Nastavení procedury nominací nových ústavních soudců je pro Pražský hrad i Senát přijatelné. Po úterní schůzce s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních výborů to novinářům řekl prezident Petr Pavel. O třech nominacích na ústavní soudce, které již Pavel Senátu předal, by měla horní komora jednat zřejmě 31. května, potvrdili Pavel i Vystrčil.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se ohradila proti označení, že je rasistka. Podle ní je výraz v rozporu s její dlouholetou právní praxí. Výroky v Senátu prý byly vytrženy z kontextu, řekla v pořadu ČT24 Události, komentáře. Přiznala ale, že měla zvolit lepší obrat. Sešla se také se zástupci romské komunity, aby jim vše vysvětlila osobně. Minulý týden vzbudil rozruch výrok senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, že společné školní třídy pro všechny děti jsou nerealizovatelné a že by měly být vybudovány samostatné pro romské děti.
Romské organizace, romští studenti i vládní zmocněnkyně pro romské menšiny se ohradili proti výrokům senátorky Jany Zwyrtek Hamplové (Nezávislí) o tom, že by školy mohly vytvářet pro romské děti v jejich zájmu samostatné třídy. Podle nich jsou vyjádření senátorky projevem rasismu a segregace. Zwyrtek Hamplovou kritizovali také zástupci vládních stran.
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde přednesl projev. Horní komoru navštívil jako první ústavní instituci, a to tři týdny po nástupu do funkce. S předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími senátními představiteli hlava státu před projevem absolvovala neveřejná jednání. Hlavním bodem programu Pavlova pobytu v Senátu byl jeho projev na schůzi horní komory. Poté prezident spolu s předsedou horní komory vystoupil na tiskové konferenci, setkal se s dalšími členy senátorského sboru.
Prezident Petr Pavel míří za senátory na schůzku o způsobu výběru nových ústavních soudců. Hlava státu se rozhodla obeslat celkem 23 institucí, které jí mají navrhnout své kandidáty, aby je následně mohl posoudit Pavlův panel odborníků vedený ústavním právníkem Janem Kyselou. Zatímco veřejným prostorem létají první jména pravděpodobných kandidátů, všemožní politici a právníci se nemohou shodnout na tom, zda je transparentní přístup nového prezidenta vhodný, nebo ne.
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sejde se zástupci Senátu, aby s nimi probral způsob výběru nových ústavních soudců a zřejmě i konkrétní kandidáty. Deníku Echo24 to řekl předseda Ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (za SEN 21). Kromě něj se Pavel setká i s vedením horní komory a šéfem stálé komise pro ústavu a parlamentní procedury Zdeňkem Hrabou (za ODS). Prezident nedávno ohlásil, že obešle celkem 23 institucí, aby mu předložily své kandidáty na nové ústavní soudce. Vybrané kandidáty pak musí schválit právě Senát.
Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Senátní ústavně-právní výbor v úterý odmítl nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo zejména sporné schválení vládní důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze. Výbor doporučil zamítnutí novely nejtěsnější většinou i hlasy senátorů z klubů vládních stran. Nižší valorizaci nepodpořil ani sociální výbor Senátu. Horní parlamentní komora o novele rozhodne ve středu.
Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy (TBC) na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou koluje prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty, v úterý ji na facebookovém profilu několik hodin sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.
Jitka Chalánková, senátorka z Prostějovska, po několikáté ukazuje, že i jedinec v politice (v klubu ODS, ale nezařazená a trochu na okraji) může prosazovat důležité věci a doprovodit je v legislativním procesu dosti daleko, třeba až těsně před cíl. Předpokladem je sveřepost. V Senátu teď ve středu Chalánkové chyběl jeden hlas k prosazení návrhu, jímž by se do ústavy vepsalo právo platit v hotovosti. Pro hlasoval téměř celý senátorský klub ODS, proti nebo se zdržela většina lidovců a zástupců STAN, skupina kolem expolicisty Václava Lásky.
V Echu jsme sice o davovém šílenství, jemuž propadla americká média ohledně „spiknutí“ Donalda Trumpa s Ruskem, informovali dostatečně, ale dnes nemůžeme pominout text, jenž v této příšerné epizodě představuje významný milník. Americký časopis Columbia Journalism Review je jakýmsi průběžným pomníkem vlastní důležitosti, jejž si americká novinářská profese buduje. S velkou vážností probírá pravidla a problémy žurnalistické profese. Můžete si ho představit jako jakési Otázky Václava Moravce věnované americkým médiím. Tento orgán nyní přinesl dlouhý rozbor zpravodajství o tzv. Russiagate.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém novoročním projevu připomenul 30. výročí vzniku České a Slovenské republiky. Mluvil však také o vyrovnávání se s krizemi, které Česká republika podle něj v minulém roce zvládla. "Jsme silnou, krásnou, solidární zemí," uvedl Vystrčil. "A proto nerozumím tomu, proč se některým citlivějším temátům, jako je například změna klimatu nebo vztahy mezi ženami a muži nebo práva sexuálních menšin, více nevěnujeme, proč se jimi více nezabýváme," řekl Vystrčil.
