Tag: platy

Články k tagu

Už máme dost, nezvyšujte nám platy. Chceme volno, píše část lékařů Babišovi

Část lékařů je proti plošnému zvyšování mezd v příštím roce, které požadují odbory a Česká lékařská komora. Podle nich už nejsou hlavním problémem českého zdravotnictví nízké mzdy a platy. Díky vyšším příjmům pracovníci ve zdravotnictví žádají kratší pracovní úvazky a plošné navyšování může paradoxně způsobit pokles pracovních kapacit a prohloubit personální krizi. V otevřeném dopisu pro premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedli zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti, gynekologů, zubařů, ambulantních specialistů a Hospodářské komory ČR.

Babiš před volbami navrhuje zmrazit platy politikům. „Teče mu do bot,“ zní z opozice

I když řádné schůze sněmovny jsou již u konce, tak zákonodárce bude čekat ještě jedno mimořádné jednání. A to s nezvyklým bodem, kterým je zmrazení platů politikům. Poslanci tak budou hlasovat o tom, zda jim dalších 5 let porostou platy, či ne. S návrhem přišel sám premiér Andrej Babiš, který ho přednesl na schůzi vlády. Na jeho hlavu se však nese kritika za pouhé populistické gesto, které se před volbami pravidelně objevuje.

Platy politiků mají vzrůst o 6 %. Vláda chce ještě před volbami jednat o zmrazení

Vláda chce těsně před volbami 5. října projednat ve Sněmovně návrh na zmrazení platů politiků. V pondělí schválila příslušný návrh. Po jednání kabinetu o tom novináře informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že schválen byl zákon o platu představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. „Současně pracujeme na jeho zařazení,“ uvedl s návrhem na termín 5. října. Později řekl, že platy by měly být podle návrhu zmrazeny na pět let.

Babiš chce nechat otázku zvýšení minimální mzdy na příští vládě

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Tripartita se na částce dnes neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139.000 z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z 15.200 na 18.000 korun.

Další tisíce navíc pro státní zaměstnance. Naprosto neudržitelné, míní ekonomové

Vládní ČSSD přichází se štědrým předvolebním návrhem na plošné přilévání peněz státním zaměstnancům. To by však bylo podle ekonomů za současného stavu veřejných financí, který za sebou nechává čtyřletá vláda hnutí ANO a ČSSD, zcela neudržitelné. Podle odborníků i části opozice by pak takové kroky vedly pouze k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi soukromým a státním sektorem.

Maláčová chce přidat 3000 všem státním zaměstnancům

Předvolební průzkumy sociálním demokratům nepřejí a předpovídají jejich konec v Poslanecké sněmovně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se tak snaží nabrat voliče v řadách státních zaměstnanců a slibuje jim navýšení mezd o 3000 korun. Svůj záměr, který chce předložit vládě, zopakovala v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Dále si Maláčová stojí za tím, že pro příští rok chce dosáhnout růstu minimální mzdy z 15 200 na 18 000 korun měsíčně, což by znamenalo navýšení mezd pro dva miliony zaměstnanců.

„Máme nechat lidi s průměrným příjmem na ulici?“ Banky chtějí pro mladé vícegenerační hypotéky

Dostupnost bydlení v Česku se každým rokem stává kritičtější, ceny nových bytů za posledních pár let vyrostly o desítky procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v budoucnu tento trend zvrátit. Na to reagují některé banky, které tvrdí, že nechtějí nechat mladé lidi s průměrným příjmem „na ulici“. Chtěly by proto umožnit delší dobu splácení hypoték z nynějších třiceti až na čtyřicet let, tak aby byly splátky nižší, a žadatelé by je lépe zvládali financovat.

Ajťáci, finanční vítězové z časů covidu

V covidové éře se vzestup průměrných platů výrazně utlumil. Statistici zatím zveřejnili data za první čtvrtletí letošního roku. Ta ukazují, že platy v celé ekonomice se zvedly jen o 3,2 procenta. Průměr ale ukazuje jen velmi málo toho, co se v covidové éře s platy dělo. Skrývají se pod ním velké rozdíly. Zatímco ve většině oborů příjmy stagnovaly, v některých letěly prudce vzhůru.

Průměrná mzda stoupla na 38 275 korun. Nejvíc si polepšili kvůli odměnám lékaři

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Velkou měrou ke zvýšení průměru přispěli lékaři.

DATA: Lékaři ve státní sféře brali loni přes 100 tisíc. Ale jen muži

Lékařům pracující ve státní sféře již několik let za sebou výrazně rostou výdělky. Podle loňských dat jejich průměrné platy dokonce překročily hranici sto tisíc korun měsíčně. Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře. Podstatnou část odměny ale představují příplatky za přesčasy, pohotovost nebo délka praxe. I kvůli tomu jsou výdělky znatelně nižší u lékařek, které svou kariéru často přerušují kvůli mateřství.

