Po debaklu v krajských volbách, které se konaly v pátek a sobotu, odstoupilo vedení Zelených. Strana obhájila pouze jeden mandát ze sedmi, které dosud v krajských zastupitelstvech v celém Česku členové Zelených měli. V tiskové zprávě to oznámila spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. Nové vedení si členové strany zvolí v listopadu.
Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.
Do politiky chce promlouvat už třetí Okamura. Po poslanci Hayatu Okamurovi (KDU-ČSL) a lídrovi SPD a místopředsedovi Poslanecké sněmovny Tomiu Okamurovi se o hlasy voličů bude v eurovolbách ucházet Osamu Okamura a to za stranu Zelených. Tři bratři, tak možná již brzy budou pokrývat politické spektrum od pravice, střed, až po levici.
Německý postup v oblasti jaderné energetiky zkritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku a bývalý americký ministr energetiky Steven Chu. V rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung také ostře kritizoval německé Zelené, od kterých podle něj pochází spousta dezinformací. Německu doporučil přehodnotit svá rozhodnutí. Kritikou směrem k Německu Steve Chu, ministr energetiky USA z let 2009 až 2013, nešetřil.
Německá strana Zelených, která se roku 2021 dostala do vlády po dobrých 16 letech v opozici, se chystá na svůj každoroční stranický sjezd, Parteitag. Bude se konat v Karlsruhe, městě, které je pro poválečnou spolkovou republiku hodně symbolické; zde totiž sídlí německý Ústavní soud, který občas pořádně zamíchá kartami. Naposledy tak učinil minulý týden, kdy zakázal Scholzově vládě převést 60 miliard eur z nouzového covidového fondu na ekologické projekty. Na rozdíl od covidu totiž není dekarbonizace nepředvídatelná přírodní katastrofa a vztahuje se na ni ústavní dluhová brzda.
Alternativa pro Německo, ta politická strana, o které se obvykle píše jako o extremistické nebo krajně pravicové, mívala donedávna silné pozice jen v tzv. nových spolkových zemích, tedy tam, kde byla kdysi NDR. Mohlo se to tedy vykládat tak, že jsou tam lidé zaostalí, nedemokratičtí, netolerantní. A protože tím klíčovým slovem, proč má ta strana takový úspěch, byla migrace, tak se také říkalo, že je to tím, že na Východě nejsou zvyklí na cizince. A proto volí protiimigrační stranu. To se po dvou nedávných zemských volbách ve starých spolkových zemích už tak jednoduše říci nedá.
Horkým trendem politické Evropy je propad preferencí Zelených v Německu a souběžný vzestup pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Otázka dnes ani tak nestojí, zda mají tyto dva pohyby potenciál změnit složení německé vlády. Jednak nemají, nejsilnější zůstávají křesťanští a sociální demokraté s 28, respektive 20 procenty. A jednak to při pohledu zvenčí není ta úplně klíčová věc. Klíčová otázka je, zda tyto trendy mají potenciál změnit jakési základní nastavení v zásadním členském státě EU.
Podle průzkumu agentury Insa podpora německých Zelených nadále klesá a dostala se na nejnižší úroveň za posledních pět let. Bod ztratila i SPD. Naopak opoziční AfD nadále sílí a podporuje ji 18 procent dotázaných. Průzkum zveřejnil list Bild am Sonntag. Na pozadí politického sporu ve vládní koalici o zákazu topení plynem spadli Zelení podle průzkumu Insa ke 13 procentům. Jde o nejhorší podporu od roku 2018 a o jeden procentní bod méně než ukázal průzkum před týdnem.
Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.
Po odstavení poslední německé jaderné elektrárny přišla další kritika z řad vládních Zelených. Do vlády se obul i předseda německých opozičních CDU, Friedrich Merz, který kritizoval energetickou politiku spolkové vlády. Při zpětném pohledu Merz uznal, že bylo rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky, kterou zavedli CDU v roce 2011, chybou. Zároveň obvinil i současnou vládu, že dělá chybu, když ve všech oblastech, jako je doprava či průmysl, spoléhá pouze na elektřinu.