Boj proti dezinformacím je nutný, cesta trestního práva však není ideální. Mediální výchova by nám měla pomoci rozeznat nejen nepravdivou informaci, ale také zavádějící kontext. Potřebujeme otevřít diskuzi o tom, do jaké míry lze zasáhnout do Ústavou garantovaných práv. V rozhovoru pro Echo24 to řekl senátor a advokát Zdeněk Hraba. Téma dezinformací opět rezonuje mediálním prostorem poté, co si vláda nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Ten okamžitě vzbudil rozruch kvůli obavám o svobodu slova.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš navrhl zavedení jednokolových voleb do Senátu. Poukazuje na nízkou účast voličů při nynějších druhých kolech, volby by navíc podle něho byly levnější. Babišova volební novela předpokládá, že senátorem by se stal kandidát, který by v prvním a jediném kole získal většinu odevzdaných platných hlasů, tedy který by byl takzvaně první na pásce. V případě rovnosti hlasů by rozhodoval los. Babiš také odhalil, kdo by se stal v případě zvolení na Hrad jeho kancléřem.
Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. Podobně jako v listopadu 2020 dostal v tajné volbě 73 ze 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. "Budu dělat všechno pro to, aby Senát nadále byl důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody a která je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení," slíbil v krátké kandidátské řeči Vystrčil.
Rusové, kteří opouštějí svou zemi, aby se vyhnuli mobilizaci kvůli ruské agresi na Ukrajině, nesplňují podle Senátu podmínky pro udělení humanitárního víza a mohou být bezpečnostním rizikem. Horní komora se na tom ve středu shodla s vládou v souvislosti s nadcházejícím jednáním Evropské rady, které se uskuteční 20. a 21. října.
Tu bitvu si vybral Andrej Babiš sám. Chtěl referendum a dostal výsledek, který pro něj neznamená Ano, vláda musí odejít. Každý dobrý stratég si souboje vybírá a nejde do těch, ve kterých bude poražen na hlavu. Andrej Babiš si jako referendum o vládě pětikoalice Petra Fialy vybral volby do obecních zastupitelstev a Senátu. V komunálních volbách nedopadlo jeho opoziční hnutí špatně, ale navzdory bezprecedentní ekonomické energetické krizi, na kterou vláda neumí reagovat, nedosáhl žádného triumfálního vítězství a vzhledem k okolnostem i z komunálních voleb vycházejí koaliční strany jako celek bez větších zásadních ztrát.
„Ono to vypadá, že jediným kandidátem ve druhém kole do Senátu byl Andrej Babiš. Oni vlastně bez Babiše nejsou schopni vůbec nic komentovat. Takže já jsem nekandidoval,“ pronesl dvakrát sám sebou jmenovaný předseda hnutí ANO ve svém komentáři k výsledkům uvedených voleb a na konto projevů představitelů vítězné vládní koalice. Byl to jeho typický projev – tedy jeden z takových, nad nimiž kdekterý jazykář, učitel, redaktor či člověk byť s minimálním citem pro češtinu a její zákruty září štěstím.
Zástupci vládní koalice si na sociálních sítí utahují z expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který tvrdil, že senátní a komunální volby jsou „referendum o vládě“. Babiš se k tomu nyní nevyjadřuje a mlčenlivě čelí kritice zastánců koalice SPOLU, zejména z řad příznivců TOP09. „Andrej Babiš vyvolal referendum o vládě, ale nevyšlo mu to!“ prohlásil europoslanec Jiří Pospíšil, zatímco bývalý šéf TOP09 Miroslav Kalousek poznamenal, že Babiš „referendum prohrál na plné čáře“.
Expremiér Andrej Babiš ve svém vyjádření k výsledkům druhého kola senátních voleb uznal, že znamenají pro hnutí ANO neúspěch. Vyjmenoval při tom řadu důvodů, především to, že to bylo velice těsně a všichni se proti nim spolčili. Senátní volby ovládla především koalice Spolu, která uspěla v drtivé většině obvodů, kde kandidovala. Babiš, který proti Spolu spoléhal především na svou favoritku na Jihlavsku Jan Nagyovou, porážku uznal.
