Česká armáda ve středu převezme v kasárnách v Přáslavicích v Olomouckém kraji první z tanků darovaných Německem. Oznámilo to v pondělí ministerstvo obrany. Německo se rozhodlo darovat České republice za její pomoc Ukrajině 14 starších tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Všechny stroje by do Česka měly dorazit příští rok. Tanky pocházejí ze skladových zásob zbrojní firmy Rheinmetall.
Během společného cvičení NATO došlo k vyřazení celého praporu obrněnců bundeswehru Puma. Obrněnce Puma mají přitom od ledna být součástí jednotek rychlé reakce NATO. Německá armáda ujišťuje, že do ledna budou vozidla opět bojeschopná. Informuje například Der Spiegel. Během několika dní, kdy probíhalo cvičení klesla bojeschopnost na nulu, uvedl k poruchám 18 vozidel Der Spiegel. Podle jeho zjištění by se mělo jednat o selhání elektroniky vozidel.
Počet dodaných kusů těžké techniky z Česka na Ukrajinu překročil od začátku roku stovku. Šlo o bojová vozidla pěchoty, tanky, raketomety a samohybné houfnice, řekl pro Echo24 mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek. Skupina podnikatele Jaroslava Strnada, kterou dnes vlastní a řídí jeho syn Michal, patří k největším obchodníkům se zbraněmi u nás. Má se podílet také na společných podnicích s ukrajinským státním koncernem Ukroboronprom, který přesune část výroby do ČR a na Slovensko.
Společné česko-ukrajinské zbrojovky se mají v ČR a na Slovensku zabývat výrobou munice a opravami a modernizací těžké obrněné techniky. Za zbraně, jejichž konečným odběratelem bude Ukrajina, u nás mají podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) utrácet země západního světa. Podle jejího náměstka Tomáše Kopečného to k nám přivede také „tisíce kvalifikovaných pracovníků“ z Ukrajiny.
Ukrajinská armáda začala dostávat první ze zhruba třicítky modernizovaných českých houfnic DANA M2. Typ navazuje na původní automobilní dělo vyráběné v Československu v osmdesátých letech. Nová DANA, kterou vyrábí Excalibur Army sídlící ve Šternberku na Olomoucku, dostala oproti té z minulého století třeba přepracovanou klimatizovanou kabinu nebo digitální systém řízení palby pomocí GPS.
Washington má "obavy" ze splnění ukrajinské žádosti o kazetovou munici, která je zakázána ve více než 100 zemích, řekl mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby. "Podle naší vlastní politiky máme obavy z používání těchto druhů munice," řekl Kirby v pátek novinářům a odmítl uvést jakoukoli konkrétní žádost z Kyjeva. Podle anonymního zdroje webu Politico Bidenova administrativa žádost ze stolu neshodila, v tuto chvíli ale o ni aktivně nejedná.
Jediným, kdo z války na Ukrajině profituje, je zbrojní průmysl. „Nejde už o reakci na válku na Ukrajině, ale o nové závody ve zbrojení,“ uvádí výzkumná pracovnice Transnational Institute Niamh Aine Ni Bhriainová. Navýšení investic do vývoje a výzkumu zbraní už chystá NATO i EU a jejich členské státy. Podle Ni Bhriainové není vyloučeno, že zbrojní společnosti budou mít nakonec přístup k prostředkům určeným na projekty sociální udržitelnosti.
Pentagon varuje Čínu před její rozpínavostí v asijsko-pacifické oblasti a posiluje své síly v regionu s tím, že si USA hodlají zachovat vojenskou převahu. „Spojené státy musí být v indo-pacifické oblasti silnější kvůli tomu, aby Čína v regionu nedominovala,“ prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin s tím, že Čína je jedinou zemí, která má vůli a sílu přetvářet region a mezinárodní řád podle vlastních autoritářských preferencí. Austin vystoupil v rámci Reaganova národního obranného fóra.
Německo se chystá ukrajinské armádě poslat sedm samohybných protiletadlových systémů Gepard, které pomohou s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Dodávka by prý mohla snížit tlak na Německo kvůli Patriotům. Napsal o tom německý web Der Spiegel. Německé úřady však neuvedly, kdy k dodávce protiletadlových systémů Flakpanzer Gepard dojde. Jak uvedl Der Spiegel, tyto samohybné systémy byly původně určeny ke sešrotování.
Estonsko uzavřelo kontrakt na nákup amerických raketometů HIMARS v hodnotě 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč). Informovala o tom v sobotu agentura AP. Součástí smlouvy je i dodávka raket a výcvik, uvedlo estonské ministerstvo obrany. Výrobce raketometů, zbrojovka Lockheed Martin, má první raketomety dodat v roce 2024. Stejné zbraně pořizuje také Lotyšsko a Litva. Americké raketomety HIMARS jsou dalším důležitým krokem při rozvíjení obranných schopností Estonska.
Hrozba užší vojenské spolupráce Íránu a Ruska může brzy změnit postoj Izraele k otázce zapojení do dodávek zbraní pro Ukrajinu. Doposud zdrženlivému Izraeli se nelíbí, že Írán, který Izrael považuje za své přímé ohrožení, plánuje dodávat ruské armádě kromě sebevražedných dronů i balistické rakety krátkého až středního dosahu. Podle neoficiálních informací se Izraelci snaží Rusko od této spolupráce odradit.
Americká firma Northrop Grumman představuje svůj nejnovější kousek. Bombardér B-21 Raider, který je prvním letounem tzv. šesté generace vojenských letounů. Má pokročilou verzi technologie Stealth, pomocí které by měl být těžko identifikovatelný nepřítelem, ale krom špionáže by měl být schopný i ofenzivních akcí. Představení se chystá v kalifornském Pamdale v noci na sobotu. Nový letoun má nahradit především bombardér B-2, který byl představen v roce 1988.
Ukrajina zahájila jednání s Německem o možném rozmístění jeho amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na ukrajinském území. Řekl to ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba v rozhovoru s polskou televizí Polsat s tím, že Kyjev podporuje polskou myšlenku dopravit německé Patrioty na západ Ukrajiny. Podle Kuleby to bude nejlepší obrana proti ruským raketovým útokům, jak na Ukrajinu, tak na Polsko s další země NATO.
Rusko se snaží vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu vypouštěním starších raket typu Ch-55, které jsou bez výbušné hlavice. Moderní střely poté útočí na kritickou infrastrukturu, uvedl ve čtvrtek podle agentury Unian ukrajinský generální štáb. Mykola Danyljuk z vědeckého oddělení generálního štábu ukrajinské armády řekl, že v Chmelnycké a Lvovské oblasti byly nalezeny trosky střel Ch-55, které ruská armáda až do listopadu při útocích na Ukrajinu nepoužívala.
Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tato pozemní vojska podle agentury TASS slouží mimo jiné k zasažení nepřítele jadernými prostředky. Rusko se kromě toho chystá vybavit své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi sboru ministerstva obrany Šojgu.
Ukrajinské ozbrojené síly obdržely od Británie vysoce přesné laserem naváděné střely Brimstone 2. Britové poukazují na to, že dodávky těchto střel hrály rozhodující roli v omezení postupu Ruska při invazi na Ukrajinu. Britské ministerstvo obrany také zveřejnilo video ze zásilky střel Brimstone 2 na Ukrajinu. V něm je zobrazen proces naložení modernizovaných laserem naváděných střel na letadlo na britské základně Brize Norton a jeho vyložení na utajeném letišti.
Rusko nevede se Spojenými státy dialog o Ukrajině, na to se stanoviska příliš liší. Existuje jen pravidelná výměna signálů, řekl v úterý podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj posílá Washingtonu signály, že rostoucí zapojení USA do konfliktu na Ukrajině hrozí vážnými následky a rizika rostou.
Na sociálních sítích se objevily další fotografie zničené polské samohybné houfnice Krab. Polský server Defence24 uvedl, že Ukrajinci zatím přišli maximálně o tři kusy této zbraně. Server také píše, že Polsko nejspíš dodalo Ukrajině více než 18 slíbených strojů. Kromě toho Ukrajina koupila dalších 54 samohybných houfnic, které se staly symbolem efektivity ukrajinského dělostřelectva. Schopnost zbraně hodnotí ukrajinští vojáci docela drsně: „Nemáme čas počítat zabité nepřátele.“
Zbraně, které západní země dodávají Ukrajině čelící ruské agresi, mohou skončit v rukou zločineckých skupin nebo teroristů operujících v Británii. V rozhovoru s listem The Sunday Times na to upozornil šéf Národního kriminálního úřadu (NCA) Graeme Biggar. Bezpečnostní činitelé v Evropě sledují, zda se na černém trhu neobjevily kulomety, pistole nebo granáty.