V Německu se řeší vyhraněný spor dvou významných spolkových ministrů o prodloužení provozu německých jaderných elektráren. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) ve svém návrhu prosazuje, aby v roce 2023 nadále fungovaly dvě jaderné elektrárny. Jeho návrh však na pondělním jednání vlády vetoval ministr financí a vicekancléř Christian Lindner (FDP). Uvedl do deník Handesblatt.
Berlínský generální prokurátor vyšetřuje takzvané covidové bonusy, které si vyplácelo vedení tamní strany Zelených. Ty si měli posílat mimo jiné i spolupředsedové strany, současná ministry zahraničních věcí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck. Problematické je především to, že minimálně Baerbocková tyto peníze neuvedla v daňovém přiznání.
Německá sociální demokracie (SPD) na dnešním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s koaliční smlouvou souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranického hlasování oznámí v pondělí.
Němečtí Zelení si přejí vytvořit společnou vládu se sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze. Dnes to na tiskové konferenci oznámili spolupředsedové ekologické strany Robert Habeck a Annalena Baerbocková. Nyní navrhují svobodným demokratům (FDP), aby tato trojice stran v sondážních rozhovorech o vzniku možné koalice dál vyjednávala společně.
Volební formace Trikolora Svobodní Soukromníci podala stížnost k Radě České televize a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na pravidla předvolebních debat v České televizi. Podle uskupení jsou diskriminační, omezují svobodu slova a narušují volební soutěž. Hnutí současně podalo žalobu k soudu a domáhá se vydání předběžného opatření. Přidala se k nim také Strana zelených, která kvůli nepozvání do debat podala soudu návrh na předběžné opatření.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová opět vyvolala pozornost sociálních sítí. Na Twitteru totiž jednomu z uživatelů odvětila, že odevzdat ve volbách hlas Straně zelených znamená vyhodit ho z okna. Vysloužila si za to kritiku i od samotných Zelených. S problémy se totiž potýká také sociální demokracie, jíž průzkumy dlouhodobě přisuzují méně než 5 procent hlasů potřebných pro vstup do sněmovny.
Německo – ve větší míře než Česká republika – zažilo teď několik dní velmi silného deště a záplav. Do neděle napočítaných téměř 160 mrtvých působí masivně, byť když si to vydělíme osmi, abychom se dostali do českých měřítek, bylo by to u nás necelých dvacet mrtvých. Což jsme v roce 2002 měli se 17 mrtvými skoro taky. A předtím v roce 1997 jsme Němce v tomto smutném ohledu s 49 oběťmi předstihli v přepočtu na hlavu 2,5krát.
V německém městě Denzlingen v Bádensku-Württembersku se rozhodli být do roku 2035 tzv. klimaticky neutrální a v rámci „Programu financování ochrany klimatu“ vyplácí bonus všem lidem, kteří se rozhodnou zbavit se svého auta. Informoval o tom například server Die Welt. Tendence vyplácet bonusy za zbavení se aut s běžným spalovacím pohonem se však neobjevují pouze v Denzlingenu a v Německu. Přestup na kola, a to včetně nákladních, chtějí po volbách zavádět také němečtí Zelení.
Spolková republika půjde k volbám jako už tradičně těsně před Českou republikou, letos na konci září. Asi dva poslední roky to vypadalo, že o příští vládě Německa je v podstatě rozhodnuto. Vysoká podpora pro Zelené, kteří se letos na jaře v průzkumech senzačně dostali i před dominátory poválečné spolkové republiky, křesťansko-demokratickou CDU, by znamenala, že tlak Evropské unie na snižování emisí oxidu uhličitého (CO2), už dnes naprosto iracionální, bude od podzimu ještě vystupňován.