V senátních volbách nejvíce senátorských mandátů získala koalice SPOLU. Kandidáti opozičního hnutí ANO zvítězili ve dvou volebních obvodech, SPD v žádném. V nejsledovanějším druhém kole těchto voleb zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil nad Janou Nagyovou za ANO. Přinášíme přehledné výsledky.
Podívejte se jak dopadly volby do Senátu a na seznam vítězů a poražených.
V druhém kole senátních voleb se stále hraje o dalších 24 křesel v horní komoře parlamentu. Ostře sledovaný je zejména jihlavský obvod, který může rozhodnout o místě předsedy Senátu. Ten současný, Miloš Vystrčil (ODS), se utká s kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou, která je spoluobžalovaná v dotační kauze Čapí hnízdo a dostává silnou předvolební podporu od šéfa hnutí Andreje Babiše. ANO má v druhém kole nejvíce finalistů, hraje o 17 křesel, o dvacítku pak hrají i zástupci vládních stran. Bez ohledu na výsledek však zůstává jisté, že většinu v horní komoře bude držet současná vládní koalice.
Ze čtyřiadvaceti očekávaných soubojů o křeslo v Senátu některé vyčnívají. Kromě toho nejostřeji sledovaného mezi předsedou senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a „spoluobžalovanou“ kandidátkou hnutí ANO Janou Nagyovou jsou ve hře i další možná překvapivé duely. První šanci na Senát má hnutí SPD, podobně pak i kandidátka, kvůli které doporučuje i zástupkyně vládní strany volit raději hnutí ANO.
Senátní klání už v prvním kole opustily možná překvapivě některé známé tváře. Mezi nimi i současní senátoři vládních stran místopředseda horní komory Jan Horník (STAN) či předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková. Těm situaci vůči opozičním kandidátům zkomplikoval menší zádrhel, protikandidáti z vlastních řad. Vládní strany stále hrají před druhým kolem senátních voleb o dvě desítky mandátů a v celku tak nemají špatné vyhlídky.
Senátor Zdeněk Hraba ukončil v úterý členství ve STAN. Patřil k nejvýraznějším tvářím Starostů a nezávislých v horní komoře. Jak uvádí, s hnutím se rozešel kvůli aktivistické politice, která se podle něj mezi starosty začala prosazovat kvůli spolupráci s koaličními Piráty. Senátor Hraba ujistil, že nechystá přestup do žádné jiné strany ani hnutí. Své rozhodnutí Hraba oznámil na twitteru.
Volební zemětřesení se ve víkendových komunálních a senátních volbách neudálo. Ačkoliv si vládní strany či hnutí ANO hledají povětšinou ve výsledcích úspěchy, v některých případech jde spíše o úspěchy relativní. Jednoznačnější zlepšení naopak zažívá opoziční SPD, o propadu dostala tvrdé ujištění česká levice. Mezi relativní vítěze, kteří se však povětšinou spíše udrželi „na svém“, patři v komunálních volbách strany koalice Spolu či hnutí ANO.
Přestože předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v sobotu při obhajobě mandátu místy bral i přes 50 procent hlasů, nakonec musí v druhém kole čelit nominantce hnutí ANO Janě Nagyové, dříve Mayerové, která je společně s expremiérem Andrejem Babišem obžalována v kauze Čapí hnízdo. Vystrčil nebude mít znovuzvolení jednoduché, voliči ostatních neúspěšných kandidátů by se totiž mohli semknout okolo Nagyové. Záleží, kolik z nich k volbám v druhém kole přijde.
Řada známých kandidátů se nakonec neprobojovala ani do druhého kola senátních voleb. Mezi nimi například bývalý ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk či známý žokej Josef Váňa kandidující za hnutí ANO. Propadla například i předsedkyně hnutí Trikolora Zuzana Majerová Zahradníková či místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). Slavný žokej Váňa se ucházel o mandát v Plzni, kde ho nakonec porazili bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a přeštický starosta Karel Naxera (TOP 09).
Senátorem ve volebním obvodu č. 46, Ústí nad Orlicí, bude Petr Fiala (KDU-ČSL). V prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Voleb se zúčastnilo přibližně 43,79 procenta voličů, o hlasy usilovali jen dva kandidáti. Fiala porazil technologa Stanislava Ešnera z ANO. Dalším senátorem, který vyhrál hned v prvním kole, je Ladislav Václavec (za ANO), který obhájil svůj post.
