Volební zemětřesení se ve víkendových komunálních a senátních volbách neudálo. Ačkoliv si vládní strany či hnutí ANO hledají povětšinou ve výsledcích úspěchy, v některých případech jde spíše o úspěchy relativní. Jednoznačnější zlepšení naopak zažívá opoziční SPD, o propadu dostala tvrdé ujištění česká levice.

Mezi relativní vítěze, kteří se však povětšinou spíše udrželi „na svém“, patři v komunálních volbách strany koalice Spolu či hnutí ANO. Občanští demokraté se v posledních volbách pohybovaly kolem 2500 získaných mandátů (letos 2294, před čtyřmi lety 2600 a 2398 v roce 2014), koaliční TOP 09 sice přišla o několik desítek mandátů, avšak nejde o dramatický propad. Letos jich získala 427, před čtyřmi lety 484. Mezi celostátními politickými stranami jsou podle počtu mandátů tradičně nejúspěšnější lidovci, kteří letos získali 3252 zastupitelů, před čtyřmi lety to bylo 3654.

ANO, které ze stran a hnutí dostalo stejně jako v letech 2014 a 2018 nejvíce hlasů, letos získalo 1748 mandátů v obecních zastupitelstvech všeho druhu, proti volbám před čtyřmi roky je to jen mírný nárůst o 64 mandátů. Při svých prvních komunálních volbách v roce 2014 dosáhlo hnutí na 1610 mandátů. Hnutí ANO pak sice vyhrálo volby ve většině z 13 krajských měst, když získalo vítězství v osmi z nich. Jenže ve volbách před čtyřmi lety vyhrálo ANO v jedenácti krajských městech, ve skutečnosti si tedy pohoršilo.

Výrazný nárůst naopak zaznamenalo hnutí SPD, které se letos zúčastnilo komunálních voleb podruhé. Zatímco před čtyřmi lety mělo po volbách 161 zastupitelů, letos je to skoro třikrát víc (492 mandátů). SPD také uspěla ve všech 13 krajských městech, v předchozích volbách to bylo pouze v šesti. Nově se také dostala do řady městských částí v Praze, tři mandáty získala také v pražském zastupitelstvu.

Oproti tomu dramatický propad zažila česká levice. Sociální demokracie letos dosáhla na 799 mandátů, což je méně než polovina proti roku 2018 (tehdy to bylo 1955). Výrazné ztráty zaznamenali také zejména komunisté, kteří ještě před čtyřmi lety získali 1470 mandátů, letos se do zastupitelstev dostalo 466 lidí navržených KSČM. Také vládní hnutí STAN ztratilo proti volbám v roce 2018 zhruba 30 procent mandátů, letos získalo 1854 zastupitelů, před čtyřmi lety jich mělo 2601.

V senátních volbách na počty postupujících do druhého kola zvítězilo ze hnutí ANO, podle politologů to však nemusí ve skutečnosti znamenat velký úspěch. ANO může mít podle nich problém zmobilizovat voliče, aby přišli ke druhému kolu voleb do horní parlamentní komory. Letos byli v prvním kole zvoleni tři senátoři. Na Orlickoústecku letos uspěl starosta Letohradu Petr Fiala (KDU-ČSL), na Bruntálsku senátor ANO a ředitel nemocnice Ladislav Václavec a v Praze 6 obhájil mandát místopředseda Senátu Jiří Růžička (navržen TOP 09) z klubu Starostů.

ANO bude mít v druhém kole senátních voleb ve hře 17 finalistů, ODS devět, KDU-ČSL šest kandidátů a TOP 09 tři. ČSSD může obhájit jeden mandát. Ve finále bude mít tři adepty hnutí Senátor 21, pirátští kandidáti se do druhého kola neprobojovali. Překvapením voleb je premiérová finálová účast kandidátky SPD Evy Chromcové na Karlovarsku a Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) na Kroměřížsku, která těsně odsunula na nepostupovou pozici předsedkyni lidoveckého klubu Šárku Jelínkovou.

Poměrně složitá situace z hlediska tvorby vládnoucí koalice nastala v Praze. Komunální volby tam letos vyhrála koalice Spolu pro Prahu, získala 19 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty. Třetí Piráti budou mít 13 zastupitelů. Čtvrtá Praha Sobě má 11 mandátů, pět zastupitelů bude mít na pátém místě STAN. Šestá je SPD se třemi mandáty. Voleb se zúčastnilo 43,91 procenta voličů.