Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu v moskevském Kremlu s japonským premiérem Šinzóem Abem shodl na potřebě prohlubování vzájemné spolupráce. Oba činitelé se sešli již ve čtvrtek na okraj petrohradského ekonomického fóra, kde byl Abe jako čestný host společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že za šest let nemíní kandidovat potřetí za sebou na hlavu státu. Putin letos na jaře s drtivou převahou vyhrál prezidentské volby, čímž si zajistil druhý šestiletý mandát za sebou. V čele státu má setrvat do května 2024.
Nová ruská křídlatá raketa na jaderný pohon, která má podle dřívějších prohlášení Kremlu prakticky neomezený dosah, neprošla testy a doletěla do vzdálenosti nanejvýš 35 kilometrů. Napsal to v pondělí web americké televize NBC s odvoláním na informace zpravodajských služeb USA.
Ruský prezident Vladimir Putin přijal všechny návrhy premiéra Dmitrije Medveděva na složení nové vlády. Sergej Lavrov a Sergej Šojgu i v novém kabinetu zůstanou klíčovými ministry zahraničí a obrany.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý za volantem kamionu a v přímém přenosu státních televizí otevřel Krymskýmost, spojující ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Putin nejprve navštívil dispečink, monitorující provoz na mostu, následně se pozdravil se stavbaři a pak v jejich společnosti usedl za volant oranžového kamionu Kamaz, aby jako první v čele kolony stavbařské techniky přejel z jednoho břehu na druhý po 19 kilometrů dlouhém mostu.
Vladimir Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. V Andrejevském sále moskevského Kremlu v pondělí v poledne místního času (11:00 SELČ) složil prezidentskou přísahu. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Do funkce předsedy nové vlády doporučil Putin dosavadního premiéra Dmitrije Medveděva.
Vladimir Putin, který se oficiálně stal počtvrté ruským prezidentem, přijel na inauguraci v moskevském Kremlu novou ruskou limuzínou projektu Kortež (česky průvod, kolona). Vývoj nového automobilu stál více než 12 miliard rublů (asi čtyři miliardy Kč), uvedl hospodářský list Vedomosti.
Vladimir Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. V Andrejevském sále moskevského Kremlu v pondělí v poledne místního času (11:00 SELČ) složil prezidentskou přísahu. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Otázkou nyní je, koho si staronový prezident vybere za šéfa nové vlády.
Kvůli drsným zásahům kozáků proti sobotním demonstracím v Rusku publicista Maxim Ševčenko požádal o naléhavé svolání prezidentské rady pro občanskou společnost a lidská práva, jíž je členem. Oznámila to rozhlasová stanice Echo Moskvy.
Ruští policisté v sobotu ve 20 různých městech pozatýkali nejméně 1607 lidí na demonstracích proti prezidentovi Vladimiru Putinovi, který bude v pondělí v Kremlu počtvrté uveden do nejvyššího úřadu. Vyplývá to z informací serveru OVD-Info, který se specializuje na činnost policie. Jen v Moskvě bylo zadrženo 704 lidí, včetně opozičního předáka Alexeje Navalného, který demonstrace v téměř stovce ruských měst svolal. V Petrohradě bylo zadrženo 229 osob.
Americký prezident Donald Trump opakovaně zval během nedávného telefonického rozhovoru svého ruského kolegu Vladimira Putina do Bílého domu, Putin mu na oplátku nabídl návštěvu Moskvy. Dnes to podle ruské agentury RIA prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že konkrétní termín možné Putinovy cesty do Washingtonu stanoven není. Rusko nadále od Trumpa očekává konkrétnější návrhy k Putinově návštěvě, dodal Lavrov.
Velkým tématem veřejné debaty na Západě je hledání ruského vlivu.
Americký prezident Donald Trump pořád stojí o setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Oznámila to v pondělí novinářům mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Dodala nicméně, že prezident USA konkrétní schůzku s kremelským šéfem v plánu zatím nemá.
Po útoku západních spojenců na Sýrii se ruský prezident Vladimir Putin ocitl v palbě kritiky svých krajanů za to, že je „měkký“ a jen polyká urážky, které Washington uštědřuje Moskvě.
Ten pocit jako by Moskva už znala: hodnota rublu se bleskovou rychlostí hroutí, lidé zmateně obíhají směnárny a nakupují valuty, aby zachránili alespoň část svých úspor. Všude se klikatí fronty – na elektroniku, turistické zájezdy, auta… podle toho, kde se zrovna zpozdili s přepočítáváním cen. A někde na periferii vědomí, zastíněného neonovými kurzovními lístky lemujícími moskevské ulice slabě poblikává slovo válka…
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v úterý znovu potvrdili posílení hospodářské a obranné spolupráce mezi oběma zeměmi. V Ankaře se sešli, aby sledovali oficiální zahájení ruské výstavby jaderné elektrárny v tureckém Akkuyu. Poté spolu konzultovali vývoj ve výstavbě plynovodu Turkish Stream a v realizaci dodávky ruského protiraketového obranného systému S-400. Jde o Putinovu první cestu do zahraničí od jeho březnového opětovného zvolení prezidentem.
