Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Boj o černou krev

Uprostřed pandemie čínského koronaviru si připomínáme 75. výročí konce největšího konfliktu v celých dějinách lidstva. S pandemií souvisí také turbulentní dění na trzích s ropou, která stále zůstává jednou z klíčových surovin globální ekonomiky, ovšem stojí za zmínku, že také druhá světová válka těsně souvisela s ložisky „černého zlata“. A aby toho nebylo málo, lze najít i úzký vztah mezi ropou a propuknutím první světové války.

Generalissimus Stalin, otec zakladatel Ruské federace

Každoroční květnové oslavy vítězství v 2. světové válce probíhaly letos v Rusku kvůli pandemii covid-19 takřka ve ztlumeném režimu. Byla zrušena jak vojenská přehlídka na moskevském Rudém náměstí, tak Kremlem podporovaná společenská akce „Nesmrtelný pluk“, v jejímž rámci se na Den vítězství 9. května tisíce Rusů procházejí ulicemi svých měst s portréty příbuzných, kteří se kdysi zúčastnili bojů proti nacistickému Německu.

Jak Sověti dojeli do Berlína v amerických džípech

Letošní 75. výročí konce druhé světové války znovu otevřelo otázku, kdo se na vítězství nad hitlerovským Německem nejvíc podílel. Stěží se dá zpochybnit přispění Sovětského svazu. Podle historika Normana Daviese uštědřili západní spojenci Německu nějakých 25 % ztrát (myšleno padlých, zraněných a zajatých), z toho vyplývá, že 75 % připadalo na Sověty. John Ellis zase vypočítal, že na východní frontě bojovalo 79 % nacistických sil. I prostý pohled na padlé ukazuje obří nepoměr.

Pietní akt na Vítkově se konal v netradičním duchu. Babiš zkritizoval Radu bezpečnosti OSN

Čelní politici si 75. výročí konce druhé světové války připomněli položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Jako první přišel prezident Miloš Zeman, po něm individuálně následovali předsedové horní a dolní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO).

O hladu, v mrazu a mučeni. Osud dvou milionů sovětských vojáků je stále neznámý

Dokonce i 75 let po válce zůstává neznámý osud dvou milionů sovětských zajatců, upozornil ruský list Kommersant. „Nepátrají po nich ani vdovy, ani děti, ale vnuci a pravnuci. Je to bolest, kterou je stále cítit,“ řekl listu Kommersant Viktor Tumarkin z nevládní organizace Memorial, která svého času spustila první databázi s údaji o zajatých vojácích.

Holocaust rozpouštěný a vypuštěný

Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi (KZ-Auschwitz), což připadá na dnešní den, jsou svědkové holocaustu stále vzácnější. Skvělé Ditě Krausové, kterou bylo možné obdivovat v sobotu na ČT, bylo v květnu 45, kdy ji položivou vynesli z Bergen-Belsenu, patnáct let. Události, které tu díky lidem jako ona byly ještě před takovými deseti lety (pamatujeme třeba na Arnošta Lustiga) přece jen živé, reálné, bylo do nich možné „vložit prst“, se plynule mění v historii, na kterou, jak známo, vždy padá prach.

Polští odbojáři zabíjeli Židy a Ukrajince, tvrdí Rusko

Ruské ministerstvo obrany v pátek obvinilo odbojáře z polské Zemské armády, kteří v létě 1944 zorganizovali ve Varšavě povstání proti nacistům, že zabíjeli Židy a Ukrajince. Na pátek připadá 75. výročí vstupu Rudé armády do polského hlavního města zničeného nacisty. Na internetové stránce warsaw75.mil.ru ruský resort obrany zveřejnil dokumenty týkající se této doby.

Fenomén Kamikadze

Už tři čtvrtě století nás dělí od krutých střetů mezi USA a Japonskem v Tichomoří, do nichž se na straně zjevně slábnoucího císařství stále častěji zapojovali i sebevražední letci. Do historie se zapsali pod názvem „kamikadze“ a v posledních letech se znovu stávají předmětem intenzivních debat. Byli to opravdu náboženští a nacionalističtí fanatici, kteří se dobrovolně vrhli do náruče smrti, aniž mělo jejich obětování vojenský význam?

Putin „stalinistickým výkladem“ naštval Poláky. Varšava si předvolala velvyslance

Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá nedávné „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.

Putin odmítá kritiku Západu za pakt Sovětů s Hitlerem, zmínil při tom Československo

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek opět odmítl západní kritiku sovětského paktu s nacistickým Německem a označil ji za snahu „svalit vinu z nacistů na komunisty“. Při schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu argumentoval tvrzením, že nikoli Sovětský svaz, ale západní velmoci se snažily usmířit si Adolfa Hitlera a jeho říši. Mnichovskou dohodu o postoupení československých pohraničních území Německu přitom označil za bod, od kterého byla válka nevyhnutelná.

Komunistům vadí přepisování historie, otevírá prý cestu k fašismu. Ukazují i na Řeporyje

Komunisté odsoudili usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly.

Odškodnění pro Romy. Rada vlády chce analýzu jejich předválečného jmění

V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.

Geniální vynález Kalašnikova. Legendární AK-47 se dostala i do státních znaků a vlajek

Legendární útočná puška AK-47, známá pod názvem Kalašnikov, si díky své jednoduchosti a spolehlivosti získala popularitu po celém světě. Odhaduje se, že „kalašnikovů“, originálů i kopií, vzniklo na 100 milionů kusů. Zbraň se dostala do výzbroje stovky států a mnoha povstaleckých i teroristických hnutí a pronikla i do státních znaků či vlajek některých zemí.

Rusové nepomohli, Varšava skončila v troskách. Zahynulo až 250 tisíc civilistů

Protinacistické povstání, které vypuklo v polské metropoli Varšavě 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Povstání, které si vyžádalo ohromné lidské a materiální ztráty, skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Během 63 dnů bojů zahynulo asi 18 000 povstalců a podle různých odhadů 120 000 až 250 000 civilních obyvatel.

Polské válečné dilema

Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.

Druhá světová fraška

Jedno se tomu Karlu Marxovi musí přiznat. Ten jeho bonmot o historických tragédiích, které se opakují jako frašky, je trefný. Člověk si to silně uvědomí právě v těchhle dnech, kdy uběhlo osmdesát let od začátku druhé světové války. Doba toho konfliktu je v současném českém i vůbec západním „dyškurzu“ velice silně přítomná. Kdejaký státník okresního formátu se přirovnává k Churchillovi, trvalou součástí snad všech vzrušenějších výměn názorů je Adolf Hitler, protože smyslem každé debaty zřejmě je odhalit, který z jejích účastníků je chabě zakamuflovaný Hitler, vykřičet tu pravdu do světa a připadat si při tom jako Jan Kubiš. Z nacismu a jeho představitelů se pro mnoho lidí stal internetový mem nebo součást většinou bezobsažných vět „přesně takhle to dělal Goebbels“ – oblíbený argumentační trumf debatérů, kteří nemají ponětí ani o Goebbelsovi, ani o předmětu sporu. Není nad to, zabojovat si ve druhé světové válce. 

V Polsku si státníci připomněli začátek války. Německo se kaje, téma reparací je ale stále na stole

Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to dnes ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky žádal o odpuštění. Polský prezident Andrzej Duda řekl, že nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva pohltil 50 až 80 milionů lidí, pokud se mezi oběti počítají i ti, kteří zemřeli hlady, nouzí či kvůli nemoci.

Husák nabízel Stalinovi, aby se Slovensko připojilo k Sovětskému svazu

Slovensko si v těchto dnech připomíná 75. výročí Slovenského národního povstání. Během oslav zmínil předseda slovenského parlamentu Andrej Danko i zásadní organizační úlohu pozdějšího prezidenta Gustáva Husáka. Nad jeho vyzdvihováním se pozastavil i český premiér Andrej Babiš, který jej vnímá především jako symbol normalizace. Málo se však mluví o tom, že se v době povstání Husák zasazoval o připojení Slovenska k Sovětskému svazu.