Navalnyj a impotentní reakce Západu
Přední opoziční ruský lídr Alexej Navalnyj je v kómatu.
Přední opoziční ruský lídr Alexej Navalnyj je v kómatu.
Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O rozhovorech s ním v úterý postupně informovali německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéf Evropské rady Charles Michel. Zdůrazňovali potřebu dialogu mezi všemi stranami.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes na konferenci v Minsku oznámil, že se chystá situaci v Bělorusku projednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informuje dnes agentura TASS
Přední ruský odborník pro výzkum plicních onemocnění profesor Alexandr Čučalin opustil etickou radu ministerstva zdravotnictví. Krátce poté obvinil i dva vedoucí lékaře zapojené do vývoje vakcíny ze zanedbání lékařské etiky. Důvodem jeho rezignace je přesvědčení, že vakcína Sputnik V proti koronaviru, jejíž schválení oznámil ruský prezident Vladimir Putin, není zcela bezpečná. Lékař je deprimovaný z postoje některých ruských vědců a jejich podle něj nezodpovědných výroků o připravenosti vakcíny. O případu informoval server Daily Mail.
Čínský ministr zahraničí Wang I se během pátečního telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem nezvykle ostře opřel do mezinárodní politiky „Trumpových“ Spojených států, zatímco s Lavrovem diskutoval o spolupráci Moskvy a Pekingu při řešení globálních problémů.
Po sečtení hlasů z téměř 40 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě více než 75 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala asi čtvrtina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Napsal to ruský prezident Vladimir Putin v rozsáhlém článku, který otiskl ruský deník Rossijskaja Gazeta a americký magazín The National Interest. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu schválil vyhlášení stavu nouze v polárním městě Norilsk, kde z tamní elektrárny a teplárny uniklo velké množství ropného paliva do řeky. Putin v přímém televizním přenosu káral vysoce postavené hodnostáře, že se o všem dozvěděli příliš pozdě a nedokázali správně reagovat.
Ve známé dichotomii „lidí odněkud“ („somewheres“) a „lidí odnikud“ („anywheres“) je Bruno Maçães „anywhere“ k pohledání. Portugalec, který studoval na Harvardu, učil v Berlíně a sloužil své zemi jako ministr pro evropské záležitosti, dnes žije hlavně v Istanbulu se svou tureckou manželkou, má úvazek na univerzitě v Číně, u konzultantské firmy sídlící v Londýně a nerezidentní pozici v americkém think-tanku. Jeho názory jsou však od typického západního „anywhere“ dnešní doby velmi odlišné. Ne že by byl konzervativec nebo reakcionář. Ale hledá jinou „diverzitu“ než tu, kterou běžné pojetí globalizace nabízí. Tři knihy, které vydal, jeho komentáře v časopisech a na Twitteru spojuje přesvědčení, že historie neskončila, ale naopak po krátké pauze začíná s novou energií. Tuto změnu nesleduje se znepokojením jako „konec Západu“, ale naopak dychtivě zkoumá.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv oznámil demisi své vlády, kterou podal v souvislosti s návrhem ústavních změn od prezidenta Vladimira Putina.
Polský prezident Andrzej Duda nepojede tento měsíc do Izraele na vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, které se uskuteční v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem. Napsal to deník Gazeta Wyborcza. Podle něj je to hlavně kvůli tomu, že nejdůležitějším hostem na této akci bude ruský prezident Vladimir Putin. Mezi Varšavou a Moskvou se v posledních týdnech vyostřilo napětí kvůli výrokům šéfa Kremlu i dalších ruských představitelů ohledně příčin druhé světové války.
Ruské státní televize Pervyj kanal a Rossija 24 na svých internetových stránkách skryly údaje o počtu kladných a záporných ohodnocení pod novoročním projevem prezidenta Vladimira Putina a také zrušily komentáře uživatelů. Povšimla si toho ruská nezávislá média, která tento počin přisuzují skutečnosti, že počet negativních ohlasů výrazně převyšoval pozitivní „lajky“. Než ohodnocení zmizela, rozhlasová stanice Echo Moskvy se dopočítala na webu stanice Pervyj kanal 66 000 ohodnocení „nelíbí“ oproti 12 000 hodnocení „líbí“.
