Polský prezident Andrzej Duda nepojede tento měsíc do Izraele na vzpomínkové akce k 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, které se uskuteční v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem. Napsal to deník Gazeta Wyborcza. Podle něj je to hlavně kvůli tomu, že nejdůležitějším hostem na této akci bude ruský prezident Vladimir Putin. Mezi Varšavou a Moskvou se v posledních týdnech vyostřilo napětí kvůli výrokům šéfa Kremlu i dalších ruských představitelů ohledně příčin druhé světové války.

„Scénář, ve kterém prezident Putin je hlavním řečníkem, hlavním hostem a v památníku Jad Vašem se mu ve skutečnosti vytváří příležitost, aby pokračoval v hlásání urážlivých a lživých tezí o druhé světové válce, je pro nás nepřijatelná,“ vysvětlil podle deníku spolupracovník polského prezidenta Krzysztof Szczerski.

Světového fóra pro holokaust se v Jeruzalémě 22. a 23. ledna zúčastní desítky politiků ze zahraničí, včetně prezidentů Německa, Francie, Rakouska, Itálie nebo britského prince Charlese. Česko na něm bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Do Jeruzaléma přijedou také bývalí vězni nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi nebo někdejší vojáci Rudé armády, kteří se 27. ledna 1945 podíleli na osvobození místa, kde zahynulo 1,1 milionu lidí, hlavně Židů.

Jedním z organizátorů této akce je izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, jenž před rokem o Polácích prohlásil, že „svůj antisemitismus nasáli s mateřským mlékem“, čímž vyvolal závažnou roztržku v polsko-izraelských vztazích.

Polsko si oficiálně osvobození Osvětimi připomene 27. ledna, mezi pozvanými hosty stejně jako před pěti lety chybí ruský prezident Putin. Ten minulý měsíc při různých příležitostech slovně zaútočil na Polsko. Polského velvyslance v Berlíně z dob před válkou Józefa Lipského označil za „hajzla a antisemitské prase“ a prohlásil o něm, že ve 30. letech chválil nacisty za to, že chtějí zbavit Evropu Židů.

Šéf Kremlu rovněž odmítl kritiku paktu ze srpna 1939 o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem. Uvedl, že k uzavření paktu Moskvu donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s odtržením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem a připojením k nacistickému Německu. Putin v této souvislosti připomněl, že Polsko se po mnichovské dohodě podílelo na rozdělení Československa obsazením Těšínska a území Oravy a Spiše.

Varšava kvůli těmto výrokům předvolala ruského velvyslance v Polsku a polský premiér Mateusz Morawiecki vydal prohlášení, v němž Putina obvinil z úmyslného lhaní o Polsku.