Irácký premiér Hajdar Abádí v sobotu ohlásil definitivní porážku teroristické organizace Islámský stát (IS) v Iráku. Irácké armádě a jejím spojencům se podařilo v létě IS porazit v jeho hlavním centru v Mosulu a nyní také na západě země, kam členové IS prchali. Armáda v sobotu oznámila, že celý Irák byl osvobozen.
Irácká armáda oznámila, že u syrské hranice v pátek dobyla město Ráva, které bylo označováno za poslední útočiště členů radikální organizace Islámský stát v Iráku. Irácké síly „zcela osvobodily Rávu a vztyčily iráckou vlajku nad jejími budovami“, uvedl podle agentury Reuters v prohlášení generálporučík Abdal Amír Rašíd Jaralláh.
Na 407 stoupl v Íránu počet obětí nedělního zemětřesení, které mělo epicentrum na irácko-íránském pomezí. Dalších zhruba 6700 lidí utrpělo zranění. S odkazem na íránský výbor pro řešení krizových situací o tom informovala agentura Tasním.
Britský ministerský předseda Gordon Brown ve své nové knize uvádí, že Velká Británie byla v roce 2003 do války proti Iráku a jejímu diktátorovi Saddámu Husajnovi v podstatě zmanipulována. Američané svým britským spojencům neukázali zprávy, které uváděly, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení, a ostrovní království tak do války vstoupilo, aniž by mělo jistotu o existenci zbraní. Informuje o tom list The Guardian.
Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání, kterému za tři dny vyprší mandát, ho prodlužovat nebude, přestože parlamentní a prezidentské volby, které se měly v autonomii konat 1. listopadu, byly odloženy. Barzání o svém rozhodnutí informoval kurdský parlament v dopisu, který v neděli zveřejnila jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP). Kurdští poslanci poté schválili, že prezidentské pravomoci se prozatím rozdělí mezi vládu, parlament a justici.
Státní ruský ropný gigant Rosněfť se dohodl na převzetí kontroly nad hlavním ropovodem v iráckém Kurdistánu. Firma tak dále posiluje svoji pozici hlavního zahraničního investora v tomto autonomním regionu. Ve čtvrtek oznámila, že zde hodlá investovat do pěti ropných polí.
Irácké síly v pondělí ráno zahájily na několika frontách rozsáhlý útok na severoirácké město Kirkúk, které je v rukou kurdských milicí, a dobyly hlavní kurdskou vojenskou základnu nedaleko města, ropná pole severně od města a letiště a převzali rovněž kontrolu nad úřadem v centru Kirkúku. Boje jižně od Kirkúku si vyžádaly mnoho mrtvých, přesný počet obětí není znám.
Iráčtí Kurdové odmítli zrušit výsledek referenda o nezávislosti iráckého Kurdistánu a znovu Bagdádu nabídli řešit spor dialogem. Jejich představitelé to sdělili na nedělním setkání s iráckým prezidentem Fuádem Masúmem. Kvůli referendu hrozí ozbrojený střet kurdských a iráckých jednotek u města Kirkúk, jehož okolí je bohaté na ropu. Bagdád obvinil Kurdy, že do Kirkúku povolali bojovníky PKK, označované za teroristickou organizaci.
Iráčtí vojáci spolu s iráckou šíitskou polovojenskou skupinou podporovanou Íránem dobyli město Havídža, poslední baštu radikální organizace Islámský stát (IS) na severu země. Oznámilo to ve čtvrtek vedení armády. Islamisté tak v Iráku kontrolují už jen pás území západně od Bagdádu u hranic se Sýrií.
Francie by mohla být prostředníkem v jednáních Bagdádu s iráckými Kurdy po sporném referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Navrhl to ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím v Paříži.
Irácká armáda zahájila ofenzivu, která by měla definitivně vytlačit bojovníky tzv. Islámského státu (IS) z města Havídža na severu Iráku. O prohlášení armády informovala agentura Reuters. Havídža tvoří společně s pásem území u hranic se Sýrií poslední pozice IS v zemi.
Íránská a irácká armáda uspořádají v nadcházejících dnech poblíž vzájemné hranice společné vojenské cvičení, informovala agentura Reuters. Podle íránské státní televize se tak Teherán snaží podpořit Irák ve sporu s kurdskou regionální vládou, který vyvolalo kurdské referendum o nezávislosti.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek v Ankaře dohodli na společném postupu při politickém řešení situace v Sýrii. Oba státníci se v reakci na referendum iráckých Kurdů o nezávislosti shodli, že musí být zachována územní jednota Iráku i Sýrie, informovala agentura Reuters.
Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Agentura Reuters nicméně podotýká, že referendum je nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede.
V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů. Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.
Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil v neděli prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.
Turecký parlament v sobotu podle agentury Reuters odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii. Učinil tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Turecko předtím naznačilo, že je připraveno podniknout bezpečnostní a jiné kroky v reakci na hlasování. Delegace z kurdské autonomie v Iráku zatím v sobotu v Bagdádu jednala s představiteli centrální vlády o referendu, odvolat ho však odmítá.
Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.
Největší ruská ropná společnost Rosněfť bude investovat miliardu dolarů (21,8 miliardy Kč) do výstavby plynovodu v iráckém Kurdistánu s cílem podpořit region před referendem o nezávislosti 24. září a upevnit si postavení ve slibném regionu. Informovala o tom agentura Reuters.
Syrská armáda a spojenecké libanonské hnutí Hizballáh se snaží najít náhradní trasu pro konvoj, v němž jedou členové Islámského státu od libanonské hranice na východ Sýrie. Směřují v 17 autobusech do Dajr az-Zauru na základě dohody uzavřené s Damaškem. V postupu jim ale brání mezinárodní letecká koalice, který proti IS bojuje právě na východě Sýrie a nepřeje si, aby na toto zemí přišly stovky dalších radikálů.
Irácké vládní jednotky dobyly z rukou organizace Islámský stát (IS) město Tall Afar na severu Iráku. Informují o tom irácká média s odvoláním na armádní velitele. Už v sobotu velení iráckých jednotek oznámilo, že vládním oddílům zbývá obsadit asi pět procent města, které IS ovládl v červnu 2014.
O podpoře v boji proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS), o humanitární pomoci i o možnostech spolupráce při poválečné obnově země jednal v neděli český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Bagdádu se svým iráckým protějškem Hajdarem Abádím. Sobotka na návštěvu Iráku zavítal jako teprve druhý předseda vlády samostatné České republiky. V roce 2011 byl v této blízkovýchodní zemi tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).
Po dobytí Mosulu, bašty radikálů z takzvaného Islámského státu, zůstává v Iráku až 7000 členů této teroristické organizace. V Sýrii má údajně stále být až 12 000 členů. S odvoláním na nejmenované irácké bezpečnostní činitele to uvedla agentura AP.
Iráčtí vojáci ji údajně našli vedle těla jejího mrtvého manžela s dítětem v náručí, jiné zprávy mluví o tom, že se skrývala spolu s dalšími ženami ve sklepení jednoho z domů v centru Mosulu.
Po dobytí Mosulu z rukou bojovníků Islámského státu (IS) pořádají příslušníci vítězné irácké armády hony na domnělé džihádisty. V touze po pomstě berou právo do vlastních rukou. "Nechám je pomalu umírat," říká irácký poručík. "Pak jejich mrtvoly pověsím na sloup s veřejným osvětlením. Ale předtím mi musí prozradit, kam zahrabali mrtvé tělo mého otce," dodává.
Po pádu Mosulu, hlavního opěrného bodu Islámského státu v Iráku, se stahuje smyčka i kolem syrské Rakky, de facto hlavního města chalífátu. Teroristická organizace, povýšená svým vůdcem Al-Bagdádím před třemi roky na stát, se hroutí na všech frontách.
Vůdce radikální organizace Islámský stát abú Bakr Bagdádí je naživu. Na 99 procent si je tím jist velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, s nímž hovořila agentura Reuters. Rusko už v červnu ohlásilo Bagdádího zabití při jednom z náletů, v červenci pak jeho smrt potvrdil Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí působil.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) podle irácké nezávislé televize oznámila, že její vůdce abú Bakr Bagdádí je mrtvý. Podle agentury TASS o tom dnes informovala irácká televize Súmaríja s odvoláním na místní zdroj z provincie Ninive.
Světoznámý český výtvarník a umělec David Černý aktuálně vystavuje svou rozsáhlou sbírku v severoněmecké galerii NordArt. Podle informací serveru Echo24 však galerie stáhla známou plastiku Shark, která zobrazuje tělo bývalého popraveného iráckého prezidenta Saddáma Husajna ve formaldehydu. Důvodem ke stažení je zřejmě to, že v blízkosti galerie se nachází uprchlický tábor a některým migrantům by to mohlo vadit.
Irácký premiér Hajdar Abádí v pondělí oficiálně oznámil vítězství nad takzvaným Islámským státem (IS) ve strategicky důležitém městě Mosul na severu Iráku. Na twitteru to oznámilo tiskové oddělení jeho úřadu. Irácké vládní jednotky podle premiéra město od teroristů z IS zcela osvobodily.