Senátní bezpečností výbor odsoudil prezidenta Miloše Zemana za to, že nechal Bezpečnostní informační službu (BIS) prověřit, zda v Česku nebyl vyvíjen nebo skladován jed novičok. Stejně tak v úterý odmítl i zasahování Hradu do případu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Výbor tyto kroky označil za bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý zahajuje návštěvu Turecka, která má ve středu vyvrcholit třístranným summitem o situaci v Sýrii. S tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním bude kremelský šéf v Ankaře debatovat o posílení režimu příměří v Sýrii. Očekává se společné prohlášení.
Rusko vůbec poprvé od dob někdejšího Sovětského svazu uskutečnilo cvičný vojenský let protiponorkového stroje přes severní pól k severoamerickému kontinentu. Ve středu to podle agentury RIA Novosti oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Když ruský prezident Vladimir Putin dne 1. března předstupoval před parlament, aby přednesl pravidelnou zprávu o stavu země, jen málokdo očekával, jaká smršť diskusí se po ní rozpoutá.
Někdo v životě učiteluje, někdo sedí na úřadu, někdo vaří pivo, někdo sbírá motýly… a někdo hledá hromadné hroby Stalinových obětí, exhumuje jejich ostatky, identifikuje je a vrací z nebytí do posmrtné reality.
V Rusku skončily prezidentské volby. Vyhrál je Vladimir Putin. Získal přes 76 % hlasů, hlasovat přišlo 67 % oprávněných voličů. Pro Putina z nich hlasovalo 56 milionů. Tento výsledek nikoho nijak zvlášť nepřekvapil.
Americký prezident Donald Trump se hodlá v "nepříliš vzdálené budoucnosti" sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to během úterního setkání s novináři. Tématy vrcholné schůzky mají být pokračující závody ve zbrojení, vztahy s KLDR či situace v Sýrii a na Ukrajině.
Miloš Zeman zaslal gratulaci Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení. V telegramu mimo jiné píše, že Putinovo vítězství očekával, a není tak pro něj překvapením. Rusové podle něj volili „stabilitu, předvídatelnost a perspektivnost“.
Políbil tygra i jesetera, v závěsném kluzáku, převlečen za ptáka, naváděl nad Sibiří zmatené jeřáby na správný směr, takže desítky ruských žen musely být umístěny kvůli neodolatelné vášni na psychiatrii.
Ruský prezident Vladimir Putin se o otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii dozvěděl z médií. Prohlásil to v neděli na tiskové konferenci se zahraničními novináři v Moskvě. Žádné jedy podobné tomu, který byl při útoku použit, Rusko nemá, všechny podobné látky zlikvidovalo, řekl prezident.
Ruský vůdce Vladimir Putin s přehledem obhájil mandát. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů. Volilo jej přes 55 milionů Rusů. Ústřední volební komise dále informovala, že volební účast byla po sečtení 95 procent hlasů 63,7 procent. "(Volební účast) přesáhne 67 procent," řekl agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev.
Ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny v neděli blokují vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině, informovala ukrajinská média. Kyjev tak brání Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu. Jedná se o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Moskva dnes ukrajinský postup odsoudila.
Ruské ministerstvo kultury v lednu zakázalo projekce filmu Ztratili jsme Stalina skotského režiséra Armanda Iannucciho, podle ministra Vladimira Medinského se tak stalo z morálních důvodů, protože „mnozí starší občané by film mohli považovat za urážlivé zesměšňování sovětské minulosti“. Moskevské kino Pionýr, které se rozhodlo film uvést i tak, navštívila policie a z projekce tak nějak sešlo. Kdo Ztratili jsme Stalina viděl, docela chápe, proč se tak stalo a čím byl Iannucciho snímek pro ruský establishment – a zdaleka ne jen pro něj – nepřijatelný. Nejde ani tolik o to, že vykresluje Sovětský svaz na konci Stalinových časů jako krvavou hrůzovládu. Vykresluje ty nejmocnější v něm jako groteskní a trapné figurky, ovládané touhou po moci a strachem.
Jednou začas musí správný zájemce o dění v Rusku zatnout zuby a spolknout pořádnou dávku lidskoprávní statistiky, bez které by obrázek nebyl úplný. Máme dva dny před prezidentskými volbami a ta chvíle právě nadešla.