Kandidátka německých Zelených na post spolkové kancléřky Annalena Baerbocková čelí obvinění z plagiátorství. Rakouský mediální analytik Stefan Weber na svém blogu napsal, že Baerbocková při psaní své knihy použila formulace, které nejsou její. Podle strany je to pokus zničit pověst kandidátky na kancléřku. Baerbocková přitom čelí dalším problémům jako vyplacené vysoké vánoční bonusy nebo nepravdivé pasáže ve svém životopise a to v době, kdy volební preference Zelených otočily a směřují před volbami směrem dolů.
Němečtí Zelení na sobotním stranickém sjezdu s konečnou platností potvrdili svou spolupředsedkyni Annalenu Baerbockovou jako kancléřskou kandidátku pro zářijové parlamentní volby. Pro Zelené je to v Německu poprvé, co do voleb vstupují s kancléřskými ambicemi. Volební průzkumy je aktuálně označují jakou druhou největší politickou sílu v Německu po konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder, který neuspěl coby kandidát CDU/CSU na příštího spolkového kancléře, odmítl možnou zeleno-černou koalici na celostátní úrovni po podzimních volbách. Pokud by CDU/CSU nezvítězila, tak by měla raději jít do opozice. Söder to řekl pro dnešní vydání německých deníků mediální skupiny Funke. Opoziční progresivistická strana Zelených se poprvé v historii dostala s 25 procenty letos na první místo v průzkumech volebních preferencí.
Kandidátka německých Zelených na kancléřku Annalena Baerbocková se v pátek pokusila napsat tečku za skandálem s nepřiznanými příjmy, který ji v průzkumech přivodil půlprocentní "pád" její popularity. Od chvíle, kdy Zelení minulý měsíc Baerbockovou nominovali na kancléřku, předběhla progresivistická strana v průzkumech dnes už centristickou unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která se po zářijových volbách již nehodlá ucházet o další mandát v čele spolkové vlády.
Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.
Strana zelených ukončila vyjednávání s ČSSD o předvolební spolupráci. V pondělí to oznámil spolupředseda Zelených Michal Berg. Sjezd sociálních demokratů a další kroky po něm nedávají Zeleným naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, kterým je zásadní změna politické kultury v Česku. Další kroky oznámí Zelení ve středu před polednem na tiskové konferenci. O ukončení předvolební spolupráce v pondělí Zelení informovali předsedu ČSSD Jana Hamáčka.
Čelný představitel bloku konzervativních stran kancléřky Angely Merkelové varoval, že v Německu sílí volání po politické změně. Učinil tak v reakci na čerstvý průzkum, který naznačuje, že unie CDU/CSU půl roku před volbami do Spolkového sněmu ztrácí důvěru voličů, uvedla dnes agentura AP. Sondáž dnes zveřejněná v nedělním vydání deníku Bild přisoudila konzervativnímu bloku podporu 25 procent, přičemž Zelení se umístili hned v závěsu s 23 procenty.
Strana zelených je pro ČSSD nejbližším politickým partnerem, vyplývá to i z vnitrostranické ankety. Na sobotním on-line sjezdu Zelených to řekl vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. ČSSD přitom již dvě volební období tvoří vládu s ANO. Nyní ČSSD a Zelení jednají o možné spolupráci v podzimních sněmovních volbách. Mezi subjekty jsou rozdíly, ale i překvapivé programové shody, dodal ministr vnitra. Přitom ještě před několika dny se Zelení snažili dostat do předvolební koalice Pirátů a STAN.
Sociální demokracie vede diskusi o spolupráci pro podzimní sněmovní volby se Zelenými, odboráři i představiteli občanské společnosti. ČTK to v rozhovoru řekl místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Aktuální vládní spolupráce s hnutím ANO je podle něj do značné míry manželstvím z rozumu, neumí si ale představit, že by společně strany vládly i v dalším volebním období.
Odmítání Tour de France, genderová hřiště, genderové rozpočty, rušení vánočních stromků nebo zapalování vysílačů 5G sítí.
