Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš navrhl zavedení jednokolových voleb do Senátu. Poukazuje na nízkou účast voličů při nynějších druhých kolech, volby by navíc podle něho byly levnější. Babišova volební novela předpokládá, že senátorem by se stal kandidát, který by v prvním a jediném kole získal většinu odevzdaných platných hlasů, tedy který by byl takzvaně první na pásce. V případě rovnosti hlasů by rozhodoval los. Předlohu před případným projednáváním v parlamentních komorách nejprve posoudí vláda. Babiš také odhalil, kdo by se stal v případě zvolení na Hrad jeho kancléřem.

Expremiér Andrej Babiš před pár dny oznámil, že hodlá kandidovat na prezidenta, ve středu tak odstartoval svou prezidentskou kampaň návštěvou Ústeckého kraje. Ve čtvrtek pak pro rádio Impuls uvedl, kdo se v případě jeho zvolení stane šéfem Kanceláře prezidenta republiky. Babišovou kancelář by vedla jeho dlouholetá spolupracovnice, bývalá šéfka úřadu vlády Tünde Bartha. „To je paní, která dala na Úřadu vlády dohromady celou zahradu, novou zeď, novou kantýnu," uvedl Babiš.

Tiskovým mluvčím Hradu by pak byl Vladimír Vořechovský. „My vlastně ani mluvčí nemáme. Máme Vláďu Vořechovského, který dělá s médii. My jsme takový malý tým," uvedl expremiér pro rádio Impuls.

Babišův systém jednokolových voleb do Senátu

V letošních senátních volbách získalo ANO tři senátory, byť první kolo vyhrálo a mělo finalisty v 17 ze 27 obvodů. Už v prvním kole získal mandát kandidát ANO Ladislav Václavec. Babiš volby komentoval tak, že výsledky druhého kola jsou pro hnutí zklamáním, ve zdůvodnění novely se k nim nevrací.

Zavedení systému relativní většiny pro senátní volby by podle Babišova zdůvodnění předlohy posílilo v souvislosti s volební účastí legitimitu horní komory i zvolených kandidátů. Lidé by nemuseli chodit k volebním urnám dvakrát s odstupem jednoho týdne a náklady na volby by se snížily podle předkladatelova odhadu o 80 milionů až 120 milionů korun. "Návrhem se taktéž zmírňuje riziko polarizace soutěže mezi kandidáty i samotné společnosti ve volbách angažované, byť pasivně," stojí v důvodové zprávě.

V minulosti pokusy o zavedení jednokolových voleb do horní komory neuspěly. Před více než třemi lety prosazovali takový návrh, částečně inspirovaný australským modelem, komunističtí poslanci potom, co KSČM z horní komory vypadla. Tehdejší předseda této strany Vojtěch Filip uváděl, že v nynějším dvoukolovém systému doplácejí komunističtí kandidáti na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.

Komunistická předloha předpokládala, že kandidáti by byli na rozdíl od nynějšího systému uvedeni podle abecedy na jednom hlasovacím lístku. Voliči by stanovili zapsáním čísla k jejich jménům pořadí, nejméně by museli vybrat tři adepty. Pokud by bylo kandidátů méně, museli by označit aspoň jednoho kandidáta, druhého by mohli "vykřížkovat". Pokud by některý z kandidátů dostal největší počet hlasů v prvním pořadí, byl by zvolen. V případě rovnosti pořadí by se přihlíželo k počtu hlasů v druhém pořadí. Zvolen by byl uchazeč, který by jich obdržel nejvíce. Sněmovna v tehdejším volebním období novelu poslanců KSČM neprojednala. Někdejší kabinet ANO a ČSSD se k ní postavil neutrálně.

Obdobný návrh prosazovala o rok dříve skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Podle předlohy 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO měli lidé na jednom lístku stanovovat pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se měly připočítávat úspěšnějším uchazečům. Horní komora ale novelu zamítla hlasy ODS, KDU-ČSL, ANO a části STAN i SEN 21. Do legislativního procesu se tedy předloha nedostala. Kritici někdejšího senátorského návrhu na zavedení jednokolových voleb podle australského modelu upozorňovali na to, že by lidé případně museli dát hlas i kandidátům, kteří by pro ně nebyli přijatelní. Poukazovali také na to, že navrhovaný systém je složitý a v Evropě se prakticky nevyužívá.

V nynějším systému má každý kandidát vlastní hlasovací lístek. V prvním volebním kole je zvolen ten, který dostane nadpoloviční většinu hlasů. Pokud takový uchazeč není, což je obvyklé, voliči vybírají ve druhém kole ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole voleb získali nejvyšší počet hlasů.

Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, nemohou se přehlasovat. Zákon o vzájemných vztazích Sněmovny a Senátu ale umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně.