Tag: 2. světová válka

Články k tagu

Německo nehodlá jednat o reparacích za druhou světovou válku. Polsko se obrátilo na OSN

Polsko se obrátilo na Organizaci spojených národů (OSN) s výzvou, aby zasáhla a pomohla Varšavě dosáhnout válečných reparací, které by mělo zaplatit Německo za škody způsobené během 2. světové války. Náměstek polského ministra zahraniční Arkadiusz Muliarczyk se obrátil přímo na generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Turka a Radu OSN pro lidská práva s žádostí o „spolupráci a podporu“. Podle polských zástupců Berlín nereagoval na jejich výzvy k náhradě škod způsobených německou agresí a okupací v letech 1939-1945.

Z jako zhroucení

Víkendová bitva o východoukrajinské město Lyman skončila tak těžkou porážkou Rusů, že je obtížné ji pojmenovat jiným slovem než „katastrofa“. V dnešní éře smartphonů a kamer si nemusíme následky představovat. Záplava videí z bojiště dorazila na sociální sítě a každý, kdo má na to žaludek, se může seznámit s tím, jak vypadá dnešní průmyslově vedená válka a co dělá s lidskými těly zachycenými v malströmu vybuchujícího železa a pršícího ohně.

„Proruská lobby je v Německu stále velmi silná.“ Polský europoslanec pro Echo

Začátkem září předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější muž ve státě Jarosław Kaczyński oznámil, že Varšava bude po Německu požadovat odškodné za utrpení způsobené ve 2. světové válce. Škody napáchané tehdejším nacistickým režimem odhadla speciální komise na 6,2 bilionu zlotých (cca 32 bil. Kč). Proč se polská vláda k tomuto kroku odhodlala nyní, víc než 77 let po válce, a jak jsou na tom polsko-německé vztahy, hovoří prof. Zdzisław Marek Krasnodębski.

Poláci mají pravdu, ale…

Po druhé světové válce nebylo tak zničené, usoužené a rozbité země, jako bylo Polsko. Respektive ten stát, který nově ve střední Evropě vznikl, a to v podobě, na niž se nikdo Poláků neptal. Polsko bylo, jak známo, posunuto na západ, přičemž přišlo o historická území na východě, zatímco mu na úkor poraženého Německa byla „darována“ území, která byla po staletí německá. Polsko se stalo sovětským satelitem a polská tragédie pokračovala i po roce 1945, přičemž člověk musí vždy sklonit hlavu před tím národem, který opravdu nikdy „neklekl na kolena.

Scholz odmítl vyplatit Polsku válečné reparace. „Tato otázka byla vyřešena.“

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun). „Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ze kterého cituje agentura DPA.

Budou Němci mrznout jako u Stalingradu?

Německý svaz měst a obcí v reakci na obavu z bezprecedentní energetické krize přišel s myšlenkou, že například víceúčelová hala v Ludwigshafenu, která dřív sloužila ke konání sportovních akcí nebo koncertů a během pandemie čínského viru se přeměnila v očkovací centrum, by se po první metamorfóze mohla změnit v centrální zahřívací stanici v době, kdy do Německa dorazí mráz a někdejší ekonomický hegemon Evropy nebude schopen zajistit základní podmínky pro život svých obyvatel především z chudších vrstev.

Hitlerovi pamětníci

Z posledního sčítání je lidí, kterým je 90 let a víc, 64 300. Ještě se jich můžeme zeptat na jejich soukromou historii a jak se jim žilo poté, co se 15. března 1939 ozvalo z rozhlasů „Zachovejte klid a vyčkejte dalších zpráv“. Někdo z nich chodil tančit a žil si svůj život v rámci možností, jiný má trauma až do smrti, další se tímto tématem zaobírá bez ustání. Řada lidí, kteří zažili druhou světovou válku, ovšem ještě v dětském věku, si z onoho období moc nepamatuje. I když na ně válka měla pochopitelně vliv.

Přežily jen dvě holčičky. Jedna z nich si v Ležácích připomněla vyhlazení obce

Stovky lidí si v neděli připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 80. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku vyvražděných obyvatel. Do Ležáků v neděli přišla také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která je poslední přeživší z Ležáků. Kromě ní masakr přežila již jen její sestra Marie. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, zemřela v roce 2018.

Česko si připomíná padlé parašutisty. Současní výsadkáři provedli symbolický seskok

Seskok armádních parašutistů, bohoslužba i tradiční pietní akt u chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici dnes dopoledne připomněly československé výsadkáře, kteří v těchto místech po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha před 80 lety zemřeli po boji s nacistickou přesilou. Přítomní si připomněli nejen odvahu sedmi padlých mužů, ale i památku jejich spolupracovníků a dalších obětí nacistického teroru v protektorátu.

Citlivým tématem jsou Lidice dosud

Zítra je den Lidic. 10. červen 1942 je jedno z důležitých dat novodobé české historie. Důležité je i tím, že tragédie Lidic se vymykala z „běžného života“ v protektorátu, jehož strašlivost nespočívala v okázalé krvavosti: na rozdíl od každodennosti v Polsku, natož dál na východ. Lidice byly tak strašné, že byly výjimečné. Nešlo vlastně ani o největší masakr lidí české národnosti: tím bylo vyvraždění tří stovek především českých obyvatel Českého Malína na Volyni v červenci 1943.

Konec pro nejlepší z nejlepších. Na střelnici po osmdesáti letech

V sobotu bylo čtvrtého června, to znamená přesně osmdesát let ode dne, kdy po atentátu zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Akorát tento rok byla sobota, zatímco tehdy byl čtvrtek. Na Kobyliské střelnici se popravovalo tradičně večer, toho dne v půl sedmé, a zemřelo šest lidí – paradoxně to byl jeden z nejnižších denních přírůstků zastřelených za celou dobu poprav mezi třicátým květnem a čtvrtým červencem. Nejméně jich bylo v předvečer protektorova úmrtí, dva.

Našel se svatý grál odboje: Gabčíkova zbraň, kterou střílel na Heydricha

Od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha uběhlo v pátek přesně 80 let. Až nedávno se přitom našla zbraň, kterou Jozef Gabčík střílel právě na Heydricha a se kterou později zastřelil sám sebe v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se se svým kolegou Janem Kubišem ukrývali. Podle historiků je Gabčíkův Colt 1903 Pocket Hammerless s číslem 539 370 svatým grálem československého protinacistického odboje.

Sláva parašutistům

Ještě nikdy od konce války neměli českoslovenští parašutisté, kteří před 80 lety vykonali úspěšný atentát na Reinharda Heydricha, takovou slávu jako teď. Zatímco před třinácti lety se památník v „Heydrichově zatáčce“ stavěl na popud městské části Praha 8, pátečního aktu tamtéž se zúčastnily slovenská prezidentka, česká ministryně obrany, britská ministryně zahraničí a kromě nich ještě řada dalších vysokých politiků.

Ruské lži se podobají nacistické propagandě, prohlásil Vystrčil v Terezíně

Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to v neděli řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Vystrčil varoval i před množstvím dezinformací, které nyní zaplňují veřejný prostor.

Putin popřál občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli popřál všem občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“. Na občany a vojenské veterány země, na kterou od konce února útočí jeho vojska, se obrátil v souvislosti se 77. výročím konce druhé světové války. Blahopřejné poselství adresoval Kreml tradičně také do dalších zemí někdejšího Sovětského svazu, v případě Ukrajiny a Gruzie se Putin obrátil na tamní „národy“, u dalších postsovětských zemí oslovil také jejich lídry.

Vrchol přehlídky podle Putina. Nad Moskvou poletí jeho letoun pro „soudný den“

Moskva se chystá na oslavy 77. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zatímco ruští vojáci okupují území Ukrajiny, na Rudém náměstí se bude konat tradiční vojenská přehlídka s účastí 11 tisíc vojáků se 131 kusy vojenské techniky, což je asi o třetinu méně než loni. Mezi hosty nebudou žádní zahraniční představitelé, dokonce ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Poprvé od roku 2010 by se kromě jiné vojenské techniky mělo oslav zúčastnit i velitelské letadlo Iljušin Il-80.

Nejvíc úmrtí od konce druhé světové války. Statistici nevyčíslili, koho zabil covid

„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Největší čin odboje v Evropě: Kubiš a Gabčík vyskočili z letounu v 2.24

Jako největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války je hodnocen atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava v květnu 1942. Osud „kata českého národa“ Heydricha, jenž ihned po svém nástupu v září 1941 rozpoutal teror proti českému národu a zahájil holokaust protektorátních Židů, se začal naplňovat již na podzim 1941. Exilová londýnská vláda začala tehdy spolu s Brity plánovat větší akci.

Kdo pozapomene, ten nemá budoucnost

Anna Böhm, Franz Böhm, Anna Richter, Anton Skudel, Ferdinand Tröster, Emilia Tröster… Jména, jména, jména. Nejsou to, řečeno s Ivanem Blatným, „jména skutečná a jména vymyšlená“, pseudonymy tady nehledejme. Jde o jména na náhrobcích sudetských Němců, kteří vlastně měli štěstí: zemřeli dřív, než mohli být českými spoluobčany ze svých domovů po skončení druhé světové války vyhnáni; mnozí čeští historici, učitelé a žurnalisté stále ještě eufemisticky říkají „odsunuti“.

První německý prezident se uklonil památce výsadkářů, kteří zlikvidovali Heydricha

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Národní památník hrdinů heydrichiády navštívil během své třídenní návštěvy Prahy jako první německý prezident. Steinmeier na místě položil věnec, poté zamířil na prohlídku krypty.

