022 o 6,9 procenta, zatímco ve veřejném sektoru o 2,7 procenta, což je jeden z největších rozdílů, jaký kdy byl mezi nimi zaznamenán. Oba údaje byly však stále výrazně nižší než inflace, tedy míra, jakou v té době rostly ceny.

Británie obecně patří k typicky kapitalistickým a západním ekonomikám. Podle BBC tu dostávají benefity naopak častěji soukromí zaměstnanci a v minulých letech se tu také mrazily platy ve státní sféře.

Podle místního Institute for Fiscal Studies (IFS) jsou zaměstnanci veřejného sektoru s větší pravděpodobností vysoce vzdělaní odborníci, kteří na trhu práce pobírají vyšší mzdy. Problém při porovnávání průměrných výdělků ve veřejném a soukromém sektoru tedy spočívá v tom, že u vysoce vzdělaných odborníků by se očekávalo, že budou vydělávat více.

V některých obdobích to tak skutečně bylo, kupříkladu při ekonomické krizi roku 2009 stát své zaměstnance mohl „podržet“. V letech 2011 až 2013 byly nicméně platy ve veřejném sektoru zmrazeny a poté byly omezeny na 1procentní roční nárůst až do roku 2018. Těsně před pandemií tak rozdíl v zásadě neexistoval.

V letech 2020 až 2021 se rozdíl poněkud zvýšil, což naznačuje, že zaměstnanci veřejného sektoru měli v průměru lepší rok než zaměstnanci soukromého sektoru. V letech 2021 a 2022 se nicméně „zásluhou“ dalšího zmrazení situace vrátila k dřívějším poměrům a v soukromém sektoru mzdy rostly rychleji než státní platy. Ministerstvo financí pak uvedlo, že zmrazení platů v těchto letech pomohlo „zajistit spravedlnost mezi soukromým a veřejným sektorem“.

USA

Ve Spojených státech se v celostátním měřítku platy zaměstnanců státní správy a samosprávy nezvyšují tak rychle jako u soukromých zaměstnanců, kteří se s oživením ekonomiky obecně těší mnohem většímu růstu. Podle údajů ministerstva práce, které zpracovala agentura Pew, meziroční tempo růstu mezd v soukromém sektoru v každém z posledních čtyř čtvrtletí převýšilo tempo růstu platů ve státní správě a samosprávě.

Tento trend existoval už před covidem. V roce 2021 se však rozdíly v meziročních tempech růstu více než zdvojnásobily a dosáhly nejvyšší úrovně za téměř čtyři desetiletí ve složce mezd a platů indexu nákladů na zaměstnanost ministerstva práce, který měří změny v nákladech práce na odpracovanou hodinu.

„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 vzrostly mzdy v soukromém sektoru za celý rok o 5 procent, zatímco ve státní správě a samosprávě o 2,7 procenta, bez započtení inflace,“ uvádí Pew. Podle agentury je především kvůli toku, že státní správa není tak flexibilní jako soukromí zaměstanavatelé.

V USA státní správa už dříve platila více za hůře placená povolání a méně za lépe placená povolání. Uvedlo to federální Bureau of Labor Statistics. „V květnu 2020 mělo 121 z 330 povolání s 1 000 a více pracovními místy v soukromém sektoru i ve státní správě výrazně vyšší mzdy ve státní správě. Mezi hůře placenými povoláními (průměrná roční mzda 50 000 USD nebo méně v soukromém sektoru) bylo 77 ze 113 výrazně lépe placených ve státní správě. Avšak mezi lépe placenými povoláními (roční průměrná mzda 100 000 USD a více v soukromém sektoru) bylo 53 ze 60 povolání placeno ve státní správě výrazně méně a žádné nebylo placeno výrazně více,“ napsal úřad.

Španělsko

Příkladem zcela odlišného typu ekonomiky je pak Španělsko. Tamní statistický úřad (INE) spočetl, že v roce 2021 „průměrný plat zaměstnanců veřejného sektoru byl více než 2 800 eur hrubého, zatímco průměrný plat zaměstnanců soukromého sektoru byl 1 900 eur před zdaněním. Výsledkem byl 32procentní rozdíl ve prospěch zaměstnanců veřejné správy a veřejných podniků“.

Téměř 60 procent veřejného sektoru vydělávalo alespoň 2 342 eur. Naproti tomu podíl zaměstnanců v soukromém sektoru, kterým se daří dosahovat této úrovně příjmů, činil 22,3 procenta. Soukromí zaměstnanci pak byli silní ve středním příjmovém pásmu, v tom nejnižším jich ale bylo 4,5krát víc než státních zaměstnanců.