Enormní množství zásob munice i techniky proudící na Ukrajinu si už začíná vybírat daň i na zásobách Spojených států. Udržet přísun munice i zbraní bude přitom pro Ukrajinu i Západ jedna ze stěžejních výzev, zejména proto, že se zřejmě ukrajinská armáda bude snažit udržet Rusko pod tlakem i v zimních měsících. Podle analytiků by totiž opak vedl k tomu, že by ruská armáda dostala nerušenou šanci zkonsolidovat síly i vycvičit desítky či stovky tisíc nových vojáků.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si své soukromí bedlivě hlídá. O jeho rodinném životě je známo jen málo, vetšinou se navíc jedná o dohady. Není třeba zcela jasné, kolik dětí Kim se svou manželkou Ri Sol-ču má. Poprvé se však oficiálně potvrdila existence jednoho z diktátorových potomků. Při kontrole odpalu mezikontinentální balistické střely Hwasong-17 (ICBM) se Kim Čong-un objevil ruku v ruce s mladou dívkou, jeho dcerou. Fotografie v sobotu zveřejnila severokorejská agentura KCNA.
Iniciativa Ukrajiny na bojišti se podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany snižuje, a to kvůli únavě vojsk a nedostatku zbraní a munice. Petráš to napsal v analýze pro ČTK. Ukrajina v posledních měsících přešla v několika oblastech do protiofenzívy, ruskou armádu místy vytlačila o desítky kilometrů zpět. Na druhé straně podle něj ale ukrajinská armáda několikrát prokázala schopnost rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo.
Severní Korea v pátek zkušebně odpálila zřejmě další mezikontinentální balistickou raketu, informovaly tiskové agentury s odvoláním na jihokorejské ministerstvo obrany. Testovaná raketa měla dostatečný dolet, aby zasáhla Spojené státy, řekl později japonský ministr obrany Jasukazu Hamada. Letectvo Jižní Koreje a USA provedly v reakci na severokorejský odpal společné vojenské cvičení, do nějž se zapojily také stíhačky F-35A a F-16.
Ruská armáda v noci na pátek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny. Nikopolský okres Rusové ostřelovali i v noci na čtvrtek, kdy tam podle Rezničenka dopadlo 70 raket. Nejvíce zasažený bylo samotný Nikopol, kde rakety poničily 20 obytných domů, vysokou školu nebo plynovod.
Jedna výzva končí, dalších několik má Ukrajina před sebou. Díky triumfálnímu vyhnání Rusů z Chersonu získala bránící se země příznivou výchozí pozici před přicházející zimou. Dosud bezprecedentní povzbuzení morálky ve vlastních řadách i v řadách spojenců i zisk zjevně až poloviny svého území zpět. Příliš oddechu si však podle analytiků obránci nemohou dovolit. A stěžejní výzvy je čekají i jinde, než na bojišti.
Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Již dříve na to upozorňovyli někteří analitici. Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena.
Polsko dalo dnes najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl dnes v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch. Při explozi na východě Polska zemřeli dva lidé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes trochu zmírnil svůj dřívější jednoznačný postoj, že raketa, která dopadla do Polska, byla ruská.
Dopad rakety na polské území obnažil informační šum, který se kolem války na Ukrajině v určitých momentech odehrává. Tentokrát ruské propagandistické mašině nahrály na smeč někteří západní představitelé a možná i samotní ukrajinští obránci. Po řadě silných vyjádření ze sociálních sítí i ze strany některých západních politiků se dá říct pouze to, že situace stále není zcela jasná.
Ještě že již nežijeme v éře tištěných deníků. Například čtenáři MF DNES se ve středu ráno dočetli, že „ruské rakety dopadly do Polska a zabíjely“, podobně jako věrní předplatitelé Daily Telegraph, britských Timesů a jistě i dalších publikací. Naštěstí je to dnes již jen relikt, jehož dopady přežívají v otravném zvyku jistých zahraničních zpravodajů ČT ukazovat divákům titulní stránky novin jako dokumentaci toho, co se v zemi děje. Jenže éra instantních informací má zase svá rizika.
USA zkoumají, zda mohou Ukrajině dodat vyspělé bojové drony Gray Eagle, o které má Kyjev dlouhodobě zájem, napsala stanice CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Média původně uváděla, že USA nechtějí tyto bezpilotní letouny Ukrajině poskytnout, protože se obávají, že by jejich nasazení jednak mohlo ještě více vyostřit válku na Ukrajině, jednak že by mohly padnout i se svou pokročilou a tajnou technologií do ruských rukou.