Oficiální vládní dokument upozorňuje na problém Babišova návrhu

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze podle vlády považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda to uvedla ve svém stanovisku k Babišovu návrhu určeném pro poslance.

Extrémně drahé pražské byty. Za průměrný dáte 15 ročních platů

Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Dokazuje to ze studie developerské společnosti Central Group. Jde o údaje na konci prvního čtvrtletí. Z porovnávaných měst v regionu je to nejvíce. Před rokem to bylo 14,2 roku. Na konci třetího čtvrtletí 2014, odkdy developer údaje eviduje, to bylo necelých deset let. Při regionálním srovnání za Prahou následují Bratislava (12,5 roku), Mnichov (12,3 roku), Berlín (8,7 roku), Vídeň (8,3 roku) a Varšava (8,2 roku).

Místo předvídatelného vývoje hádky. Zvyšování minimální mzdy se politicky zneužívá

Každoroční jednání o výši minimální mzdy skončilo jako vždy nedohodou a hádkou. Odbory spolu se sociální demokracií totiž chtějí skokový nárůst, proti však stojí zástupci zaměstnavatelů. Firmy místo každoročního jednání o navyšování chtějí, aby růst minimální mzdy přestal být politickým nástrojem a aby se jeho výše vázala na medián mezd. Jednání tripartity se ale také stočilo k evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Pokud by se jí stát řídil, minimální mzda by vyskočila až k 19 tisícům korun.

Zatížení pro rozpočty obcí, krajů a firem. Maláčová požaduje razantně navýšit minimální mzdu

I když se řada firem a společností potýkají po tvrdých lockdownech s nedostatkem peněz, budou zřejmě od příštího roku více zatíženy ze strany státu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž chce razantně zvýšit minimální mzdu na 18 tisíc korun. V současné době je na úrovni 15 200 korun a odborníci varují, že jakékoliv vysoké navýšení by poškodilo už tak vydrancovaný státní rozpočet a vyšší mzda ze zákona by tak byla pouze větším dluhem.

Maláčová se rozjela. Navrhuje minimální mzdu 18 tisíc, o rok později už 20

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se minimální mzda od příštího roku zvýšila z nynějších 15 200 korun na 18 000 korun. O rok později už by měla činit 20 tisíc korun. Podle Maláčové, jejíž strana je v hlubokém propadu a není vyloučené, že se vůbec dostane do parlamentu, je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků. „Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci,“ prohlásila.

Krize se projevuje. Průměrná mzda rostla i kvůli propouštění lidí s nízkými příjmy

Koronavirová krize se i přes podpůrné programy začíná negativně projevovat. Důvodem totiž je na první pohled příznivá zpráva, že meziročně vrostla průměrná mzda o 3,2 procenta na 35 285 korun. Důvodem však také je, že lidé s nízkými příjmy byli propuštěni, a proto se jejich mzda už nezapočítává. Do růstu se také promítlo to, že někteří státní zaměstnanci dostali přidáno i přesto, že v soukromé sféře se mzdy nerostly nebo se naopak snižovaly.

Průměrná mzda meziročně vzrostla o 3,2 %. Reálná jen o jedno procento

V 1. čtvrtletí 2021 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 35 285 Kč, což je o 1 089 Kč, tedy 3,2 %, více než ve stejném období roku 2020. Reálně však kvůli růstu spotřebitelských cen vzrostla jen o jedno procento. Obecně také platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Uvedl to v tiskové zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,2 %, reálně tak mzda vzrostla o 1,0 %. Objem mezd se zvýšil o 1,7 %, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 %.

Povinných pět týdnů dovolené: firmy na oplátku osekají sick days či sáhnou na mzdy

Snaha levicových stran v Poslanecké sněmovně protlačit zavedení povinného pátého týdne dovolené by znatelně zamával se strategií podniků a společností. Zvlášť po návratu firem po koronavirové krizi. Vyplývá to z průzkumů Hospodářské komory. Pokud by tato změna prošla, tak by firmy musely omezit benefity v podobě sick days, více dní volna nebo i do mzdové politiky. Kritici navíc návrh považují za předvolební dárek.

Všem lidem stejně peněz. Piráti si pohrávají s nepodmíněným příjmem i s vyššími daněmi

Piráti otevřeně přiznávají, že by po podzimních sněmovních volbách zvyšovali některé daně. Další razantní navýšení by pak nastalo, pokud by se zavedl nepodmíněný základní příjem. Jeho financování se objevilo na stranických internetových novinách Pirátské listy, kde je po vlně kritiky opatřen vysvětlením, že se nejedná o oficiální postoj strany či program do voleb. Piráti přesto ve svých výpočtech došli k tomu, že při základním příjmu by se navýšily zdanění nemovitostí, zdanění firem nebo zavedení sektorové daně.

Utajené smlouvy pro asistentku hejtmana za ANO. 130 tisíc měsíčně

Dnes již bývalá poradkyně ústeckého hejtmana hnutí ANO Jana Schillera a někdejší místopředsedkyně ústecké buňky hnutí ANO Vladislava Marschallová měla dostávat 130 tisíc korun měsíčně na základě smluv s Krajskou zdravotní (KZ). Na údajnou nestandardní smlouvu, kterou nyní zveřejnil server Hlídací pes a Seznam Zprávy, upozornil po svém odvolání 10. března bývalý předseda představenstva společnosti Jindřich Zetek.

Průměrná mzda vzrostla v posledním čtvrtletí na 38 525 korun

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38.525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32.870 korun.

Senát schválil daňové sazby 15 a 23 procent, kompenzaci obcím a menší daňovou slevu na poplatníka

Horní komora odmítla schválit původní verzi vládního daňového balíčku, který ruší superhrubou mzdu a nahrazuje ji nižšími daněmi pro zaměstnance. Senátoři totiž navrhují verzi, ve které se zachovává sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 procent, ale slevu na poplatníka navyšuje jen o 3 tisíce korun na 27 840 korun. Vypadlé příjmy ve veřejných rozpočtech, které odhaduje ministryně financí Alena Schillerová na 100 miliard korun, by pak částečně byly kompenzovány obcím a krajům.

Hrad zveřejnil platy, Mynář loni dostal spolu s odměnami téměř 2 miliony čistého

Kancelář prezidenta republiky (KPR) ve středu zveřejnila platy devíti vedoucích pracovníků od roku 2016. Podle tabulky měl například kancléř prezidenta Vratislav Mynář loni čistý plat 1,2 milionu korun, na odměnách dostal dalších 733.430 korun. Celkem KPR loni na mimořádných odměnách kancléři, jeho zástupci a sedmi ředitelům vyplatila 2,6 milionu korun. Letos jim za leden a říjen na odměnách kancelář poslala milion korun.

Politici si oficiálně zmrazili platy. Kvůli zrušení superhrubé mzdy jim však výrazně porostou

Na politické scéně nastala paradoxní situace. Poslanci totiž schválili zmrazení platů politiků, jenže ty jim v příštím roce opět výrazně porostou. Po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení tzv. slevy na poplatníka získá například řadový poslanec o více než 64 tisíc korun čistého ročně víc. Předseda sněmovny se může těšit dokonce na o téměř 100 tisíc korun více, než měl letos.

Pravice nechce, aby se lidem lépe žilo, tvrdí ČSSD. Mimořádně hloupý výrok, kontruje Kalousek

I když si vláda Andreje Babiše za notného tlaku sociální demokracie odhlasovala vyšší minimální mzdu v příštím roce, tak stále vyvolává ostrou výměnu názorů. Pustil se do ní i exministr financí Miroslav Kalousek, který před navyšováním této mzdy v současné koronavirové krizi varuje. Podle sociální demokracie se tím ukazuje, že pravice odmítá dopřát lidem s nízkým výdělkem lepší život. „Jejich výrok je mimořádně hloupý,“ řekl pro Echo24 současný předseda poslaneckého klubu TOP 09.

Babiš navrhl další uvolnění pravidel pro sestavování rozpočtů

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl společně se záměrem zrušit superhrubou mzdu i další rozvolnění rozpočtových pravidel. Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vyplývá to z návrhu, který byl zveřejněn na internetových stránkách Sněmovny.

Mynář bral 1,6 milionu čistého ročně. Ovčáček daleko méně

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář měl v letech 2016 a 2017 roční plat i s odměnami zhruba 1,6 milionu korun čistého. Inkasoval tedy v průměru přes 130 tisíc čistého měsíčně. Přes milion brali také další dva vedoucí úředníci Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Platy sedmi úředníků Pražský hrad zveřejnil na svém webu, jak mu to na základě žaloby Kristýny Bašné nařídil Městský soud v Praze.

Krize už dopadla. Lidé si reálně koupí méně zboží, i když mají více peněz

Důsledky vypnutí ekonomiky ze strachu před koronavirem už začínají lidé pociťovat. Není to ale způsobené ztrátou pracovního místa, ale propadem mezd. Průměrná mzda se sice navýšila, přesto nedokáže pokrýt inflaci, která v České republice přesahuje delší dobu 3 procenta. Pokles reálných mezd je také způsoben vládními opatřeními, jako je program Antivirus, který krátí mzdy u nepracujících pracovníků.