SUDETONĚMECKÝ SJEZD

Konec války a odsun si sudetští Němci chtějí připomenout společně s Českem

SUDETONĚMECKÝ SJEZD
Konec války a odsun si sudetští Němci chtějí připomenout společně s Českem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sudetští Němci by si rádi v letech 2025 a 2026 společně s Českou republikou připomněli 80. výročí konce druhé světové války a odsunu německé populace z někdejšího Československa. V bavorském Augšpurku na tiskové konferenci před začátkem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) to prohlásil sudetoněmecký předák Bernd Posselt. Současné vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci označil za blízké a srdečné. Ocenil také Česko za jeho proevropský postoj a za podporu Ukrajině bránící se ruské invazi.

"V letech 2025 a 2026 si budeme připomínat 80 let od konce druhé světové války a 80 let od vyhnání. Doufáme ve viditelný signál i od českých politiků. Od nás tomu tak bude, jako tomu již mnohokrát bylo," řekl Posselt, který je nejvyšším politickým představitelem sudetských Němců. Věří, že společně s českými osobnostmi a českými institucemi bude možné v Česku uspořádat společné vzpomínkové akce. Poznamenal, že společné odsouzení minulosti pomůže snadnějšímu společnému rozvoji budoucnosti. "To je náš cíl," řekl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

Posselt za největší tragédie 20. století v Evropě označil nacismus, mnichovskou dohodu o postoupení československého pohraničí Německu, válku, odsun Němců a komunismus. Řekl, že o to více ho nyní těší, že Češi a sudetští Němci společně volí Evropský parlament. Na evropský osud Čechů a sudetských Němců odkazuje i letošní motto sjezdu, které zní Sudetští Němci a Češi - společně pro Evropu.

O vztahu Čechů a sudetských Němců Posselt řekl, že se vzájemně potřebují. "Žijeme společně a pro sebe v této malé střední Evropě," uvedl. "My sudetští Němci a Češi nejsme jen sousedé, jsme krajané. Raději než o dvou národech hovořím o dvou jazykových skupinách. Máme velmi podobnou mentalitu a kulturu, ale hovoříme dvěma jazyky," řekl.

O kdysi složitých poměrech mezi Čechy a sudetskými Němci uvedl, že tomu tak v rodinách bývá. "Jsme rodina, proto byly naše spory obzvláště bolestivé. Spory v rodině jsou bolestivější než mezi sousedy," dodal.

Posselt k nové podobě vztahů řekl, že ho těší, že na sudetoněmecké sjezdy jezdí stále více českých politiků a českých návštěvníků. "Nyní v Augšpurku je to pro Čechy trochu dál, ale v příštím roce chceme sjezd uspořádat v Řezně u hranic s Českem," řekl.

Česko letos v Augšpurku zastupuje český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který v neděli pronese projev. Loni Česko reprezentoval ministr školství Mikuláš Bek. To, že letos na sjezdu žádný český ministr nebude, je Posseltovi líto. "Ale rozumím tomu. Jsou eurovolby a kampaň je nyní v horké fázi," uvedl.

Na adresu českého premiéra Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla nešetřil Posselt na tiskové konferenci chválou. Ocenil je za jejich proevropský postoj a za podporu Ukrajiny. O Pavlovi pak řekl, že v jeho očích patří k nejvýznamnějším evropským osobnostem. Zmínil také české předsednictví v Evropské unii v roce 2022, které označil za jedno z nejlepších v historii bloku.

V Augšpurku bude také český lidovecký poslanec Šimon Heller, který navrhl udělit Posseltovi medaili Za zásluhy o sblížení Čechů a sudetských Němců. Na dotaz ČTK k tomu Posselt řekl, že o Hellerově kroku nevěděl. "Kdyby se mě zeptal, řekl bych, aby mě nenavrhoval," uvedl. Proces výběru komentovat nechtěl, protože to označil za vnitřní českou záležitost. "Nejde o mě, ale o česko-sudetoněmecké vztahy," uvedl.

Posselt rovněž řekl, že mu nejde o řády, ačkoli jich už vícero z několika zemí má. "Jeden mě těší nejvíce, a to zákaz vstupu do Ruska od (prezidenta Vladimira) Putina," řekl. Pokud by český prezident Pavel usmíření a porozumění mezi Čechy a sudetskými Němci chtěl ocenit, potěšilo by ho to. "Ale jasně říkám, je to vnitročeská věc," uvedl.

Na sjezdu stejně jako loni a předloni zazní česká hymna, a to v sobotu a poté v neděli po projevu velvyslance Kafky. "Letos k tomu poskytneme i text v češtině a němčině. Loni si řada sudetských Němců stěžovala, že text nebyl, aby si lidé mohli v obou jazycích hymnu zazpívat," řekl Posselt.

,

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.