Děsivý nález v „údolí smrti“. Nacisti popravovali v zákopech, našel se masový hrob

Polští archeologové odkryli nedaleko města Chojnice na severu Polska masový hrob obětí nacistů. Podle odhadů pohřebiště obsahuje pozůstatky až 500 obětí, zřejmě včetně členů odboje. Informuje o tom server Live Science. Pozůstatky výzkumníci objevili v lokalitě známé jako „údolí smrti“. Nacisté totiž v roce 1939 po okupaci země v Pomořansku na severu Polska zavraždili až 35 000 lidí. V roce 1945, ke konci druhé světové války, se do kraje vrátili zabít ještě více lidí a zakrýt známky předchozích masakrů.

Zemřel poslední známý pamětník bojů ve varšavském ghettu. Leonu Kopelmanovi bylo 97 let

V pátek zemřel Leon Kopelman, poslední známý přeživší, který bojoval v povstání ve varšavském ghetu v roce 1943. Pamětníkovi, který se dvakrát vyhnul transportu do koncentračního tábora Treblinka a podařilo se mu uprchnout přes Itálii do Palestiny, bylo 97 let. O úmrtí informuje například Times of Israel či i24 News. Povstání ve varšavském ghettu vstoupilo do dějin, jako jedno z největších povstání civilního obyvatelstva v průběhu druhé světové války.

Lidická žena židovskou podnájemnici neudala, tvrdí drtivá většina posudků historiků

Lidickou ženu Alžbětu Doležalovou nelze kategoricky vinit z udání židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové, kterou následně v roce 1942 zavraždili nacisti v Osvětimi. Vyplývá to z nově zveřejněných posudků historiků pro Památník Lidice. S názorem historika Vojtěcha Kyncla, který údajné udání popsal předloni v reportáži ČT, se ztotožnil pouze jeden posudek. Památníku jich bylo po oslovení deseti institucí dodáno 13, uvedl ředitel památníku Eduard Stehlík.

Veliká poziční bitva na nebi nad Londýnem

Je krásné žít na kontinentu, kde po mnoho desetiletí panuje mír (s nějakými těmi výjimkami), kde národy nesoupeří na poli bitevním, ale jen na sportovních kolbištích, kde spory minulosti jsou již dávno zapomenuty a každý gentleman (woman) se řídí pravidlem, jež před lety zformuloval velmistr diskrétní komunikace Basil Fawlty: „Hlavně nemluvit o válce.“

V troskách sestřeleného letadla se našly ostatky české posádky

Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu. „Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Dodalo, že jde o vrak bombardéru typu Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF.

Pomníky budou žít – i po smrti

Aby existovala nějaká paměť, potřebuje se něčeho chytit. Proto se dělají třeba uzle na kapesníku – neznám sice nikoho, kdo by to dělal, ale víme, o co jde… Pro historickou paměť jsou takovými uzly na kapesníku tzv. místa paměti. To je oblíbený termín historiků, ale znamená to v podstatě to, že lidé mají potřebu se k něčemu vztahovat, něco uctívat, něco si připomínat. Podoba takových míst zásadně závisí na okolnostech, nejčastěji na tom, jaký režim vládne.

„Překrucujete a přepisujete. Prahu zachránila Rudá armáda,“ vyčítá Rusko Čechům

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou dostupné na webu pod titulem „A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat“. Autoři na stránkách píší, že se Češi v posledních letech „aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války“.

Pirátská senátorka chválila skejtování na pomníku hrdinů. Po kritice se omluvila

Pirátská senátorka za Kladno Adéla Šípová vyvolala vlnu kritiky poté, co na sociální síti Twitter napsala, že se na památníku na pražském Klárově „dobře jezdí na skatu“. „Měla by se stydět,“ reagoval například bývalý poslanec Miroslav Kalousek. Pirátka se po řadě negativních reakcí za svůj výrok omluvila. Senátorka Šípová komentovala příspěvek na Twitteru, který se pozastavoval nad umístěním památníků v Praze.

Vždy budeme hájit naše zájmy, prohlásil při přehlídce Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zdůraznil, že Rusko bude vždy rozhodně hájit své národní zájmy. Řekl to v projevu, jímž zahájil vojenskou přehlídku uspořádanou v centru Moskvy na Rudém náměstí u příležitosti 76. výročí vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. "Válka přinesla tolik nesnesitelných zkoušek, zármutku a slz, že na ni nelze zapomenout. A neexistuje odpuštění ani omluva pro ty, kteří znovu uvažují o agresivních plánech," prohlásil Putin.

Velvyslanec Pivoňka se zúčastní přehlídky v Moskvě. Skandální, píše Pirát Lipavský

Vojenské přehlídky u příležitosti konce druhé světové války se v neděli 9. května na Rudém náměstí zúčastní i český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Krok rozpoutal vášnivou debatu na sociálních sítích v souvislosti se současnými napjatými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. „Bez heroické oběti 27 milionu sovětských občanů, kteří zahynuli během války, by vítězství nebylo možné. Ruská vláda se jistě snaží využívat odkaz vítězství pro své politické cíle. Promítání dnešních vztahů s Ruskem do historických událostí však nesmí vést k relativizaci významu vítězství ve válce,“ napsal mj. ministr Kulhánek.