Odbory pokračují ve střetu s vládou o navyšování platů ve státní sféře. Stávkovou pohotovost chtějí vyhlásit na úřadech práce s argumentem, že kromě vysoké inflace na nich nyní leží i výrazně navýšená agenda. To však zdaleka nevyvolává jen pochopení, ale i ostré reakce. Ty kritizují nepoměr platů a mezd v soukromé a státní sféře a připomínají, že za doby pandemie měli zaměstnanci ve státní sféře i nepoměrné jistoty. Před zvyšováním platů pak varují i odborníci, podle kterých to může situaci jen zhoršit.

Odboráři z úřadů práce chtějí 1. května vyhlásit stávkovou pohotovost a ministrovi práce Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) dávají na jednání čas do konce května. Ministr jim však dopředu vzkázal, že jejich požadavky v současnosti nejsou reálné a není podle něj správné přidávat pouze úředníkům na úkor dalších profesí. „Samozřejmě zvažujeme všechny varianty, a to i možnost plošného navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejné sféře. Na tom ovšem zatím nebyla (ve vládě) shoda, protože možnosti rozpočtu, který jsme zdědili v hrozném stavu, jsou zkrátka omezené,“ uvedl Jurečka.

Před možností plošného navýšení platů ve státní sféře varují někteří odborníci, podle kterých by takové kroky situaci spíše zhorší. „Pokud odbory budou skutečně žádat další zvyšování mezd v návaznosti na růst inflace bez ohledu na vývoj produktivity, pak se mzdově inflační spirála bude roztáčet rychleji. Zaměstnanci ,zapomněli‘ že se čisté mzdy zvýšily v roce 2021 i 2022 v průměru cca o 7 procent kvůli snížení daně z příjmů fyzických osob,“ varovala například předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová po posledním jednání tripartity, kde požadavek na navýšení výdělků ve veřejném sektoru zazněl.

Požadavky odborů vyvolaly i ostré reakce na sociálních sítích, kde kritici připomínali například i dobu pandemie, v níž utrpěl soukromý sektor značné dopady, zatímco ve státní sféře platila jistota a pandemie ještě více rozevřela „nůžky“ mezi platy státních zaměstnanců a mzdami v soukromém sektoru. Medián hrubého měsíčního platu byl v posledním čtvrtletí loňského roku 44 130 Kč, u hrubé měsíční mzdy o devět tisíc méně, jak vyplývá z Informačního systému o průměrném výdělku.

„Když je válka a bezprecedentní situace, vrazí ,loajální‘ státní úředník své vládě kudlu do zad a jde vydírat stávkovou pohotovostí. Smím-li doporučit, Mariane Jurečko, 20 % jich vyhoďte a mezi zbytek rozdělte jejich platy. Platy tak stoupnou a práce bude efektivnější,“ kritizoval požadavky odborů na twitteru například bývalý ministr financí a poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.

Když je válka a bezprecedentní situace, vrazí “loajální” státní úředník své vládě kudlu do zad a jde vydírat stávkovou pohotovosti. Smím-li doporučit,⁦@MJureka⁩, 20% jich vyhoďte a mezi zbytek rozdělte jejich platy. Platy tak stoupnou a práce bude efektivnější… pic.twitter.com/1m7nohrpuC

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) April 22, 2022

Minimální mzda se zvýšila od ledna o 1000 korun na 16 200 korun. S ní rostly i zaručené mzdy, které se podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce pohybují do dvojnásobku nejnižšího výdělku, tedy do 32 400 korun. Platy ve veřejném sektoru se od ledna zvedly policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb o 700 korun do tarifu. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil. Totéž platí pro pracovníky kultury, nepedagogy ve školství a další profese. Podle informačního systému o průměrném výdělku měla veřejná sféra na konci loňska 723 100 zaměstnanců. Inflace v březnu meziročně vzrostla o 12,7 procenta.

Úřady práce čelí nyní náporu žadatelů o různé podpory. Vyřizují humanitární dávku pro uprchlíky, solidární příspěvek na ubytování běženců pro české domácnosti či příspěvky na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc kvůli zdražování energií. Podle odborů se úřady potýkají s velkou fluktuací. Už dřív jim chyběla zhruba desetina pracovníků. Zaměstnanci jsou také na nemocenské.

„V úřadech práce to bobtnalo už delší dobu. Mladí zaměstnanci nastupují za 18 000 či 19 000 korun hrubého. Lidé, kteří vyhrají výběrové řízení, měsíc po nástupu odcházejí,“ uvedl šéf úřednických odborů Pavel Bednář. Podle představ odborů by se výdělky měly v dalších měsících zvýšit tak, aby neklesla jejich reálná hodnota.

Ministr Jurečka rozhodl kvůli zátěži o mimořádných odměnách. Ministerstvo v tiskové zprávě uvedlo, že průměrná odměna v březnové výplatě činila 13 270 korun. Do odměn za práci kvůli přílivu uprchlíků putovalo 71,1 milionu korun. Na odměny za práci v prvním letošním čtvrtletí se pak vydalo ještě 55 milionů, loni to bylo v prvním kvartále 51,5 milionu.