Zvýšení mzdy ani jinou formu podpory kvůli rostoucí inflaci zatím nedostalo 61 procent zaměstnanců, 29 procentům firmy zvýšily mzdu nebo zavedly příspěvek na stravování či jinou formu zaměstnaneckých benefitů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Up Česká republika, takzvaného Barometru zaměstnanců, mezi tisícovkou respondentů z českých firem a organizací. Podle expertů musí lidé počítat s ním, že i kupní síla jejich úspor bude klesat.

Mzdu podle průzkumu navýšil zaměstnavatel 17 procentům lidí, naopak desetině zaměstnanců podniky snížily nebo zrušily bonusy nebo zaměstnanecké výhody. Inflace v září podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 18 procent.

V Česku podle ČSÚ v druhém čtvrtletí klesla meziročně reálná mzda o 9,8 procenta a klesá již třetí čtvrtletí za sebou. Podle analytiků lidé zchudli nejvíce v historii od roku 1993, přestože průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun.

Z lidí, kteří od zaměstnavatele nějakou podporu dostali, uvedlo 11,9 procenta, že je tato podpora v současné situaci naprosto dostatečná a 35 procent, že je spíše dostatečná. Přes 31 procent respondentů uvedlo, že podpora dostatečná spíše není a za rozhodně nedostatečnou ji považuje téměř 18 procent lidí.

Z průzkumu také vyplývá, že zvýšení mzdy s ohledem na inflaci a vývoj ekonomiky letos neočekává 22 procent respondentů a 11 procent lidí uvedlo, že se obává snížení mzdy. Zhruba 3,4 procenta lidí uvedlo, že očekávají zvýšení mzdy o více než 15 procent. Růst mzdy o 10 až 15 procent čeká 7,7 procenta respondentů. Pěti až desetiprocentní zvýšení očekává 18 procent respondentů a zvýšení mzdy o maximálně pět procent čeká 16,5 procenta dotázaných zaměstnanců.

Společnost Up Česká republika se zaměřuje na péči o zaměstnance a benefity, jako jsou například elektronické stravenky. Podle generálního ředitele Stéphana Nicollettiho je pro většinu zaměstnavatelů nereálné udržet při případném navyšování mezd tempo růstu inflace. „Pokud si tedy budou chtít udržet zaměstnance a vyjít jim alespoň částečně vstříc, aniž by ohrozili svou firmu, musí hledat alternativy odměňování. Typicky půjde o různé formy účelových příspěvků, zejména na stravování, dopravu nebo volnočasové aktivity,“ řekl.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se lidé musí připravit, že jejích kupní síla bude dál klesat. „Tempo růstu cen tak přestalo klesat a opět se zvýšilo. Jedná se o negativní zprávu, která nám naznačuje, že problém vysoké inflace nás může trápit déle, než bychom si přáli. Lidé by se měli připravit na to, že nadále bude klesat kupní síla jejich úspor. Zvláště sociálně nejslabší část společnosti se může dostávat do finančních problémů,“ řekl Křeček.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda řekl, že zkrocení inflace bude ještě velmi náročná zápas. !Vyšší než předpokládaná inflace je důsledkem především vyššího než očekávaného zářijového nárůstu cen energií, které meziročně přidaly takřka 50 procent, a částečně také potravin. Například samotný zemní plyn ale meziročně zdražuje dokonce o takřka 86 procent. Z potravin zdražuje výrazně maso, o více než 23 procent,“ řekl Kovanda.