Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Sto tisíc mosazných destiček

Jednoho slunečného červnového rána se v Polské ulici na pražských Vinohradech sešli pracovníci dlaždičsko-asfaltérské firmy DAP a úzká rodina Zuzany Vanišové. Do chodníku vložili dvě betonové kostky překryté mosaznou destičkou, na níž jsou vyražena jména MUDr. Arnošt Pachner a Elsa Pachnerová. Je tu zaznamenán i rok 1942, kdy oba zemřeli ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Kameny zmizelých jsou památníčky konkrétních obětí německého národního socialismu, lidí, kteří nemají hroby.

Prezident se účastnil piety za vyvraždění osady Ležáky. Zaslouží si více pozornosti, uvedl

Lidé v Česku by si měli připomínat svoji historii, znát například činy odbojářů za druhé světové války, řekl prezident republiky Petr Pavel, který se v Miřeticích na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 82. výročí vypálení a vyvraždění osady Ležáky za druhé světové války. V posledních letech bylo podle prezidenta více pozornosti věnováno Památníku Lidice než Památníku Ležáky. „Pokud jde o Lidice a Ležáky, v posledních letech bylo více pozornosti věnováno Lidicím, Ležáky byly v pozadí,“ uvedl prezident.

Zemřel československý válečný veterán Charles Gad Strasser, bojoval i u Dunkerque

V pondělí 10. června zemřel veterán československé armády druhé světové války Charles Gad Strasser, bylo 97 let. O jeho úmrtí dnes informovalo ministerstvo obrany v tiskové zprávě. Strasser, který v 17 letech dobrovolně vstoupil do československé armády ve Velké Británii, se účastnil bojů u Dunkerque a byl členem československé delegace tribunálu soudícího válečné zločince v Norimberku. V minulém týdnu se ještě v Normandii účastnil 80. výročí vylodění spojenců.

„Temným silám čelíme i dnes.“ Celý svět oslavuje 80 let od vylodění v Normandii

Celý svět si od středy připomíná vylodění v Normandii a vítězství západních spojenců nad nacistickým Německem. "Francie nikdy nezapomene na váš boj za osvobození Evropy od nacistům," řekl před vojenskými veterány francouzský prezident Emmanuel Macron při oslavách připomínajících 80 let od spojeneckého vylodění v Normandii, informovala AP. Ceremonií se účastní řada světových státníků, včetně prezidenta USA Joea Bidena, ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. i českého prezidenta Petra Pavla.

Svět oslavuje Den D. Vylodění v Normandii si připomíná Biden, král Karel III. i Zelenskyj

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Ceremonií se zúčastní i jeho americký protějšek Joe Biden, informovala agentura AFP. Na oslavy v Bretani a v Normandii podle odhadů francouzských úřadů přijede asi milion hostů. Britský král Karel III. prohlásil, že příběhy o houževnatosti, solidaritě a odvaze válečné generace si připomínáme dodnes.

Normandie nebyla druhá fronta

Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Posselt na Sudetoněmeckém sjezdu kritizoval „nacionalisty“. Musí se proti nim bojovat všemi prostředky

Bernd Posselt, na sobotním Sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augšpurku, v rámci svého projevu ostře kritizoval "nacionalisty". Podle něj chtějí rozbít Evropskou unii. Konkrétně zmínil pravicovou Alternativu pro Německo a nově založenou stranu někdejší přední levicové političky Sahry Wagenknechtové. V úvodu sobotní části sjezdu opět zazněla česká hymna. Německý politik Bernd Posselt v rámci projevu na Sudetoněmeckém sjezdu kritizoval nacionalisty.

Macron pozval Rusy na oslavy v Normandii. Má přijet také Karel III. a Joe Biden

Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.

Konec války a odsun si sudetští Němci chtějí připomenout společně s Českem

Sudetští Němci by si rádi v letech 2025 a 2026 společně s Českou republikou připomněli 80. výročí konce druhé světové války a odsunu německé populace z někdejšího Československa. V bavorském Augšpurku na tiskové konferenci před začátkem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) to prohlásil sudetoněmecký předák Bernd Posselt. Současné vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci označil za blízké a srdečné. Ocenil také Česko za jeho proevropský postoj a za podporu Ukrajině bránící se ruské invazi.