Před 20 lety, poslední den roku 1999, zcela nečekaně rezignoval tehdejší ruský prezident, osmašedesátiletý Boris Jelcin. Své pravomoci předal tehdy ještě nepříliš známému premiéru, sedmačtyřicetiletému Vladimiru Putinovi, který dodnes zcela ovládá ruskou politiku.
Polsko se zlobí na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obviňuje jej, že lže o Polsku a paktu Ribbentrop-Molotov, kterým si nacistická Třetí říše a Sovětský svaz rozdělili Evropu na sféry vlivu a na jehož základě bylo obsazeno Polsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki už v neděli na Twitteru obvinil ruského prezidenta z lhaní, kterým chce zakrýt údajné současné ruské neúspěchy. V pondělí polská diplomacie zveřejnila plné znění Morawieckého prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin v novoročním pozdravu naznačil českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že by ho rád viděl příští rok v Moskvě na oslavách 75. výročí konce druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se dohodli, že budou nadále podporovat projekt plynovodu Nord Stream 2.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za informaci poskytnutou prostřednictvím tajných služeb, díky níž se podařilo zabránit teroristickým útokům v Rusku. Podle agentury TASS o tom bez bližších podrobností informovala tisková služba Kremlu.
Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko. Polská tisková agentura PAP citovala náměstka polského ministra zahraničí Marcina Przydacze, podle něhož Varšava ostře odmítá nedávné „historické pomluvy“, jež zazněly od Putina i dalších ruských představitelů.
Ruská armáda v pátek oznámila, že její nové mezikontinentální rakety Avangard, jejichž okřídlená bojová část dosahuje hypersonické rychlosti, jsou po letech testování akceschopné a byly zařazeny do výzbroje
Za absolutní drzost označil v pátek prezident Miloš Zeman kritické vyjádření ruského ministerstva zahraničí k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny.
Ruská novinářka státního televizního kanálu z regionu Jamal se rozhodla položit otázku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi přesto, že mikrofon byl určený pro jejího kolegu vybraného prezidentovým mluvčím Dmitrijem Peskovem. Několik dní po Putinově „velké“ tiskové konferenci Alisa Jarovskaja na svou funkci rezignovala, píše britská BBC.
Přepravu po železniční trati na mostě mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym v pondělí osobně zahájil prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek opět odmítl západní kritiku sovětského paktu s nacistickým Německem a označil ji za snahu „svalit vinu z nacistů na komunisty“. Při schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu argumentoval tvrzením, že nikoli Sovětský svaz, ale západní velmoci se snažily usmířit si Adolfa Hitlera a jeho říši. Mnichovskou dohodu o postoupení československých pohraničních území Německu přitom označil za bod, od kterého byla válka nevyhnutelná.
Rusko předalo Ukrajině tři dříve zabavená vojenská plavidla v nevyhovujícím stavu a Kyjev bude žádat, aby Moskva vrátila odmontované zařízení a vojenskou výzbroj.
Ruský prezident Vladimir Putin udělil českému hudebnímu skladateli Vadimu Petrovovi Řád přátelství, který je nejvyšším ruským státním vyznamenáním pro cizince. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ruské velvyslanectví v Praze. Podle ambasády přispěl Petrov ke sbližování české a ruské kultury, připomněla jeho symfonická díla založená na ruských lidových písních.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nechce jednat o turecké intervenci v Sýrii s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a šéfem diplomacie USA Mikem Pompeem.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Moskva pomůže Číně vybudovat systém varování před raketovým útokem.
Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že ve vztazích Ruska se Spojenými státy zatím žádný pokrok nenastal. Nicméně Moskva podle něj počítá s tím, že dříve nebo později ve Washingtonu v této věci převládne zdravý rozum. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl na fóru Ruský energetický týden, na němž se vyjádřil i ke zveřejnění jeho telefonických rozhovorů s šéfem Bílého domu.
Ukrajina a Rusko si podle zatím zcela nepotvrzených zpráv vyměnily vězně. Mají být mezi nimi ukrajinští námořníci zajatí ruskými silami loni v listopadu u Kerčského průlivu a ukrajinský režisér Oleh Sencov, odsouzený za údajný terorismus na anektovaném Krymu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu se svým ruským hostitelem Vladimirem Putinem sledoval první veřejné představení nového ruského letounu MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel.