V sousedním Německu v posledních letech vzrostl rozdíl mezi mzdami, které vyplácí soukromá sféra, a platy státu. Vloni činil průměrný rozdíl mezi výdělky více než 4,5 tisíce eur ročně, což v přepočtu vychází na něco přes 100 tisíc korun a měsíčně asi 9 tisíc. Vychází to z dat německého statistického úřadu, které si redakce vyžádala. Do statistik výrazně promlouvají všemožné bonusy, jimiž nešetří především soukromí zaměstnavatelé. Ti jsou schopni především za náročnou práci vyplácet závratné sumy.

V loňském roce činila průměrná německá roční mzda s bonusy v soukromé sféře 57 667 eur, ve státním to pak bylo 52 913 eur. V roce 2021 pak státní zaměstnanci vydělávali 51 857 eur, zatímco ti soukromí 54 304 eur. Rozdíl se tak meziročně navýšil.

Pokud by se odečetly bonusy, došlo by se k tomu, že ještě v roce 2021 byl průměrný roční státní plat vyšší než soukromá mzda, konkrétně to bylo 49 903 eur oproti 48 564 eurům. Vloni už ale výdělky v soukromém sektoru samy o sobě přerostly platy. Firmy platily v průměru 50 937 eur ročně, zatímco stát 50 265 eur.

Zajímavý je také pohled na náročnost práce a její ocenění. Čím více oceňovaná a lépe placená práce je, tím více se rozevírají nůžky mezi soukromým a státním sektorem. Erár odměňuje lépe hůře placenou práci, firmy pak tu cennější. Zatímco tedy v takzvané páté výkonnostní skupině brali předloni státní zaměstnanci průměrně 30 475 eur ročně a soukromí 29 671 eur, situace se postupně obrací a v první výkonnostní skupině už platil stát průměrně 81 883 eur a soukromý sektor 112 023 eur.

Situací notně hýbou bonusy či příplatky. Ty v roce 2021 dosahovaly v soukromém sektoru průměrné výše 5 740 eur ročně, zatímco ve státní sféře jen 1 954 eur. Podobně jako u výdělků samotných se pak výše bonusů výrazně odvíjí od výkonnostní skupiny.

Opačně než v Česku

Německo tak v tomto ohledu funguje opačně než Česká republika, kde je průměr a medián platu vyšší mzdy. V tuzemsku podle dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) činil v roce 2022 průměrný plat 45 259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta. Průměrná mzda v soukromém sektoru pak byla 43 003 koruny.

Druhá položka, medián, tedy prostřední hodnota, dosahoval u platů 42 245 korun, u mezd pak 36 104 koruny. Podle těchto čísel tak státní zaměstnanci brali v průměru o asi 2250 korun víckamila.klausova@echo24.cz e. Z hlediska mediánu to pak bylo přibližně 6 tisíc. Ještě větší byly rozdíly v nejtvrdších covidových letech, vloni se pak situace částečně stabilizovala.

„Obecně si nemyslím, že by veřejný sektor, který je financovaný daněmi všech a generačním dluhem všech, měl systematicky nabízet na obdobných pozicích vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Na druhou stranu, pokud rozdíl ve mzdách odpovídá rozdílu vzdělanosti, místě výkonu práce apod., pak s tím nemám problém,“ sdělil deníku Echo24 halvní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Podle něj je třeba podívat se i na strukturu. „Při porovnávání platů ve veřejné a soukromé sféře je třeba myslet na to, že složení pracovních pozic, úroveň vzdělání, místo vykonávání práce a typ, velikost, množství pracovních benefitů se v obou sektorech výrazně liší,“ míní. Například ve státním sektoru je obecně více lidí s vyšším vzděláním a naopak lidé v soukromé sféře budou zaměstnáni spíš mimo centra za nižší mzdu. Do rozdílu pak také promlouvají všelijaké benefity a bonusy, které stát nabízí, uvádí Peterka.

Německá čísla ukazují, že logika ve spolkové republice funguje v zásadě naopak. Berlín tak má blíže spíš k západním zemím typu Spojené státy nebo Velká Británie. Více jsme psali zde.