„Jsem zklamán, že EU není schopna nabídnout mírový plán,“ řekl Fico k výročí konce 2. sv. války

Slovenský premiér Robert Fico při dnešním 79. výročí konce druhé světové války opět kritizoval Evropskou unii, že nepředstavila mírový plán ke konfliktu na Ukrajině. Ta se už více než dva roky brání ruské vojenské invazi. Uvedl také, že mezi Slováky a lidmi z bývalého Sovětského svazu je silné pouto.

Pavel: Rusko rozpoutalo válku, která si ničivostí nijak nezadá s druhou světovou

Rusko se stalo agresorem a rozpoutalo v Evropě válku, která si svojí ničivostí nijak nezadá s druhou světovou. Na pietním aktu k 79. výročí konce druhé světové války to řekl prezident Petr Pavel. Je hrdý na to, že Česko nepolevuje v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Její obránci si podle hlavy státu zaslouží respekt a veškerou pomoc.

VIDEO: Svastika v plzeňském Konvoji svobody. Policie šetří posádku amerického náklaďáku

Plzeňská policie prověřuje video z plzeňského Konvoje svobody, které se objevilo na síti X. Je na něm historický armádní nákladní vůz americké armády, z jehož kabiny někdo mává vlaječkou se svastikou. ČTK to řekla plzeňská policejní mluvčí Michaela Raindlová. "Zabýváme se tím, šetříme to video ze sociálních sítí," uvedla Raindlová. Policisté podle ní také prověřují, jestli nejde o upravenou sekvenci záběrů.

Před 79 lety vypuklo Pražské povstání. „Barikády a boj nás spojily,“ citoval Vystrčil generála

Účastníci pietního aktu u budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské ulici v Praze vzpomněli události Pražského povstání z května 1945 a uctili památku těch, kteří padli. Řečníci v projevech ocenili statečnost tehdejších Pražanů a zdůraznili, že za svobodu je potřeba bojovat. Na akci vystoupili mimo jiné předsedové obou komor Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS), slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

„Odpor bude brutálně potlačen.“ Před 85 lety padli Čechoslováci do rukou Německé říše

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky, kdy velká část pohraničí připadla Německu, v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky.

Z plynových komor zněla hymna. Nacisté najednou zavraždili 3792 lidí z českého „rodinného“ tábora

Byla to největší jednorázová hromadná poprava českých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 80 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.

Zemřel válečný veterán Jiří Mráz, dožil se 101 let. Byl u vylodění v Normandii

Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF - Royal Air Force). Na facebooku to ve čtvrtek oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě. Rodák z Chocně se do Anglie dostal nedlouho před druhou světovou válkou společně se sestrou.

VIDEO: Ruska si utahovala ze sochy Matka-vlast. Hrozí jí pět let za mřížemi

Soud ve Volgogradu na jihu evropského Ruska uvalil vazbu na třiadvacetiletou Rusku obviněnou z rehabilitace nacismu. Loni v létě totiž blogerka Aljona Agafonovová natočila u památníku stalingradské bitvy video, které ji zachycovalo, jak napodobuje sahání na obnažená prsa pomníku zvěčňujícího Matku-vlast a poskakuje po trávníku na hromadném hrobě. Hned po návratu ze zahraničí, kam uprchla před stíháním, ji policisté zadrželi na jednom z moskevských letišť a dopravili do Volgogradu. Ženě podle Reuters hrozí až pět let vězení.

Vládcové nebes. Spielberg navazuje na Bratrstvo neohrožených leteckými bombardéry

Videotéka Apple TV+ zveřejnila oficiální upoutávku na válečnou minisérii Vládcové nebes od producentů Stevena Spielberga a Toma Hanske, kteří navazují na ikonický seriál Bratrstvo neohrožených nebo Pacifik. Seriál se zaměřuje na piloty a letce 100. bombardovací skupiny neboli "Krvavé stovky", kteří pomohli porazit nacistické Německo. Hlavní role devítidílného seriálu se ujal Austin Butler a Barry Keoghan v režii autora Temného případu nebo poslední bondovky Není čas zemřít Cary Joji Fukunagy.

Černochová v Kyjevě uctila památku československých vojáků

Česká ministryně obrany Jana Černochová o víkendu na Ukrajině uctila padlé československé vojáky, kteří se před 80 lety podíleli na osvobození Kyjeva. V tiskové zprávě to v pondělí uvedlo české ministerstvo obrany. Černochová sdělila, že považuje udržování vojenských tradic za natolik důležité, že se rozhodla vydat na Ukrajinu i přes nepříznivou bezpečnostní situaci. Ukrajina se od loňského února brání ruské vojenské agresi. Osvobození Kyjeva je považováno za nejúspěšnější operaci československých pozemních vojsk za 2. světové války, uvádí se v tiskové zprávě.

Selhání představivosti

Co byla nejspektakulárnější válečná dezinformační operace všech dob? Nebo aspoň moderní doby, protože proslulost trojského koně už těžko něco překoná? Patrně operace Mincemeat. V roce 1943 se Spojenci chystali otevřít novou frontu v Evropě a z mnoha důvodů bylo logické, že to bude invaze na Sicílii. Britové se přesto souborem zastíracích manévrů pokusili přesvědčit nacisty, že cílem bude Řecko a Sardinie. Jejich zlatým hřebem byla operace Mincemeat, na níž se podílel i budoucí tvůrce Jamese Bonda Ian Fleming. Britové si opatřili čerstvou mrtvolu a vytvořili jí falešnou identitu jistého kapitána Williama Martina.

Poláci žádají od Ukrajiny omluvu za vraždění Banderovců. Zelenskyj jen uctil oběti masakru

Polsko-ukrajinské vztahy dlouhodobě trpí, vazby mezi zeměmi stále zatěžují násilnosti z let 1943 až 1944, kdy Banderovci zaútočili na 150 polských vsí. Varšava i 78 procent Poláků podle průzkumu očekávají formální omluvu od současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou památku obětí masakru ve Volyni uctil.

Jak se vede totální válka

Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.

Putin na přehlídce ke dni vítězství: „Budoucnost Ruska závisí na vojácích“

Budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že se za ně celá země modlí. V projevu, který pronesl na tradiční vojenské přehlídce v Moskvě k výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války Putin opět vkládal na Západ.

Vítězství, po kterém Rusové dál touží

Máme za sebou další Den vítězství, jak se pořád nemotorně ten výroční den jmenuje. Tisíckrát už bylo napsáno, že to je velmi ironické pojmenování, že je totiž otázka, kdo to vlastně zvítězil, že v případě národů, přes které se převalily Stalinovy armády, lze o nějakém vítězství těžko mluvit, a o osvobození už vůbec ne. Jenže toho si tehdy, v květnu 1945, bylo vědomo jen pár jasnozřivých, většinou těch, kteří měli s Rusy a bolševiky nějakou přímou zkušenost, což byli často právě Rusové etc., kteří před nimi před lety prchli.

„Sovětští vojáci nejsou odpovědni za dnešní Rusko.“ Pavel odmítl zneužívání úcty k padlým

Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války život. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí n2. sv. a pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Podle něj situace, rozsah a míra destrukce na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, bojiště druhé světové války připomínají.

Zelenskyj chce konec druhé světové slavit jindy než Moskva. „Zlo z Ruska bude poraženo“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl parlamentu, aby se den vítězství nad nacismem slavil na Ukrajině 8. května podobně jako ve většině světa. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na projev hlavy státu u příležitosti konce druhé světové války. Stejně jako Rusko, které loni v únoru Ukrajinu vojensky napadlo, slavila dosud Ukrajina Den paměti a vítězství nad nacismem 9. května.

Moskva si přehlídku na Rudém náměstí neodpustí, zřejmě ale bez letadel a moderní techniky

Každoroční vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě se bude konat už podruhé v atmosféře probíhající války na Ukrajině. Podle Kremlu však proběhne dle původního plánu a za účasti Vladimira Putina. Objevit by se na ní ale mohlo mnohem více historické techniky než v uplynulých letech, kdy převažovaly moderní stroje, jež jsou nyní zaměstnány válkou. Více než dvacítka ruských měst oslavy 9. května pod různými záminkami raději zrušila.

Berlín zakázal portréty Putina, Lukašenka i Zelenského

Berlínská policie zakázala ukazování portrétů prezidentů Ruska Vladimira Putina, Běloruska Alexandra Lukašenka i Ukrajiny Volodymyra Zelenského u památníků na počest sovětských vojáků z 2. světové války. Policie tak chce spolu se zákazem dalších symbolů zabránit zneužití nadcházejících oslav k výročí konce války v roce 1945 k válečné propagandě, informoval berlínský deník Der Tagesspiegel.